Spojené státy budou agresivně vyžadovat, aby Rada bezpečnosti OSN schválila jejich politiku, jejímž cílem je svržení Saddáma Husajna. Německo Rumsfeld potrestal jako odstrašující příklad - protože si dovolilo o americké politice vůči Iráku pochybovat.

Všechny státy světa dnes do určité míry závisejí na Spojených státech, pokračuje Simpson, a útok na Německo znamená varování od USA, že si všechny musejí dávat pozor.

Připomíná to všechno roku 1999, kdy se uprostřed aféry s Monikou Lewinskou rozhodl prezident Clinton bombardovat Srbsko a Kosovo. Tehdy USA také začaly vyvíjet nátlak na neochotné spojence v NATO a ti nakonec Ameriku poslechli. Bombardování začalo, tvrdil Clinton, protože prý byli etničtí Albánci v nebezpečí, a skutečně, Albánci začali být ve velkých počtech Srby vražděni, jakmile Amerika zahájila své bombardování.

Členové britské vlády Clare Shortová a Robin Cook mají prý určité pochybnosti ohledně plánů na útok proti Iráku. Shortová se prý obává, že by to mohlo zranit nevinné civilisty. To vyvolalo určité pobavení mezi těmi jejími labouristickými kolegy, kteří už 12 let usilují o zrušení sankcí OSN vůči Iráku. Tyto sankce, jak tvrdí osoby, zasazující se za jejich zrušení, už způsobily smrt mnoha set tisíc Iráčanů a mnoho z nich byly děti.

Před třemi lety, pokračuje Simpson, Shortová a Cook kritizovali mé reportáže v BBC z Bělehradu tak otevřeně, jak nadšeně se vyslovovali pro bombardování Srbska. Shortová dokonce naznačila, že asi musím být prosrbským sympatizantem, když vysílám z Bělehradu. Ptala se, jestli by BBC také vyslala svého reportéra do Berlína v roce 1944.

Samozřejmě, že by to BBC udělala, kdyby to bylo možné, pokračuje Simpson a dodává: "Základním účelem BBC je poskytnout svým divákům a posluchačům co nejvíce informací, ne co nejméně. I nyní, doufejme, budou mít britská média v Bagdádu hodně reportérů, kteří budou informovat, co chce před nimi skrývat irácká a britská vláda."