Jak zdůrazňují někteří komentátoři, výsledky voleb jsou znepokojující, a to nejen proto, že neonacistická NPD se prodrala do meklenburského zemského sněmu, ale že dosavadní velké lidové strany - CDU a SPD - si nezasluhují přívlastek lidové.

Jejich potencionální síla se pohybuje mezi 20 až 30 procenty voličů a je podstatně nižší než síla těch, kteří nepřišli k volebním urnám. Především vedoucí politici velké koalice netrpělivě čekali na výsledky, aby si si jejich strany mohli upevnit svou vyjednávající pozici při projednávání zdravotní reformy. Sociálním demokratům, kteří stáli v čele obou vládních koalicí s postkomunistickou Stranou demokratického socialismu PDS, se podařilo opět zvítězit ,když získali 30,8 procenta hlasů, tedy o procento více než v předchozích volbách. Není pochyb, že berlínský vládnoucí starosta Klaus Wowereit bude sedět na svém dosavadním křesle a ve Šverínu bude v čele tamní vlády její dosavadní předseda Harald Ringstorff.

Otázkou však zůstává, zdali bude pokračovat dosavadní červeno-rudá koalice vzhledem k výsledku voleb, který řádně zamíchal politickými kartami. V Berlíně utrpěla značné ztráty PDS, a to zejména ve východní části, kterou tvořilo hlavní město NDR. Opustilo ji zde dvacet procent tamních voličů, což se pak projevilo desetiprocentním poklesem na současných 13,4 procenta. PDS byla oslabena i tím, že část jejích hlasů získala Lafontainem založená WASG, která zde odmítla utvořit stranu Levice. Předseda její poslanecké frakce ve Spolkovém sněmu Oskar Lafontaine ostře odsoudil její berlínské představitele, protože nastoupili falešnou cestu a poškodili tak celou levici v hlavním městě.

Poučení je z toho jasné: sjednocení obou stran je nutno urychlit. Stejný počet jako PDS získali i Zelení, takže sociální demokraté mohou vytvořit koalici s oběma stranami a bude nyní záležet na povolebních jednáních. Mohla by zde pochopitelně vzniknout i velká koalice s CDU, která však dosáhla historicky nejhoršího volebního výsledku a získala pouhou pětinu voličů. Považuje se téměř za vyloučené, že by populární Wowereit šel do koalice se stranou, která ztrácí důvěru voličů. Politologové přitom upozorňují, že za Willy Brandta měli v Berlíně sociální demokraté absolutní většinu hlasů, takže i současné její vítězství je relativní.

V Meklenbursku je však situace opačná. Sociální demokraté uhájili svými 30 procenty první místo, přestože ztratili 150 tisíc voličů a klesli o deset procent. Jejich koaliční spojenec PDS sice obhájila s mírným nárůstem svou dosavadní pozici na téměř 17 procentech, ale zdali dojde k obnově červeno-rudé koalice, je otázkou. Koalice má sice těsnou absolutní většinu, když obsadila 36 křesel ze 71, avšak vládnout s převahou jednoho hlasu je však - jak známo - dosti riskantní.

SPD se zde nabízí možnost uzavřít velkou koalici s CDU, která s téměř 29 procenty je druhou nejsilnější stranou a spolu s ní by měla bezpečnou většinu. Dosavadní premiér Ringstorff již těsně po oznámení výsledku voleb oznámil., že je připraven jednat s PDS i CDU o příští vládě. Navíc se zde vytvořila v zemském sněmu nová situace, kdy s téměř deseti procenty hlasů se po létech vrátila zpět FDP - liberální Svobodná strana a obávaná neonacistická NPD - Nacionálně demokratická strana Německa se ziskem šesti poslanců.

Tím se tak po Sasku a Braniborsku dostali do zemských sněmů pravicoví extremisté a také v Berlíně, i když nepronikli do tamní sněmovny, se jim podařilo vstoupit do třetiny okresních parlamentů. Jejich členstvo tvoří převážně mladí lidé, kteří tím vyjadřují svůj protest především proti vysoké nezaměstnanosti mládeže a ztrátě životních perspektiv. Nechávají se přitom strhávat k různým protidemokratickým akcím, kdy napadávají své protivníky a nepohodlné novináře. Ti především upozorňují na fatální nebezpečí, kdy nyní neonacisté za peníze daňových poplatníků si mohou vybudovat studovny pro ideologické sektáře, kteří nemají zájem zlepšovat společenskou situaci, ale spíše naopak.

Viceprezident Spolkového sněmu Wolfgang Thierse upozornil, že proto nelze tento nebezpečný vývoj podceňovat. Jeden z komentátorů trefně poznamenal, že v Německu je tento vývoj nebezpečný, protože jde sice o alkoholika vyléčeného z nacismu, ale pokud se do jeho blízkosti dostane láhev s touto nebezpečnou tekutinou, může se recidiva opakovat.

Z hlediska celoněmecké politiky je výsledek voleb velkým zklamáním pro Angelu Merkelovou, která se osobně angažovala především ve svém Meklenbursku. V obou zemích však se ztrátou hlasů její strana obsadila druhé místo. Sociální demokraté si obhájili první místo a tím i postavení ve Spolkové radě, a zesílila se tak jejich pozice ve velké koalici jako perspektivní stabilní síly. Předseda SPD Kurt Beck hodnotil výsledky voleb pro svou stranu za vítězství a potvrzení správné cesty, kterou po celoněmeckých volbách nastoupila.

General-Anzeiger k současné situaci poznamenává, že SPD může s výsledky zemských voleb žít, Unie však nikoliv. Ani ve volebním obvodu Merkelové CDU nezvítězila, a tak se mohla spolková kancléřka pouze ze svého domovského Meklenburska nostalgicky dívat na protější švédské břehy, kde konzervativci zvítězili nad sociálními demokraty.