Není pochyb, že je Saddám Husajn sadistický megalomaniak a že získal alespoň některé prostředky, jak provádět genocidu. Co se týče Saddámovy podpory pro mezinárodní nihilismus, interviewoval jsem čelného českého činitele, který vyšetřoval návštěvu Mohameda Atty v Praze. Tento činitel nařídil deportaci Ahmeda Al-Aniho, iráckého tajného policisty, který byl přistižen, v přestrojení za diplomata, jak se připravuje vyhodit do povětří Rádio Svobodný Irák, které vysílá z českého území. Bylo mi řečeno, že existuje "sedmdesátiprocentní pravděpodobnost", že Atta přicestoval do Prahy na setkání s Al-Anim.

Vlastenecká unie Kurdistánu zadržuje několik vězňů z gangu Ansar al-Islam, kteří se snažili zlikvidovat autonomní kurdský režim v severním Iráku. Tito lidé mají vazby na Osamu bin Ladena i na Saddáma Husajna. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že navzdory kurdským nabídkám na spolupráci naše udatná CIA neprojevila zájem o výslech těchto vězňů. (Mimochodem, kdy bude konečně z CIA nebo z FBI někdo vyhozen? ptá se dál Hitchens.)

Jsem na straně irácké a kurdské opozice proti tomuto špinavému nebezpečí. Ti podporují v širším konfliktu, který je nyní občanskou válkou, zuřící po celém muslimském světě od Indonézie až po Nigérie, na straně občanské společnosti. Teokratická a absolutistická strana v této válce doufá, že se jí podaří ji exportovat na Západ, což znamená, že se této válce nevyhneme a nemáme právo zůstat neutrální.

Jen hlupák by věřil, že Bushova vláda si tohle všechno uvědomuje. Jsem šokován, píše autor, že dosud nebyla vydána iráckému lidu žádná deklarace o cílem a zásadách nadcházející intervence. Ani že nikdo nepřipravil žádnou žalobu na Saddáma Husajna za zločiny proti lidskosti. Nikdo nenabízí vstřícné kroky vůči Íránu, kde vliv náboženských struktur klesá. Dovoluje se, aby se osud Palestinců nadále zhoršoval.

Když jsem začal pracovat před dvěma desetiletími pro The Nation, argumentuje Hitchens, časopis mi charakterizovali jako debatní arénu mezi liberály a radikály, což se mi zdálo přesné. V posledních týdnech však časopis sám začíná zaujímat jednostranný postoj a stává se hlasem a ozvěnou těch, kdo jsou přesvědčeni, že americký generální prokurátor John Ashcroft je větším nebezpečím než Osama bin Laden (ano - taky se stavím proti tajnému věznění lidí a hysterii, vyvolané teroristickými útoky, ale jinak, než proti těm, kteří spáchali tuto agresi a plánují další). Za těchto okolností je můj tento článek pro tento časopis posledním.

Poznámka JČ: Napadá mě, které pak české noviny nebo časopis by publikovaly text svého kmenového autora poté, co se ostře rozkmotřil se svým šéfredaktorem...