Rozsudek má být vynesen v říjnu. Trestní oznámení nepodal francouzský stát, který požaduje Houellebecqovo osvobození, ale čtyři islámské organizace. Jménem šesti milionů muslimů ve Francii chtějí, aby byl Houellebecq potrestán za to, že charakterizoval islám jako "nebezpečný" a jako "nejstupidnější ze všech náboženství".

Někteří srovnávají Houellebecqa se Salmanem Rushdiem. Je pravda, že i Houellebecq se stal terčem útoku od islámských organizací za to, že vyjádřil protiislámské pocity. Avšak na Houellebecqa se neútočí za jeho literární dílo, i když jeho nejnovější román, Platform, který je právě na britském seznamu bestsellerů, obsahuje ostře protiislámské pasáže. Je to také (zřejmě ironická) apologie sexuální turistiky, která je podle autora jediné, co lidem ze Západu zbývá, neboť ztratili svou instinktivní schopnost lásky.

Houellebecq je stíhán podle zákonů demokratického státu za provokativně vyjádřené názory v interview v jednom literárním časopise. Je pravděpodobné, že bude osvobozen. Bylo zřejmě od islámských organizací nemoudré, že zahájily trestní stíhání, ale není pochyb, že podle mlhavé formulovaného francouzského zákona proti rasismu měly právo na trestní oznámení.

Podle listu Independent je Houellebecq vynikající spisovatel. Alespoň se výrazně odlišuje od většiny ostatních, nekvalitních, francouzských románů (jichž jen během září vyšlo ve Francii 300!) Houellebecq si ale také efektivně a často zábavně zahrává s hranicemi mezi vlastním zmateným životem a ostře kritickým portrétem moralizujícího, ale morálně zdegenerovaného západního života, jaký najdeme v jeho románech.

Rodiče se o něho přestali starat, když mu bylo šest let, a vychovávala ho komunistická babička. Houellebecqova matka opustila jeho otce, začala žít s muslimem a konvertovala k islámu. Syn se s ní už nikdy nesmířil.

Původně Houellebecq pracoval jako správce v počítačovém oddělení francouzského národního shromáždění. Až jeho druhý román, Les Particules Elémentaires (Atomizováno) mu získal ve Francii od roku 1998 hvězdnou pověst. Kniha je příběhem dvou nevlastních bratrů, čtyřicátníků, kteří žijí ve vlastním světě masturbace, peep-shows, sex klubů a promarněných příležitostí k naplnění.

Osmašedesátníci, kteří ve Francii vládnou literárnímu establishmentu, tuto knihu naprosto odmítli. JIní ji přivátali jako brilantní, divokou satiru.

Loni vydal Houellebecq svůj třetí román, Platform. Do určité míry ta knížka napodobuje nejslavnější existencialistický román, Camusova Cizince, avšak Houellebecq je na rozdíl od Camuse posedlý sexualitou a její ztrátou, která je pro něho klíčem k odcizení moderního člověka.

Michel, hrdina knihy Platform, je přesvědčen, že muži a ženy v západních společnostech už nejsou schopni ani lásky, ani sexu. Vidí jediné logické řešení v sexuální turistice, kdy muži - a v poslední době často i ženy - ze Západu hledají emocionální a fyzické uspokojení, které je jim odpíráno doma, tím, že cestují do méně emocionálně potlačených zemí třetího světa. Je to "ideální výměna", konstatuje. Lidé ze Západu mají peníze, ale nikoliv lásku, a mladí muži a mladé ženy ve třetím světě "nemají na prodej nic jiného než své tělo".

Submisivní hrdinka knihy, Valérie, zemře při útoku islámských teroristů na letovisko v Thajsku, plné sexuálních turistů. Její milenec Michel ostře útočí na islám a na Araby a mimo jiné říká: "Pokaždé, když slyším, že v pásmu Gaza zastřelili palestinského teroristu, palestinské dítě anebo těhotnou palestinskou ženu, třesu se nadšením nad představou, že je na světě o jednoho muslima méně."

Kniha je - podle listu Independent - zároveň odporná i velká. Hovoří z hlubin středostavovské Francie o frustraci a o selháních, o hrůze z vnějšího světa, o sexuální posedlnosti, o mlhavém rasismu, o neartikulované zuřivosti vůči politické korektnosti a o nenávisti vůči údajně pokrytecké "elitě".

Chcete-li pochopit síly, které motivují vznik populistických hnutí v Evropě v posledních letech, měli byste číst Houellebecqa, argumentuje britský list.