2. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 10. 2002
Michel Houellebecq (čti: "Welbek"), autor bestsellerů, jímž pohrdá francouzský literární establishment, je obyčejně označován za pozéra. Ve Francii byl postaven před soud za to, že charakterizoval islámské náboženství jako "stupidní". Ne že by se vyjadřoval zdvořileji o křesťanství: bible je podle něho přeplněná pasážemi, které jsou tak nudné, "že se vám chce sr.t," vyjádřil se Houellebecq. Byl si ale vědom, že takovéto výrazy jsou ve Francii podle tamějšího trestního zákona trestným činem. Nikdy francouzský trestní zákoník nečetl, řekl Houellebecq před soudem: "Je příliš rozsáhlý a podezřívám, že obsahuje mnoho nudných pasáží." (Smích v soudní síni.) (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Houellebecq, 44, byl postaven před soud za šíření náboženské a rasové nenávisti.

2. 10. 2002
V dnešní Mladé frontě Dnes právem vysvětluje v redakčním komentáři Jan Macháček, že trestní stíhání za pomluvu je [komunistickým] anachronismem, od něhož se v zavedených demokraciích ustupuje. Britské listy na to poukazují už nejméně dva roky. (zde jsme např. publikovali prohlášení amerického Helsinského výboru, kritizující české zákony o difamaci; zde totéž požadovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; zde je informace o tom, že o zrušení difamačních zákonů usilovala Unie Svobody; zde naopak argumentoval český ministr spravedlnosti, že trestní stíhání za difamaci nemůže být zrušeno.)

Bez ohledu na partikulární politické zájmy různých stran, skupin a frakcí v České republice, které možná do určité míry motivovaly i Macháčkův komentář, musíme zdůraznit, že plně podepisujeme to, co Macháček v MFD dnes napsal. Zde je ten text (JČ):

2. 10. 2002

Píší nám čtenáři, že zaznamenali během středečního dopoledne potíže s viry. Silně se od 30. 9. rozšířil virus W32.Bugbear@mm, např. firma Symantec vydala v noci z 1. na 2. 10. program, jímž je možno virus zlikvidovat, viz zde. Chějí-li se čtenáři vyvarovat virových útoků, neměli by asi používat poštovní programy Outlook či Outlook Express - bezpečnější je (graficky velmi podobně vypadající) program Mozilla, který si můžete stáhnout zadarmo zde (poštovní program najdete pod hlavičkou Window, případně na zmáčknutí Ctrl plus 2). Mozilla sice přijme email obsahující virus, ale vzhledem k odlišné technologii od Outlooku jej nespustí (nejčastějším projevem viru pak je malý čtvereček znázorňující nepodporovaný objekt). Všechny ostatní funkce poštovního klienta jsou zachovány, včetně formátování textů, poznamenává Dominik Joe Pantůček. Zároveň je samozřejmé, že byl měl být každý počítač vybaven antivirovým programem, avšak s virem bugbear si AVG - na rozdíl od programu Norton Symantec - neporadil: identifikoval ho, ale nedokázal ho odstranit ze systému.

2. 10. 2002

Televize Nova ve středu v Televizních novinách odvysílala reportáž, založenou na článku Štěpána Kotrby, publikovaném v Britských listech, o podivně provedené privatizaci Českého telecomu.

2. 10. 2002
Na rozdíl o jiných spojeneckých zemí USA není v Iráku praktikována ženská obřízka, ženy hrají volejbal a mají placenou mateřskou dovolenou, napsal Nicholas D. Kristof v komentáři "Malé irácké tajemství" v listu New York Times, upozornil nás Josef Brož:
2. 10. 2002
Minulý pátek se komentátor listu Guardian Ian Buruma, jehož příspěvky jsou vždy přemýšlivé, účastnil jednání mezinárodního soudního tribunálu, který soudí bývalého jugoslávského diktátora Slobodana Miloševiče. Připadalo mu, že se účastní peep show, anebo popravy v nějakém americkém vězení. Návštěvník je oddělen od soudní síně skleněnou přepážkou. Diiváci sedí v přítmí a obžalovaný a žalobci vystpují v ostře osvětlené místnosti. A je to skutečně pozoruhodné představení!
2. 10. 2002

"Je vědecky prokázané, že chování a jednání člověka je z devadesáti procent dané genetickými vlastnostmi a jen deset procent se dá ovlivnit výchovou. Uvědom si, že teď už matky neodkládají své dítě, protože jsou chudé anebo těžce nemocné, ale protože jsou omezené, sobecké, cynické. Pijí, kouří, fetují, prostituují se a je jim všechno jedno. Jejich děti jsou mentálně nedostačující už z důvodu podmínek v těhotenství. A k tomu si přičti ten genetický dárek. Ty děti jsou agresivní, tupé, až dementní. Myslíš si, že nějaké dítě zachráníš, když mu dáš lásku a rodinu, že z něho vychováš dobrého člověka, ale jenom si zničíš život. Já mám spoustu bezdětných přátel a jsou šťastní. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí."

Tereza Boučková: Indiánský běh (1991)

Premiéře nového českého filmu Smradi předcházely poměrně shodné reakce kritiky, která jej viděla dříve, než nyní přišel do běžné distribuce (např. na karlovarském filmovém festivalu). A všechny byly kladné. Proto jsem byla zvědavá, jak film o romské problematice zapůsobí v místě takříkajíc "povolaném" - v Ostravě, kde se tato situace řeší dnes a denně v realitě.

2. 10. 2002
Alexander Járay z Košíc trocha rozvlnil ešte federálnu politickú scénu, keď sa postavil ako protikandidát v prezidentských voľbách proti samotnému Václavovi Havlovi. Podobných odvážlivcov síce bolo viacero - ale jedine tento postavil svoj program nie na "obyčajnej politike", ale rovno na prevratnej vlastnej tzv. vedeckej teórii absolútneho pohybu, popierajúcej Einsteina. Za zásluhy o o rozvoj tejto absolútnej pravdy sám sebe udelil akademický titul "Generalissimus reálnych vied". Odvtedy tento starší nedoštudovaný technik obveseľoval v pravidelných intervaloch obecenstvo napr. verejným spaľovaním Ústavy SR. Teraz ale súd rozhodol dať ho na ústavné psychiatrické liečenie. Vzniká otázka, kde končí z pohľadu štátnych orgánov neškodný excentrizmus a kde prípadne začína totalitu pripomínajúce zneužitie psychiatrie.
Antiglobalizační demonstrace, Praha, 26. září 2000
1. 10. 2002

Analýza mediálních výstupů k antiglobalizačním demonstracím 2001

Praha má již dva roky významné místo v kalendářích aktivistů, elitních bankéřů, některých novinářů či intelektuálů a části veřejnosti na celém světě jako dějiště jednoho ze zásadních protestů proti ekonomické globalizaci.

Symbolický, ideologický i faktický střet mezi ulicemi pochodujícími, přednášejícími, postoje vyjadřujícími, ale i kamení vrhajícími protestujícími na jedné straně a finančními institucemi s policejními ochránci v ulicích a jejich vůdci v kancelářích na straně druhé, do značné míry ovlivnil povahu celého antikapitalistického hnutí [1], názory, postoje i vzájemné postavení všech zainteresovaných subjektů.

V níže publikovaném článku autor objevuje pozoruhodné paralely v tom, jak psalo komunistické Rudé právo v lednu 1989 o demonstracích během Palachova týdnu a jak v září 2000 psala "demokratická" Mladá fronta Dnes o demonstracích během zasedání MMF a Světové banky. Českým médiím se v roce 2000, tak jak to dělávalo komunistické Rudé právo, totiž podařilo z odpůrců Mezinárodního měnového fondu a Světové banky vytvořit úspěšně - virtuální - obraz absolutního, cizáckého, ďábelského a ničivého "nepřítele" - a blokovat informace o tom, že odpůrci MMF měli vlastní, často sofistikované argumenty. Při vytváření tohoto virtuálního obrazu nepřítele pomohla českým médiím hrstka násilníků mezi demonstranty, takže byla úspěšně zastřena skutečnost, že většina odpůrců MMF v Praze nepáchala násilí.

1. 10. 2002

PRAHA 30. září (ČTK) - Děkovnými i lítostivými telefonáty a emaily bombardují lidé již několik týdnů pracovníky českého vysílání Rádia Svobodná Evropa (RSE). Ani dnešek nebyl výjimkou. Telefon se na stole ředitelky Olgy Kopecké rozdrnčel (sic! - klišé) už krátce po ranní zpravodajské poradě, na pohled jako každé jiné. Ta dnešní ve vinohradském sídle "Svobodky" v Dykově ulici však byla jiná. Smutná a sentimentální. Byla totiž poslední, na níž si redaktoři stanice rozdělovali práci. Jak někteří poznamenali, pak už jim zbyde (sic! - správně "zbude") jen uspořádat archívy.

Česká Svobodná Evropa, na jejíž informace mnoho lidí spoléhalo hlavně za komunismu, dnes ve 22:00 skončí s vysíláním po 52 letech. "Toto rozloučení opravdu bolí. Bolí to kvůli posluchačům i kvůli mé vlastní práci," vyznala se Kopecká, která "Svobodce" dala 37 let a kterou posluchači znají pod jménem Valeská. Poznamenala se smutkem v hlase, že teď snad bude mít více času na paměti a knížky, které má rozepsané. Proč končí vysílání Svobodné Evropy v češtině?

Vysílání financovali Američané. Ti se však letos rozhodli, že potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí v souvislosti s bojem proti terorismu. Prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine soudí, že Česko je již plně demokratickou zemí v NATO a na prahu EU.

Počet posluchačů českého vysílání byl podle zdroje Mediaprojekt již několik let pod pásmem rentability. Stanici si denně naladilo v posledním roce její existence zhruba 52 - 54 tisíc posluchačů.

I když vysílání RSE nahradí na stejné frekvenci pořady Českého rozhlasu 6, Kopecká se na nich podílet nebude. Odejde podle ní i většina zaměstnanců, včetně například Jana Jůna či Yvonne Přenosilové. "Odcházejí i všichni naši dopisovatelé," dodala ředitelka s tím, že vysílání ČRo 6 bude podstatně jiné.

A jak tomu bylo ve skutečnosti?

Olga Kopecká byla vždycky nesmírně pracovitá a schopná paní. Zaměstnanci někdejší Svobodné Evropy v Mnichově přiznávali, že bez jejího intenzivního pracovního úsilí by se stanice rozložila. Bohužel však měla nesmírně úzký, ideologický pohled na věc. Tvrdě omezovala jakoukoliv veřejnou diskusi. Na její cenzuru si stěžovali během let snad všichni spolupracovníci stanice, včetně Karla Kryla, který v důsledku konfliktu s ní ze stanice ještě v Mnichově odešel; včetně amerického zpravodaje RSE Karla Jezdinského. Ještě letos v únoru zcenzurovala Olga Kopecká příspěvek Václava Žáka o katolické církvi, který posléze vyšel v Hospodářských novinách, viz zde - Václav Žák měl pak zakázáno vystupovat v hlavním politickém pořadu RSE. - Problémy měl ve Svobodné Evropě i Jiří Pehe. Pracoval jsem pro Svobodnou Evropu v letech 1990 - 1995 a zejména během posledního roku své spolupráce s touto stanicí jsem nashromáždil celou řadu příspěvků (včetně například článků západního tisku o České republice), které se ve Svobodné Evropě Olgy Kopecké nesměly vysílat. Situace se totiž zhoršila poté, co se česká RSE oddělila od americké, stala se samostatným podnikem a usilovala po příchodu do ČR od července 1994 o přežití. Nechtěla kritizovat české politiky, u nichž hledali zaměstnanci RSE pro svou existenční budoucnost pomoc.

Publikovali jsme je v Britských listech koncem roku 1996 zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde (viz též knihu ...jak Češi myslí, Millenium Publishing, Chomutov, 1999, str 261 - 284).

Bohužel, svým ideologicky omezeným přístupem proměnili Olga Kopecká a její spolupracovníci jako Jan Jůn českou Svobodnou Evropu v propagandistické rádio, která nemívají v dnešním světě příliš velkou důvěryhodnost. Sledovanost 50 000 posluchačů není příliš velká. Ještě začátkem devadesátých let měla česká RSE poslechovost tři a půl milionu posluchačů. S tím se dalo pracovat, ale aby si stanice poslechovost udržela, musela by být podstatně jiná.

Doufejme, že někdo napíše historii české Svobodné Evropy v devadesátých letech. Bylo by to nesmírně zajímavé a poučné.

Většina pořadů dosavadní Svobodné Evropy se bude vysílat dál, na okruhu ČRo 6, viz zde.

1. 10. 2002
Problémy vznikly se vzrůstem aktivního opozičního hnutí v Československu v polovině sedmdesátých let. Zase: americká zahraniční politika docela samozřejmě takovému hnutí fandila, takže "shora" jsme dostali zelenou. Jenomže publikační problémy nastaly uvnitř redakce. Nebylo samozřejmé dostávat do vysílání později tak slavené disidenty. Pro velkou část osazenstva to byli komunisti a kolaboranti. Zpanikařený pražský režim nám moc pomohl, když vsadil Havla a spoustu dalších do vězení. Ani to ovšem nezabránilo předstrašeným (i silnější slovo by bylo na místě) dohlížečům v čs. oddělení, aby nedovolili vysílání takových textů - včetně dokumentů Charty 77 - které by se podle jejich názoru mohly ve Washingtonu vykládat jako "protiamerické". Tenhle postup nás rozčiloval hlavně proto, že jsme už předtím měli co do činění s velmi podobnými argumenty pražského tiskového dohledu. Ani ve Svobodné Evropě to však nebylo nic nového: už v šedesátých a pak i v sedmdesátých letech se v Mnichově škrtalo v komentářích Ferdinanda Peroutky - bez jeho vědomí - leccos z jeho poznámek k americkým poměrům.

K nedávným změnám v české Svobodné Evropě, která v minulých dnech přišla o americké financování a byla nyní zcela začleněna do struktury Českého rozhlasu, publikujeme tuto vzpomínku Milana Schulze, bývalého redaktora Literárních listů a Listů v období kolem roku 1968 a čelného komentátora Svobodné Evropy ze sedmdesátých a osmdesátých let. Vyšla původně v časopise Listy č. 1/1996, str. 86-88. Vadí nám totiž, že česká média publikují k ukončení vysílání české Svobodné Evropy jen nepřemýšlivé a neinformované oslavné traktáty. Situace byla podstatně složitější. Proč nemá nikdo v Praze odvahu a čest to říct, když o tom všichni vědí? - Ke změnám v české Svobodné Evropě a k její historii v devadesátých letech se ještě vrátíme.

29. 9. 2002
Brian Barry
Je-li ideologie povšechným uvažováním o světě, které má normativní důsledky pro politiku, pak je nacionalismus ideologií, a to ideologií ze všech nejmocnější. Jako způsob uvažování o světě zdůrazňuje ve výkladu historického vývoje i v analýze současné politiky význam národů a obvykle tvrdí, že "národní charakter" je všeprostupujícím rozlišujícím faktorem. Podle něj by všichni lidé měli mít pouze jednu neměnnou národnost, z níž by odvozovali svou identitu a loyalitu.
Básník Ivan Jelínek ve svém londýnském bytě dne 27. února 1990
27. 9. 2002
"My jsme četli Homéra jako noviny. To každý dovedl. Tak se literatura nutně doplňovala řeckým mýtem."

Ivan Jelínek, autor devatenácti sbírek převážně niterné, mysticko-filozofické poezie (z nichž dvě, Akropolis, 1982, a Hoře věčnosti, 1988 vyšly v mnichovském nakladatelství Daniela Strože Poezie mimo Domov) se 6. června 1990 dožívá v Londýně jednaosmdesáti let.

Tento rozhovor vyšel v tištěné formě v červnu 1990 v exilovém čtvrtletníku Obrys č. 2/1990, ročník 10, str. 6-10. Byl zpracován na základě hodinového pořadu, který v roce 1990 pro Československý rozhlas připravil Jan Čulík.

1. 10. 2002
Jen jediný den a několik staletí dělí dvě výročí tak významné pro českou historii. Svátek svatého Václava a podpis mnichovské dohody. Obě vstoupily nesmazatelně do dějin českého národa. Události, které ač téměř tisíc let vzdálené, spolu souvisely a jedna ovlivnila druhou.
2. 10. 2002
Nezávislý novinář Martin Škapík (přímý kontakt 776 362 112), internetový nonprofitní vydavatel, se rozhodl zažalovat firmu Philip Morris a.s., Vítězná 1, Kutná Hora. Domnívá se, že podniká pomocí klamavé reklamy, ve které navíc spotřebiteli tyká, čímž, dle Škapíka zjevně oslovuje protizákonně děti, u kterých nemoc kouření podle oficiálních statistik začíná už mezi 8 - 13 rokem věku. Těm evokuje zdravý život a nabízí výbavu na cesty (tričko, hodinky, tašku, dalekohled a za 70 vykouřených krabiček propagovaných cigaret fotoaparát). Atraktivní brožurku doprovázejí fotografické pohledy na užívající si zdravé, zjevně mladé a spokojené lidi, bez jakéhokoli evokování negativního důsledku nemoci kouření - název žalovaného projektu je World Travel Collection.
1. 10. 2002
Občanské sdružení Britské listy (OSBL) děkuje sponzorům, kteří na nás ani v tomto složitém období nezanevřeli a i nadále poskytovali prostředky na udržení chodu Britských listů.

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
2. 10. 2002 Michel Houellebecq: postaven ve Francii před soud, že označil islám za stupidní náboženství   
2. 10. 2002 Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi Daniela  Pilařová
1. 10. 2002 ČTK: "Posluchače konec Svobodky mrzí", ale je jich málo Jan  Čulík
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 Spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistuje   
1. 10. 2002 Rusko si brúsi zuby na mediálnu totalitu Lubomír  Sedláčik
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz
30. 9. 2002 Englezakis neobchoduje jen s žírným dobytkem Jeremy  Adams

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 V demokracii jsou pokojné demonstrace projevem síly těch, kteří nemají na své straně parlamentní většinu   
1. 10. 2002 Saddám musí být svržen   
30. 9. 2002 Západ Saddáma Husajna vytvořil - teď má morální povinnost ho zničit   
30. 9. 2002 Amerika se svým ultimátem Německu snaží zastrašit ostatní země   
27. 9. 2002 Odmítám washingtonskou konspirační teorii James  Petras
27. 9. 2002 "K čertu s Georgem Bushem; Bůh ochraňuj Ameriku"   
27. 9. 2002 Britská zpráva o "důkazech" proti Iráku byla odmítnuta jako "propaganda"   
26. 9. 2002 Povinností občana je nemlčet   

Školství RSS 2.0      Historie >
23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
2. 9. 2002 Klubko zmijí
aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
Jan  Wagner
30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi
8. 8. 2002 Kritické myšlení   
3. 7. 2002 Vysvědčením se nemají děti trápit Pavel  Bráborec
20. 6. 2002 Hledají se odborníci na integraci Romů do českého školství   
13. 6. 2002 Agresivní lidé mají velký strach   
10. 6. 2002 Britský ministr vnitra ustoupil: děti žadatelů o azyl budou nakonec chodit do normálních škol   
4. 6. 2002 O českém biflovacím školství Fabiano  Golgo

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   
5. 9. 2002 "Ale já nejsem žádná feministka" Jan  Čulík
28. 8. 2002 Postavení žen Vojtěch  Polák
19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?   
18. 8. 2002 Domácí násilí: jak se tento problém snaží řešit v Británii   

Slonková, Srba a korupce RSS 2.0      Historie >
11. 9. 2002 Referují Britské listy a MFD o kampani proti Kavanovi objektivně? Jan  Čulík
9. 9. 2002 Pyrrhovo vítězství Vladimíra Špidly Zdeněk  Jemelík
6. 9. 2002 Fiasko MFD: Obvinění Karla Srby začíná vypadat nejistě, tak MFD organizuje novou skandalizační kampaň Štěpán  Kotrba, Jan Čulík
22. 8. 2002 Velká Británie: Média přísně respektují potřeby policejního vyšetřování Jan  Čulík
7. 8. 2002 Spektakulárně parlamentní konec vojenské špionáže v Čechách Štěpán  Kotrba
7. 8. 2002 První rozkol v koaličním hlasování Karel  Mašita
5. 8. 2002 Pozoruhodné nové obvinění Karla Srby Karel  Mašita
30. 7. 2002 Pěkně obsazená komedie Vladimír  Bernard
29. 7. 2002 Láska, drogy a pomsta - český scénář podle Colomba Fabiano  Golgo

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
19. 9. 2002 Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat   
16. 9. 2002 IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka Štěpán  Kotrba
12. 9. 2002 Akademicky trvalá udržitelnost Topí  Pigula
11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
6. 9. 2002 Spolana: Místo seriózní odpovědi přišla snaha o diskreditaci Štěpán  Kotrba
5. 9. 2002 Spolaně během unikly během povodní i další chemické látky z odpadních vod a jímek... Štěpán  Kotrba

Hana Marvanová, zvýšení daní a vládní "krize" RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2002 Opoziční smlouva o pozice Štěpán  Kotrba
19. 9. 2002 Poklad na Stříbrném jezeře, aneb otázka cti Jaroslav  Pour
19. 9. 2002 Marvanová: Poslušnost nebo padáka? Roman  Kočí
18. 9. 2002 O dětinskosti a dětech v saku a kravatě Josef  Trnka
18. 9. 2002 Pohádka o drsném prezidentovi a rozbředlém Špidlovi Štěpán  Kotrba
17. 9. 2002 Labouristický rebel zaútočil na "všiváka" Blaira: Jak britská vláda udržuje v parlamentě mezi poslanci disciplínu   
17. 9. 2002 Bez prezidenta to Špidla neumí, Zeman se mezitím na chalupě směje... Štěpán  Kotrba
17. 9. 2002 Unionisté, proberte se Ivan  Turnovec
17. 9. 2002 Hana Marvanová - infantilní infantka? Darek  Štalmach
16. 9. 2002 Proč jedná Hana Marvanová ve prospěch KSČM? Jan  Čulík

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2002 Programovým komorníkům v České televizi Vítězslav  Čížek
18. 9. 2002 Jaké byly včerejší Události v České televizi? Jan  Čulík
17. 9. 2002 "Nová" Česká televize Fabiano  Golgo
17. 9. 2002 Britská vláda vynucuje od nového digitálního televizního okruhu přísné programové podmínky   
16. 9. 2002 Skandál v BBC? Jan  Čulík
23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Česká televize se lepšila postupně Jan  Paul
22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
15. 8. 2002 Tragický Klepetko Filip  Rožánek
15. 8. 2002 Dobrá Markéta Fialová   
14. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Povodňový pragocentrismus České televize? Jan  Paul