Což o to, sepsat knihu kouzel, při troše fantazie a tvořivosti, proč ne? Jenže někteří nešťastníci si snad představují, že by zadaný úkol měli dokázat zrealizovat! K tomu by potřebovali ještě kouzelný proutek.

Reformováním našeho nevyhovujícího školství jsou tedy pověřeny jednotlivé školy a učitelé. Připadá mi to, jako kdyby fotbalová asociace došla k závěru, že fotbal už není skutečným sportem v pravém slova smyslu, změny by shledala nanejvýš potřebnými, a dala za úkol jednotlivým mužstvům, aby změnila pravidla hry. Každé mužstvo bude hrát podle jiných pravidel. Skutečně reforma!

Je ministerstvo na nějaké změny připraveno? Je společnost na změny připravena? A je vůbec možné tímto způsobem k nějakým změnám dospět?

Znám učitele, kteří vždy pracovali tvořivě a totéž vyžadovali od svých žáků. Těm by zajisté pomohlo, kdyby se například snížily počty žáků ve třídách, aby každému mohli dát, co skutečně potřebuje.

Znám učitele, kteří mají stabilně slušné výsledky, pracují obětavě, nikoliv však tvořivě. Vyžadují od svých žáků výkon a výborné výsledky. A mají úspěch.

Oni i jejich žáci. Vždyť totéž od nich doposud společnost vyžadovala.

Na školách ale působí i učitelé, kteří nikdy nezmění navyklé způsoby a ani se nesnaží pochopit tři sta let staré, a stále aktuální myšlenky Komenského. A tito všichni si mají sednout ke společné práci na reformě školství?

I kdyby se stalo nemožné a na školách by se s neadekvátně vynaloženým úsilím podařilo zplodit nové Rámcově vzdělávací programy, co se tím změní? Jak mohou páni na ministerstvu očekávat od tisíců učitelů, že z ničeho nic změní v základu vnímání společnosti a začnou ji chápat jako mravně narušenou, jako společnost, která je orientována jen na výkon a úspěch? Jak mohou očekávat od tisíců učitelů, že vytvoří program na její záchranu? Jak mohou očekávat, že učitelé pochopí výkon i úspěch jako motiv dočasný a že dokáží z ničeho nic probudit v lidech touhu po celoživotním vzdělávání, když ve společnosti platí pravidlo silnějšího a silnější je ten, kdo víc platí.

Nebo je smyslem celé gigantické akce jen odčerpání pomyslné přebytečné energie? Je nějaká?

Považuji za smysluplné vést děti k tvořivosti, samostatnosti, zodpovědnosti, mravnosti a celoživotnímu vzdělávání. Ale jakými prostředky chce ministerstvo uskutečnit změnu v myšlení a postojích u učitelů i u většiny společnosti?