|
7. 5. 2007
Mezinárodní konference proti militarizaci EvropyInternational Conference Against the Militarization of Europe, Prague, Faculty of Philosophy, Charles University, 5.5. 2007
|
5.5. 2007 v Praze, na půdě filosofické fakulty University Karlovy se šedesát dva let po Pražském povstání konala konference proti militarizaci Evropy. Na 150 lidí, zastupujících 14 protiválečných iniciativ z 9 evropských zemí, se sešlo v Praze, aby prodiskutovali další postup v boji proti výstavbě protiraketového systému USA v Evropě.|
Mezi řečníky byli Marek Hrubec z Centra globálních studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, Tobias Pflüger poslanec Evropského parlamentu za německou stranu Die Linke a politolog Oskar Krejčí. Mezi posluchači byli mimo jiné filosof Erazim Kohák, poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček, novinář a bývalý předseda vládní Rady pro lidská práva, člen Rady České televize Petr Uhl či bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Účastníci odmítli oficiální zdůvodnění projektu raketové obrany jako pouhou záminku. V závěrečné deklaraci z konference je napsáno: "Vyzýváme všechny lidi, aby se účastnili demonstrací, mluvili s a psali svým zvoleným zástupcům, členům vlády a hlavám států, že nechtějí novou konfrontační politiku, a že na to budou pamatovat, až půjdou k volbám." Konference také projednala další společný postup při vytváření celoevropské protiválečné sítě a rozvíjení vzájemné spolupráce. Poznámky z vystoupení účastníků konferenceZvukové záznamy ve formátu MP3 jsou doslovným zněním příspěvků i diskuze bez technických poznámek moderátorů, písemné shrnutí je pouze stručné, a proto pouze orientační... Na úvod promluvili zástupci hostitelů - Marek Hrubec z Centra globálních studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a zástupce iniciativy Ne základnám Thomas Franke. Marek Hrubec CZ Thomas Franke CZ Moderování prvého bloku, ve kterém se představovaly jednotlivé iniciativy, se ujala Helena Franke. Maciej Konieczny, Stop Bazom USA / Mlodzi Socjalisci - polská iniciativa Stop americkým základnám www.stop-bazom-usa.pl Stop Bazom USA je sdružení nestranné, nezávislé. Snažíme se zastavit výstavbu raketové základny v Polsku, kterou chtějí Spojené státy, vedené Georgem Bushem. Trápí nás účast naší armády v Iráku jako součásti imperialistické politiky. Jsme jakoby v područí USA a závidíme ČR, protože tady u vás se o umístění radaru diskutuje a hledá řešení. V Polsku se snažíme vyjádřit nesouhlas s militaristickou politikou, dosáhnout referenda, ale je to v současné době velmi obtížné. Prvním z důvodů je, že potřebujeme 500 000 podpisů, abychom mohli dosáhnout referenda. Nesouhlasíme se zbrojením, globální militarizací, imperialistické politiky, kterou reprezentují Spojené státy. Andrzej Zebrowski, Inicjatywa Stop Wojne - polská iniciativa Stop válce www.stopwojnie.w.pl Válka v Iráku i operace v Afghánistánu i stavba základen ukazuje jen jedno - zdůraznit výsadní postavení USA ve světě. Polsko je jedna ze čtyř zemí, které zaútočilo na Irák. V roce 2002 jsme začali aktivně vystupovat proti této válce, která se ustavila na Evropském sociálním fóru ve Florencii. Organizujeme demonstrace. Pro nás je velmi důležité, abychom zapojili studenty a vzdělávací instituce a odboráře v boji proti válce. Chceme, aby se neutrácely peníze za válku, ale aby se investovaly do vzdělání a zdravotnictví. Británii a Spojeným státům nevadí, když je nazývají okupanty, ale v Polsku je to stejně negativní jako v ČR. Chceme, aby naši vojáci neumírali na mezinárodních misích NATO a Spojených států. Alexander Solyom, Civilek a Mecsekert Mozgalom - CMM - maďarská iniciativa z Pécze CMM | CMM My jsme organizovali mnoho velkých akcí, tyto akce zabránili výstavbě a následnou instalaci radaru a americké základny v Maďarsku. Radar, který se nyní plánuje, měl být 16 km za Peští. Myslíme si, že bezpečnost musí být založena na síle společnosti, ne na strachu a vojenské kontrole. Proč USA, tak snaží budovat svoje základny ve světě, je jasné. Chtějí mít vojenský náskok před ostatními. Snaží se hledat nepřítele a když ho najdou, tak je tady strach. Vše se děje, tak že se prostě obchoduje se strachem. My jsme si v Maďarsku prosadili referendum. Budeme se snažit zpochybnit radar i před soudem. Radar je otázkou celoevropskou... Olol Jackson, No Dal Molin - iniciativa proti účasti Itálie v systému NMD www.nodalmolin.it/ V Itálii ve Vicenze byla základna, která byla privatizována. V současné době se počítá s výstavbou vojenské základny Spojených států. Organizujeme demonstrace, kterých se účastní velké množství lidí. Tady ve Vicenze je většina proti základně. Více jak osmdesát procent obyvatel je proti základně a to je důležité. Cinzia Della Porta, Disarmiamoli! - italská iniciativa Odzbrojme je! www.disarmiamoli.org V italském parlamentu je dost lidí, kteří reprezentují mírové hnutí. To, co učinila Prodiho levého středu vláda, vede sice k ekonomickému růstu, ale zároveň se více investuje do armády - rozpočet na vojenství se zvýšil o 13 procent - a to nese sebou omezení v sociální oblasti. Máme vojáky Afghánistánu, Kosovu a Libanonu, kde umírají. Itálie ratifikovala smlouvu, ve které se angažuje při vytváření jaderné bomby. Italové jsou velmi málo informováni o těchto věcech, které se jich bytostně dotýkají. Tato hanebná dohoda byla podepsána v utajení v únoru v Pentagonu. Organizujeme demonstrace proti válce a základnám USA, jedné akce 17. března proti americkým základnám se například zúčastnilo na třicet tisíc lidí. Chceme Evropu osvobodit od válek a ničení přírody. Zdálo se, ež po pádu Berlínské zdi nastane svět bez válek, ale není tomu tak. Situace v ostatních zemích nám ukazuje, že lze vytvořit jednotnou frontu. 19. května uspořádáme akci ve třech částech Itálie, 9. června v Římě to bude proti návštěvě amerického prezidenta Bushe. Hans Lammerant, Bombspotting - belgická Mírová akce www.bomspotting.be/en Mezinárodní tribunál řekl, že existence amerických jaderných zbraní v Belgii je nelegální. Snažili jsem se provádět inspekce těchto zařízení. Roku 2005 parlament hlasoval o stažení amerických vojáků. Transport armády USA projížděl územím Belgie do Antverp. Postavili jsme se proti takovémuto transportu a zablokovali ho. Mnoho našich aktivistů bylo následně zatčeno, ale vedlo to také k vládní krizi. Výsledkem toho byl bohužel odchod Strany zelených z parlamentu. Snažíme se nenásilně připoutat pozornost zahraničí a tak vytvořit tlak na vládu a NATO. Vláda naše argumenty sice přijímá, ale tlak na NATO je slabý. Susanne, Flughafen Leipzig Natofrei - německá iniciativa Lipské letiště bez NATO www.flughafen-natofrei.de Lipské letiště se pro logistické lety NATO stalo strategické. Situace je tak závažná, neboť zde přistává velké množství vojáků NATO z Afghánistánu. Provoz letiště je velmi rušný a denně zde přistávají stovky vojenských letadel. Ta zde doplňují palivo a provozují zde i jiné aktivity. Všechno se tutlá, nic se neví. Veřejnost je opomíjená. Boris André Meyer, Ansbacher Apell - ansbacherská mírová koalice, SRN Chceme rozpoutat diskuzi o přítomnosti armády USA v Německu. Chtěli bychom dosáhnout zrušení základen USA v Německu. Hannelore Toelke, Deutscher Friedensrat - Německá mírová rada www.deutscher-friedensrat.de Tam, kde se vojenské objekty zprivatizovaly, se opět snaží Spojené státy vybudovat cvičiště. Spolupracujeme se skupinami mírových aktivistů v Německu, ale i v zahraničí. V Ramsteinu je osmdesát tisíc vojáků US army a dalších dvacet pět tisíc vojáků Velké Británie. Je zde vojenská nemocnice, kterou americká armáda má. Tato nemocnice a celá základna v Ramsteinu je důležitá pro válku v Iráku. Nemůžeme však říci, že je Německo okupovanou zemí, když mluvíme o amerických základnách. Roland Nivet, Yves-Jean Gallas, Mouvement de la Paix - francouzké mírové hnutí www.mvtpaix.org Naše organizace sdružuje lidi, kteří si myslí, že ne zbraně, ale demokracie a dodržování lidských práv přispějí ke svobodě a bezpečnosti lidí. Spolupracujeme ve věci míru na Blízkém východě. Máme asi 20 000 spolupracovníků. Bojujeme proti novému kolu zbrojení a šíření jaderných zbraní. Od roku 2001 jsou dvě koncepce bezpečnosti, ta americká podporující zbrojení a druhá, která sází cestu porozumění a spolupráce. Důležité je informovat veřejnost, zapojit je do mírových aktivit na celém světě. Kate Hudson, CND - Campaign for Nuclear Disarmament, Velká Británie www.cnduk.org Vlastnění atomových zbraní vede jenom k dalšímu strachu, jak může zbraň vézt k většímu bezpečí, když je vždy nějaká možnost ke zneužití. Ve Velké Británii je mnoho vojenských základen, přesto se staví další - a to přesto, že byla dohoda nestavět základny mimo kontinentální Evropu. Elsa Rassbach, American Voices Abroad - Americké hlasy v zahraničí www.americanvoicesabroad.net Jsme organizace, která sdružuje Američany v zahraničí. Američanů, kteří žijí ve světě mimo území USA je více jak sedm milionů. Mnoho lidí jde do armády USA za jistotu kariéry a s tím spojených sociálních jistot. Ministerstvo je nutí dlouhodobě sloužit tzv. vlasti. Je velmi těžké odmítnout sloužit Spojeným státům, hraje se na city, vyhrožuje se soudy a vězením. Je znám případ vojáka US ARMY v Německu, kdy tento voják - lékař dezertoval, ale posléze byl chycen, odsouzen a jeho služba byla prodloužena. Athanasios Pafilis, World Peace Council - Světová rada míru, Řecko www.wpc-in.org Naše organizace byla založena po druhé světové válce. Vystoupili jsme proti válce v Jugoslávii, Iráku a dalších mezinárodních konfliktech. Brojíme proti vojenským základnám, které buduje imperialistické Spojené státy. Protiraketová obrana není bleskem z čistého nebe. Někdo si může myslet, že svět bude bezpečnější po boku NATO a USA. Co je zjevné, že tzv. protiraketová obrana je jenom snahou spojených států mít převahu ve světě, to znamená vedoucí úlohu na světovém fóru. Jakub Horňáček, Iniciativa Ne základnám - Česká republika www.nezakladnam.cz Iniciativa Ne základnám vznikla v roce 2006. Chceme zastavit výstavbu radarové základny, protože bychom byli zataženi do politiky USA a ztratili tak svoji nezávislost. Byli bychom poddaní jako za dob Gustava Husáka, kdy jsme byli pod vedením SSSR a jeho politbyra. Moderování druhého, analytického bloku se ujal Rudolf Převrátil. Oskar Krejčí, sociolog, politolog, Universita Matěje Bella, Slovensko Geostrategické zájmy USA, racionalita a iracionalita politiky Světová válka byla největším selháním lidského rozumu v dějinách. NMD je rezignací nad kontrolou zbrojení. Bush začal hru se strachem a přesvědčením, že lze silou nadiktovat podobu světa. Způsob vidění světa, ve kterém je každý protivníkem. I zbrojní firmy jednoduše se strachem obchodují. Většina politiků nepřemýšlí v kategoriích národních zájmů, natožpak světového blaha, přemýšlí v kategoriích individuálních a skupinových . Rusové a Američané budou v září na jednat o základnách v České republice a Polsku, stejně jako 8. června při příjezdu Buse do Prahy. To ale ještě neznamená racionální jednání. Nedovadu si představit dohodu mezi NATO a Ruskem, nedovedu si představit velení tomuto systému. Třetím rozměrem iracionality je iracionalita mediální. Podvědomí mnohých novinářů je ne snad xenofobie, ale neporozumění. Měli bychom mít stále v paměti jednání o válce v bývalé Jugoslávii, kdy Rusku přišlo s návrhy na řešení, bohužel USA ve svém narcismu návrhy Ruska přešla mávnutím ruky a Jugoslávii vybombardovali pod záštitou NATO. Spojené státy si hrají policajta, který všechno zlo světa vidí a zasahuje po americku, to znamená rychle, tvrdě a bez jakékoli racionality. To, čemu dnes čelíme je strach z Iránu a KLDR. Ale když do toho dáme rozum a dávku racionality, poznáme, že strach byl uměle vyvolán. Iracionalismus je o to větší, když se do hry se dostávají taková média, jako Česká televize, které cíleně filtrují a dezinterpretují informace. Pravda začíná tam, kde končí signál České televize. Počítejme s tím,že do iracionality diskuzí vstupují i ekonomické zájmy vojenskoprůmyslového komplexu. Problém je v tom, že v Americe je zkomercionalizován strach. Nikdo si nedovolí bojovat v Americe s koncepty, které vám mají přinést bezpečnost. Hlavním úkolem je pěstovat rozum v politice. diskuze Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu, KSČM Američané jsou předurčeni k tomu, aby svůj typ civilizace, své pojetí demokracie rozšiřovali po světě. Je to vidět v Afghánistánu, kde to nefunguje či v Iráku. JE to vidět i při způsobu jednání s EU. Odmítají respektovat rozhodnutí mezinárodního soudu pro lidská práva v Haagu. Oni také proto, že své názory preferují, se nepřipojili ke Kjótskému protokolu... Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy www.blisty.cz Narcisismus, arogance bílého muže je řídícím prvkem americké politiky už sto padesát let. Bílý muž nikdy nerozuměl cizím kulturám a přesto si je podroboval. My hledáme multipolaritu jako záruku bezpečí, Američan si prohlíží opasek a hledá kolt, aby vystřelil. Diskuze Oskar Krejčí, sociolog, politolog, Universita Matěje Bella, Slovensko Řídící ideou je stále ono "my jsem ti nejlepší, ostatní si z nás musí vzít příklad" . To s čím se dnes potýkáme v USA, je iracionalismus jacksonovské tradice a unilateralismus. Vize zjevného předurčení Spojených států je obecná, ale s příští administrativou už nebude nejspíše spojená s tím, že ten okolní svět je tak úplně nepřátelský. Jestli se nemýlím, tak nová administrativa bude sice opět věrná vizi zjevného předurčení, ale prostřednictvím mezinárodních institucí. Pravděpodobným ministrem zahraničí bude Richard Hoolbrooke. Miroslav Polreich, bezpečnostní analytik Celkové bezpečnostní prostředí a jeho perspektivy Zájem Američanů je postavit základny - opírají to o tři důvody. Koreu, Irán, a nebezpečí budoucnosti. Bude to také v zájmu vojenského průmyslu. Nedávno jsem se účastnil diskuze o severní Koreji na americké ambasádě. USA a Korea zahájí odstranění Koreje ze seznamu "darebáckých zemí". Bude složena speciální komise, která na to bude dohlížet. USA a Korea se spojí ve spolupráci v oblasti ekonomické, energetické a při řešení bezpečnosti v Asii. Irán nikdy nevedl agresivní válku. Hussajn byl podporován USA, když napadl Irán. Spojené státy se pokoušely dostat k jednacímu stolu Pákistán a Indii, a nepodařilo se jim to. Podařilo se to ale Iránu a smlouva byla podepsána v Havaně. Rusko nabídlo spolupráci a pomoc. Pokud nazýváme Irán darebáckým státem, tak proč? Vždy Irán dokázal to, co nikdo jiný... Spojené státy provádí podvody stejně tak jako podvedly Československo. Rozšířením NATO se jejich vztahy s Ruskem zhorší... Jsou zde opět snahy narušit atmosféru spolupráce - ze strany politiků České republiky. Mnoho věcí se ale v Americe mění. My se na Ameriku musíme spoléhat, a doufat, že se zlepší. Oskar Krejčí My si musíme zvyknout na to, že NMD má v Americe svou logiku a jinou vyargumentovanost, než v Evropě. Až Amerika dospěje k názoru, že se dohodne s Iránem, tak se dohodne. Stáhne pak z Česka radar a z Polska své rakety? Nezapomeňme, že matkou bohyně vítězství Niké byla Styx, bohyně nenávisti... Roland Nivet USA vítězí v Iráku, prohrávají na mezinárodní úrovni. Intervenují vojensky, ale na politické úrovni jsou izolovány. Musíme se snažit utvářet jiné způsoby jak zajistit bezpečnost v v Evropě. Boleslaw Saszczuk, Stowarzyszenie Stop Tarczy, Polsko Neexistuje reálná hrozba raketového útoku žádného státu. Žádný politik není sebevrah. Raketová základna není zárukou Evropy, Česka ani Polska. Hlavní cílem je zapojit obě země do systému vojenské i politické závislosti. Dagmar Vernerová Topolánek řekl, že souhlasíme, ale budeme jednat. Stydím se za takovou vládu. Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu, KSČM Irán umí řešit konflikty. Nedávno prorazil blokádu Arménie - ropovodem, má velký vliv na Blízkém východě. Jestliže má být radar v Česku a deset raket v Polsku, je to tiché porušení dohody 2+4. Miroslav Polreich, bezpečnostní analytik Málo hovoříme o NATO, které jako bezpečnostní organizace skončila. Dnes NATO působí jako servisní organizace USA. Mají li se věci měnit, musí se měnit v centru dění - v USA. Dosud historie znala, že bezpečnost namená sílu, moc. Dnes je tomu naopak. Všichni jsme slabí. Proti přírodě, proti sobě navzájem. Slabost je to, co nás žene dohromady. Síla je ve slabosti. Tobias Pflüger, poslanec Evropského parlamentu, Die Linke. Nyní stojíme před velkou příležitostí. Musíme dát jasně najevo, že stojíme o celoevropskou síť proti vojenským základnám. Jde o to, jak ji vytvořit. Se systémem NMD získávají USA možnost, jak jednat s Ruskem jako s nepřítelem. Ten systém nezajišťuje bezpečnost, jde o to mít možnost zaútočit. Nejde o obranu, ale o závod ve zbrojení. USA a EU shromažďují své jednotky v okolí Ruska. Existuje skutečná hrozba ze strany Iránu či Koreje? Signálem pro Irán bude, že se bude snažit o získání jaderného arzenálu. Irán obohacuje uran na 5 procent. K výrobě bomby ale potřebuje uran obohacený na 95 procent. Reakce evropských států na snahu USA ale nebyla odmítavá, protože není jednoduché odmítnout. Proto chce Evropa zapojení NMD do NATO. Javier Solana se účastnil debaty v EP a jeho stanovisko bylo, že musíme postupovat společně. Proto předseda podvýboru pro obranu EP řekl, že potřebujeme řešení, které by zahrnulo evropské zapojení. I bez USA dochází k určité militarizaci EU. O Rusku se mluví jako o hrozbě. Při diskuzích většina členů výboru pro obranu EP hovoří o tom, co špatného Rusko udělalo. Pozice protiválečných hnutí musí být taková, že si nepřejí novou studenou válku, protože ten, kdo je systémem protiraketové obrany opravdu ohrožen, je Rusko. Oskar Krejčí, sociolog, politolog, Universita Matěje Bella, Slovensko USA jsou jediným státem, jehož celé dějiny jsou dějinami rozpínání. Pokud má ale idea humanismu vyhrát, musí míst na své straně USA. Základním úkolem protiraketového systému bude obklíčit rusko-čínský prostor. Strategie EU říká: dodržujme mezinárodní právo a multilateralismus. Miroslav Polreich, bezpečnostní analytik My nemáme nic moc v ruce, ale to co máme, je silné. Máme mezinárodní právo a OSN. Máme jedinou možnost trvat na tom. To není nic protiamerického, ale je to v zájmu nás všech. Athanasios Pafilis, generální tajemník Světové rady míru - World Peace Council ;;Když se vrátíme do historie, dokážeme vidět i současnost. V roce 1945 spustily USA dvě atomové bomby. Proč? Japonsko se vzdalo... Pak se pustily USA do šílených závodů ve zbrojení. Proč? Každý rok oznámily USA novou atomovou zbraň. V osmdesátých letech začaly USA hvězdné války, tisíce vojenských základen bylo postaveno. Proč? Komunismus byl nepřítelem. V roce 19991 padl komunismus. A co udělaly USA? Revidovaly všechny principy Charty OSN. NATO a EU přijalo novou doktrínu preventivní války. A kdo byl jediný vůdce, který použil preventivní válku? Hitler. USA začaly porušovat uzavřené smlouvy, jako je ABM, prohlásily, že nebudou trvat na tom, že nezaútočí první jadernou zbraní. Každý čekal, že NATO skončí, když se rozpadl SSSR. Kdo je nepřítelem dnes? Je to Severní Korea? Je to Irán? Nikdo nemůže věřit, že tyto státy mohou ohrozit NATO nebo USA. Proč máme jednotky rychlého nasazení? Kdo je jejich nepřítel? Afrika? Muslimové? Doba této politiky nebyla jen ve znamení Bushe nebo konzervativců. Ať už jsou to demokraté nebo konzervativci, americký imperialismus svou politiku nemění. JE to v jejich přirozenosti. Jan Májíček, Ne zakladnám, Praha www.nezakladnam.cz Zdejší koaliční vláda bytostně věří, že USA jsou vzorem demokracie a svobody. Vděčnost je stejně absurdní, jako kdybychom měli přispívat Turecku za to, že k nám přišli věrozvěsti. Surovinová politika Ruska a ne zbraně je tím, co Rusku dnes dává sílu velmoci. Chceme Evropu jako pevnost, plnou zbraní, anebo chceme Evropu sociální a takové chceme i USA? Josef Skála , zahraničněpolitický poradce, KSČM Důležitý je vztah smlouvy o nešíření jaderných zbraní a EU. Opravdu nás láká EU? Můžeme hledat ochranu Bruselu proti současnému tlaku USA? Měli bychom vyslat signál Evropě... Thomas Franke, iniciativa Ne základnám , Praha www.nezakladnam.cz Není v zájmu Britů, aby působili v Afghánistánu či Iráku. Zájmy mezinárodní elity jsou ovlivňovány stejným způsobem. Peníze potřebujeme, abychom zachránili náš druh na planetě. Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu, KSČM Víte že všechny kosmodromy v Rusku budou v dosahu radaru? Máme již desátý pokus o zákon o referendu. Tobias Pflüger, poslanec Evropského parlamentu, Die Linke. Dennodenně vidím, jak se připravuje imperiální moc. Takováto Evropská unie je civilní moc, ale umí kousat. Je partnerem USA ve většině konfliktů. V některých je ale konkurentem. Podívejte se na Kongo, kde šlo o přístup k surovinovým zdrojům. Haiti, Uzbekistán, ... Já jsem proti všem vojenským základnám, ať jsou evropské, nebo americké. Miroslav Polreich, bezpečnostní analytik USA už nevetují každou rezoluci, která se Izraeli nelíbí. V současnosti mluvíme o Kosovu, o jeho nezávislosti. Kdo ale mluví o holocaustu židů v Kosovu? Oskar Krejčí, sociolog, politolog, Universita Matěje Bella, Slovensko Někdy mám pocit, že Západ podporuje radikální fundamentalisty, jen když se obrátí proti Slovanům. Podívejte, kde všude se tak stalo. Myslím, že současná politika USA je nesmírně kontraproduktivní. Copak by vítězili komunističtí senátoři ve volbách, kdyby nebylo politiky USA? Současná politika USA je nesmírně drahá. USA jsou nejzadluženější zemí světa a nikdo neví, jak z toho ven. Dovedu si představit, že pod tlakem globálních změn dojde k přeorientování amerického průmyslu stejně jako došlo k tomu, že se čeští Zelení změnili v ekologicko-podnikatelskou skupinu. Tobias Pflüger, poslanec Evropského parlamentu, Die Linke. Je nutné, aby politici věděli, kolik lidí je proti systému protiraketové obrany. Pro mne bylo radostí vidět, když jsem viděl množství lidí ve Vicenze. Třetí, taktéž analytickou částí prováděla Ilona Novomestská. Kate Hudson, CND - Campaign for Nuclear Disarmament, Velká Británie www.cnduk.org Mezinárodně právní aspekty protiraketové obrany Projekt pro nové americké století a americká vojenská doktrína znamená plnou dominanci. Jedná se přitom o ideologické hnutí, jehož zájmem je zajistit dominanci globálně. Snaží se systematicky narušit mezinárodně právní strukturu. Charta OSN vznikla aby zabránila válkám, aby postavila preventivní války mimo zákon. Článek 2 stanovuje explicitně, aby veškeré konflikty byly řešitelné mírově. Jediným důvodem pro válku dle článku 51 je sebeobrana. USA ví, že se jim nepodaří přesvědčit společenství, že jsou jejich války legitimní, a proto využívají kolice ochotných. Blair také argumentuje za přepsání mezinárodního práva, aby bylo možné legalizovat preventivní válku. Nebezpečí užití jaderných zbraní roste spolu s válkou proti teroru. USA dnes hovoří i politice prvního jaderného útoku. Přesvědčují druhé země, že se lze schovat pod ochranu NMD při útocích na jiné země. Mezinárodní právo porušují mnoha způsoby - například porušením článků 1 a 2 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. USA si udržují potenciál jaderných zbraní a rády by je použily i proti zemím, které jaderné zbraně nemají. Odmítly se připojit i k všeobecnému zákazu jaderných testů. Smlouva ABM specificky odmítla NMD. USA vidí Čínu jako nebezpečí a přesunuly dvě třetiny svých jaderných ponorek do Tichého oceánu. Klíčovým prostorem pro válku je pro USA i vesmír. Jan Fričer Je existence iránské ropné burzy či kosmický program Iránu důvodem k označení za "darebácký stát"? Kate Hudson, CND - Campaign for Nuclear Disarmament, Velká Británie www.cnduk.org Obviňování Iránu je výmluvou, hlavním důvodem jsou iránská ropná pole. David Koval Specifika mezinárodního práva jako stále obtížněji vynutitelného politického systému. Jiří Sobotka Jestliže jsem právním státem, musíme uplatňovat všechny normy, které jsem se zavázali repektovat. I když jsou nevynutitelné.... Nemůžeme tolerovat ani české vládě, že vysílá vojáky bez mandátu RB OSN. Petr Novotný Jestliže existuje ústavou dané právo na referendum, po sedmnácti letech neexistence referenda máme morální právo tuto vládu svrhnout, protože nerespektuje ústavu. Solis Václav Havel a Alexandr Vondra jsou zapojeni do projektu New American Century. Máte z Velké Británie poznatky o hnutí Against the World, které se pokoušelo soudit vládu za invazi do Iráku? Roland Nivet OSN může jako jediná zaručit dodržování smluv. Víme že neexistuje žádná světová vláda, žádný prezident. Kate Hudson, CND - Campaign for Nuclear Disarmament, Velká Británie www.cnduk.org Mezinárodní právo je poměrně pokrokové. Rozhodně bychom ho neměli jakkoliv komplikovat. Nejde také o ot, že by byl hlavním viníkem Bush, neboť jeho politika, politika americké elity byla zahájena daleko dříve. Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy, Praha www.blisty.cz Reakce vlády a politické scény na strategii USA a budování americké základny na území České republiky Dnešek je symbolický den, kdy několik tisíc lidí v tomto městě povstalo aby je bránili před okupanty. 5. 5. 1945 začalo Pražské povstání a lidé šli bojovat se zbraní v ruce a byli odhodláni i umírat. Jste dnes o půl století později i vy ochotni umírat za nějaké ideje? Kniha Mezinárodní politika Oskara Krejčího obsahuje i kapitolu 26 s názvem Morálka. Začíná větou která vyjadřuje autorův nezdolný optimismus . Představa, že politika se má řídit morálními hodnotami, patří mezi nejoptimističtější vize společnosti. Máme-li se zabývat tím, jak česká vláda zareagovala na průnik americké politiky , musíme se vrátit do roku 1989, kdy padala Berlínská zeď. Lidé si přáli, aby padla Varšavská smlouva i NATO. Varšavská smlouva padla, NATO ne. Po patnácti letech dohodnutého ideového liberálního příměří se poprvé stává řídícím prvkem pravicových politik antikomunismus. Tvrdý, nekompromisní, nesametový. Dokonce i mnozí v tomto sále by ho byli ochotni ospravedlňovat. Na této ideologii se pravice sjednotila. Důsledkem byla orientace nikoliv na federalizující se a socializující se Evropskou unii, ale na USA jako záruku opravdu pravicové pravice. Nesmiřitelné pravice. Pravice víry. Pravice síly. A tak stála proti sobě roztříštěná dezorientovaná levice, která se nevyrovnala s fenoménem globalizace. Nevěděla, jestli má hájit národní zájmy umírajících národních států, nebo neurčitou vizi kontinentálních zájmů Evropské unie, které stále více byly Evropou nadnárodního průmyslu více než lidských práv, pravdy a lásky. Na druhé straně stála pravice, která měla v otázce globalizace jasno, protože ji řídila a kontrolovala, řídí ji a kontroluje dodnes. Výprodej několika států nadnárodnímu průmyslu začal. Na tomto půdorysu se tvořily politiky těch nových států. Politika Nové Evropy. Dá se z toho NATO vystoupit? ptal se na slavnostním ceremoniálu ministr zahraničí Kavan. Já se tehdy domníval, že to není vtip, ale strategická otázka, která ukáže Čechy jako ty, kteří mají odvahu vstoupit i odvahu vystoupit. Pravice daleko lépe pochopila, že moc rovná se peníze. Že moc nepochází z lidu ale že lid je perfektně manipulovatelnou masou. Nevystoupili jsme. Levice nenašla odvahu. V tu chvíli dva silné bloky měly jasno - pravice v konzervativismu, transatlantické vazbě. Levice pak v tom, že chce hájit pracující i zacenu ústupků, kompromisů. Politika ale není odborovým hnutím. Moc jsou peníze. A peníze jsou moc. Hraje se zde globální hra - hra, ve které dnes čeští politici jsou drobné figurky na šachovnici, jejíž hru hrají jiní. Stačí, aby sociálně demokratického poslance Svobodu pozvali na tři dny na Marshallovy ostrovy a hned se vrátí v texaském klobouku na hlavě a stane zastáncem radarové základny. Je to ale špatně? Pokud přiznáte, že jsme a chceme být součástí transatlantického bloku NATO, ze kterého se nedá vystoupit, pak je radar součástí kolektivní bezpečnosti tohoto nadnárodního souručenství. Levicové strany kdysi podlehly euroatlantické iluzi a nyní už je jedno jestli jsou pro, nebo proti. Není nic jednoduššího, než ty politiky za situace, kdy téměř monopolně ovládáte média a informační toky, vyměnit. Andrzej Zebrowski, Inicjatywa Stop Wojne, - polská iniciativa Stop válce www.stopwojnie.w.pl Slabé země se snaží přidružit k těm nejsilnějším a to je v pozadí polské politiky. Polská vláda je připravena jít do nové studené války. Polský prezident po návštěvě USA prohlásil, že se může angažovat v zahraničních válkách daleko více. Polsko se přimklo k silnému, agresivnímu partnerovi a nemusí proto vyjednávat s EU či NATO. Poláci říkají, že řešením amerického imperialismu není evropský imperialismus. Když Polsko šlo do Iráku, neexistovala žádná diskuze v Parlamentu. Nyní se referendum zvažuje. Polská vláda řekla, že stejně žádné referendum neuzná... Bush se díky válkám změnil z velmi populárního prezidenta ve velmi nepopulárního prezidenta. V době války ve Vietnamu Amerika prohrávala, a přeci napadla Kambodžu a byla ochotna zabít ještě více lidí. Neexistuje skutečná hrozba. Lidé přece vědí, že se lhalo o Iráku, o protiraketové obraně. Poradci Tonyho Blaira odhadovali, že minulý rok zemřelo v Iráku na 500 000 lidí a považovali to za optimistické číslo... Margaret Thatcherová se ptala, když se dostala k moci, co je to společnost? Stanislav Holubec Čas pracuje proti odpůrcům základny. Většina politiků ODS podporují základny proto, že se domnívají, že nemohou říci ne. Tato skupina může být postupem času a zvyšováním počtu odpůrců základny nejistá. Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy, Praha www.blisty.cz Představu o pomýlených politicích ODS považuji za příliš idealistickou, než aby byla pravdivá. Jochovy myšlenky jsou řídícími idejemi většiny think-tanků pravice a cílem je rozbití EU jako výsostně socialistického projektu. Jestliže nechce ODS Evropskou unii silnou a jednotnou, má v zásadě dvě cesty. Polskou a českou. V Polsku je problémem společná zemědělská politika a vyjednávání o ní, které nejspíše v zájmu vlastních zemědělců zablokuje Francie, v Česku cesta k moci s americkou pomocí a pomocí amerických peněz u řady politiků. Poslušnost. Servilnost. Zkorumpovanost. Vítězství ohledně základny se stane synergickým, neboť to bude klín vražený dovnitř evropské jednoty a zároveň klín vražený mezi Evropu a ambice Ruska. Andreas Bock Rudolf Převrátil Nesouhlasím s tím, že nemáme žádnou naději. A nesouhlasím s tím, že řídícím prvkem většiny disentu je zkorumpovaná vděčnost a zpěv americké písně. Byla řada disidentů, která se nikdy neprodala. Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy, Praha www.blisty.cz Pozice českého disentu se dá perfektně poznat z diskuze o setrvání jedné štvavé vysílačky v centru Prahy. Ani ti, kteří, jak tvrdí Rudolf Převrátil, nebyli placeni, se neozvali a neřekli, že nyní už to není v zájmu České republiky. A tak štvavá vysílačka vysílá z Prahy dál. Proč ne z Varšavy? Naději máme. Pokud jsme věřící. Pokud si najdeme nové náboženství, naději máme. Pokud budeme realisté, spočítáme si rozvrat, neintegrovanost, frakce, připočteme si prokorumpovanost politiků všech politických stran, a zjistíme, že naději na idealistickou politiku nemáme. Naději na neprivilegovanou politiku, jakou předvedl Oskar Lafontaine a Die Linke., nemáme. Helena Franke, Ne základnám Zaplaťpámbůh, krev v Evropě neteče. Teče V Iráku, Afghánistánu. Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy, Praha www.blisty.cz Kdysi dávno jsem tvrdil, že je potřeba vydat zákon o daňové asignaci jen proto, aby se zjistilo, kolik je v Česku věřících. Nejlépe charakter lidí i jejich víru poznáte, když vezmou svoje peníze a dají je někomu jinému. Stejně tak lze zjistit, kolik lidí je proti základnám. Kolik lidí dá tisícikorunu na akce proti základnám? Kolik lidí na ulici? A kolik lidí v tomto sálu? Slyšel jsem dobře že "Zaplaťpámbůh" že umírají lidé jinde? Vono je to hezký... Ale vzpomínám si, že kdysi internacionální levice šla do Španělska, a šla tam bojovat a umírat. Andrzej Zebrowski, Inicjatywa Stop Wojne - polská iniciativa Stop válce www.stopwojnie.w.pl Reakce na výstavbu raketové základny v Polsku Mašinérie války: Není možné zarazit ten proces a říci, že už je dost mrtvých v Iráku. Bush nám může v příštích měsících velmi pomoci. K vybudování hnutí proti válce. Štěpán Kotrba, politický analytik, Britské listy, Praha www.blisty.cz Myslím si, že občanská společnost, vyhublá, na grantech závislá a po grantech žadonící není schopna zvítězit. Ony opravdu mocí jsou ty peníze. To co mne naplňuje optimismem, je ona dlouhodobá občanská zkušenost Čechů s okupací a instinktivní všeobecný strach z toho, že se ona základna stane Guantanámem uprostřed Čech, že to bude území nekontrolovatelné jako základna v Polsku, kde přistávaly letouny CIA s týranými vězni na palubě. Češi mají zkušenost okupace vykoupenou ponížením tehdejší politické reprezentace, lety normalizace a ostudou, jak se vyvinul rok 1989, který pro spoustu lidí znamenal naději. Tehdy se nehovořilo o kapitalismu, restitucích, a návratu majetků šlechtě. A toto dvojí zklamání z okupace - poprvé bratrskými vojsky Varšavské smlouvy, podruhé bratrskými kapitalisty - je zárukou, že si své věci budeme chtít spravovat sami, bez cizích vojsk a bez cizích radarů. Válka nemusí být jen pokračováním politiky jinými prostředky, politika je ale jinou tváří války. Byť studené. Ilona Novomestská, Ne základnám, Praha To, že jsem se v létě 2006 sešli v Praze i bez miliónů a dnes v regionech organizují protesty, je nadějí, že ty milióny nepotřebujeme a že to společně dokážeme.
|
Spoluautor tohoto materiálu, Jan Berousek, je studentem kurzu
žurnalistického minima, který probíhá v rámci projektu "
