Dvojnost přístupu: pragmatici a snílci

Existují dnes dva přístupy: Jedni si myslí, že skryté nitky neexistují a též neexistuje nikdo, kdo by za ně mohl tahat, že svět se děje skutečně pouze tak, jak je v médiích vidět. Druzí si naopak myslí, že téměř vše se děje kvůli zisku (což je více patrné v USA, než v Evropě), a proto přijímají jinou verzi: Zištné zájmy jsou skutečným prvotním hybatelem dějin -- ne naivní byť krásné ideje lidí s prázdnou kapsou.

Bez přesných informací je naše myšlení odsouzeno ke spekulacím čili hypotézám

Věrohodné zdroje informací, které by nám osvětlily skutečné příčiny dějů, jež vídáme v TV, nemáme. Je možné najít nějakou metodu, jak zjistit, kdo je tvůrcem moderních dějin? Nevím, zdá se to nemožné... My však můžeme na dějiny pohlédnout alespoň zpětně s pragmatickou premisou:

Dějinami hýbou především zištné cíle konkrétních lidí, kteří svou politikou usilují v prvé řadě o svůj osobní profit, případně v prvé řadě posilují pozici té finanční skupiny, ke které náleží.

Hodnoty, po kterých lidé touží, slouží k zastření skutečných cílů

Dobří ruští mužici ochotně naslouchali plamenným řečem: Uljanov jim sliboval snadnější život, méně práce a více štěstí. (Pozor: Ne komunismus a jeho ideály, ale LEŽ byla na samotném počátku -- viz citát Solženicyna.) Kdo by takto nechtěl žít? Vždyť nouze byla všude veliká a páni v carském selu pořádali své hostiny a bály a mužici na ně musí pracovat i když sami na obživu nemají. (Jak podobné situaci, kdy se dostal k moci Hitler.) Neměl příliš těžkou práci Vladimír Uljanov. Zvláště, když měl krytá záda německou tajnou službou (viz heslo ze slovníku -- dole). V. I. Lenin na své "práci" neviděl nic špatného, to že neznal celou pravdu, však nevěděl. Proto působil tak přesvědčivě -- svým ideám upřímně věřil a tak lidé na oplátku uvěřili jemu (stejně jako Hitlerovi). A tak dál a tak dál.

Západ však nepočítal s Josifem Džugašvilim, který prohlédl tyto (patrně německé?) plány -- a protože i on zpočátku uvěřil teorii o Velké revoluci, která změní dějiny lidstva, využil šance a Lenina nahradil. Měl mnoho informací, které lidé neměli -- a proto si nedělal žádné iluze o smyslu Leninovy práce, věděl kým byl Lenin vyslán a proč. Takže Stalin odmítl hrát dál hru Západu a začal hrát hru vlastní. A protože dobře věděl, kolik agentů všude je, začal je preventivně ničit.

Toto ničení se mu stalo doslova posedlostí. Vždy raději poslal na smrt miliony lidí -- včetně svých přátel -- preventivně, než by riskoval, že mu jeden z nich uloží do pokoje bombu, či jej otráví jedem. Takže za miliony mrtvých v gulazích je možné vinit především Západ -- vždyť právě on chtěl Stalina odstranit (- záměrně provokující teze). Stalin dobře věděl, jak funguje vysoká politika. V každém případě Západ ztratil na mnoho let nad Ruskem kontrolu -- prostě proto, že se Stalinem dopředu nepočítal. Západ nemohl Stalina nijak ovládat, ani jej fyzicky zničit. Jak je vlastně možné, že to Západ dopustil? Že dopustil, aby nastoupil k moci -- přestože před ním Lenin varoval? Nu je to jednoduché -- Stalin byl příliš inteligentní protihráč, rozkryl skutečné poměry a se znalostí situace prostě svůj part zahrál mistrněji. Na dlouhá léta se stal vůdcem on a nedovolil nikomu, aby se to změnilo. (Nebo jej podpořila konkurenční tajná služba? Kdo ví...)

Tak co teď s tím?

Byla válka Německa proti SSSR preventivní?

V Evropě Německo prohrálo první světovou válku, muselo platil obrovské reparace a lidem se vedlo velmi špatně. Od roku 1929 nastala světová ekonomická krize (viz heslo ze slovníku -- dole). Též mladý Hitler byl na tom finančně špatně. Jak je možné, že během několika let dokázal ze země vydupat svou politickou stranu a stát se führerem? Bylo to opravdu pouze řečněním po hospodách, jak píše ve své knize Mein Kampf? Je něco takového možné, aniž by jej kdosi velmi mocný podpořil? Podle mého pragmatického výkladu dějin nikoliv. Lze jen spekulovat -- čistě logicky -- že Západ (kdo to je? Anglie + USA?) si našel svého koně - Hitlera (stejně jako předtím Němci Lenina), aby přesvědčil masy a provedl to, co veřejně a oficiálně vysoké mocnosti bez obrovských ztrát provést nemohly: Preventivní válku proti SSSR.

Sovětský svaz po světové hospodářské krizi zaujal druhé místo na světovém žebříčku v úhrnném objemu průmyslové výroby - za USA

Izrael bombardoval Husajnovu jadernou elektrárnu, kterou tam stavěli Francouzi proto, aby diktátor nemohl vyvinout jaderné zbraně. Sovětský svaz jistě také usiloval o vlastnění jaderných zbraní. Jistě usiloval o to, aby pomocí své ideové propagandy i armády mohl ovládnout svět. Navíc sovětští vědci častokrát měli před západními náskok. Lze se divit představě, že kdosi mocný a odpovědný na Západě si toto vše uvědomil, a rozhodl se k plánu poslat proti Stalinovi Německo? A kdo to byl? Existovala nějaká jiná možnost, jak zastavit diktátora, proti kterému byl pozdější Husajn pouze malým kloučkem?

Nevím, jsou to spekulace, avšak jsou podloženy logicky: Velmoci v Mnichově až velmi lehce obětovaly ČSR, mohlo to být především proto, aby se Německo dostalo beze ztrát blíže k SSSR a také proto, aby se dále posílila jeho ekonomika. Mimo plán bylo zřejmě obsazení Polska, na kterém se Hitler dohodl s kolegou Stalinem. Polákům to nešlo bohužel vysvětlit, tak se vydali na koních proti tankům. Hrdinně, neměli ve světě nikoho, kdo by hájil jejich zájmy (proto dnes tak usilují o podporu USA). A protože vojenská ekonomika Německa nebyla ještě příliš výkonná, musel Hitler posílit svou výrobní sílu z ekonomiky téměř celé kontinentální Evropy. Hitlerovi bylo ponecháno zdání, že je pánem, že válku řídí skutečně on. Jakmile se však pokusil zaútočit na Británii, narazil. Takže svou expanzi konečně obrátil na SSSR -- což (spekulujeme-li takto) bylo původním cílem.

Pokračujeme-li dále v této hypotéze, bylo konečným cílem, aby se obě armády postavily proti sobě a navzájem se zničily. Což mohlo vyhovovat těm, kteří stáli v bezpečí mimo válku. Zřejmě neplánovaným překvapením bylo proto přepadení Pearl Harboru 7. 12. 1941 Japonskem. USA tomu nechtěly dlouho věřit, přestože tajné služby o tomto přepadení předem informovaly. Je zvláštní, že USA těmto zprávám nevěnovaly žádnou pozornost. (?!) Nicméně tímto aktem byly USA zataženy do války a musely si jí tak konečně zúčastnit. Díky jejich účasti tak SSSR začal postupně vyhrávat (což samozřejmě nemohlo být cílem západních kapitalistů) a Spojenci měli v závěru války velké problémy obsadit alespoň západní Evropu -- aby Stalin neposílil příliš svou moc. (Známé jsou případy spojeneckého bombardování našeho území v posledních dnech války -- technologických provozů). To, že SSSR i Spojenci bojovali spolu proti Hitlerovi, ještě neznamená, že Hitler vlastně nehájil společný zájem Západu -- zničit ruský komunismus.

Studená válka a její oběti

V ČSSR jsme se měli dobře. S výjimkou Palacha, Wonky, filosofa Patočky a nemnoha dalších disidentů se v naší zemi od 60. let nic příliš tragického nedělo. Byla různá omezení, ale ve srovnání s miliony mrtvých v ruských gulazích je to zcela nepodstatné. Přesto stojí za zmínku připomenout oblasti, kde se oba ideologičtí rivalové střetávali: Válka ve Vietnamu, Korea či třeba Afghánistán nebo též Irák. V těchto zemích zemřely miliony lidí, protože tyto země se ocitly na hranici sfér vlivu. A Rusko a USA nebojovaly přímo spolu, vyzbrojovaly různé třetí země a lidé v nich bojovali za tu či onu stranu. Jak tragické, jak smutné.

Na tomto místě připomeňme, že Západ zpočátku spíše podporoval režim Saddáma Husajna, Francie stavěla jadernou elektrárnu a také ČR se podílela na výstavbě irácké ekonomiky. Takže asi 1,5 milionu lidí, kteří v Iráku zemřeli, nemá na svědomí místní malý diktátor Husajn, ale síly mnohem větší a dějinnější -- studená válka mezi Východem a Západem nebo prostě zájmy jednotlivých zemí, jež si v Iráku hrály svoji vlastní kartu. A o tom se příliš nemluví. Museli bychom přiznat vlastní vinu. (Proto jsou Němci nyní tak opatrní -- není to rivalita vůči USA, ani nějaké české zápecnictví, ale především důkladné poučení z vlastních chyb, viz např. Jaspers: Otázka viny.)

Existuje spravedlnost?

Spojené státy americké jsou nejbohatší zemí na světě. Jen roční výdaje na zbrojení činí okolo 450 mld. $. Samozřejmě tyto peníze živí velkou část americké ekonomiky, protože na dodávkách vojenskému průmyslu se podílí opravdu mnoho firem. Je dobré vnímat, že kdyby někdo zbrkle zmenšil vojenské výdaje USA třeba na polovinu (a tyto peníze např. použil naivně na odstranění chudoby ve světě), okamžitě by v USA vznikla obrovská nezaměstnanost. Co potom? Takže výše výdajů na zbrojení je pro USA velkým problémem a nelze jej nějak jednoduše vyřešit. Celá ekonomika se dnes nachází v příliš labilním stavu. Ale zpátky ke spravedlnosti.

Všichni jsme asi viděli obrovskou chudobu prostých Iráčanů, kteří hladově rozkrádají vše, co zbylo v zemi po zásahu armád. A právě tito lidé budou nyní (zřejmě) platit astronomické dluhy po režimu S. Husajna. V závěru tohoto textu uvádím řadu čísel z nichž plyne, že obyvatelé Iráku budou patrně těmi posledními, kdo bude mít z obrovského nerostného bohatství své země profit. Takže se znovu ptám -- existuje spravedlnost?

"Oživení ekonomiky přinesl až přechod k válečnému hospodářství" je heslo ze slovníku, kterým je ukončen pojem Světová hospodářská krize.

Byl bych opravdu rád, kdyby se česká média začala věnovat podstatným souvislostem. Tak především - přestože existuje riziko negativní zpětné vazby - je třeba se věnovat velmi podrobně zprávám z ekonomiky. Je třeba vést kvalitní ekonomické diskuse zbavené všech ideologií. To ovšem znamená pozvat skutečné světové odborníky -- např. nezávislé nositele Nobelových cen ad. Názory různých bankovních poradců mohou reprezentovat všechny jiné zájmy, než jakým je potřebné objektivní a poctivé informování občanů o realitě ve světové ekonomice. Kdo je např. v ČT schopen odborníky najít?

Chceme se stále tvářit, že v ekonomice se nic podstatného neděje?!

Je velmi důležité, abychom se VČAS dozvěděli, jaké jsou možnosti dalšího světového vývoje. Jen tak se budeme moci alespoň trochu připravit na další roky, které -- jak se zdá -- rozhodně nebudou lehké. K této diskusi by měli přispět přední odborníci z vysokých škol -- ekonomové a sociologové. Myslím, že toto je národní zájem naší České republiky.

DŮLEŽITÁ ČÍSLA:

0,35 mld. US

Tyto peníze bude muset zaplatit ČR původnímu investorovi TV Nova -- pokud prohrajeme soud ve Švédsku. Je to asi 1000 Kč na jednoho občana ČR, což nám velmi vadí. Šéf TV Nova se nám snaží vysvětlit, že být naivními Mirky Dušíny v džungli moderní ekonomiky není prozíravé a když např. ministr Sobotka nechal složit zálohu 10,5 mld. Kč u banky ve Švédsku, velmi jej to rozlítilo. Asi si nedělá o fungování světové ekonomiky přílišné iluze, patrně korupce a klientelizmus nejsou typické pouze pro ČR, ale zřejmě je lze nalézt i na nejvyšších světových místech. Což bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Pan Železný tedy dává najevo, že bychom se my všichni -- Češi -- měli semknout a společně hájit V PRVÉ ŘADĚ PŘEDEVŠÍM SVÉ EKONOMICKÉ ZÁJMY -- tak, jako to skvěle dělají USA. Takže? Chceme být idealisty nebo budeme raději pragmatiky? A máme vůbec na vybranou?

2,7 mld. US $

Tato suma představuje veškeré výdaje ČR na školství v roce 2002.

8,7 mld. US $

Suma, která je v rozpočtu ČR v roce 2002 určena na pokrytí všech sociálních dávek, tj. důchodů, podpor v nezaměstnanosti, mateřských příspěvků, přídavků atd.

25 mld. US $

Tato suma představuje kompletní rozpočet České republiky pro rok 2002.

127 mld. US $

Přibližná výše dluhu Iráku po Husajnově režimu vůči západním zemím. Podle vyjádření gen. ředitele Technoexportu Josefa Cílka dluží Irák ČR (nebo jen Technoexportu?) okolo 80 až 100 milionů $. USA požadují po Evropě, která má tyto pohledávky, aby tyto dluhy Iráku odpustila. (!!!) Patrně však vše dopadne jinak: Evropa se dohodne s USA, že bude moci dál trvat na uhrazení alespoň části svých pohledávek a USA si na oplátku budou moci naúčtovat výdaje za válku. Však co, ropy je v Iráku dost...

180 mld. US $

Přibližně tato cifra se v současné době uvádí jako výše investic, která půjde na obnovu Iráku. Pokud by tuto sumu proinvestovaly samotné USA, znamenalo by to zásadní finanční injekci pro jejich ekonomiku. Samozřejmě peníze se vezmou z irácké ropy. Rusko a Evropa se také chtějí na této sumě podílet.

423 mld. US $

Cena vojenské akce. Toto číslo představuje spíše příklad či velmi hrubý odhad. Může to být méně, ale i více. Americká strana výši svých nákladů nezvěřejnila. Je otázkou, na kolik by např. přišla pouze likvidace staré munice. Závisí pouze na americké, britské či australské straně na kolik si naúčtují cenu vojenské akce. Do tohoto čísla se naúčtují také výdaje za naši vojenskou nemocnici. Je od USA prozíravé, že nám přispějí na její provoz...

SEČTENO A PODTRŽENO

Sečteme-li dohromady dluhy Iráku po Husajnovi (jde jenom o Evropu), investice do obnovy infrastruktury Iráku a úhradu vojenské akce, vyjde nám číslo okolo

730 mld. US $

Tato cifra je cenou ropy, kterou lze v Iráku vytěžit za 10 let, ovšem pouze tehdy, zvýší-li se denní těžba ropy na 8 mil. barelů -- což je asi 4 krát více, než se těžilo dosud.

(Výpočet: 8 milionů barelů krát 25 US $ krát 365 dnů v roce = 73 mld. US $ za jeden rok)

Irák má 22 milionů obyvatel. Dohodne-li se Evropa a USA na tom, že tuto sumu zaplatí Irák z ropy, jde o částku ve výši 1 000 000 Kč na každého obyvatele Iráku. A i kdyby to byla pouhá desetina, tak i tak bude činit výše dluhu chudých Iráčanů 100 000 Kč. Je nám to jedno?

10 důležitých otázek

• Je spravedlivé, aby VÁLKA v Iráku byla zaplacena z irácké ropy?
• Je spravedlivé, aby obyvatelé Iráku museli platit DLUHY po diktátorovi Husajnovi?
• Je správné, aby Irák musel zaplatit ČR 100 mil. US$, které dluží skrze Technoexport?
• Je spravedlivé, aby OBNOVA Iráku byla zaplacena z irácké ropy?
• Souvisí nějak příznaky ekonomické krize s válkou v Zálivu?
• Jaké další děje musí ve světě nastat, abychom dokázali rozlišit, zda USA své války vedou spíše z ekonomických důvodů anebo spíše ze skutečné touhy po lepším světě?
• Budeme velmi pobouřeni, když se smíříme s možností, že příčina války je ryze ekonomická, avšak lidem v Iráku to nakonec opravdu pomůže?
• Je pro ČR výhodnější se připojit k Evropě či USA a mít z Iráku profit, nebo spíše zastávat idealistický přístup a požadovat, aby co nejvíce peněz zůstalo pro irácký lid?
• Jaký přístup sníží riziko arabského terorizmu?
• Jaký máte pocit při čtení těchto mých teorií zatímco lidé ve světě umírají v chudobě nebo hrdinně obětují svůj život za ideály, kterým věří?

Kdo určuje platný výklad souvislostí: média nebo politici?

Zdá se, že USA budou tak dlouho vykládat své činy v tak krásných souvislostech, až nakonec jim (nám) jiná než dobrá varianta vývoje nezbude. Tak se USA stanou pozitivní obětí vlastní propagandy. Naštěstí. A je třeba USA v tomto činění podpořit, je třeba neustále připomínat všechna ta krásná slova, která již byla vyřčena. Nezapomenout na ně.

Zatím je však otázkou, jak USA dokážou snížit svoji vysokou spotřebu všech zdrojů, aniž by musely vyhledávat válku za válkou. O nic jiného, než o emoce totiž v moderní ekonomice a politice nejde. Kdo je schopen lépe "vykomunikovat" (moderní sociologický pojem) svou verzi souvislostí, ten ovládne svět.