1. 10. 2002
Spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistujeMožnou válkou proti Iráku se v neděli večer zabývalo i první tzv. "interaktivní" vydání hlavního publicistického pořadu televize BBC "Panorama", který se tímto "interaktivním fórem" po letní přestávce vrátil na televizní obrazovky.
Jsme na cestě k válce s Irákem? Pokud ano, je to důležité? Je to vzdálený problém, anebo pocítíme následky i v Evropě? To byly otázky, které se snažil tento pětačtyřicetiminutový pořad zodpovědět. Shrnujeme hlavní myšlenky z prvních cca 15 minut. |
Na tuto otázku jedné posluchačky se pokusil odpovědět reportér BBC Matt Frei ve Washingtonu: "To je otázka, kterou si tady v Americe kladou všichni. Srovnejme si různé záběry: záběry demonstrace, které se v sobotu v Londýně účastnily statisíce lidí, kteří demonstrovali proti válce proti Iráku. A k tomu si přiřaďme záběry z doby před rokem: obrovské množství sympatií pro Spojené státy po celém světě. Od té doby se mnohé změnilo. Hlavní je, že 11. září má ve skutečnosti přímo jen velmi málo společného s Irákem. Ale vyvolalo to nové myšlení v oblasti zahraniční politiky. Američané si nemyslí, že existuje přímá spojitost mezi 11. září a Irákem, avšak zastávají názor, že existuje hrozba proti USA, která dosud nikdy neexistovala, a vláda se domnívá, že musí na to úplně nově reagovat. Studená válka skončila, posledních deset let existovalo vakuum, v němž státy víceméně přijímaly americkou nadřazenost. To se všechno musí změnit: musí se jednat podle nové doktríny, a jak nám tvrdí americká vláda, buď jste s námi anebo jste proti nám. A tohle děsí nejen mnohé Američany, ale spoustu lidí po celém světě.
Na to odpověděl vnitropolitický komentátor BBC Andrew Marr: Tony Blair na tuto otázku vždycky odpovídá: Už asi dva nebo tři dny po 11. září jsem řekl v Dolní sněmovně, že se musíme vypořádat se zbraněmi hromadného ničení. A to je právě problém Iráku. Blair si ale nemyslí, že existuje přímá spojitost. Britská a americká špionáž hledá tyto souvislosti už rok, snaží se najít přímou souvislost mezi al Qaedou a Saddámem Husajnem. Můžete se vsadit, že kdyby něco takového našli, bylo by to v té nedávné britské zprávě o vojenské situaci v Iráku. Vzhledem k tomu, že to tam nebylo, nenašli to. Přímo nejsou ani Spojené státy, ani Velká Británie ohroženy. Ohrožen je Blízký Východ. Politikové se domnívají, že jestliže získá Saddám Husajn jaderné zbraně, zmodernizuje si chemické zbraně, a zvětší rozsah dostřelu svých střel, bude schopen zasáhnout Kypr, Izrael, Turecko. Tony Blair argumentuje, že Saddam Husajn má takovou historii, dvakrát napadl jiné nezávislé země, že to nestabilní, válkychtivý a nebezpečný člověk, takže mu nesmí být dovoleno, aby získal jaderné zbraně. A proto musíme jednat nyní. Caroline Hawley, reportérka BBC z Bagdádu, poukázala na to, že tamější režim si stěžuje, že jde jen o ropu, k níž chce Západ získat přístup, že vůbec nejde o žádné zbrojní inspekce. Čelný irácký představitel vyjádřil reportérce názor, válka v Perském zálivu po útoku Iráku na Kuvajt byla ospravedlnitelná, ale co udělal Západa Irák za posledních deset let? I obyčejkní lidé v Iráku si myslí, že jde především o ropu. Ekonomický editor BBC Evan Davies však nevidí přímou souvislost mezi ropou a plánovaným útokem na Irák. Zájem Západu o Blízký východ přirozeně má vztah k k tomu, že Západ potřebuje ropu. Avšak prvotním zájmem Spojených států by byly nižší ceny ropy. Nejlehčí by tedy bylo přimět Irák, aby začal vyvážet ropu a zrušit sankce proti Iráku. Mnoho firem v Rusku má kontrakty na rozvoj iráckých roplných polí, pokud by došlo k normalizaci vztahů. Lidé říkají, že americké firmy by také chtěly takovéto kontrakty po změně režimu, avšak přímá souvislost neexistuje.
Na to odpověděl David Shukman z Vídně: "Je to velmi pravděpodobné, i když nevíme, zda se to stane. Existují dvě hrozby, Saddám může zaútočit na britské vojáky připravující se v Kuvajtu nebo v Saúdské Arábii k útoku na Iráku chemickými zbraněmi. Druhou hrozbou je hrozba terorismu. Tony Blair se velmi těsně spojil s Georgem Bushem jako jediný zahraniční vedoucí představitel, a to nutně musí dělat z Británie potenciální cíl teroristického útoku. Reportérka Jane Corbinová: "Jde o to, jaké existují spojitosti mezi Saddámem Husajnem a organizací al Qaeda. Tyto spojitosti neexistují. Je možné, že jeden nebo dva členové al Qaedy skončili v Iráku. Avšak organizační vazby mezi iráckým režimem a Saddámem Husajnem neexistují. Teoreticky by mohl Saddám Husajn poslat do Británie někoho nakaženého neštovicemi, ale to je skutečně velmi teoretická možnost - neexistují v současnosti důkazy, že Saddám Husajn vyvíjí neštovice pro tyto účely. Saddám Husajn nemá střely, které by dokázaly dopravit biologické zbraně do Evropy. Jeho hrozba bude omezena na Blízký východ. Reportér Alan Little z Káhiry také poukázal na to, že spojitost mezi al Qaedou a Saddámem Husajnem je zcela falešná. Egypťané poukazují na to, že Saddám Husajn velmi krutě potlačuje ten druh lidí, kteří by měli tendenci vstoupit do organizace al Qaeda. Saddám Husajn pochází ze zcela jiné tradice. Je to sekulární arabský nacionalista. V roce 1991 Saddám Husajn po válce v Perském zálivu popravil skoro každého, kdo vypadal jako islámský duchovní. Proto Arabové po celém arabském světě vidí, že spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistuje. |