V rámci celé řady pořadů, v nichž se v těchto dnech zabývá televize BBC kontroverzním britskoamerickým rozhodnutím zaútočit na Saddáma Husajna v Iráku, se vysílal v neděli večer na televizním okruhu BBC 1 pravidelný (cca) padesátiminutový pořad Panorama, v němž pod vedením novináře Gavina Eslera odpovídali čelní britští televizní korespondenti na otázky veřejnosti ve věci této války. Četné jejich odpovědi byly nesmírně zajímavé, citujeme alespoň některé z nich:

sobota, 16.30: NASA oznámila, že ztratila šestnáct minut před přistáním kontakt s raketoplánem Columbia se sedmičlennou posádkou (včetně jednoho Izraelce, plukovníka Ilana Ramona; podle týdeníku Sunday Times se Ramon před 22 lety účastnil útoku na raný jaderný reaktor Saddáma Husajna v Iráku). Raketoplán se posléze zřejmě na obloze roztříštil. Tiskové kanceláře uvádějí, že na televizních záběrech bylo vidět několik bílých stop na obloze, což by mohlo znamenat, že se raketoplán rozpadl, protože normálně je vidět pouze jedna stopa.

Podle názorů ruských odborníků na výzkum vesmíru, které citovala BBC, je nepravděpodobné, že by došlo k explozi, v tom případě by se části raketoplánu rozletěly na všechny strany. Spíše prý došlo k jeho samovolnému rozpadu, vzhledem k tomu, že všechny části letěly dál víceméně stejným směrem.

Raketoplán dokončoval šestnáctidenní let a přibližně v 9 ráno texaského času (14 hodin GMT, 15 hodin středoevropského času) se nacházel asi 60 km nad zemí - za 16 minut měl přistát v Kennedy Space Center na Floridě. Letěl rychlostí 20 000 km/h, bez motoru, využíval při návratu do atmosféry gravitace. Columbia byl nejstarší raketoplán společnosti NASA a jeho první let se uskutečnil v roce 1981. V poslední době však byl raketoplán renovován a měl např. novou pilotní kabinu. Lety raketoplánu se poslední dobou staly takovou "pravidelností", že už se jeho start a přistávání skoro nedostávaly do zpravodajství. Nynější katastrofa je připomínkou, že jde stále ještě o velmi experimentální, ne příliš bezpečnou technologii.

Četní očití svědkové konstatovali, že viděli, jak se raketoplán rozpadl. Slyšeli velkou ránu. Činitelé NASA varovali, že k Zemi mohou dopadnout trosky a lidé se k nim nemají přibližovat, vzhledem k tomu, že pohonné látky v raketoplánu jsou jedovaté.

Podle společnosti CNN už četné trosky na různých místech na zem dopadly. Na těchto stránkách CNN najdete také snímky amatérského fotografa, který zachytil, jak se na obloze Columbia roztříštila na několik trosek.

Další podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE

Don Nelson, který pracoval v NASA po dobu 36 let, do doby, kdy v roce 1999 odešel do důchodu, varoval dopisem prezidenta Bushe, že je zapotřebí zabránit "další katastrofě raketoplánu."

Během svých posledních 11 let u NASA zastával Nelson funkci technického inspektora navrhovaných letů do vesmíru. Byl členem původního konstruktérského týmu, který raketoplán zkonstruoval. Účastnil se na všech modernizacích raketoplánu až do odchodu do důchodu.

Nelson varoval, že NASA a Poradní výbor pro leteckou bezpečnost nereagovaly na rostoucí varovné signály, že se blíží nová katastrofa raketoplánu.

Pelletiere v článku poukazuje na to, že prezident Bush, který dosud nemá žádné důkazy o Saddámových zbraních hromadného ničení, žádný "kouřící revolver", hovoří tedy přirozeně o tom, že Saddám Husajn vraždil bojovými plyny civilisty ve vlastní zemi. Jenže, píše Pelletier jako bývalý analytik CIA z doby, kdy k tomu vraždění docházelo, ono to není tak jisté:

Místo samotných otázek mě "spíše zaujaly" některé odpovědi na výzkum mínění, uveřejněné v Britských listech, jak se staví veřejnost v České republice k válce chystané Spojenými státy vůči Iráku, tedy správně řečeno proti jeho vedení, konkrétně proti Saddámovi Husseinovi. Zejména jsem se pozastavil nad odpovědmi druhu "nevím", "spíše nesouhlasím", či "spíše souhlasím".

Od 3. února bude Český Telecom nejen vyměňovat "roztelefonované" staré telefonní karty, ale i vracet peníze za zbývající jednotky až dokonce června 2003. Sdružení na ochranu spotřebitelů vyhrálo.

Majitelé dosud neprovolaných telefonních karet i další zákazníci Českého telecomu mohou trochu jásat. Ani ne tak nad symbolickým finančním efektem, jako spíše nad tím, že monopolismem prosáklý podnik ustoupil tlaku spotřebitelů. Po třetím únoru 2003 budou mít majitelé karet dokonce možnost volby. Původně ohlášený ústupek v podobě nákupu nové Trick karty levnějšího o cenu neprovolaných jednotek z karty staré, doplnil Telecom dokonce o nebývalou věc -- vrátí i peníze v případě, že o žádnou novou kartu zákazník nestojí.

Ústupek se netýká dárkových karet Promotion.

( Zpracováno podle materiálů SOS.)

Páteční Guardian publikoval dva články o České republice a o Polsku, upozornil na stránkách blueear.com historik Martin Brown a pokračoval:

Prvním je podlézavý, nekritický a v podstatě nesmyslný text, od onoho "vousáče", Timothy Gartona Ashe, o jeho "příteli" Václavu Havlovi, účelem je zřejmě oslavit Havlův nynější odchod z prezidentského úřadu.

Ash má tendenci psát sebeoslavné články ("Když jsem nedávno seděl po pravé ruce kancléře Kohla"; "Když jsme já a Václav Havel seděli spolu v pražské Laterně magice"; Ashův třídílný televizní film k desátému výročí pádu komunismu v britské televizi v roce 1999 obsahoval dlouhou pasáž, v níž uprostřed prázdného hlediště Laterny magiky Ash s Havlem a bavili se dokumentárními záběry sama sebe z roku 1989, promítanými v sále na velké plátno; lidi se mě chodili ptát: Co to proboha mělo znamenat?) a je zcela zjevné, že "sláva" Václava Havla, kterou v tomto textu opěvuje má padnout taky tak trochu na něho. Kompletní anglický text je zde.

Otevřený dopis devíti evropských politiků, ve kterém vyjádřili podporu případné americké válce v Iráku, vyvolal rozporuplné reakce. Vrazila iniciativa klín mezi evropské státy a rozdělila Evropu novou " železnou oponou"? Je za této situace vůbec možné, aby státy EU prováděly společnou zahraniční politiku? Kdo by se měl více stydět - ti, kdo podepsali, nebo ti, kdo nepodepsali?

Zajímavé ovšem je, že jen málokterý komentátor si všímá samotného obsahu dopisu a slovníku, kterým je napsán. Autoři dopisu zůstali věrni novodobému politickému newspeaku- všichni pochopitelně chráníme svobodu a demokracii, aniž bychom přemýšleli nad tím, co tato slova znamenají, všichni stojíme po boku Spojených států, protože tak je to přece správné, Saddám Hussajn představuje světovou hrozbu, aniž bychom podali jediný přímý důkaz, že tomu tak skutečně je. Z textu celkově dýchá prázdnota a pokrytectví. Autoři se tváří, že jim na srdci leží blaho celého lidstva, ale málokdo pochybuje, že skutečný důvod, proč k textu připojili svůj podpis, je jiný.

Praha, 31. ledna 2003 -- Mezinárodní organizace Greenpeace dnes odpoledne vyjádřila svůj nesouhlas s postojem prezidenta Václava Havla a dalších sedmi evropských státníků, kteří ve středu vyzvali demokratické společenství a Radu bezpečnosti k podpoře současného pro-válečného postoje americké administrativy. Tři aktivisté Greenpeace připevnili transparent s nápisem "WAR?" (Válku?) pod neonové srdce na Pražském Hradě jako otázku určenou Václavu Havlovi, zda skutečně podporuje válku v Iráku. Dalších zhruba 15 aktivistů ze 4 zemí se shromáždilo s transparenty se slogany "NO WAR" (Žádnou válku) jako odpověď pod věží s neonovým srdcem.

Samozřejmě, žádná země není více posedlá druhou světovou válkou než Británie, částečně je to proto, protože to bylo naposledy, kdy Britové dokázali něco skutečně důležitého, tedy v každém případě alespoň mimo okruh populární hudby, míní Martin Brown.

Proč je nacismus pro většinu lidí více fascinující než hrůzy stalinismu nebo jiné diktatury, ptá se úvodem Ian Kershaw. Argumentuje:

Učitelský odborový klub uspořádal 1. února schůzku nespokojených pedagogů, na kterou se sjeli zástupci škol ze všech koutů republiky. Přítomní členové základních organizací UOK, ČMOS PŠ a další odborově neorganizovaní učitelé se shodli na tom, že je třeba razantně vystoupit, a dohodli se na následujících požadavcích.

Přestože část projevu, věnovaná Martímu, je svým rozsahem skromná, je zajímavá akcentováním kladných hodnot, které se v našich končinách už dávno nectí, a které Fidela Castra odlišují od československých komunistů : až patetické vlastenectví, lpění na národní nezávislosti, vědomí zakořenění jeho hnutí v minulosti národa. Zde je možná vysvětlení, proč se na rozdíl od evropských komunistických režimů Castrovo panství nezhroutilo s rozpadem sovětského imperia, ač se do té doby zdálo, že bez "bratrské internacionální pomoci" nedokáže vzdorovat tlaku mocného souseda na severu ani hodinu.

Projev, který přednesl 29.ledna 2003 kubánský president Fidel Castro na závěr Mezinárodní konference za světovou rovnováhu, k uctění 150.výročí narození národního hrdiny José Martího.

Jedna velka svetova velmoc je podrazdena reakcemi okolniho sveta na jeji politiku a odmita v tomto odporu videt obraz sebe sama. Tato ztrata sebereflexe se zdaleka netyka jen teto velmoci, ale je zakladni pricinou vsech svetovych konfliktu. Jsem pevne presvedcen, ze je problemem nejvic ohrozujicim budoucnost lidstva na Zemi. A ponevadz skutecne jde o velmi vaznou potiz, zkusme se nad ni hloubeji zamyslet.

Máme sice již únor, a tak jsme trochu pokročili. Media nám předkládají citace a komentáře ze zprávy výkonného předsedy sboru inspektorů v Iráku Hanse Blixe, kterou právě předložil Radě bezpečnosti OSN. Nikdo si ale asi nedal práci si zprávu přečíst a vyhodnotit ji. Někdo "vychytal" jen poznámky, které by mohly ospravedlnit hodnocení vedoucí ke zpochybnění diplomatického snažení a které by usnadnily silácké kroky. Ostatní již jen opisují. Nebuďme nespravedliví k mediím. Ty mimo kritéria odpovědnosti jsou ještě na komerčním trhu. Ale i americký prezident použil stejné metody pro svou zásadní řeč " O stavu Unie". Ocitujme zprávu inspektorů trochu z jiného úhlu.

Během návštěvy Tonyho Blaira u George Bushe ve Spojených státech oba státníci oznámili, že inspektoři OSN a výzvědné agentury dostanou ještě šest týdnů k tomu, aby přesvědčili skeptickou Francii a arabské země, aby podpořily vojenské akce proti Iráku.

Blair v Bílém domě zdůraznil Američanům, že evropské veřejné mínění, včetně mínění britského, nepodpoří válku bez druhé rezoluce OSN. Bush neodmítl to, že by měly Spojené státy usilovat v OSN o druhou rezoluci proti Iráku, a uvedl, že "já jsem přece šel do OSN hned na začátku".

Bush dodal, že příští týden americký ministr zahraničí Colin Powell zveřejní informace, že existuje spolupráce mezi Irákem a organizací al Qaeda. Mezinárodní výzvědní odborníci se dosud stavějí k tomuto americkému tvrzení velmi skepticky.

Tony Blair bude obhajovat ve čtvrtek 6. února v 21 hodin v britské televizi (na BBC 2) svou politiku vůči Iráku. V živém vysílání bude odpovídat na otázky publika, skládajícího se z vzorku občanů, představujících sociologicky reprezentativní vzorek obyvatelstva. Pořad bude uvádět známý britský politický moderátor Jeremy Paxman, který má vůči politikům velmi tvrdý přístup.