Válka v Iráku přivedla na mysl lidem tady v Řecku tragické momenty řecké historie. Dvě nedávné diktatury (v Řecku byly celkem čtyři diktatury, avšak ty dvě uvedené níže zranily duši dnešních Řeků nejvíce ze všeho), první v letech 1936 -- 1940, kdy vládl zemi Ioannis Metaxas a druhá v letech 1967 -- 1973, kdy byl u moci Georgios Papadopoulos. Tyto vzpomínky přinesly velmi vážné otázky. Hlavní byla tato: "Co by se bývalo s námi stalo, kdyby se tehdy Američané, nebo nějaký jiný 'svobodný'stát rozhodl zaútočit na Řecko a zabít nás (aby byly alespoň osvobozeny naše duše), aby nás osvobodil od našich diktátorů? Řekli bychom bývali: "Vítejte, naši 'osvoboditelé', vítejte do naší země?" A nebo něco jako "Děkujeme vám mnohokrát, že jste zabili naše děti a zničili naši krásnou zemi. Za svobodu je nutno zaplatit a vy jste nám pomohli tu cenu zaplatit, takže teď můžeme zase žít svobodni!" Ne, samozřejmě, že ne. Nikdo nepotřebuje za takových okolností, aby se mu pomáhalo. I když se diktátor jmenuje Saddám Husajn. Lidé sami se musejí rozhodnout, jak a kdy chtějí svrhnout své diktátory, po celém světě.

Řekové to věděli. Konec konců, to bylo hlavním důvodem, proč vyšli do ulic a reagovali hněvivě na to, co se dělo. Uvědomili si něco ještě horšího, než byla samotná válka: že svoboda už není majetkem lidstva. Ani OSN už nic neznamená tváří v tvář moci Spojených států. Bush nežádal nikoho o svolení -- nemusel -- zda smí zaútočit na Irák. To také znamenalo, že si Řekové uvědomili, že čas na kávu v řeckých kavárnách bude muset počkat. Teď nastal čas pro akce. Ulice Řecka byly plné lidí, hlavně mladých lidí. Avšak i staří lidé vyšli do ulic.

V dnešní době měli starší Řekové ve zvyku obviňovat mladé lidi, že jsou to jen hlupáci, kteří jen bezcílně sedí a celý den nic nedělají, v nic nevěří a nedoufají v nic ani o ničem nesní. Osud nám ale přinesl tuto nespravedlivou válku a starší lidé v Řecku si uvědomili, jak senzační a inteligentní jsou jejich mladí lidé. Právě oni první vyšli do ulic a začali skandovat protiválečná hesla a hesla proti "Katastrofickým trojčatům" (proti Bushovi, Blairovi a Aznarovi). A protože Američané využívali největší a nejdůležitější vojenské základny v Řecku, jménem Souda, pro doplňování paliva pro svá letadla, skandovalo se také "Američané, pryč ze Soudy"!

Jednou z největších obav Řeků v této válce bylo a stále je toto: všichni víme o určitém počtu zemí, které v této válce podpořily Spojené státy. Víme o patnácti zemích, které se rozhodly Bushe podpořit, ale protože se obávaly veřejných protestů, utajily svá jména. Lidé v Řecku se obávají, že toto učinila právě jejich vláda -- byla by to hanba, kterou by lehce nesnesli.

Patnáct řeckých občanů, členové "Řeckého sociálního fóra", podali trestní oznámení na řeckého premiéra a na řeckého ministra obrany a zahraničí za to, že dovolili cizím ozbrojeným silám využít řecké vojenské základny pro válku, kterou řečtí občané nechtějí. Velmi důležité je to, že v americko-řecké dohodě stojí: ani Řecko ani Amerika nesmí užít této vojenské základny pro doplňování paliva pro letadla při útoku na jinou zemi.

Nesmíme ovšem zapomenout, že Spojené státy okamžitě přislibují zemím a vládám, které jim pomohly finanční dotace. To mohlo být motivací k souhlasu řecké vlády s vpuštěním amerických letadel na svou základnu.

Ve středu 16. dubna se sešli v Athénách vedoucí představitelé Evropské unie k podpisu smluv o vstupu deseti nových členských zemí do evropské organizace. Zase se konaly rozsáhlé demonstrace proti válce v Iráku. Bezpečnostní předpisy byly přísné: historické centrum Athén bude po tři dny uzavřeno, aby se mohli evropští politikové v něm volně pohybovat.