17. 4. 2003
Čtvrtek, 15.00: Jacques Chirac a Tony Blair se neúčastnili rituálního fotografování na závěr summitu v Athénách, předčasně odjeli, konstatovala reportáž rozhlasu BBC ve čtvrtek v poledne a pokračovala: Přišli tedy o bizarní vyvrcholení tohoto summitu, kdy byly vedoucím představitelům zemí EU rozdány olivové ratolesti a byli nuceni postavit se před obrovskou, stylizovanou bílou holubicí. Byla to skutečně schůzka o míru, o míru v Iráku a o interním míru v rámci EU. Účastníkům se podařilo pohřbít své neshody alespoň natolik, aby podepsali společnou deklaraci, požadující, aby v Iráku hrála ústřední roli Organizace spojených národů. Avšak role OSN zůstává velmi sporná. Kofi Annan zdůraznil, že jakékoliv významnější rozhodnutí musí přijmout Rada bezpečnosti OSNa je zjevné, že bude obtížné jakokoliv takové rezoluce dosáhnout. Podle reportéra BBC v Athénách byla situace na summitu taková jako "po velké manželské hádce, kdy se oba partneři rozhodli přece jen se nerozejít". Kofi Annan hovořil o hlubokém podezření a nedůvěře, která zavládla světem, a o tom, že je nutné tuto nedůvěru překonat. Svět si nemůže dovolit dlouhé období, v němž by se obě strany v konfliktu nadále obviňovaly. Ale situace stále není řádně napravena, nikdo neví, jakou roli přesně má hrát OSN, Američané se ohledně toho nechtějí konkrétně vyjádřit. Na tiskové konferenci řekl jeden francouzský novinář: "Proč se komuniké nezmiňuje o ilegální okupaci po ilegální invazi?" Tak se ale už na summitu EU nemluvilo. Takže to mohlo být horší, ale situace není příliš dobrá. Čtvrtek 17.00: Americká armáda oznámila, že zajala v Bagdádu Barzana Ibrahima al-Tikriti, nevlastního bratra Saddáma Husajna a jeho čelného poradce, poté, co na jeho přítomnosti upozornili americké speciální jednotky Iráčané. Barzan má mít rozsáhlé informace o tom, jak fungoval svržený irácký režim. Tvrdí se o něm také, že se osobně podílel na mučení svých oponentů, prý také pomohl Saddámu Husajnovi ukrýt miliardy dolarů v jiných zemích a také je obviňován, že se podílel na genocidě tisíců Kurdů během osmileté íránsko-irácké války. Jak poznamenal list Independent, méně příjemné pro západní spojence je to, že jako bývalý šéf irácké zahraniční rozvědky má Barzan ztrapňující informace o těsné vojenské a výzvědné spolupráci mezi Západem a Bagdádem během krvavé irácko-íránské války. Barzan posléze deset let pracoval jako velvyslanec Iráku u OSN ve Švýcarsku a v roce 1999 byl odvolán do Bagdádu uprostřed nepodložených zpráv, že měl po konfliktu se Saddámem v úmyslu emigrovat. Američané doufají, že se podaří z Barzana získat informace o tom, kde jsou ukryty Saddámovy miliardy. Právě Barzan je také činěn odpovědným za popravu britského novináře Farzada Bazofta v březnu 1990. Minulou neděli zatkly údajně britské speciální jednotky SAS dalšího nevlastního bratra Saddáma Husajna, bývalého náměstka ministra vnitra Watbana Ibrahima Hasana al-Tikriti. Oba muži jsou na seznamu 55 nejhledanějších činitelů iráckého režimu. Paradoxní je, že se Spojené státy rozhodly svrhnout Saddáma Husajna až teprve, kdy jeho politika přestala vyhovovat americkým zájmům. Dříve jeho režim naopak vyzbrojovaly, jak dokázal list Washington Post, viz ZDE |
17. 4. 2003
Režim Saddáma Husajna měl styky s jednou africkou teroristickou organizací, napsal ve čtvrtek britský list Daily Telegraph. Dokumenty v této věci byly nalezeny na ústředí irácké rozvědky v Bagdádu. Irácký velvyslanec v Nairobi jednal podle těchto dokumentů s představiteli organizace jménem Spojené demokratické síly, což je ugandská protizápadní organizace. Účelem této organizace se mělo stát "pašovat zbraně v globálním měřítku pro svaté válečníky, bojující proti americkému, britskému a izraelskému vlivu v Africe, na Blízkém východě, v Asii a na Dálném východě. Píše se o tom v dopise, datovaném v dubnu 2001. Spojené státy už dlouho argumentují, že Saddám pomáhal islámským organizacím, ale nebyly dosud schopné předložit o tom žádné důkazy. Zde je jeden takový důkaz, argumentuje tento konzervativní deník s těsnými vazbami na britskou rozvědku. Z jiných dokumentů, získaných v ústředí Saddámovy rozvědky v Bagdádu, podle listu Daily Telegraph vyplývá, že Rusko poskytovalo Saddámu Husajnovi v měsících před válkou pomoc a dodávalo mu mimo jiné informace o soukromých rozhovorech mezi Tonym Blairem a západními politickými představiteli, například o rozhovoru mezi Blairem a Berlusconim, který se konal 15. února 2002 v Římě.
|
16. 4. 2003
Vedoucí představitelé Evropské unie, kteří se uprostřed ostrých protiválečných protestů sešli ve středu v Athénách, aby přijali 10 nových členských zemí, včetně České republiky a Slovenska, se rozhodli podle zpráv překvapivě vypracovat prohlášení o irácké válce. Řecká policie uvedla, že po dvou hodinách násilných protestů zatkla 106 protiválečných demonstrantů. Deklarace se původně neočekávala, v důsledku rozporů mezi čtyřmi členy Rady bezpečnosti OSN, proválečnou britskou a španělskou vládou a protiválečnou francouzskou a německou vládou. Avšak diplomaté EU konstatovali, že trpké rozpory ohledně angloamerického útoku na Irák byly překonány. Mezi 15 dosavadními členskými zeměmi EU koluje dvojdílná deklarace, která požaduje, aby při rekonstrukci Iráku hrála "podstatnou" roli OSN a aby EU pomohla stabilizovat Irák. Podle zpravodajství čtyřiadvacetihodinového televizního okruhu BBC News 24 z úterý půlnoci stále pokračovalo v Iráku intenzivní plenění. Iráčtí obyvatelé na mnoha místech země demonstrovali proti neschopnosti americké armády zavést v zemi zákonnost a pořádek. Zpravodajové BBC v Iráku varovali, že pokračující bezvládí může vážně nový americký režim zdiskreditovat. Reportér John Simpson svědčil o svých četných rozhovorech s mnoha Iráčany za posledních několik dní: "Ti lidé samozřejmě nechtějí návrat Saddáma Husajna, ale nechtějí tady také ani Američany. Netrpělivě doufají a předpokládají, že vznikne nějaká jiná, neamerická správa. Je však velmi obtížné najít Iráčany, kteří by byli ochotni a schopni postavit se do čela země." Zpět k Athénám. Policie se střetla se stovkami demonstrantů na protiválečné demonstraci, konající se při příležitosti summitu EU (demonstranti hlavně protestovali proti Tonymu Blairovi, Silviu Berlusconimu a José Maria Aznarovi) a použila proti nim slzný plyn. Násilí se rozšířilo zejména poté, co se jedna skupina demonstrantů odtrhla od hlavního průvodu asi 3000 aktivistů a začala na pořádkovou policii šplíchat červenou barvu. Malý počet demonstrantů také házel na policii Molotovovy koktejly, zapálil banku a házel kamením na britské velvyslanectví. Veřejné mínění v Řecku se staví velmi silně proti americkému útoku na Irák a proti americké vojenské správě v Iráku a od začátku války se v Athénách konaly denně protiválečné demonstrace. Nad kanceláří letecké společnosti British Airways byl pověšen transparent s nápisem "Vrazi, imperialisti!" Ceremoniální přijetí deseti nových členských zemí EU chránilo více než 10 000 policistů s vrtulníky. Historické centrum Athén bylo uzavřeno. Viz též článek reportérky Britských listů z Athén, ZDE |
17. 4. 2003
Inspekční tým ze Světové zdravotnické organizace provedl svou první podrobnou inspekci ohledně situace v nemocnicích v severoiráckém městě Kirkuk. Tým zjistil, že infrastruktura pro dodávku pitné vody a elektrické energie ve městě je nefunkční a že zdravotnická zařízení byla vážně poškozena pleněním, takže nejsou řádně v provozu. Inspekční tým navštívil nemocnici Azadi, hlavní nemocnici v oblasti Kirkuku. Ve 400 lůžkové nemocnici bylo jen 40 pacientů, všichni jen s malými anebo mírnými zraněnými. Hlavním důvodem pro tak nízký počet pacientů bylo toto: zaprvé, za nynějších okolností jsou šance na přežití pro osoby s vážným zraněním velmi nízké; zadruhé, zaměstnanci nemocnice i pacienti dospěli k závěru, že není bezpečné jít do nemocnice. V současnosti nechodí do zaměstnání 50 -- 75 procent zaměstnanců nemocnice. Většina pracovníků nemocnic nedostala plat a neexistuje systém, v jehož rámci by mohli dostat zaplaceno za měsíc duben. Zdravotníci v Iráku pracují ve velmi obtížné situaci. Někteří přespávají v nemocnicích a jinde na pracovištích. Přichází mnoho zpráv z Bagdádu, z Nasiriye a z Basry o tom, že zdravotníci bránili své nemocnice a kliniky před ozbrojenými pleniteli. Avšak ani toto intenzivní nasazení nezabrání tomu, aby se irácké zdravotnictví nerozložilo, uzavírá Světová zdravotnická organizace. Podrobnosti v angličtině WHO
|
17. 4. 2003
Konflikt v Severním Irsku byl zbytečně prohlouben a prodloužen v důsledku "katastrofální" činnosti skupiny armádních a policejních důstojníků, kteří se spikli s tamějšími protestantskými teroristy, odpovědnými za desítky vražd severoirských katolíků. To je závěrem oficiální britské policejní zprávy, která bude v Británii publikována ve čtvrtek a je důsledkem čtyřletého vyšetřování. Vyšetřování se nejprve zaměřilo na vraždu belfastského katolického právníka Pata Finucana, k níž došlo v roce 1989. Irský policejní agent, Brian Nelson, infiltroval protestantskou teroristickou organizaci Ulster Defence Association a v podstatě ji řídil. Policejní vyšetřovací tým dospěl k názoru, že Nelson, který zemřel minulý týden, byl odpovědný nejméně za třicet vražd a mnoho obětí z řad katolíků se nijak nepodílelo na terorismu. Policejní zpráva doporučuje, aby byla založena nezávislá inspekční komise, která by zkoumala historii práce všech agentů, kteří mají pracovat pro severoirskou policii, armádu a britskou rozvědku. "Je nutno respektovat zákonnost, jinak propadneme absolutnímu chaosu," konstatoval jeden policejní zdroj. "Bylo usmrceno mnoho nevinných lidí."
Podrobnosti v angličtině viz např. ZDE, je to velký celostátní skandál.
|
16. 4. 2003
Palestinská správa ve středu požadovala, aby Spojené státy propustily Abu Abbase, šéfa jedné frakce Palestinská osvobozovací fronta (PLF), kterého údajně zatkly v Bagdádu americké speciální jednotky.
Ministr palestinské správy Saeb Erekat konstatoval, že nynější zatčení Abu Abbase, který zorganizoval v roce 1985 únos italské turistické lodi Achille Lauro, je porušením mírové dohody, kterou podepsaly Spojené státy.
"V palestinsko-izraelské prozatímní dohodě, podepsané 28. září, se praví, že členové Organizace pro osvobození Palestiny nesmějí být zadržováni ani souzeni za činy, které spáchali před mírovou dohodou z Osla, uzavřenou dne 13. září 1993. Dohodu z americké strany podepsal prezident Clinton a jeho ministr zahraničních věcí Warren Christopher," uvedl palestinský ministr. Únos lodi Achille Lauro je připomínán především proto, že únosci na ní usmrtili amerického penzistu, Leona Klinghoffera, který byl na kolečkovém křesle. Abbas se později za tuto vraždu omluvil a konstatoval, že to "byla chyba". Itálie požádala o vydání Abu Abbase. Spojené státy odmítly kritiku Palestinské správy a konstatovaly, že je Abbas "notorický terorista", který musí být pohnán ke spravedlnosti. Američané líčí chycení Abbase jako "velké terno", avšak televize BBC poukázala na to, že podle svých zastánců Abbas žil posledních dvacet let v Iráku zcela soukromým, rodinným životem a odsoudil terorismus, výslovně kritizoval útoky z 11. září. Evropské rozvědky poukazují na to, že neexistují žádné důkazy, že by Abbas měl styky s al Qaedou. Je možné, že bude vydán do Itálie. |
16. 4. 2003
Řekl mi - s úsměvem - v úterý na glasgowské univerzitě Josef Fronek (jeho články v Britských listech, vesměs kritizující západní vojenský zásah v Kosovu, jsou ZDE ), že když se v ČR kriticky zmíní o západním bombardování Kosova či o nynějším americkém útoku na Irák, je automaticky označen za "zatraceného komunistu". Přitom si Josef Fronek celý život zakládal na tom, že je pravicového přesvědčení.
|
17. 4. 2003
Jako minule začnu i tentokrát reflexemi reflexí, jichž se dostalo mým
předchozím úvahám. Především mě poměrně překvapilo, že jich nebylo
mnoho. Zejména se neobjevila ani jediná reakce ze strany postižených
periodik. Je možné, že redaktoři internetové časopisy nečtou. (Čtou, pozn. JČ.) Snad
ani nemají čas. Potěšilo mě, že přes mou nepříliš laskavou kritiku
MFDnes otiskl Martin Komárek moji úvahu o komunistické fintě, s níž
svalili všechnu vinu na svou tajnou službu a vytvořili tak pěkný
mišmaš, kde se soudí vinný i nevinný, takže to připomíná náš neslavný
odsun českých Němců - a dokonce jako otvírák, jak mi sdělil. Ani na
tento otvírák se mi nedostalo mnoha reakcí, ačkoliv je jistě
provokativní, takže si myslím, že jsem měl pravdu. Reagoval
pan Tomáš Němeček z Respektu, který ale více méně potvrdil to, co
jsem napsal: že paní Zbořilová skočila z okna, není vina
redaktora, který otiskl informaci z Cibulkova seznamu, ale pana
Zbořila. Mají to inu jednoduché.
Virtually tuto úvahu nepublikoval. Také Neviditelný pes mi není nakloněn. Ale dávám přednost Britským listům, přiznávám. Zajímavé je, že ty vulgárnější reakce na texty a nadávání autorům se objevuje v BL asi nejčastěji, rozhodně víc, než kde jinde; mám dojem, že Jan Čulík je po té stránce nejoblíbenějším terčem anonymních sprosťáků, léčících si takto komplexy. Myslím, že ho to baví. Taky tedy k Reflexu. |
17. 4. 2003
(Článek vyšel 14. dubna v Literárních novinách č. 16, s. 13. Jelikož neautorizované redakční zásahy především v pasáži o filmu Můj terorista text zkreslily, uvádíme zde jeho autorskou verzi.)
Vleklý izraelsko-palestinský konflikt je jedním z témat, o němž se světové veřejnosti dlouhodobě dostává většinou jen velice zkreslených informací v hodnotově předznamenaném scénáři o střetu dobra se zlem: tím dobrem je "jediná demokracie Blízkého Východu" - Izrael, tím zlem Palestinci, mnohdy pojímaní přímo jako ztělesnění terorismu (v ČR tento obraz pěstují např. někteří publicisté Respektu). Ve skutečnosti lze Izrael kvůli mnoha teokratickým rysům jeho právního řádu a nerovnému postavení jeho arabského obyvatelstva za demokracii označit jen s velkým otazníkem: židovský stát již více než třicet let neoprávněně okupuje palestinská území a udržuje tamní arabské obyvatelstvo v těžkých životních podmínkách, jejichž extrémním projevem jsou i sebevražedné teroristické útoky. Je opravdu tragické, že právě Židé mající krajní zkušenost se zločiny proti lidskosti se ve svém státě dopouštějí tak nesmírně odsouzeníhodných činů - vedle trvající okupace (proti rezolucím OSN) a nelegálního osídlování okupovaných území (je v rozporu s příslušnými mezinárodněprávními úmluvami) bychom mohli zmínit řadu atentátů a teroristických útoků (prováděných často budoucími čelnými politiky Izraele), držení Palestinců v zajetí bez právního důvodu mimo jakoukoli kontrolu nezávislých organizací (OSN), používání nepřípustných neurologických praktik při výsleších zmíněných osob "mimo zákon", četné další případy plakativního porušování lidských práv a svobod Palestinců, odmítání inspekcí OSN majících vyšetřit podezření ze spáchání válečných zločinů atd.
Text původně vyšel na stránkách vulgo.net ZDE |
17. 4. 2003
Předem se omlouvám za heslovitý a poněkud primitivizující styl příspěvku. Je to záměr.
V souvislosti s válkou v Iráku se v řadě českých médií objevila narážka na mnoho jiných světových diktatur, které také porušují lidská práva brutálním způsobem. Jedním z nejnotoričtějších příkladů je Čína a její problém Tibetu. Proč prý Američané nezaútočí na Čínu, která násilně okupuje Tibet již od 50. let?
Dovolím si malý exkurz do historie, ve kterém se pokusím nastínit, že Američané dnes v podstatě činí totéž, co Čína v 50. letech, a po kterém mě jistě všichni znalci a obránci lidských práv budou chtít pranýřovat. I přesto to udělám, a to jen proto, aby byl vysloven názor, který má jaksi tu nevýhodu, že je na špatné straně všeobecného mínění. Neboť historii píšou vítězové a dějiny Číny posledních dvou století byly jednoznačně dějinami státu poraženého, shodou okolností, tzv. západními mocnostmi, které se nerozpakovaly naplnit svá muzea nejhodnotnějšími uměleckými díly různých dynastií z dob, kdy ony samy se teprve učily psát. Autor žije a pracuje v Číně. |
17. 4. 2003
Lida Filippaki
od spolupracovnice Britských listů v Athénách Řekové byli proti této nové válce od samého jejího začátku, ještě před ní, dalo by se říci. Lidé demonstrovali v ulicích proti režimu George Bushe a vyjadřovali svůj odpor vůči této Válce Zájmů, jak ji pokřtili. Konec konců, celé Řecko bylo vždycky v opozici vůči každé válce, ať už rovnou probíhala, anebo měla teprve začít. Vietnam, Libanon, Palestina, Čečensko, Kurdistán, Jugoslávie, Kosovo, Afghánistán a zítra možná někde jinde. Kdo ví? Nezapomínejme, že když jsou u moci mocichtiví lidé, může se stát mnoho věcí -- většinou špatných. |
17. 4. 2003
Nejsou jen výzvou k půstu a připomínkou lidské konečnosti. Mají i radostné a slavné rozuzlení příběhu. Platí to ale v našem dnes i statisticky nejbezbožnějším národě v Evropy? |
16. 4. 2003
s využitím internetových pramenů a archivu autora V biblické době byl pesach první ze tří poutních slavností, konaných u příležitosti žní. Jiné označení, užívané pro slavnost, Chag HaMacot a pouť, spojená se zabíjením obětního zvířete ještě v nomádské době, ukazují na to, že oběť prvotin ze stáda byla spojována s obětí obilí v pozdější době usedlosti v jeden slavnostní rituál. Okolnost, že chléb je požíván nekvašený, by pak mohla souviset s tím, že obilní prvotiny byly obětovány bezprostředně v návaznosti na žně, takže ke zhotovení kvašeného těsta nezbýval čas. Protože usedlý způsob života a zemědělství předpokládají držení půdy, a získání půdy je v židovské tradici spojeno s koncem egyptského otroctví, byla obětní slavnost přeměněna ve slavnost osvobození. Pesach se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví baránka, kduž zahubil egyptské prvorozené poslední z deseti egyptských ran (Ex. 12:23.27). Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta. |
17. 4. 2003
V jedné ze svých povídek si hloubavý americký spisovatel minulého století Edgar A. Poe povzdechl nad tím, že strast má mnoho tváří a bída světa mnoho podob. To bylo ovšem v době, kdy američtí puritáni ještě necivilizovali svět, nýbrž pouze indiánské divochy. Od té doby se lecos změnilo: škarohlídům Poeova typu odzvonilo a svět -- alespoň ten reálně existující - poskytl šanci optimistům a vizionářům lásky, svobody a prosperity, k nimž bezesporu patří i současný český ministr zahraničí. Optimismus ovšem neznamená ztrátu hloubavosti, a tak Cyril Svoboda klade otázku po podobě světa poté, co přechodně utichnou zbraně a Iráčané se po anglosaské osvobozovací akci konečně budou moci zhluboka napít doušků svobody a Coca-Coly.
Jeho optika pohledu nás nenechá na pochybách o tom, že i když ještě máme před sebou mnoho práce, v globále se dílo daří, a to navzdory morousům všeho druhu i veřejnému mínění. Problém je pouze v tom, že se ministrova vize podobá spíše Ladovu naivnímu obrázku české vesnice nežli vážné politické analýze světové situace. Jinak by si totiž musel všimnout toho, že svět se změnil již před tím, než dopadla první bomba na Bagdad. Autor píše z Hannoveru. |
17. 4. 2003
Život v tropech plyne svým pomalým tempem, ale plyne. Noviny nečtu, na televizi se nedívám, takže ani nevím, co se děje ve světě. A vůbec mi to neschází. Ve Vila Bemori máme sice televizi na velké verandě, kde sedáváme se společníky a vedeme řeči, občas tu televizi někdo zapne a ukazují tam nějakou válku, tak to zase rychle vypneme. Stopy války a násilí vidíme denně kolem sebe a více už nepotřebujeme. Minulý týden jsem shlédl televizní dokument o posledních letech na Timoru, který tu natočila Lyndal se svou sestrou Sofií, a byl to otřesný zážitek. Když tu v roce 1999 řádila indonézská armáda a milice, tak se svět díval jinam, lidská práva zde nikoho nezajímala.
|
17. 4. 2003
S rokom 2003 sa spája výročie udalosti, ktorá výrazne poznamenala dejiny druhej polovice 20. storočia. Pred 50 rokmi, 11. apríla 1963, bola vydaná encyklika Pacem in terris (Mier na zemi) pápeža Jána XXIII., ktorá svojím obsahom oslovila obyvateľstvo prakticky celej planéty. Ján XXIII. napísal túto encykliku relatívne krátko po skončení karibskej krízy, ktorá v roku 1962 priviedla ľudstvo nad priepasť jadrovej apokalypsy. Pápež pochopil, že tam, kde prestanú komunikovať ľudia, začnú komunikovať zbrane. A bola by škoda zničiť v plameňoch jadrovej vojny túto planétu, tak ušľachtilé Božie dielo. Preto Ján XXIII. volal po porozumení a dialógu medzi katolíkmi a príslušníkmi ostatných kresťanských cirkví, ako aj nekresťanmi a neveriacimi v záujme zachovania mieru na tejto planéte.
Pápež adresuje encykliku "ctihodným bratom patriarchom, prímasom, arcibiskupom, biskupom a ostatným miestnym ordinárom, nažívajúcim v pokoji a spoločenstve s Apoštolským stolcom, duchovenstvu a veriacim celého sveta, ako aj všetkým ľuďom dobrej vôle..."
Plný text encykliky Pacem in terris - v češtině BL
Poselství Svatého Otce Jana Pavla II. ke Světovému dni míru 2003 BL |
16. 4. 2003
Pečínka, Pavel: Zelená zleva? -- Historie ekologických stran v Evropě. G plus G, s. r. o., Praha 2002. Odpovědná redaktorka Barbora Čermáková, 261 strana, doporučená cena 249 Kč.
Na podzim loňského roku vydalo nakladatelství G plus G dílo brněnského politologa Pavla Pečínky (nezaměňujte s Bohumilem, který není politologem a píše se na rozdíl od Pavla s krátkým "i") Zelená zleva? nesoucí poměrně výstižný podtitul Historie ekologických stran v Evropě. Publikace obsahuje velmi podrobný popis formování různých politických platforem zeleného typu, jejich vývoj, štěpení, slučování, opětné štěpení, opětné slučování, transformace, zániky a postavení v rámci politického prostoru, ve kterém se pohybovaly. |
16. 4. 2003
To byla také strategie Saddáma Husajna už od první války v Perském zálivu: izolovat Británii a USA jako nejextrémnější postoj a vytvořit alternativní konsensus kolem osy Paříž -- Moskva, který by svět byl ochoten přijmout. Irák tuto politiku prosazoval 12 let a nakonec se mu ji podařilo realizovat -- skutečně Británii a USA izoloval, ale už ho to nezachránilo. Ale s důsledky tohoto konfliktu mezi Evropou a Amerikou se bude svět potýkat ještě za mnoho let. V úterý ve 20 hodin vysílal britský rozhlas pro domácí posluchače i do zahraničí mimořádnou diskusi svých korespondentů z různých částí světa o tom, jak americký útok na Irák změnil světovou politiku. Přinášíme z tohoto pořadu shrnutí některých myšlenek. |
16. 4. 2003
Hurá Velikonoce, kupujte, kupujte. Co bylo za dvacet, půjde do regálu za padesát. Stačí obalit staniolem jako kuřátko, vajíčko nebo roztomilého zajíčka. Navrch přidáme trochu zeleného proutí, možná košíček. Vnitřek by mohl být čokoládový. Teoreticky...
Na údaje o složení a výrobci sváteční radůstky ale nezbylo místo. Z ryze praktických důvodů. |
16. 4. 2003
Se značnou převahou komise pro lidská práva OSN odsoudila v úterý 15. 4. Izrael za "masové zabíjení" Palestinců a za osídlování palestinských území. Spojené státy jako jediné hlasovaly proti všem čtyřem rezolucím s tím, že kritika Izraele je jednostranná a nespravedlivá. Palestinský delegát Nabil Ramlawi řekl, že Izrael používá formy zabíjení a mučení, které jsou "horší, než praktiky nacistů". Zástupce USA Michael Southwick řekl, že rezoluce nevzala vůbec v potaz palestinské sebevražedné bombové útočníky a terorismus proti nevinným Izraelcům. |
17. 4. 2003
Thursday 22 May 2003 The historiography of the forcible transfer of the Sudeten German populations from Czechoslovakia and its continued effect on the Czech Republic's foreign relations. Dr Martin Brown has briefed the Foreign Office on the significance of the "Sudeten Question" and the "Beneš Decrees" in current Czech-German relations. His doctoral thesis explored the complex wartime relationship between the British government and Czechoslovak political exiles. He lectures at St Mary's College, Strawberry Hill. Members of the public are welcome to attend -- free admission. |
17. 4. 2003
The ASSOCIATION FOR WOMEN IN SLAVIC STUDIES invites nominations for the 2003 Heldt Prizes for works of scholarship and translation, which will be awarded at the AWSS meeting at the AAASS National Convention in Toronto in November 2003. To be eligible for nomination, all books and articles for the following prize categories must be published between 31 May 2002 and 31 May 2003. 1) Best book in Slavic/East European/Eurasian women's studies 2) Best article in Slavic/East European/Eurasian women's studies 3) Best book by a woman in any area of Slavic/East European/Eurasian studies. One may nominate works in more than one category, and more than one item in each category. Articles included in collections will be considered for the "Best Article" prize only if they are individually nominated. To nominate any work, please send or request that the publisher send one copy to each of the four members of the Prize Committee: Professor Julie Brown, Sociology Department, P.O. Box 26170, UNC-Greensboro, Greensboro, NC 27420-6170 Professor Anastasia Karakasidou, Department of Anthropology, Wellesley College, Wellesley, MA 02481 Professor Natasha Kolchevska, University of New Mexico, Foreign Languages and Literatures, 229 Ortega Hall, Albuquerque, NM 87131 Professor Karen Petrone, Department of History, 1715 Patterson Office Tower, University of Kentucky, Lexington, Kentucky 40506-0027 DEADLINE FOR ALL NOMINATIONS -- JUNE 15, 2003. |
15. 4. 2003
Včera se v Bagdádu pálily knihy. Byla to poslední kapitola při vyrabování Bagdádu. Národní knihovna a archív - neocenitelná pokladnice osmanských historických dokumentů, včetně starého královského archivu Iráku - byla proměněna v popel. Pak byla podpálena knihovna koránů na ministerstvu náboženské nadace. Jeden plenitel mi nadával, když jsem se snažil získat výtisk knihy o islámském právu od chlapce, kterému nemohlo být ani deset. V popelu irácké historie jsem našel složku papíru, kterou venku rozhazoval vítr: ručně psané dopisy od dvora Šarifa Husajna z Mekky, který zahájil arabské povstání proti Turkům, adresované Lawrenci z Arábie a osmanským vládcům Bagdádu. A Američané nehnuli ani prstem. Pro Irák je toto rokem nula: zničením starožitností v archeologickém muzeu v sobotu, vypálením národního archivu a pak knihovny koránů je kulturní totožnost Iráku likvidována. Proč? Z jakého šíleného důvodu je toto dědictví ničeno? Když jsem uviděl, že knihovna koránů hoří - z jejích oken šlehaly plameny do výše 30 metrů - běžel jsem ze všech sil do úřadovny okupační mocnosti, do kanceláře amerických námořních jednotek pro občanské záležitosti. Jeden důstojník zavolal na kolegu, že "ňákej chlap tu říká, že hoří biblická knihovna". Ukázal jsem jim na mapě, kde to je, přesně jsem jim napsal - anglicky a arabsky - jak se to jmenuje, řekl jsem, že kouř je vidět ze vzdálenosti pěti kilometrů a že jim potrvá jen pět minut tam dojet. O půl hodiny později nebyl na scéně jediný Američan - a plameny šlehaly do výše 60 metrů. Bývala doba, kdy Arabové říkali, že se jejich knihy píší v Káhiře, tisknou se v Bejrútu a čtou se v Bagdádu. Teď se v Bagdádu pálí knihovny. V Národním archivu nebyly jen osmanské záznamy z doby kalifátu, ale i temná léta moderní historie této země, ručně psaná svědectví o íránsko-irácké válce z let 1980-1988, s osobními fotografiemi a vojenskými deníky a mikrofišové kopie arabského tisku od začátku dvacátého století. Avšak starší dokumenty a archivy byly ve vyšších patrech budovy, kde muselo být použito benzínu na to, aby se tam tak odborně založil požár. Zachránil jsem jen několik dokumentů. Po dobu téměř tisíce let byl Bagdád kulturním hlavním městem arabského světa, měl nejvzdělanější obyvatelstvo na Blízkém východě. Džingischánův vnuk město vypálil ve třináctém století a tradovalo se, že řeka Tigris zčernala inkoustem knih. Včera naplnil oblohu nad Irákem černý popel z tisíců starobylých dokumentů. Proč? Citovali jsme z reportáže Roberta Fiska v dnešním Independentu. Kompletní text - v angličtině ZDE
|
16. 4. 2003
Americké inovace vyprodukovaly vojenské systémy a schopnost globálního dosahu, který je daleko větší než schopnosti jakékoliv jiné mocnosti či koalice. A americký prezident, navzdory svému občas jen zběžnému zvládání anglické gramatiky, se staví pozoruhodně neohroženě vůči objektivním překážkám, konvenční moudrosti a diplomatickým tabu. Zdá se, že je rozhodnut zlepšit mezinárodní chování celé řady dalších režimů, anebo je rovnou svrhnout. Další zničující útok proti Spojeným státům, selhání amerického zjevně donkichotského pokusu založit v Iráku demokracii, anebo určitá chvilková inspirace psychopata v Pchyong-yangu, ozbrojeného jadernými zbraněmi, mohou přerušit úspěšné prezidentství George Bushe. V současnosti se těší jak americký prezident, tak jeho "globální válka proti terorismu", nekritické podpoře od těch Američanů, kteří nejsou ani intelektuály, ani filmovými hvězdami. Evropané si přejí věřit, že americkou politiku unesla malá skupinka "neokonzervativních" maniaků. Domnívají se, že přirozený pořádek věcí, jak ho vidí oni - dříve či později převládne. Ale takové očekávání je iluzorní. Ti, kdo shledávají militantní islám děsivým, zjevně ještě nikdy neviděli militantní demokracii... Amerika vede globální občanskou válku, argumentoval v úterý 15.4. 2003 v deníku Financial Times MacGregor Knox, profesor mezinárodní historie na London School of Economics, který kdysi bojoval ve Vietnamu. Podle jeho názoru vedly USA vždy "totální války" a formativní zkušeností je pro ně americká občanská válka z let 1861 - 1865, v níž zahynulo 600 000 lidí a která byla největší válkou mezi průmyslovými státy před rokem 1914. I tehdy usiloval Sever o likvidaci nepřátelské "jižanské" společnosti a o její totální restrukturalizaci.
Kompletní text v angličtině viz FT
|
16. 4. 2003
Některé náměty vesměs vnímáme jako intuitivně zřejmé nebo do té míry abstraktní, že pokoušet se uvažovat o nich konkrétně by mohlo být podobno mlácení plev. Mezi taková témata patří (bohužel) problematika lidských práv. Pokud už jsou někde taková "práva" ---byť třeba omezeně--- uplatňována, nezdá se, že by diskuse o nich byla přiměřeně plodná; a pokud nejsou v praxi přijatelně realizována, těm, kdož tím trpí, lze jen problematicky pomoci učenou rozpravou.
|
15. 4. 2003
Násilí nežije samo a nemůže žít samo: nevyhnutelně je propletené se lží. Mezi nimi je ta nejpřirozenější hluboká příbuzenská spojitost: násilí se nemá čím krýt, kromě lži a lež se nemá jak udržet, pouze násilím. Každý, kdo jednou vyhlásí násilí za svoji metodu, nevyhnutelně si musí zvolit lež za svůj princip. Když se násilí rodí, koná otevřeně a dokonce je na sebe hrdé. Ale jen co se upevní, utvrdí, pociťuje okolo sebe zředění vzduchu a nemůže dále existovat jinak, jen se zamlžovat do lži, krýt se krasořečnictvím. Potom už nechytá vždy a zásadně rovnou pod krk, častěji žádá od občanů pouze přísahu lži, jenom spoluúčast na lži.
A jednoduchý krok jednoduchého statečného člověka: neúčastnit se lži, nepodporovat lživé konání!
Alexandr Solženicyn, Nobelovská přednáška, 1972
Věříme faktům a logice souvislostí nebo ideové propagandě vítězů? Svět ve 20. století byl rozdělen na dvě nesmiřitelné strany: Na jedné straně vznikl "socialismus" s vizí komunismu, proti stál (stojí?) tradiční "kapitalistický" Západ. Tyto dva systémy skříply mezi sebe stovky milionů lidí, jejichž životy sestavené v souvislý řetěz utrpení byly (jsou?) pro mocné pouhou pěnou na vodě. Jako kousky dříví či listí byly a jsou drceny lidské osudy mezi obrovskými koly ideologických sil - sil, jež však nevznikly a ani vzniknout nemohly samy od sebe. Vždy to je živý člověk, kdo ideje tvoří, vždy to je nějaký šašek, který na dvoře mocnostem přizvukuje. |
15. 4. 2003
Omlouváme se čtenářům, že přestaly chodit automaticky subskribentům Britské listy emailem. Technický problém řešíme. |
12. 4. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. ZMĚNA BANKY:
Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem. |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? | Zdeněk Duspiva | |
17. 4. 2003 | Pohlednice z Timoru VIII. | Jaroslav Kováříček | |
17. 4. 2003 | Amatérova analýza: Reflex | Vladimír Bernard | |
17. 4. 2003 | O třech izraelských filmech festivalu Jeden svět | Petr Šafařík | |
16. 4. 2003 | Smrt v Iráku | Jan Čulík | |
16. 4. 2003 | Svět po válce | ||
16. 4. 2003 | Lidská práva jako globální problém | Miloš Dokulil | |
15. 4. 2003 | Kterému "výkladu" světa máme věřit? | Michal Rusek | |
15. 4. 2003 | Privatizace prostřednictvím bombardování | ||
15. 4. 2003 | Demokratická diskuse podle Člověka v tísni: Přece sem nemusíte chodit! | Jiří Černý |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Malý velký svět ministra Svobody | Petr Schnur | |
17. 4. 2003 | Čína, Tibet, Američané a Irák | Radim Dvořák | |
17. 4. 2003 | Summit EU: už se nemluví o ilegální okupaci po ilegálním vojenském útoku | ||
17. 4. 2003 | Saddám "měl spojení s jednou africkou teroristickou organizací" | ||
16. 4. 2003 | Evropsko-irácké problémy | Miroslav Václav Steiner | |
16. 4. 2003 | Svět po válce | ||
16. 4. 2003 | O militantní demokracii | ||
16. 4. 2003 | Palestinská správa: "Američané porušili dohodu" | ||
16. 4. 2003 | Smrt v Iráku | Jan Čulík | |
15. 4. 2003 | Američané míří na Sýrii |
Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 4. 2003 | Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané? | ||
28. 3. 2003 | Ropa je príčinou, ekológia alternatívou | Martin Nevada | |
25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín | |
12. 3. 2003 | USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády | ||
24. 2. 2003 | Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století | ||
21. 2. 2003 | DOKUMENT: Strategie národní bezpečnosti USA | ||
17. 2. 2003 | Proč se povede válka proti Iráku | ||
10. 2. 2003 | Prosazuje Bush nové zdroje energie? | Martin Přibyl | |
6. 2. 2003 | Nejdůležitějšími body Bushova rozpočtu jsou snižování daní a výdaje na armádu | Miloš Kaláb |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 3. 2003 | Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday | ||
5. 2. 2003 | Vysvědčení | Jaroslav Hutka | |
28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba | ||
28. 1. 2003 | České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku | Kathryn Murphy | |
27. 1. 2003 | Čulíkův "básník trapnosti" | Kathryn Murphy | |
22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
21. 1. 2003 | O (české) literatuře v Britských listech | ||
20. 1. 2003 | Co číst a k čemu to vést | Jan Čulík |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Heldt Prize in Women Studies | ||
10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
17. 3. 2003 | Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu | Martina Ferenčíková | |
7. 3. 2003 | 8. březen - mezinárodní den žen | ||
6. 3. 2003 | Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? | Ivo V. Fencl | |
24. 2. 2003 | Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? | Martina Ferenčíková | |
24. 2. 2003 | O sterilizácii rómských žien | Lubomír Sedláčik | |
21. 2. 2003 | Vagina monology v Brně | ||
12. 2. 2003 | Saddám Husajn a "profesionálne ženy" | Lubomír Sedláčik |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 4. 2003 | Zákon o učitelích je naprostý paskvil | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Petra Buzková o problémech ve školství | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi" | ||
12. 3. 2003 | Počítejte s námi! | Petr Bilík | |
12. 3. 2003 | Maturity bez "matiky" | Miloš Dokulil | |
10. 3. 2003 | Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha | Ondřej Hausenblas | |
27. 2. 2003 | Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc | Jan Čulík | |
26. 2. 2003 | Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá | Jaroslav Hlaváček | |
12. 2. 2003 | Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem | Vojtěch Polák | |
1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi |
Názory a argumenty ze Slovenska | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 4. 2003 | Atómový útok zastaví slovenská horčica | Lubomír Sedláčik | |
10. 4. 2003 | Osobné značky a politický marketing | Tibor Kružlík | |
10. 4. 2003 | Science fiction a politika | Peter Abelard | |
10. 4. 2003 | Agresia v mene viery | Peter Greguš | |
10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
10. 4. 2003 | Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? | Lucia Waldnerová | |
10. 4. 2003 | Víťazní buldozéristi | Damas Gruska | |
10. 4. 2003 | Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft | Martin Nevada | |
9. 4. 2003 | Konvent na vedľajšej koľaji? | Lucia Waldnerová |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? | Zdeněk Duspiva | |
11. 4. 2003 | Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví | Štěpán Kotrba | |
12. 3. 2003 | O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" | Fabiano Golgo | |
10. 3. 2003 | Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? | Jan Čulík | |
10. 3. 2003 | Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 | Jan Čulík | |
7. 3. 2003 | Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství | ||
27. 2. 2003 | Agónie v České televizi pokračuje | Jan Čulík | |
24. 2. 2003 | Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru | Martina Nemethová | |
16. 2. 2003 | Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" | Jan Čulík | |
16. 2. 2003 | Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo | Petr Štěpánek |