30. 1. 2006
ANALÝZAProgram až na posledním místě?Fascinují mne "novináři" i někteří neúspěšní středoví politici, kteří shazují programovou rozdílnost politických stran jen proto, že jazyku těchto dokumentů, některým pojmům a jejich významu pro směřování společnosti nerozumějí. Nerozumějí ani rozdílům mezi levicí a pravicí, natožpak rozdílům mezi liberální levicí a konzervatvní levicí nebo liberální pravicí, liberálně-konzervativní pravicí a konzervativní pravicí . Zaštiťují se floskulemi o "modernizaci politiky" a "stírání rozdílů". Nízká úroveň vzdělanosti většiny novinářů a názorová ambivalentnost středových politiků tvoří pak to, co umožňuje stírat rozdíly mezi některými "blairistickými" liberálními demokraty toho času v ČSSD, některými liberálními liberály z US-DEU, či některými středovými populisty z jinak pravicové ODS. O víkendu měly tři politické strany své programové konference či setkání vrcholných orgánů. Růžoví socialisté se převlékli do meruňkově oranžové barvy kapesníků Kleenex (jsou k nerozeznání), rudí komunisté v Nymburce trochu zrůžověli a místy i zezelenali (v mezích svého rudozeleného programu). Bývalý ministr zahraničí Zieleniec s bývalým primátorem Kaslem přibral do modrožlutých liberálně evropských demokratů zbytky mimoparlamentních nezávislých odpadků . Barvy tomu odpovídají. Podívejme se na ně všechny trochu blíže, neboť máme k dispozici úplné znění programových textů, které nebyly doposud zveřejněny. |
ČSSD: Jistoty a prosperitaSociální demokraté představili svůj volební program pro rok 2006, vzniklý na základě konkretizace dlouhodobého programu ČSSD, nazvaný Jistoty a prosperita. Na více než sedmdesáti stranách se čtenář dočte deset závazků vládní strany do dalšího volebního období a rozpracování programových priorit. Prezentační, zkrácená verze programu má 44 stran. Deset závazků ČSSD vůči občanům České republiky
Struktura volebního programu ČSSD
Programové cíle ČSSD pro období 2006 - 20101. JISTOTY
2. Snížit nezaměstnanost k 6 %
3. Růst průměrné mzdy nejméně na 26 500 Kč
4. Růst české ekonomiky o více než 5% ročně
5. Další růst podpory podnikání a investování
6. Ochrana zákazníka a spotřebitele
7. Jednoduché a motivující daně
8. Zachováním sociálního smíru zajistit vyšší stabilitu a prosperitu společnosti
9. Euro v roce 2010
10. Nepřipustit chudobu a zajistit kvalitní sociální služby
11. Výrazně zvýšit daňovou a finanční podporu rodin s dětmi
12. Dostupné a kvalitní bydlení pro všechny
13. Solidární systém zdravotnictví západoevropského typu zajišťující růst kvality péče pacientům
14. Transparentní systém financování zdravotnictví se zvýšením veřejné kontroly
15. Zvyšováním důchodů zajistit plnohodnotný život ve stáří
16. Nekompromisní boj s korupcí
17. Rychlá a dostupná spravedlnost pro každého
18. Maximální možná úroveň vzdělání pro každého
19. Efektivnější vzdělávací soustava
20. Znalostní ekonomikou k vyšší konkurenceschopnosti
21. Bezpečná a dostupná doprava šetrná k životnímu prostředí
22. Kvalitní život ve zdravém životním prostředí
23. Harmonický rozvoj venkova a konkurenceschopné zemědělství
24. Kvalitní a dostupná kultura pro všechny
25. Větší účast občanů na správě věcí veřejných
26. Bezpečné ulice a ochrana před zločinci
27. Moderní armáda připravená chránit i pomáhat
28. Nová tvář Evropské unie
29. Aktivní a sebevědomá zahraniční politika
30. PROSPERITA
Zdroj: volební program ČSSD 2006 Jistoty a prosperita - prezentace PDFPDF volební program ČSSD 2006 Jistoty a prosperita - rozšířená verze (nezveřejněno) DOC
1999-2005 dlouhodobý program ČSSD - schváleno XXXII. sjezdem PDF
Jiří Paroubek - projev na programové konferenci ČSSD Komunisté roku 2006 - S lidmi pro lidiŠest kapitol má program KSČM, který schvaloval ÚV KSČM na svém zasedání v Nymburce. Jelikož komunisté nechtějí nic uspěchat a pozměňovací návrhy nebyli schopni do textu zapracovat na místě, definitivní text odtajní až na zasedání výkonného výboru počátkem února. Jelikož v Česku se nic neutají, Britské listy přinášejí kompletní znění návrhu, jehož věcný obsah už se nejspíše nezmění. Šest kapitol vyplývá ze závěrů komunistického sjezdu před dvěma lety, takže kdo očekával velké překvapení, nedočkal se. Nedočkala se ani Marta Semelová, která si přála odstranit z preambule volebního programu věty, distancující se od stalinismu a dalších projevů deformace myšlenky beztřídní společnosti v minulosti v současnosti. O jejím odmítavém postoji k tomuto odstavci preambule programu ÚV ani nehlasoval. Dlouhodobá orientace KSČM na systémovou změnu k socialismu demokratickou cestou je nemyslitelná bez trvalé kritické distance ode všeho, co znamenalo zneužití moci a deformaci socialistických myšlenek. KSČM odmítá jakékoliv ospravedlňování omezování demokracie, diskriminace nebo represe za názory v minulosti i v současnosti. Program sám je členěn do preambule a šesti hlavních kapitol.
Zdroj: program S lidmi pro lidi - podklad pro ÚV KSČM 28. 1. (nezveřejněno) DOC Programové rozdílyTo, že důraz na jednotlivá témata, formulace i jejich uspořádání je rozdílné, je zřejmé na první pohled. Jak je to s jednotlivostmi, které jsou odlišné v programech ČSSD a KSČM? Největší střet se odehrává v oblasti, kde se liší názor členské základny ČSSD od názoru dosavadních vlád, jež jsou koaliční a jsou vázány křehkostí parlamentní většiny - existence členství ČR v NATO. Zatímco ČSSD deklaruje zachování českého členství, KSČM je striktně proti. Odpor členské základny ČSSD vůči agresivní válce USA a některých zemí NATO bez mandátu RB OSN ovšem vyústil ve vleklý vládní a stranický spor o podobu zahraničněpolitické orientace vlády - ministerstvo řízené servilním lidoveckým ministrem Svobodou. Socialistický premiér Zapatero dosáhl ve Španělsku ukončení činnosti vojenských jednotek v Iráku prakticky okamžitě po svém zvolení - s jasným mandátem. Podpora odporu vůči Bushově válce proti terorismu napříč celou evropskou levicí (včetně Británie) činí z tohoto bodu programu velmi měkké ANO. Komunisté tváří v tvář realitě budou muset své tvrdé NE zase změkčovat. Komunistický program je daleko méně konkrétní. O mnoha oblastech se prakticky nezmiňuje - nejspíše proto, že odborné zázemí strany drasticky stárne a projevuje se u něj digital divide - absence počítačové gramotnosti, zabezpečující stranické struktuře efektivní přístup k informacím. KSČM tak neřeší v programu přistoupení do EURO zóny, stejně jako blíže nerozpracovává otázky zdanění mimo progresivní pásmo a daně z "luxusu". Rozdíl v dikci je spíše zanedbatelný, určitě ne kruciální. Stejně tak nekonkrétní je u komunistů vztah k Evropské unii a čerpání fondů. Tentam je euroskeptický radikalismus komunistů. Podporu exportu do tržně zajímavých zemí Ruska, Číny, Asie a jižní Ameriky akcentuje ve svém programu kupodivu ČSSD. Orientace na ekonomickou diplomacii do Ruska a Číny by se dala spíše čekat u tradičně se orientujících komunistů... Růst koruny ze 40 na současných 23 Kč za 1 USD chápe ČSSD i KSČM jako úspěch, ČSSD prosazuje růst 5procent ročně a plat 26 tisíc. Jak se ale budou při takovém růstu platů i cen (na světovou úroveň tak, aby bylo možno přistoupit k euru v roce 2010), znehodnocovat vklady drobných střádalů, to neřeší žádná ze stran. Bohužel pro stárnoucí voliče KSČM. Státem garantovaný průběžný, příjmově i generačně solidární penzijní systém, při zachování 40% důchodu k průměrné mzdě. Nezvyšování zákonné hranice odchodu do důchodu. To je představa KSČM pro seniory. "Průměrný důchod do roku 2010 vzroste téměř o čtvrtinu." "Minimální důchod vyšší než životní minimum". To je zase prognóza ČSSD. Sociální demokraté jsou i stejně radikální ve slibech směrem k rodičovské dovolené - prodloužení na 4 roky ze strany KSČM či posílení možnosti střídavého čerpání rodičovské dovolené až do osmi let věku dítěte včetně zvýšení rodičovského příspěvku tak, aby do roku 2010 přesáhl 10 000 Kč - je od ČSSD ekonomicky jen obtížně řešitelný krok. Daňové zvýhodnění zaměstnavatele, provozujícího zařízení pro předškolní péči a umožňujícího pružnou pracovní dobu, práci z domova a zkrácené pracovní úvazky - to je ze strany sociální demokracie nápadité a progresivní. Švédské vzory osmdesátých let jsou totiž použitelné i dnes. Ale jen potud, bude-li stát partnerem soukromému sektoru, bude li podporovat drobnou výrobu se zajištěným, výkupem a státně pojištěným odbytem (jako ve Skandinávii textilní dílny, sklárny a dřevovýrobu / IKEA) a programy PPP nebudou tunelem do státního rozpočtu. Prozatímní zkušenosti se zahraničními obchodními řetězci ukazují spíše na vleklou válku hygieniků, ÚHOSu i úřadů práce. O etice podnikání nadnárodních korporací nemůže být v Česku prozatím řeč. SNK a Evropští demokraté -- dobré spojeníPod tímto heslem se uskutečnil slučovací sjezd Evropských demokratů bývalého pražského primátora za ODS Jana Kasla a Zieleniecova Sdružení nezávislých kandidátů. Europoslanec Josef Zieleniec chválil dosavadní výsledky v tiskové zprávě, kterou nová politická strana rozesílala: "Naše strana již má tři poslance Evropského parlamentu, má čtyři senátory, v Praze je druhou nejsilnější stranou, sedí v zastupitelstvech osmi krajů a má starosty a zastupitele v nespočetném množství velkých i malých měst a obcí. Naším cílem je nyní udělat poslední logický krok a získat silné postavení v Poslanecké sněmovně. Osobně věřím, že dosáhneme takového výsledku, že porazíme nejen KDU-ČSL, ale i komunisty. Za reálný cíl však považuji 11% hlasů." Slučovací sjezd přišli okouknout představitelé ODA, US-DEU, senátního klubu KOD, Jiřina Šiklová, Ladislav Smoljak, Vojtěch Cepl, Petr Moos a další, na které nezbylo místo na kandidátkách jiných stran. Třinecký starosta a senátor Igor Petrov se zaměřil na programové cíle SNK Evropských demokratů: "Nejčastějším slovem, které od nás uslyšíte, budou reformy. Po úspěšných volbách půjdeme tvrdě proti korupci a klientelismu, reformujeme justici a policii a skoncujeme s nesmyslnými prebendami a imunitou poslanců a senátorů. Volebním tématem budou i nezbytné reformy zdravotnictví a důchodového systému. Ruku v ruce s tím pak jde daňová reforma a podpora podnikatelů, především malých a středních. S tím souvisí i nezbytné změny v sociálním systému. Musí také dojít k deregulaci nájmů. Tím se uvolní trh s byty, a tím i s pracovní sílou, což pomůže zvýšit zaměstnanost. Mezi dalšími tématy bych zmínil politiku šetrnosti -- respektujeme životní prostředí a podporujeme harmonický rozvoj venkova." Po době opatrného očekávání těsně po vzniku nové strany ED, kdy bývalý primátor Jan Kasl sliboval boj proti magistrátní korupci, nezbylo po původně deklarované energii nic. Stejně nevyhranění jsou i senátoři Klubu otevřené demokracie a Sdružení nezávislých kandidátů. Senát, ovládaný klubem ODS jim nedává ani jinou možnost. Lacinými gesty senátora Mejstříka se nejspíše politika dělat nedá. Nic doposud nepředvedl ani europoslanec Zieleniec. On i bývalá diplomatka Hybášková byli pohlceni do ztracena bruselskou byrokracií. Současné sliby Evropských demokratů je nutné brát se stejnou rezervou, jako tehdy. V Evropě už jsme. A demokracii už nemusí nikdo nikoho učit. ZávěremSociální demokracie předvedla poprvé profesionální přístup k politice. Program odladěný konkrétními čísly a propočty - bez snů a nesplnitelných přání. Prezentaci na úrovni. Souhru všech - po deseti letech poprvé, kdy se sociální demokraté o program nepohádali. Ráznou věcnost a "uživatelskou" vstřícnost. Otevřenost a korektnost vůči novinářům. Tytam jsou doby nervózních uzavřených zasedání a zákulisní politiky Stanislava Grosse a jeho lobbistů. Komunistická strana po odchodu Miroslava Grebeníčka dokázala, že svou radikálně levicovou rétoriku prvomájových demonstrací umí ztlumit do podoby standardní evropské levicové politiky ve většině oblastí. Ať už se jedná o původní euroskepticismus, který se vytratil jak pára nad hrncem hned poté, co komunisté objevili Evropský parlament a evropskou levici v něm, ať již se jedná o centrální plánování či rigidní lpění na celospolečenském vlastnictví nebo o "rodinné stříbro". Hesla nahradily konkrétní body. Neprivatizování zbylých síťových monopolů dá zdravý rozum od středu doleva, stejně jako orientace na jadernou energetiku se zajištěnou a vyžadovanou bezpečností. Zelení zelení už vyčerpali míru trpělivosti, když e jim nelíbí už ani větrné elektrárny. Kontrola cen všech energií a vody je nutná - ať už bude u moci jakákoliv vláda. Africké příklady netáhnou. Civilizovat by si měli komunisté už jen svůj stranický tisk. Aby ve třetím patře rudého domu nesídlili za redakční mříží masožraví ještěři. Nekrmit !! Zemanův program z roku 1996 či dlouhodobý (gruntsatz) program ČSSD z let 1999-2005 a volebně komunistický z roku 2006 je obsahově skoro totožný. Stejně blízko jsou závěry posledního komunistického sjezdu, který tuto linii určil před dvěma a půl lety. Důraz na ekonomický růst je společný. Taktéž důraz na trvale udržitelný rozvoj a ekologickou ohleduplnost. Jsme v Evropě a agenda Natura 2000 je společnou agendou. Existenci kapitalistického systému a soukromého vlastnictví nebourají už ani komunisté. Kapitalistům zase nevadí družstevníci, pokud nezpívají píseň práce. O podpoře výstavby malometrážních bytů není potřeba nikoho přesvědčovat. Rozvodovost větší než 65% přesvědčí o ajnclících každého. V zemi panuje téměř absolutní sociální smír. Odbory senátora Štěcha jsou většinou partnerem vlády a ne jejím protivníkem. Stávky a odborářské demonstrace jsou spíše na podporu vlády... Tobinova daň je folklórem všech levicových programů. Složená daňová kvóta už problémem není . Ani pro premiéra. Ozvěna sudetoněmeckých reminiscencí žije už pouze v myslích seniorů. I Maďarům se lze omluvit. Procedurálně vyčůraně. Antifašismus 21. století neřeší Benešovy dekrety a výklad dějin 2. světové války, ale xenofobii, ultrapravici a neonacistickou ideologii dneška. Což je téma pro tajné služby a vnitro. Poté pro spravedlnost. Alterglobalismus mladých a lidová diplomacie sociálních fór je způsob, jak poznávat problémy ostatních zemí, zejména třetího světa a nežít v izolaci české kotliny. Pak lze zjistit, že Kuba vyváží lékaře a ne revoluci, a že pro informatizaci školství udělala za čtyři roky víc, než odcházející Petra Buzková. Jen v otázce členství v NATO bojují komunisté ještě staré války. NATO je dnes mrtvou strukturou - už jen proto, že USA se ho díky socialistickým vládám v Evropě rozhodly ve své strategii ignorovat. Důraz na multilateralitu pod praporem OSN a RB OSN spojuje zahraničněpolitické experty ČSSD i KSČM. Spojnicí narýsoval bývalý ředitel zeměkoule Kavan. Diplomacie a respekt k druhým znamenal v Evropě vždy více, než tanky a rakety. Uvidí se, jaké výsledky rozchod od stolu a lože evropské části NATO a USA bude znamenat. Budováním samostatné evropské armády byl kdysi pověřen socialista Javier Solana. Západoevropská unie může být revitalizována velmi rychle. A asi bude. Dolar padá, euro a koruna stoupají. Už dlouho. Většina ropy se už nyní obchoduje v euru. USA nerespektují mezinárodní právo ani Ženevské konvence. Čínský i ruský trh po politické stabilizaci Putinova Ruska, či socialistické režimy v jižní Americe slibují více, než tradiční trh s dominancí a velmocenskou hegemonií USA. Japonské automobilky si vybraly pro své montážní závody ne-americké Česko a nikoliv pro-americké Polsko, Maďarsko či Litvu. Německé investice v Rusku už svou velikostí vylučují stará nepřátelství. Manažeři obou zemí stejně hovoří anglicky. Zjuganovovi bolševičtí ještěři nejsou totožní s informovanými a mocnými technokraty z okolí Putina. Svět se mění, i komunisté se mění. Aurora reziví. Rusko už zas není nepřítel, stejně jako sjednocené a sílící Německo. Kontinent spěje k pozvolné ekonomicky orientované spolupráci všech se všemi. V zájmu svého přežití. "Nepřítel" dnes nemá tanky, ale levnou pracovní sílu, dětskou práci a chuť obsadit evropský trh na úkor nekvalifikované a příliš drahé práce domácích výrobců. Globalizaci trhů a liberalizaci pohybu kapitálu i zboží podporuje i WTO. Řešením je urychlení vzdělávání obyvatelstva, důraz na vědu a vývoj, logistiku, urychlení hi-tech výrob. Pozvolná likvidace neperspektivních odvětví. Důraz na mezinárodní obchod. Mezi new-labouristickou sociální demokracií z ČSSD a nepříliš radikálními konzervativními socialisty z KSČM dnes už nezeje názorová propast. Třídní boj je překonán kooperací a krev od Duchcovského viaduktu už je zapomenuta. Zůstávají jen pozvolna vysychající kaluže prastarých výtek a bohumínských usnesení, které už jsou stávajícím voličům fuk - tváří v tvář současnosti. Tak to alespoň vyplývá z analýzy volebních programů i průzkumů voličských nálad před volbami roku 2006. Pouze Marta Semelová pláče - sama - na zarostlém hrobě Klementa Gottwalda. Oplakává svět, který už není a být ani nemůže. Jiřina Švorcová recituje Nezvala. Zpívám zpěv míru... Jan Rejžek píše svůj čtyřstý padesátý první fejeton o zhoubnosti levice a jejím bezcharakterním propojení se zločinci minulého režimu. Helena Vondráčková si hýčká zlatého slavíka. Ladislav Smoljak podepisuje další petici. A Mirek Topolánek si mezitím jezdí lepit vlastní billboardy. Je na nich Paroubek, který má rohy a kopyto... V rohu se vždy krčí malá modrá šipka. S námi doprava. Autorovi se hnusí mediální hry s neúplnými informacemi a demagogickými výkřiky. Autor proto nechává zdoje pro své úvahy na rozdíl od ostatních novinářů plně odkryté - programové texty si může porovnat každý samostatně a v té míře podrobností, jaká mu vyhovuje. Bez komentáře autora. Proto si dovoluje na závěr vlastní subjektivní stanovisko, jehož ironie je za hranicí objektivity analytika, zasouvajíc na závěr analýzy kratičký fejeton. |
České volby v roce 2006 a povolební pat | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 1. 2006 | Program až na posledním místě? | Štěpán Kotrba | |
16. 1. 2006 | KSČM: Praha už není Jurský park | Štěpán Kotrba, Irena Ryšánková |