Jednotná definice tohoto typu podnikání sice ještě neexistuje, většinou jsou však tyto podniky charakterizovány rozvojem sociálního, demokratického a participativního podnikání zaměstnaností a sociálním zapojením místním rozvojem vzájemnou sociální ochranou.

Na téma sociální ekonomie se v poslední době uskutečnily dvě velké mezinárodní konference. První konference byla v r. 2002 v Praze, následující konference proběhla koncem října 2004 v Krakově.

Krakovská konference konstatovala jednak značný pokrok, k němuž došlo hlavně ve zviditelnění a uznání významu sociálního sektoru pro tvorbu pracovních příležitostí, sociálního začleňování a pracovního uplatnění znevýhodněných skupin obyvatel. V jejím rámci se uskutečnila i jednání dvou dalších odborných for: REVES -- Sdružení měst a obcí, které na svém území podporují podniky sociální ekonomie, a EMES -- sdružení univerzit, které se věnují problematice sociální ekonomie a mají ji zařazenu ve svých výukových programech. V rámci evropských aktivit je nutno zmínit i program EQUAL, jehož specifickou součástí se sociální ekonomie stala.

Na konferenci zazněly i praktické zkušenosti. V pořadatelské zemi např. vláda při řešení hospodářských problémů, především v boji se zvyšující se nezaměstnaností, etnickými problémy a problémy sociálního vyloučení, usiluje o řešení formou spolupráce s občanským sektorem s přenosem řešení těchto problémů na místní úroveň, kde jsou pro to výhodnější podmínky. V rámci rozsáhlé diskuse o rozvoji občanské společnosti probíhá v Polsku v této souvislosti kampaň na schválení zákona, který by občanům umožnil rozhodovat o tom, aby jedno procento jejich daní mohlo být věnováno veřejně prospěšným organizacím podle vlastního výběru.

Časopis Týden uvádí v čísle 1/2005 příklad prosperujícího uhelného dolu vlastněného horníky - v britském jižním Walesu.

Družstevní asociace ČR se obrátila na české vládní a zákonodárné orgány otevřeným dopisem, v němž žádá o navázání dialogu mezi vládními a družstevními orgány na základě sdělení Komise EU o podpoře družstevních organizací. Družstevní asociace ČR se zabývá obdobnou problematikou z hlediska řízení a majetkové spoluúčasti pracovníků, Mezinárodní družstevní svaz připravil i poselství "Družstva pro spravedlivou globalizaci: vytváření příležitostí pro všechny". Družstva jsou jedním z úspěšných příkladů hospodářské demokracie ve světě i u nás a představují úspěšnou kombinaci hospodářské i sociální zodpovědnosti vůči svým členům, fungující nejen v teorii, ale i v praxi.

Polská organizace UNIA WŁASNOŚCI PRACOWNICZEJ (Unie zaměstnaneckého vlastnictví), která má postavení hospodářské komory, byla založena v červenci 1989 více než 300 reprezentanty Rad pracujících, podnikových odborů a také Státních podnikatelských komor. Soudně byla zaregistrována roku 1990. Unie sdružuje pracovní sdružení z několika desítek oborů. Je garantem a reprezentantem zájmů více než 1200 polských pracovních sdružení. Cílem Unie je zastupování společenských a ekonomických zájmů členů Unie, zvláště v oblasti snahy realizovat myšlenku zaměstnaneckého akcionariátu, jeho organizace a fungování, rozšiřování teoretických poznatků i praktických zkušeností z uplatňování zaměstnaneckého vlastnictví ve volnotržní ekonomice, podpora systému financování zaměstnaneckého vlastnictví a podpora rozvoje člověka ve shodě s hodnotami, obsaženými v křesťanských a národních polských tradicích. Vytváří fórum výměny názorů o situaci v podnicích a jako nevládní organizace vede trvalý dialog na základě partnerství vládních institucí a hospodářství.

Unie je spolutvůrcem zákona o privatizaci státních podniků, programu všeobecné privatizace s použitím jmenovité kreditní investiční poukázky (nebyla jako naše kupónová knížka, spíš jako privatizační kupony použité v Azerbajdžanu), a také autorem společného návrhu zákona o fondech důchodového připojištění. Unie dbá o šíření ekonomických poznatků do praktického hospodaření podniků, především prostřednictvím různých setkání na celopolských konferencích představitelů pracovních sdružení a organizací školení odborníků (podnikových ekonomů). Odborníci Unie pomáhají podnikům v právních, ekonomických a organizačních problémech. Pomocí bezprostředního kontaktu s Parlamentem a vládními institucemi jsou přenášeny výsledky jejich činnosti na postupy privatizace a organizaci společného vlastnictví. Dlouholetá systematická šetření Unie, jakož i statistické průzkumy Polské Akademie Věd a dalších institucí prokázaly, že privatizace cestou leasingu majetku podniků jejich pracovníkům - akcionářům je doposud nejefektivnější metodou transformace majetku v Polsku.

Od roku 1990 Unie těsně spolupracuje s americkou Federací ESOPů. Unie je členem NCEO (National Center for Employee Ownership -- Národní centrum pro zaměstnanecké vlastnictví) v Kalifornii (USA) a od roku 1998 spoluzakladatelem Evropské federace zaměstnanců-akcionářů (EFES). V roce 2000 Unie oslavila 10 let činnosti. Prezident Polské republiky udělil jako výraz uznání zásluh o rozvoj polského hospodářství, idejí akcionářství a společného dialogu 33 členům Unie nejvyšší státní vyznamenání.

V rozvinutých zemích se tzv. sektor sociální ekonomie stále více prosazuje . V zemích původní patnáctky EU zahrnuje okolo 900 tis. podniků a představuje zhruba 10% hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Největší podíl na zaměstnanosti (přes 15%) měly podniky sociální ekonomie v Nizozemsku, Portugalsku a Irsku, absolutně nejvíce zaměstnanců pracovalo v tomto sektoru v Německu (1,9 mil. osob), Velké Britanii a ve Francii.