3. 12. 2005
Exkluzivně z jednacích sálů Světové obchodní organizaceWTO: hra na jistotu"Mým záměrem je opřít jednání v Honkongu o tzv. přístup zezdola a nepřipustit žádná překvapení. Chceme a potřebujeme proces bez čehokoli nového, nevyzkoušeného a neznámého". S těmito slovy se obrátil v Ženevě v průběhu pátečního zasedání (2. 12.) Generální rady Světové obchodní organizace na její členy předseda nadcházející konference, tajemník pro obchod, průmysl a technologie Hongkongu John Tsang. Na stejných zásadách byl založen přípravný proces konference, který je v současné době již téměř zakončen. Členové nyní diskutují o podrobnostech průběhu konference a o tom, co bude následovat po ní. Došlo také k průlomu v jednáních o veřejném zdraví a je pravděpodobné, že tento problém bude vyřešen ještě před zahájením konference. |
V důsledku poučení z předcházející konference WTO v Cancúnu byla příprava na konferenci v Hongkongu, která proběhne ve dnech 13. -- 18. prosince 2005, založena na předběžném konsensu členů ke všem zásadním otázkám mnohostranných obchodních jednání. Takovýto přístup měl vyloučit odmítnutí připravené dohody až na konferenci samé, jako se to stalo právě v Mexiku nebo předtím v USA v Seattlu. Rizikem použitého postupu, který je nazýván přístupem zezdola, však je nevyváženost textu závěrečné dohody mezi jednotlivými oblastmi jednání, neboť v některých může dojít k téměř úplné shodě členů, v některých naopak mohou jednání uvíznout na samém začátku. Dalším rizikem je nedosažení původně stanovených cílů konference. Uvedená rizika se při jednáních plně naplnila. Již z průběhu konzultací v jednotlivých negociačních orgánech a ze setkání členů na nejvyšších úrovních dávno před konferencí bylo jasné, že pro ministry na konferenci nebude možno připravit text, ve kterém by odsouhlasili kompletní směry dalších jednání ve všech oblastech. Proto byl generální ředitel Pascal Lamy nucen zvolit ústupovou variantu, kterou nazval překalibrováním cílů konference a definoval ji jako mezistupeň k žádoucím směrnicím pro jednání. Nejvýznamnějším cílem konference přitom stanovil sjednání závazků na pomoc rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím. V tomto duchu byl také členům 26. 11. předložen první návrh deklarace, která se v podstatě skládala ze zpráv o výsledcích jednání. Návrh byl samozřejmě nevyváženým textem, ze kterého jasně vyplývalo, že nebylo dosaženo shody na dalších směrech jednání v zemědělství a obchodu s průmyslovými výrobky, zatímco pro sjednávání pravidel a v obchodu se službami byla cesta vpřed zachycena. Již při předložení prvního návrhu deklarace bylo zřejmé, že budou pokračovat jednání na jeho změně. Souběžně s diskusemi v Ženevě proběhla také setkání nejméně rozvinutých zemí v Tunisku, setkání skupiny Afrických a karibských zemí a skupiny G 90 v Bruselu. V Ženevě se jednalo v tzv. Green room za účasti významných členů a představitelů skupin. Všechna jednání vedla nakonec ke změnám textu, který předkládá východiska pro zemědělství i průmyslové výrobky a otevírá možnost sjednání závazků v obchodu s bavlnou. V návrhu deklarace se však nepodařilo vytvořit jednoznačný rozvojový "balík". I když některé návrhy na nereciproční závazky vůči nejméně rozvojovým zemím, například na poskytnutí bezcelního a bezkvótového přístupu na trh vyspělých zemí, jsou velmi významné, rozvojová témata jsou rozmístěna do mnoho částí a jsou do textu zahrnuta poněkud neuspořádaně. V důsledku toho není dobře patrné, jak je rozvojový "balík" naplněn a zda skutečně naplní očekávání rozvojových zemí, což je také terčem připomínek nevládních organizací. Členové měli možnost se vyjádřit ke změnám v návrhu deklarace, která byla zveřejněna 1. 12. ve večerních hodinách, v průběhu Generální rady následující den. Toto zasedání nepřineslo v zásadě nic nového, neboť členové měli možnost vyjádřit své pozice již na nejrůznějších setkání v průběhu týdne. Všichni se shodli na tom, že návrh textu neodráží plně jejich zájmy, avšak že již není možné ho dále před konferencí upravovat. To by mělo být úkolem ministrů na konferenci a návrh jim k tomu skýtá několik příležitostí. Jednak by mělo dojít k dohodě na termínu, který bude sjednán jako závazný pro vytvoření kompletních směrnic, tj. vzorců a postupů, která budou dále naplňována konkrétními závazky členů. Dále by mělo být rozhodnuto o způsobu poskytnutí zvláštního a rozdílného zacházení nejméně rozvinutým zemím, o elektronickém obchodování, o postupech v obchodu s environmentálním zboží, o závazcích v obchodu s bavlnou a o veřejném zdraví v návaznosti na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Právě dvě poslední uvedená témata mají v sobě zabudován výbušný mechanismus. Obchod s bavlnou se stal středem výhrad rozvojových zemí -- producentů bavlny již v Cancúnu. Po této konferenci a při sjednání rámce jednání z poloviny roku 2004 bylo těmto zemím přislíbeno, že jejich problém bude řešen sice jako součást jednání o zemědělství, avšak urychleně. Urychleně bylo překládáno jako prosinec roku 2005, neboť se předpokládalo, že směrnice pro sjednání závazků v zemědělství budou k tomuto datu připraveny. Pokud by nyní mělo dojít k dalšímu odložení tohoto problému, producenti bavlny z rozvojových zemí již signalizovali, že dají patřičně najevo své zklamání. Na jejich žádost je také bavlna zařazena na program konference jako samostatný bod, který bude projednáván 14. 12. večer. Problémy s otevřením svého trhu s bavlnou a s odbouráním domácích podpor pěstitelům mají zejména USA, avšak i některé státy EU (Řecko, Španělsko) nejsou příznivci sjednání jakýchkoli závazků již nyní. Přesto EU jako celek nabídla rozvojovým zemím snížení svých podpor, což je nakonec i v souladu s reformou zemědělské politiky EU. Pokud by tedy došlo ke krachu konference právě při jednáních o bavlně, z tohoto krachu nebude obviňována EU, ale jiní členové. Problém vztahu dohody TRIPS a veřejného zdraví se zdál být uspokojivě vyřešen před konferencí v Cancúnu, kdy 30. 8. 2003 členové přijali rozhodnutí, které mělo umožnit rozvojovým zemím přistup k levným generickým lékům. Avšak dodnes nedošlo k dohodě, jakým způsoběm by mělo toto rozhodnutí být přeneseno do dohody TRIPS. Jednání, která se ocitla ve slepé uličce vzhledem k zájmu některých členů změkčit podmínky přístupu k lékům a k zájmu jiných tyto podmínky zachovat nebo i zpřísnit, byla nakonec v průběhu posledních dvou dnů odblokována. Na mimořádně svolaném zasedání Rady TRIPS v pátek 2. 12. večer byl navržen text novely dohody a postup jejího schválení, s čímž členové až na drobné připomínky a výhradu dalších diskusí v zásadě souhlasili. Zda se skutečně podaří téma uzavřít před Hongkongem, jak požadují rozvojové země, prokáže další zasedání Rady TRIPS svolané na 5. 12. Jeho výsledky budou poté doplněny do návrhu deklarace. Jako samostatný bod na program konference je zařazen také obchod s banány. Zařazení tohoto bodu odráží nespokojenost producentů banánů z Latinské Ameriky s přístupem na trh EU a s nabízenými kompenzacemi. Ministři ovšem nebudou rozhodovat pouze o uvedených oblastech. Na nich by se mohli dohodnout relativně brzy. Jejich čas na konferenci bude dále vyplněn diskusemi k pěti otázkám v zemědělství a ke třem v obchodu s průmyslovými výrobky, které vyplynuly z jednání v Green room a které budou konferenci předloženy paralaleně s návrhem textu dohody. Otázky směřují k překonání zásadních rozdílů v pozicích členů a výsledky diskuse by měly ukázat, jakým směrem by se měla ubírat jednání o kompletních směrnicích. Z hlediska technického bude organizace konference zrcadlem ženevského procesu. Budou na ní probíhat každodenní formální i neformální zasedání všech vedoucích delegací (obdoba zasedání Výboru pro obchodní jednání), která zajistí transparentnost procesu. Kromě toho se bude jednat v koordinačních výborech (obdoba Green room) a v tématických skupinách s tzv. facilitators a předsedy negociačních orgánů. Předseda konference již určil ministry, kteří povedou jednání ve skupinách -- pro zemědělství to bude Mukhisa Kituyi (Keňa), pro průmyslové výrobky Humayun Khan (Pákistán), pro rozvojová témata Clement Rohee (Guyana) a pro služby, pravidla a další oblasti to budou Hyun Chong Kim (Korea), Jonas Støre (Norsko) a Ignacio Walker (Chile). Scénář konference je tedy podrobně připraven. Nic není ponecháno náhodě, a to ať už jde o vyplnění času ministrů, nebo o výsledky konference. Ty jsou zajištěny s maximální možnou mírou jistoty a rozděleny na část vztahující se k připravené dohodě, kde by nemělo dojít k nepříjemnému překvapení, a na část diskusí k zemědělství a průmyslovým výrobkům. Bez ohledu na výsledek diskusí, dohoda bude pravděpodobně uzavřena a WTO si připíše na svůj účet úspěšně uzavřenou konferenci. Hra na jistotu by tak měla přinést své ovoce. Autorka pracuje na Stálé misi ČR v Ženevě |
Millennium Declaration | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 12. 2005 | WTO: hra na jistotu | Ludmila Štěrbová | |
27. 11. 2005 | WTO: dva týdny před konferencí | Ludmila Štěrbová | |
5. 9. 2005 | Osm rozvojových cílů tisíciletí | ||
11. 6. 2005 | Skupina G7 odpustí rozvojovým zemím dluhy ve výši 55 miliard dolarů, avšak rozvojové země potřebují volný trh | ||
31. 3. 2005 | Lidská činnost ohrožuje přežití planety | ||
9. 4. 2004 | Socialistická internacionála: Deklarace za Sao Paula | ||
21. 1. 2004 | Globální podnikatelé se musejí snažit víc | ||
20. 1. 2004 | Informačná spoločnosť -- globálna výzva v novom miléniu | ||
6. 11. 2003 | Bohaté státy se musí více snažit: zvýšit pomoc chudým zemím je nejen možné, ale i nutné | ||
16. 4. 2003 | Lidská práva jako globální problém | Miloš Dokulil |