Za pomluvu tepláky

Případ zaměstnanců deníku Super, kteří pomluvili dvojici Abrhám - Šafránková, je před soudem. Pomlouvači z již zaniklého superbulvárního deníku půjdou možná do tepláků. Mnozí si třeba pomyslí: Konečně bude spravedlnosti učiněno zadost a bulvárům zatnut tipec. Není to tak. Celý proces je záležitost neblahá.

Uz zase se tu jde proti proudu.

Ve většině západních zemí sice ještě existuje - podobně jako u nás - trestný čin pomluvy, jenomže jde o tzv. spící paragraf, který se již dávno nepoužívá. Rozhodně není jeho oprašování moderní trend. [A to proto, že trestní stíhání za pomluvu je snadno zneužitelné jako útok na svobodu slova, viz níže, pozn. JČ] Tím je občanskoprávní řízení, ve kterém se napadená strana soudí o určitou finančí částku.

Chrání se tak mimo jiné i svoboda slova. Pokud někdo někho pomluví v médiích, praxe je taková, že soudní při může prohrát vždy pouze vydavatel hanlivého či lživého tvrzení.

V USA existuje navíc praxe, že pokud je žalovaná osoba tzv. veřejnou figurou, nemá šanci v občanskoprávním řízení o nactiutrhání uspět. Pouze soudce posoudí, kdo je veřejná figura, ale ta sama může své síly dopředu odhadnout.

Je to zpravidla politik, milionář či známá herečka. Tito lidé mohou nactiutrhání snadno vyvrátit (říci, že to není pravda), protože je často pronásledují kamery i mikrofony.

Když však šíříte pomluvy o své sousedovi, kterého nikdo nezná, milionar i znama herecka. Tito lide mohou nactiutrhani snadno vyvratit (rici, ze to neni pravda), protoze je casto pronasleduji kamery i mikrofony. Kdyz vsak sirite pomluvy o svem sousedovi, ktereho nikdo nezna, tak budete celý život platit, až se z vás bude kouřit. To je Amerika. Jenomže tato praxe postupně zakořenuje i jinde. Politici v západní Evropě se dnes již s médii nesoudí ani v občanskoprávním řízení, tedy o peníze. Vypadali by úplně směšně. Jejich slovo, které vyvrací narčení, má stačit a mít váhu.

U nás je to obráceně. Nejenže pomlouvačům z bulváru hrozí kriminál. Ale Šafránková s Abrhámem se sami vůbec soudit nechtěli. Vyřešila to za ně agilní státní zástupkyně, která sama od sebe podala na bulvární novináře trestní oznámení. To je něco naprosto nevídaného. Možná měla zástupkyně ráda Tři oříšky pro Popelku či doktora Blažeje. Kdyby falešně nařkli z opilství panskou krejčovou Růženu Šafránkovou ze Strakonic, bylo by jí to jedno.

Navíc pozor: příště může podat trestní oznámení jiný státní zástupce, který zbožnuje třeba Klause, Grosse, Železného nebo třeba Srbu a jenž bude mít pocit, že o nich média nereferují objektivně. A s hrozbou kriminálu za zády mohou být novináři zase o něco vystrašenější, nebo - jak se dnes říká - vyváženější.