V každém případě jsou vzkazy ze školy po dětech hrou na tichou poštu a projevem arogance školy vůči rodičům, kteří jsou za výchovu dětí zodpovědní víc než škola a její nadřízení.

On ale tento přístup vyplývá i z dopisu pacientům od ministra zdravotnictví. Prostě věrchuška není schopna pochopit, že starost o zdraví své a svých blízkých je individuální. Z toho hlediska lze brát starost pana profesora Klenera o osud ústavu a pacientů, ale i starost ministra o to, aby Klener makal a nekecal když to On, doktor z Ivančic, tak určil. Jak psal Karel Kosík v knize Dialektika konkrétního: "Člověk nemá starosti, starost má člověka."

Avšak: Jde o starosti vzájemně porovnatelné?

Ve srovnání s principem demokracie zde nyní zavedeným je už prkotina, že p. Kotulek má v bodě 1. své reakce na článek pí Szekelyové v textu hrubou chybu ve shodě podmětu s přísudkem. Holt počítač ještě neumí rozeznat rod.

S námi, blbečky co ničemu nerozumí, se přece nikdo bavit nemůže. A taky nebude! Ať jsem to já, Szekelyová nebo Klener.

Tak jsme tu mívali diktaturu proletariátu. Za komunistů. Nastolili jsme místo ní diktaturu vládnoucí menšiny. A říkáme tomu demokracie. Tento náš způsob demokracie spočívá v tom, aby od vhození hlasu do urny při volbách bylo zajištěno, že názor voliče bude účinně oslyšen není-li v linii těch, kteří (právě) vládnou.