CDU zpytuje svědomí

16. 12. 2005 / Richard Seemann

V souvislosti s tím se již v prvých prosincových dnech konalo kontroverzní neveřejné jednání představenstva CDU, na kterém podle jeho účastníků Merkelová reagovala na kritické hlasy přicházející zevnitř strany. V padesátičlenném představenstvu strany se třicet jeho členů hlásilo o slovo, mezi nimi severorýnsko-vestfálský ministerský předseda Jürgen Rüttgers, který si stěžoval, že diskuse zatím neprobíhá na vysoké intelektuální úrovni.

Stanoviska vedoucích představitelů CDU lze však rekonstruovat z jejich rozhovorů v tisku. Baden-virtemberský premiér Günther Oettinger tak prohlásil, že s "hospodářstvím, rozpočtem a daněmi lze velmi těžko vést volební boj a vzbudit nadšení". Prohlášení, že budou zdaněny na příklad příplatky za noční práci, muselo u voličů vyvolat jedině zděšení. Proto je důležité při příštích volbách vzbudit u voličů důvěru jak v reformní politiku, tak sociální soudržnost.

Sárský ministerský předseda Peter Müller žádal konsekventní zpracování volebních výsledků, protože by bylo fatální nyní prohlásit, že se musíme především zabývat vládnutím a nikoliv hlubokou diskusí. Místopředseda CDU Christoph Böhr prohlásil, že aby se strana opět dostala nad čtyřicet procent, musí pro příště méně argumentovat podnikovým hospodařením a nastolit otázky, které zajímají voliče. Ve volebním boji v roce 2005 se zapomnělo "jasně říci, kam povede cesta a nikoliv nabízet výlet do neznáma".

Obdobně argumentoval i místopředseda poslanecké frakce CDU Wolfgang Bosbach. Chybělo prý vysvětlit, kam chce Unie zavést člověka a jak má Německo v budoucnosti vypadat. "Chyběla společensko politická vize." Představitel unionistického pracovního společenství CDA Karl-Josef Laumann odmítl, že se stavěla "svoboda" proti zásadám "spravedlnosti a solidarity". Vůdce parlamentní frakce Norbert Röttgen vyslovil názor, že CDU špatně odhadla dopad volebního programu strany na voliče. Odmítl však názory, že strana ukázala nedostatečně svůj sociální profil. VProti tomu však bývalý generální tajemník strany Heiner Geissler prohlásil, že volební program působil protikladně a bez jasného konceptu o budoucnosti. Spolkový předseda "Jungen Union", mládežnické organizace strany Philipp Missfelder žádal časově neohraničenou diskusi o novém základním programu CDU. Podle jeho názoru byl by to jediný úspěch vyplývající ze špatného výsledku voleb. Do diskuse se zapojil i generální tajemník bavorské CSU Markus Söder, který si stěžoval, že Unii se nepodařilo vzbudit nadšení - "příliš jsme sázeli na černožlutou koalici a tím vlastně umožnili FDP získat druhý hlas". To se nesmí po druhé opakovat. Sesterská strana CSU přitom varuje, aby kritika se nezměnila v soud nad kancléřkou Merkelovou.

Stranické grémium se postavilo za Merkelovou, která podporuje "do budoucnosti zaměřenou diskusi". Podle jejího názoru politika devadesátých let a ještě více za rudozelené koalice vzbudila velké naděje, které nakonec skončily rozčarováním. Tím se narušila důvěra lidí v reformní politiku. Pro CDU jako vládní stranu se nyní naskýtá situace, kdy může zastavit tuto "negativní spirálu" a obnovit rovnováhu. Merkelová oznámila, že CDU chce vysvětlit otázku "sociálna" ve svém základním programu a "křesťanskodemokratických základním práv jako je svoboda, solidarita a spravedlnost".

Vyzývá, aby sev příštích dvou letech celá strana účastnila diskuse, která vyjasní profil strany. Designovaný generální tajemník strany Ronald Pofalla, který má být zvolen na tzv. malém stranickém sjezdu v prvé polovině příštího roku, upozornil, že bude pracovat, aby "profil CDU ve velké koalici byl zviditelněn a zcela zřetelný". Strana se musí stát i v budoucnosti "moderní lidovou stranou 21.století".

Půjde o to podpořit jak kancléřku tak zemské svazy, protože jen v příštím roce bude pět zemských a dvoje komunální volby. Nový sociálně demokratický předseda braniborský ministerský předseda Matthias Platzeck varoval před velkou harmonií uvnitř velké koalice. Nutno si uvědomit, že SPD a Unie jsou "rozdílně myslící, konající a jinak strukturované strany. Oba partneři zcela jasně vyjádřili svůj profil a kdybychom dopustili, aby toto zmizelo, nebylo by to dobré pro demokracii". Musí proto získat zpět ztracené voliče do strany, která je levicově středová. To musíme důrazněji vyzdvihovat, protože sjednocená levice není naším cílem, uvedl se zřejmou narážkou na Levicovou stranu-PDS.

V současné době však diskuse byla zatlačena do pozadí problémy , které zachvátily německou vnitropolitickou scénu. Především pak vyšetřováním případu německého občana el-Masriho, který byl zavlečen CIA koncem roku 2003 a po pěti měsících věznění v Afganistanu jako nevinný propuštěn. Kolem tohoto případu se rozvinula stále nekončící diskuse, ve které se objevují stále nová fakta. Zásah CIA byl zřejmě vyvolán informacemi německých zpravodajských služeb a o celém případě již v době zásahu byly informovány spolkové orgány na nejvyšších místech.

Nyní dokonce prosákly informace, že německé bezpečnostní orgány se účastnily i výslechů na příklad na Guantánamu. Šéf parlamentní frakce Levicové strany Oskar Lafontaine vyzval, aby spolkový sněm zřídil vyšetřující komisi na prozkoumání celé záležitosti. Zdá se, že přes počáteční odpor vzhledem k lavinovitému narůstání informací nakonec může být zřízena. Další široce diskutovanou záležitostí bylo oznámení, že exkancléř Gerhard Schröder se stane předsedou dozorčí rady ruského Gaspromu s možným ročním platem jeden milion dolarů.

Tato společnost má postavit za čtyři miliardy euro potrubí pro zemní plyn z Ruska do Německa, které povede Baltským mořem. Kritici poukazují především na to, že letošního 11.dubna Gasprom s německou BASF za účasti Schrödera a ruského prezidenta Putina v Hannoveru uzavřeli vlastně o tomto projektu základní dohodu. Oba státníci pak až do hluboké noci spolu seděli u červeného vína.

Stalo se tak šest týdnů před Schrödrovým vyhlášením předčasných parlamentních voleb a nyní několik týdnů po jejich skončení zaujímá vysoké místo v tomto německo-ruském společném projektu. Nyní je žádán pravicovými stranami, ale i zelenými, aby vyjasnil, zda se o tomto místě nedohodl ještě v době, kdy byl spolkovým kancléřem.

Sociální demokraté jej hájí, že po právní stránce je vše čisté, i když někteří naznačili, že být na jeho místě, pak by toto místo nevzali. Předseda strany Platzeck po rozhovoru s Schrödrem prohlásil, že v tomto případě jde o zcela privátní iniciativu Gaspromu. E.on a BASF, kteří tento návrh předložili až po jeho odchodu z funkce. Nejširší vrstvy pak byly rozhořčeny skandálem kolem starého masa dávaného do prodeje. Celá záležitost byla pochopitelně zpolitizována, protože to byl výsledek čtyřleté ?ochrany? spotřebitelů, za kterou byla odpovědná exministryně Renata Künastová za Zelené . Nový ministr spotřeby Horst Seehofer za CSU, který zahájil jednání s masným průmyslem, nemohl ovšem na tom, co bylo již prodáno, nic změnit. Odborníci však poukazují, že ani on nezavedl nic nového, protože spolkové země se snaží bránit obchod s masnými výrobky. Situace se může těžko změnit, když mohou kontroloři vlastně zasáhnout teprve poté, co spotřebitel bude potravinami otráven. Pak mohou soudy vynést citelné rozsudky proti producentům, obchodníkům a prodejcům zkaženého masa. Pokud však by nyní Seehofer chtěl účinně zasáhnout tím, že by nechal zveřejnit databáze podezřelých firem, pak se postupně stane nepřítelem průmyslu, jak poznamenali komentátoři.

Vytisknout