Režim Saddáma Husajna měl styky s jednou africkou teroristickou organizací, napsal ve čtvrtek britský list Daily Telegraph. Dokumenty v této věci byly nalezeny na ústředí irácké rozvědky v Bagdádu. Irácký velvyslanec v Nairobi jednal podle těchto dokumentů s představiteli organizace jménem Spojené demokratické síly, což je ugandská protizápadní organizace. Účelem této organizace se mělo stát "pašovat zbraně v globálním měřítku pro svaté válečníky, bojující proti americkému, britskému a izraelskému vlivu v Africe, na Blízkém východě, v Asii a na Dálném východě. Píše se o tom v dopise, datovaném v dubnu 2001.

Spojené státy už dlouho argumentují, že Saddám pomáhal islámským organizacím, ale nebyly dosud schopné předložit o tom žádné důkazy. Zde je jeden takový důkaz, argumentuje tento konzervativní deník s těsnými vazbami na britskou rozvědku.

Z jiných dokumentů, získaných v ústředí Saddámovy rozvědky v Bagdádu, podle listu Daily Telegraph vyplývá, že Rusko poskytovalo Saddámu Husajnovi v měsících před válkou pomoc a dodávalo mu mimo jiné informace o soukromých rozhovorech mezi Tonym Blairem a západními politickými představiteli, například o rozhovoru mezi Blairem a Berlusconim, který se konal 15. února 2002 v Římě.

Vedoucí představitelé Evropské unie, kteří se uprostřed ostrých protiválečných protestů sešli ve středu v Athénách, aby přijali 10 nových členských zemí, včetně České republiky a Slovenska, se rozhodli podle zpráv překvapivě vypracovat prohlášení o irácké válce.

Řecká policie uvedla, že po dvou hodinách násilných protestů zatkla 106 protiválečných demonstrantů.

Deklarace se původně neočekávala, v důsledku rozporů mezi čtyřmi členy Rady bezpečnosti OSN, proválečnou britskou a španělskou vládou a protiválečnou francouzskou a německou vládou. Avšak diplomaté EU konstatovali, že trpké rozpory ohledně angloamerického útoku na Irák byly překonány.

Mezi 15 dosavadními členskými zeměmi EU koluje dvojdílná deklarace, která požaduje, aby při rekonstrukci Iráku hrála "podstatnou" roli OSN a aby EU pomohla stabilizovat Irák.

Podle zpravodajství čtyřiadvacetihodinového televizního okruhu BBC News 24 z úterý půlnoci stále pokračovalo v Iráku intenzivní plenění. Iráčtí obyvatelé na mnoha místech země demonstrovali proti neschopnosti americké armády zavést v zemi zákonnost a pořádek. Zpravodajové BBC v Iráku varovali, že pokračující bezvládí může vážně nový americký režim zdiskreditovat. Reportér John Simpson svědčil o svých četných rozhovorech s mnoha Iráčany za posledních několik dní: "Ti lidé samozřejmě nechtějí návrat Saddáma Husajna, ale nechtějí tady také ani Američany. Netrpělivě doufají a předpokládají, že vznikne nějaká jiná, neamerická správa. Je však velmi obtížné najít Iráčany, kteří by byli ochotni a schopni postavit se do čela země."

Zpět k Athénám. Policie se střetla se stovkami demonstrantů na protiválečné demonstraci, konající se při příležitosti summitu EU (demonstranti hlavně protestovali proti Tonymu Blairovi, Silviu Berlusconimu a José Maria Aznarovi) a použila proti nim slzný plyn.

Násilí se rozšířilo zejména poté, co se jedna skupina demonstrantů odtrhla od hlavního průvodu asi 3000 aktivistů a začala na pořádkovou policii šplíchat červenou barvu. Malý počet demonstrantů také házel na policii Molotovovy koktejly, zapálil banku a házel kamením na britské velvyslanectví.

Veřejné mínění v Řecku se staví velmi silně proti americkému útoku na Irák a proti americké vojenské správě v Iráku a od začátku války se v Athénách konaly denně protiválečné demonstrace.

Nad kanceláří letecké společnosti British Airways byl pověšen transparent s nápisem "Vrazi, imperialisti!"

Ceremoniální přijetí deseti nových členských zemí EU chránilo více než 10 000 policistů s vrtulníky. Historické centrum Athén bylo uzavřeno.

Viz též článek reportérky Britských listů z Athén, ZDE

Inspekční tým ze Světové zdravotnické organizace provedl svou první podrobnou inspekci ohledně situace v nemocnicích v severoiráckém městě Kirkuk. Tým zjistil, že infrastruktura pro dodávku pitné vody a elektrické energie ve městě je nefunkční a že zdravotnická zařízení byla vážně poškozena pleněním, takže nejsou řádně v provozu.

Inspekční tým navštívil nemocnici Azadi, hlavní nemocnici v oblasti Kirkuku. Ve 400 lůžkové nemocnici bylo jen 40 pacientů, všichni jen s malými anebo mírnými zraněnými. Hlavním důvodem pro tak nízký počet pacientů bylo toto: zaprvé, za nynějších okolností jsou šance na přežití pro osoby s vážným zraněním velmi nízké; zadruhé, zaměstnanci nemocnice i pacienti dospěli k závěru, že není bezpečné jít do nemocnice. V současnosti nechodí do zaměstnání 50 -- 75 procent zaměstnanců nemocnice. Většina pracovníků nemocnic nedostala plat a neexistuje systém, v jehož rámci by mohli dostat zaplaceno za měsíc duben.

Zdravotníci v Iráku pracují ve velmi obtížné situaci. Někteří přespávají v nemocnicích a jinde na pracovištích. Přichází mnoho zpráv z Bagdádu, z Nasiriye a z Basry o tom, že zdravotníci bránili své nemocnice a kliniky před ozbrojenými pleniteli. Avšak ani toto intenzivní nasazení nezabrání tomu, aby se irácké zdravotnictví nerozložilo, uzavírá Světová zdravotnická organizace.

Konflikt v Severním Irsku byl zbytečně prohlouben a prodloužen v důsledku "katastrofální" činnosti skupiny armádních a policejních důstojníků, kteří se spikli s tamějšími protestantskými teroristy, odpovědnými za desítky vražd severoirských katolíků. To je závěrem oficiální britské policejní zprávy, která bude v Británii publikována ve čtvrtek a je důsledkem čtyřletého vyšetřování.

Vyšetřování se nejprve zaměřilo na vraždu belfastského katolického právníka Pata Finucana, k níž došlo v roce 1989. Irský policejní agent, Brian Nelson, infiltroval protestantskou teroristickou organizaci Ulster Defence Association a v podstatě ji řídil. Policejní vyšetřovací tým dospěl k názoru, že Nelson, který zemřel minulý týden, byl odpovědný nejméně za třicet vražd a mnoho obětí z řad katolíků se nijak nepodílelo na terorismu. Policejní zpráva doporučuje, aby byla založena nezávislá inspekční komise, která by zkoumala historii práce všech agentů, kteří mají pracovat pro severoirskou policii, armádu a britskou rozvědku. "Je nutno respektovat zákonnost, jinak propadneme absolutnímu chaosu," konstatoval jeden policejní zdroj. "Bylo usmrceno mnoho nevinných lidí."

"V palestinsko-izraelské prozatímní dohodě, podepsané 28. září, se praví, že členové Organizace pro osvobození Palestiny nesmějí být zadržováni ani souzeni za činy, které spáchali před mírovou dohodou z Osla, uzavřenou dne 13. září 1993. Dohodu z americké strany podepsal prezident Clinton a jeho ministr zahraničních věcí Warren Christopher," uvedl palestinský ministr.

Únos lodi Achille Lauro je připomínán především proto, že únosci na ní usmrtili amerického penzistu, Leona Klinghoffera, který byl na kolečkovém křesle. Abbas se později za tuto vraždu omluvil a konstatoval, že to "byla chyba".

Itálie požádala o vydání Abu Abbase. Spojené státy odmítly kritiku Palestinské správy a konstatovaly, že je Abbas "notorický terorista", který musí být pohnán ke spravedlnosti. Američané líčí chycení Abbase jako "velké terno", avšak televize BBC poukázala na to, že podle svých zastánců Abbas žil posledních dvacet let v Iráku zcela soukromým, rodinným životem a odsoudil terorismus, výslovně kritizoval útoky z 11. září. Evropské rozvědky poukazují na to, že neexistují žádné důkazy, že by Abbas měl styky s al Qaedou. Je možné, že bude vydán do Itálie.

Virtually tuto úvahu nepublikoval. Také Neviditelný pes mi není nakloněn. Ale dávám přednost Britským listům, přiznávám. Zajímavé je, že ty vulgárnější reakce na texty a nadávání autorům se objevuje v BL asi nejčastěji, rozhodně víc, než kde jinde; mám dojem, že Jan Čulík je po té stránce nejoblíbenějším terčem anonymních sprosťáků, léčících si takto komplexy. Myslím, že ho to baví.

Taky tedy k Reflexu.

Vleklý izraelsko-palestinský konflikt je jedním z témat, o němž se světové veřejnosti dlouhodobě dostává většinou jen velice zkreslených informací v hodnotově předznamenaném scénáři o střetu dobra se zlem: tím dobrem je "jediná demokracie Blízkého Východu" - Izrael, tím zlem Palestinci, mnohdy pojímaní přímo jako ztělesnění terorismu (v ČR tento obraz pěstují např. někteří publicisté Respektu). Ve skutečnosti lze Izrael kvůli mnoha teokratickým rysům jeho právního řádu a nerovnému postavení jeho arabského obyvatelstva za demokracii označit jen s velkým otazníkem: židovský stát již více než třicet let neoprávněně okupuje palestinská území a udržuje tamní arabské obyvatelstvo v těžkých životních podmínkách, jejichž extrémním projevem jsou i sebevražedné teroristické útoky. Je opravdu tragické, že právě Židé mající krajní zkušenost se zločiny proti lidskosti se ve svém státě dopouštějí tak nesmírně odsouzeníhodných činů - vedle trvající okupace (proti rezolucím OSN) a nelegálního osídlování okupovaných území (je v rozporu s příslušnými mezinárodněprávními úmluvami) bychom mohli zmínit řadu atentátů a teroristických útoků (prováděných často budoucími čelnými politiky Izraele), držení Palestinců v zajetí bez právního důvodu mimo jakoukoli kontrolu nezávislých organizací (OSN), používání nepřípustných neurologických praktik při výsleších zmíněných osob "mimo zákon", četné další případy plakativního porušování lidských práv a svobod Palestinců, odmítání inspekcí OSN majících vyšetřit podezření ze spáchání válečných zločinů atd.

Dovolím si malý exkurz do historie, ve kterém se pokusím nastínit, že Američané dnes v podstatě činí totéž, co Čína v 50. letech, a po kterém mě jistě všichni znalci a obránci lidských práv budou chtít pranýřovat. I přesto to udělám, a to jen proto, aby byl vysloven názor, který má jaksi tu nevýhodu, že je na špatné straně všeobecného mínění. Neboť historii píšou vítězové a dějiny Číny posledních dvou století byly jednoznačně dějinami státu poraženého, shodou okolností, tzv. západními mocnostmi, které se nerozpakovaly naplnit svá muzea nejhodnotnějšími uměleckými díly různých dynastií z dob, kdy ony samy se teprve učily psát.

Autor žije a pracuje v Číně.

Řekové byli proti této nové válce od samého jejího začátku, ještě před ní, dalo by se říci. Lidé demonstrovali v ulicích proti režimu George Bushe a vyjadřovali svůj odpor vůči této Válce Zájmů, jak ji pokřtili. Konec konců, celé Řecko bylo vždycky v opozici vůči každé válce, ať už rovnou probíhala, anebo měla teprve začít. Vietnam, Libanon, Palestina, Čečensko, Kurdistán, Jugoslávie, Kosovo, Afghánistán a zítra možná někde jinde. Kdo ví? Nezapomínejme, že když jsou u moci mocichtiví lidé, může se stát mnoho věcí -- většinou špatných.

Nejsou jen výzvou k půstu a připomínkou lidské konečnosti. Mají i radostné a slavné rozuzlení příběhu. Platí to ale v našem dnes i statisticky nejbezbožnějším národě v Evropy?

V biblické době byl pesach první ze tří poutních slavností, konaných u příležitosti žní. Jiné označení, užívané pro slavnost, Chag HaMacot a pouť, spojená se zabíjením obětního zvířete ještě v nomádské době, ukazují na to, že oběť prvotin ze stáda byla spojována s obětí obilí v pozdější době usedlosti v jeden slavnostní rituál. Okolnost, že chléb je požíván nekvašený, by pak mohla souviset s tím, že obilní prvotiny byly obětovány bezprostředně v návaznosti na žně, takže ke zhotovení kvašeného těsta nezbýval čas. Protože usedlý způsob života a zemědělství předpokládají držení půdy, a získání půdy je v židovské tradici spojeno s koncem egyptského otroctví, byla obětní slavnost přeměněna ve slavnost osvobození.

Pesach se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví baránka, kduž zahubil egyptské prvorozené poslední z deseti egyptských ran (Ex. 12:23.27). Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta.

Jeho optika pohledu nás nenechá na pochybách o tom, že i když ještě máme před sebou mnoho práce, v globále se dílo daří, a to navzdory morousům všeho druhu i veřejnému mínění. Problém je pouze v tom, že se ministrova vize podobá spíše Ladovu naivnímu obrázku české vesnice nežli vážné politické analýze světové situace. Jinak by si totiž musel všimnout toho, že svět se změnil již před tím, než dopadla první bomba na Bagdad.

Autor píše z Hannoveru.

Pápež adresuje encykliku

Na podzim loňského roku vydalo nakladatelství G plus G dílo brněnského politologa Pavla Pečínky (nezaměňujte s Bohumilem, který není politologem a píše se na rozdíl od Pavla s krátkým "i") Zelená zleva? nesoucí poměrně výstižný podtitul Historie ekologických stran v Evropě. Publikace obsahuje velmi podrobný popis formování různých politických platforem zeleného typu, jejich vývoj, štěpení, slučování, opětné štěpení, opětné slučování, transformace, zániky a postavení v rámci politického prostoru, ve kterém se pohybovaly.

V úterý ve 20 hodin vysílal britský rozhlas pro domácí posluchače i do zahraničí mimořádnou diskusi svých korespondentů z různých částí světa o tom, jak americký útok na Irák změnil světovou politiku. Přinášíme z tohoto pořadu shrnutí některých myšlenek.

Na údaje o složení a výrobci sváteční radůstky ale nezbylo místo. Z ryze praktických důvodů.

Se značnou převahou komise pro lidská práva OSN odsoudila v úterý 15. 4. Izrael za "masové zabíjení" Palestinců a za osídlování palestinských území. Spojené státy jako jediné hlasovaly proti všem čtyřem rezolucím s tím, že kritika Izraele je jednostranná a nespravedlivá. Palestinský delegát Nabil Ramlawi řekl, že Izrael používá formy zabíjení a mučení, které jsou "horší, než praktiky nacistů". Zástupce USA Michael Southwick řekl, že rezoluce nevzala vůbec v potaz palestinské sebevražedné bombové útočníky a terorismus proti nevinným Izraelcům.

Thursday 22 May 2003
6 for 6.30 pm
Czech Centre
95 Great Portland Street, London W1

The historiography of the forcible transfer of the Sudeten German populations from Czechoslovakia and its continued effect on the Czech Republic's foreign relations.

Dr Martin Brown has briefed the Foreign Office on the significance of the "Sudeten Question" and the "Beneš Decrees" in current Czech-German relations. His doctoral thesis explored the complex wartime relationship between the British government and Czechoslovak political exiles. He lectures at St Mary's College, Strawberry Hill.

Members of the public are welcome to attend -- free admission.

The ASSOCIATION FOR WOMEN IN SLAVIC STUDIES invites nominations for the 2003 Heldt Prizes for works of scholarship and translation, which will be awarded at the AWSS meeting at the AAASS National Convention in Toronto in November 2003. To be eligible for nomination, all books and articles for the following prize categories must be published between 31 May 2002 and 31 May 2003.

1) Best book in Slavic/East European/Eurasian women's studies

2) Best article in Slavic/East European/Eurasian women's studies

3) Best book by a woman in any area of Slavic/East European/Eurasian studies.

One may nominate works in more than one category, and more than one item in each category. Articles included in collections will be considered for the "Best Article" prize only if they are individually nominated. To nominate any work, please send or request that the publisher send one copy to each of the four members of the Prize Committee:

Professor Julie Brown, Sociology Department, P.O. Box 26170, UNC-Greensboro, Greensboro, NC 27420-6170

Professor Anastasia Karakasidou, Department of Anthropology, Wellesley College, Wellesley, MA 02481

Professor Natasha Kolchevska, University of New Mexico, Foreign Languages and Literatures, 229 Ortega Hall, Albuquerque, NM 87131

Professor Karen Petrone, Department of History, 1715 Patterson Office Tower, University of Kentucky, Lexington, Kentucky 40506-0027

DEADLINE FOR ALL NOMINATIONS -- JUNE 15, 2003.

Citovali jsme z reportáže Roberta Fiska v dnešním Independentu.

Americké inovace vyprodukovaly vojenské systémy a schopnost globálního dosahu, který je daleko větší než schopnosti jakékoliv jiné mocnosti či koalice. A americký prezident, navzdory svému občas jen zběžnému zvládání anglické gramatiky, se staví pozoruhodně neohroženě vůči objektivním překážkám, konvenční moudrosti a diplomatickým tabu. Zdá se, že je rozhodnut zlepšit mezinárodní chování celé řady dalších režimů, anebo je rovnou svrhnout.

Další zničující útok proti Spojeným státům, selhání amerického zjevně donkichotského pokusu založit v Iráku demokracii, anebo určitá chvilková inspirace psychopata v Pchyong-yangu, ozbrojeného jadernými zbraněmi, mohou přerušit úspěšné prezidentství George Bushe.

V současnosti se těší jak americký prezident, tak jeho "globální válka proti terorismu", nekritické podpoře od těch Američanů, kteří nejsou ani intelektuály, ani filmovými hvězdami.

Evropané si přejí věřit, že americkou politiku unesla malá skupinka "neokonzervativních" maniaků. Domnívají se, že přirozený pořádek věcí, jak ho vidí oni - dříve či později převládne.

Ale takové očekávání je iluzorní. Ti, kdo shledávají militantní islám děsivým, zjevně ještě nikdy neviděli militantní demokracii...

Amerika vede globální občanskou válku, argumentoval v úterý 15.4. 2003 v deníku Financial Times MacGregor Knox, profesor mezinárodní historie na London School of Economics, který kdysi bojoval ve Vietnamu. Podle jeho názoru vedly USA vždy "totální války" a formativní zkušeností je pro ně americká občanská válka z let 1861 - 1865, v níž zahynulo 600 000 lidí a která byla největší válkou mezi průmyslovými státy před rokem 1914. I tehdy usiloval Sever o likvidaci nepřátelské "jižanské" společnosti a o její totální restrukturalizaci.

Věříme faktům a logice souvislostí nebo ideové propagandě vítězů?

Svět ve 20. století byl rozdělen na dvě nesmiřitelné strany: Na jedné straně vznikl "socialismus" s vizí komunismu, proti stál (stojí?) tradiční "kapitalistický" Západ. Tyto dva systémy skříply mezi sebe stovky milionů lidí, jejichž životy sestavené v souvislý řetěz utrpení byly (jsou?) pro mocné pouhou pěnou na vodě. Jako kousky dříví či listí byly a jsou drceny lidské osudy mezi obrovskými koly ideologických sil - sil, jež však nevznikly a ani vzniknout nemohly samy od sebe. Vždy to je živý člověk, kdo ideje tvoří, vždy to je nějaký šašek, který na dvoře mocnostem přizvukuje.

Omlouváme se čtenářům, že přestaly chodit automaticky subskribentům Britské listy emailem. Technický problém řešíme.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.