3. 2. 2003
Pomník Obětem komunismu na pražském Újezdě od Olbrama Zoubka vyvolal minulý rok řadu polemických reakcí. Kritizována byla nejen koncepce a výtvarný záměr (pomník je umělecky tendenční), ale i jeho umístění (pomník nectí tradici místa a v ose Vítězné ulice je nepřesvědčivý). Kompetence k rozhodování o vítězi a tím i odpovědnost za celou realizaci pomníku měla tzv. odborná komise, která ale zřejmě zohlednila více profesní kamarádšoft, než nezávislé hledisko kvality. Zdá se, že stereotypní mechanismus zadávání státních zakázek, který u nás panoval ještě v době před rokem 1989, stále existuje i v této sféře kulturního života soudobé společnosti. Lidé ze soutěžní poroty chabě obhajovali své rozhodnutí, otázka je, zda vůbec mohlo být jiné. Při bližším pohledu na vzájemně propojené oborové vztahy se zdá, že nikoliv.
|
V souvislosti s nynějším hledáním nového prezidenta ČR se v českých médiích začíná plíživě a zdánlivě neškodně opakovat i vskutku nebezpečný mýtus o bývalém československém prezidentu Gustávu Husákovi. Ten prý totiž od svého uchopení moci v dubnu 1969 zabránil politickým procesům proti svým odpůrcům a v nemalé míře se prý též zasadil o nastolení právního řádu v tuzemsku.
Koneckonců to má dokazovat i fakt, že v roce 1975 za Československo podepsal v Helsinkách mezinárodní pakty o lidských právech, které také respektoval. Jak už ale řekl jiný byvší komunistický mocipán: Michail Gorbačov, polopravda je horší než lež. Což platí i pro ten mediálně nově prosazovaný husákovský "kult". Neboť vše bylo zcela jinak - a vlastně přesně opačně.
Tak například: mezinárodní pakty o lidských právech nevznikly až v roce 1975 v Helsinkách, nýbrž byly Valným shromážděním OSN přijaty 10. prosince 1968 (odtud též Mezinárodní den lidských práv) a tentýž den je podepsalo i Československo; v Helsinkách v roce 1975 se k nim jen podepisovaly protokoly o jejich dodržování a v Československu před jeho zákony dostaly přednost až novelou tehdejší Ústavy v roce 1991 -- tedy dávno po Husákově abdikaci.
I politické procesy s odpůrci Husákova režimu se konaly. Byly jich tisíce a jen k těm nejznámějším patřily například procesy s Chartou 77 a později i s Jazzovou sekcí. Už před nimi to ale byly procesy třeba s historikem Vilémem Prečanem a jeho kolegy, s hudebníky z Plastic People a stovky dalších, méně viditelných.
To vše vyšlo najevo až po přijetí zákona o soudní rehabilitaci v roce 1990 a hlavně poté, co tento zákon začal fungovat v praxi. Je sice pravda, že tento zákon v prvé řadě měl očistit politické vězně z padesátých let, ale až další roky ukázaly, že desetitisíce obětí policejně justiční zvůle pochází také z dob po roce 1968, tedy těch, v nichž politickou opozici velice tvrdě perzekvoval ten více než dvacetiletý Husákův režim.
A navíc se i v jiných soudních kauzách ukazuje, že došlo k tisícům dalších porušení už přímo komunistického práva, na něž ale zákon o soudní rehabilitaci nepamatoval a proto musejí být řešeny například stížnostmi pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu a často stížnostmi až k Ústavnímu soudu. Dle statistik ministerstva spravedlnosti ČR bylo v jen v Česku nezákonně postiženo téměř 300 000 občanů - a nota bene i vrácení majetku nyní vládní ČSSD musel řešit Ústavní soud, když to předtím Nejvyšší soud zamítl.
Rozsah bezpráví Husákova režimu je tak strašlivý, že by se konečně měl stát tématem pro celé týmy historiků. Jenomže ti jsou pohříchu stále soustředěni především na padesátá léta. A to je také možná příčinou toho, že nemálo "mediátorů" v těch médiích třeba jen zkouší, jak dalece jim mýtus o Husákově "lidumilství" může projít. Nebo je to tím, že ta média a třeba i historiografie jsou pořád v rukou právě těch lidí, kteří husákovský teror a bezpráví velmi často a velmi aktivně podporovali?
3. 2. 2003
Jak je to s Bushovou náboženskou vírou? Moderátor se zeptal: "Slyšel jsem, že oba, Bush i Blair jsou věřící. Slyšel jsem od novinářů, kteří chodí do Bílého domu mnoho spekulací. Modlí se Blair a Bush spolu?" Andrew Marr odpověděl: "No, Bílý dům je opravdu nyní nesmírně nábožensky založen. Každé dopoledne se tam studuje bible. Byli jsme informováni, že prý není povinné chodit na ty dnešní semináře v Bílém domě, kde se studuje bible, ale není to ani nepovinné. Když se Blaira na tohle zeptáte: 'Modlíte se společně?' on na vás začne civět s otevřenou pusou a zbledne. On tu otázku nesnáší. Ví, jak mu škodí a ví, že mnoho lidí považuje Bushovu křižáckou výpravu za projev náboženského fundamentalismu. A to ho děsí." V rámci celé řady pořadů, v nichž se v těchto dnech zabývá televize BBC kontroverzním britskoamerickým rozhodnutím zaútočit na Saddáma Husajna v Iráku, se vysílal v neděli večer na televizním okruhu BBC 1 pravidelný (cca) padesátiminutový pořad Panorama, v němž pod vedením novináře Gavina Eslera odpovídali čelní britští televizní korespondenti na otázky veřejnosti ve věci této války. Četné jejich odpovědi byly nesmírně zajímavé, citujeme alespoň některé z nich:
Celý pořad můžete zhlédnout ZDE |
3. 2. 2003
Konec Neue Mitte, začátek konce "Kanzlers Rechte wahl" V neděli utrpěli němečtí sociální demokraté (SPD) kancléře Gerharda Schrödera drtivou porážku při regionálních volbách ve spolkových zemích Dolním Sasku a Hesensku. V Hesensku podle posledních předběžných odhadů dostala CDU 49%, SPD pouze 29%; v Dolním Sasku zvítězila CDU se 48%, SPD dostala pouze 33% hlasů. Kancléř přiznal porážku, kterou mu uštědřili tradiční voliči SPD, reagoval nabídkou na spolupráci s opozicí. To bude jeho politický konec.
Venezuelská opozice oficiálně ukončila stávku.
Vítězí prověřené konstrukce Zatímco raketoplán Columbia shořel v atmosféře i s posádkou, Rusko úspěšně vypustilo kosmickou loď Progress M-47, ta míří k mezinárodní kosmické stanici ISS. Rusové požadují na Spojených státech peníze na vykrytí výpadku v její stavbě i provozu.
Havel: "Podepsal jsem, protože jsem souhlasil..." Havel podle ústavy není za své činy odpovědný. Je za něj totiž odpovědná vláda, a ta se od dopisu osmi státníků a jednoho Dzurindy distancovala... Ani ministerstvo zahraničí se tímto dopisem nezabývalo. Václav Havel už není prezidentem.
V jednotě je síla... Szarköziho učitelské odbory hrozí, že 28.3. - na Den učitelů - budou stávkovat. Vzhledem k tomu, že Rösslerův učitelský odborový svaz, který nestávkuje, sdružuje 70 400 členů, nezdá se, že by Szarközoho "trucodbory", složené z edagogů několika gymnázií mohly stávkou vážněji vyhrožovat... |
1. 2. 2003
sobota, 16.30: NASA oznámila, že ztratila šestnáct minut před přistáním kontakt s raketoplánem Columbia se sedmičlennou posádkou (včetně jednoho Izraelce, plukovníka Ilana Ramona; podle týdeníku Sunday Times se Ramon před 22 lety účastnil útoku na raný jaderný reaktor Saddáma Husajna v Iráku). Raketoplán se posléze zřejmě na obloze roztříštil. Tiskové kanceláře uvádějí, že na televizních záběrech bylo vidět několik bílých stop na obloze, což by mohlo znamenat, že se raketoplán rozpadl, protože normálně je vidět pouze jedna stopa. Podle názorů ruských odborníků na výzkum vesmíru, které citovala BBC, je nepravděpodobné, že by došlo k explozi, v tom případě by se části raketoplánu rozletěly na všechny strany. Spíše prý došlo k jeho samovolnému rozpadu, vzhledem k tomu, že všechny části letěly dál víceméně stejným směrem. Raketoplán dokončoval šestnáctidenní let a přibližně v 9 ráno texaského času (14 hodin GMT, 15 hodin středoevropského času) se nacházel asi 60 km nad zemí - za 16 minut měl přistát v Kennedy Space Center na Floridě. Letěl rychlostí 20 000 km/h, bez motoru, využíval při návratu do atmosféry gravitace. Columbia byl nejstarší raketoplán společnosti NASA a jeho první let se uskutečnil v roce 1981. V poslední době však byl raketoplán renovován a měl např. novou pilotní kabinu. Lety raketoplánu se poslední dobou staly takovou "pravidelností", že už se jeho start a přistávání skoro nedostávaly do zpravodajství. Nynější katastrofa je připomínkou, že jde stále ještě o velmi experimentální, ne příliš bezpečnou technologii. Četní očití svědkové konstatovali, že viděli, jak se raketoplán rozpadl. Slyšeli velkou ránu. Činitelé NASA varovali, že k Zemi mohou dopadnout trosky a lidé se k nim nemají přibližovat, vzhledem k tomu, že pohonné látky v raketoplánu jsou jedovaté. Podle společnosti CNN už četné trosky na různých místech na zem dopadly. Na těchto stránkách CNN najdete také snímky amatérského fotografa, který zachytil, jak se na obloze Columbia roztříštila na několik trosek. |
2. 2. 2003
Před katastrofou raketoplánu varoval v Bílém domě loni v létě bývalý technik NASA, který požadoval, aby americký prezident zvláštním příkazem okamžitě zastavil veškeré další lety raketoplánů, dokud nebudou vyřešeny bezpečnostní otázky.
Don Nelson, který pracoval v NASA po dobu 36 let, do doby, kdy v roce 1999 odešel do důchodu, varoval dopisem prezidenta Bushe, že je zapotřebí zabránit "další katastrofě raketoplánu." Během svých posledních 11 let u NASA zastával Nelson funkci technického inspektora navrhovaných letů do vesmíru. Byl členem původního konstruktérského týmu, který raketoplán zkonstruoval. Účastnil se na všech modernizacích raketoplánu až do odchodu do důchodu. Nelson varoval, že NASA a Poradní výbor pro leteckou bezpečnost nereagovaly na rostoucí varovné signály, že se blíží nová katastrofa raketoplánu.
Podrobnosti v angličtině ZDE |
3. 2. 2003
Tuto otázku vznesl v pátek v americkém deníku New York Times bývalý vysoký pracovník CIA Stephen Pelletiere a poukázal na to, že Američané povedou také válku v Iráku o vodu, upozorňuje Milan Kohout z Bostonu.
anglicky viz ZDE
Pelletiere v článku poukazuje na to, že prezident Bush, který dosud nemá žádné důkazy o Saddámových zbraních hromadného ničení, žádný "kouřící revolver", hovoří tedy přirozeně o tom, že Saddám Husajn vraždil bojovými plyny civilisty ve vlastní zemi. Jenže, píše Pelletier jako bývalý analytik CIA z doby, kdy k tomu vraždění docházelo, ono to není tak jisté: |
3. 2. 2003
Průzkum veřejného mínění může přinášet zajímavé informace o tom, co si lidé myslí nebo jak jednají. Pochopitelně záleží na tom, jak se kladou otázky. Je to věda, buď aby se získaly nestranné nebo naopak požadované údaje. Proto bývají často výsledky získané různými organizacemi dosti odlišné. Říkají všichni lidé pravdu?
Místo samotných otázek mě "spíše zaujaly" některé odpovědi na výzkum mínění, uveřejněné v Britských listech, jak se staví veřejnost v České republice k válce chystané Spojenými státy vůči Iráku, tedy správně řečeno proti jeho vedení, konkrétně proti Saddámovi Husseinovi. Zejména jsem se pozastavil nad odpovědmi druhu "nevím", "spíše nesouhlasím", či "spíše souhlasím". |
3. 2. 2003
Od 3. února bude Český Telecom nejen vyměňovat "roztelefonované" staré telefonní karty, ale i vracet peníze za zbývající jednotky až dokonce června 2003. Sdružení na ochranu spotřebitelů vyhrálo. Majitelé dosud neprovolaných telefonních karet i další zákazníci Českého telecomu mohou trochu jásat. Ani ne tak nad symbolickým finančním efektem, jako spíše nad tím, že monopolismem prosáklý podnik ustoupil tlaku spotřebitelů. Po třetím únoru 2003 budou mít majitelé karet dokonce možnost volby. Původně ohlášený ústupek v podobě nákupu nové Trick karty levnějšího o cenu neprovolaných jednotek z karty staré, doplnil Telecom dokonce o nebývalou věc -- vrátí i peníze v případě, že o žádnou novou kartu zákazník nestojí. Ústupek se netýká dárkových karet Promotion. ( Zpracováno podle materiálů SOS.) |
3. 2. 2003
Nejnovější film Michaela Moora "Bowling for Columbine" je prvním dokumentárním filmem vůbec, který získal Zvláštní cenu poroty v Cannes. Již před svou premiérou byl zvolen v anketě amerických kritiků jako nejlepší dokumentární film všech dob. Michael Moore není ve svém oboru žádným nováčkem. Zatímco většina jeho kolegů časuje premiéru svých děl podle oscarových nominací, Moore se nechává ovlivnit spíše časem prezidentských voleb. "Bowling for Columbine" vychází z tragické události roku 1999, kdy dva středoškolští studenti Columbine High School v Coloradu po ranním hraní kuželek zastřelili dvanáct svých spolužáků a nakonec sami sebe. Základní otázkou filmu je vysvětlení šokujícího statistického faktu. Zatímco v roce 2001 bylo zabito střelnou zbraní ve Velké Británii 68 lidí, v USA to bylo něco přes 11 tisíc.
Německá oficiální stránka filmu> Americká oficiální stránka filmu
> |
3. 2. 2003
Páteční Guardian publikoval dva články o České republice a o Polsku, upozornil na stránkách blueear.com historik Martin Brown a pokračoval: Prvním je podlézavý, nekritický a v podstatě nesmyslný text, od onoho "vousáče", Timothy Gartona Ashe, o jeho "příteli" Václavu Havlovi, účelem je zřejmě oslavit Havlův nynější odchod z prezidentského úřadu. |
31. 1. 2003
Při příležitosti odchodu Václava Havla z prezidentské funkce publikoval konzervativní britský historik a novinář Timothy Garton Ash v pátek v deníku Guardian oslavné výňatky ze svých "poznámkových bloků" ohledně svého přátelství s Václavem Havlem od druhé poloviny osmdesátých let.
"Sklenici piva zvedá z prostého dřevěného stolu pozoruhodně malá, drobná ruka. Úsměv krátce přelétne přes rty, pod mrožím knírem, a hluboký hlas zabručí nějakou suchou poznámku, než se Havel znovu napije dobrého českého piva. Tolik se změnilo za dvě desetiletí, co ho znám - jeho život, od disidenta k prezidentu (...) ale tento obraz v mé mysli zůstává, stálý, nezničitelný Václav Havel. Takto to bylo, když jsem se s ním poprvé setkal... (...) Nyní předsedá Havel summitu NATO v Praze. Místnost, kterou dříve užíval Leonid Brežněv, dostal generální tajemník NATO George Robertson. Brežněv se musí v hrobě obracet. Sedíme v konferenčním středisku a díváme se přes řeku na Hrad, který se rýsuje, osvětlený, impozantní a nádherný, nad nejkrásnějším městem ve střední Evropě. Ale tento večer, nad samotným Hradem je velké, rudé, neónové srdce, pomalu pulzuje. Srdce je Havlův symbol - kreslí ho v dopisech svým přátelům vedle svého podpisu - a toto je jeho gesto na rozloučenou. Někteří Češi mumlají, že je to kýč a že je to nedůstojné, zejména vzhledem k tomu, že v českých zemích je rudé neónové srdce obyčejně symbolem bordelu. Ale Havlovi je to jedno a já si myslím, že má pravdu. Na noční obloze vyhlíží to srdce kouzelně. (...) Bez Havla by Češi nezažili onen kouzelně mírový přechod od tyranie ke svobodě. Bez Havla by byl rozpad Československa zřejmě daleko ošklivější a bolestnější. Bez Havla by nyní celá střední Evropa se zřejmě nemohla těšit bezprecedentními bezpečnostními zárukami NATO a blízkým vstupem do Evropské unie. (...) Po celou dobu si Havel zachoval - ne vždycky, ale pořád dost často - svůj charakteristický, zkoumavý hlas velkého politického spisovatele. Až si to Češi uvědomí, začnou plánovat stavbu Havlovy sochy. Dobře by ho znázornilo, myslím, kdyby se tiše usmíval a ve své drobné pravé ruce měl sklenici piva. Ash má tendenci psát sebeoslavné články ("Když jsem nedávno seděl po pravé ruce kancléře Kohla"; "Když jsme já a Václav Havel seděli spolu v pražské Laterně magice"; Ashův třídílný televizní film k desátému výročí pádu komunismu v britské televizi v roce 1999 obsahoval dlouhou pasáž, v níž uprostřed prázdného hlediště Laterny magiky Ash s Havlem a bavili se dokumentárními záběry sama sebe z roku 1989, promítanými v sále na velké plátno; lidi se mě chodili ptát: Co to proboha mělo znamenat?) a je zcela zjevné, že "sláva" Václava Havla, kterou v tomto textu opěvuje má padnout taky tak trochu na něho. Kompletní anglický text je zde. |
3. 2. 2003
Motto:
"Jsou rozhodnutí, která nemusejí mít společenskou podporu.
Důležitá je pro mě podpora lidí, kteří mají informace." Demokratický výrok českého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka Otevřený dopis devíti evropských politiků, ve kterém vyjádřili podporu případné americké válce v Iráku, vyvolal rozporuplné reakce. Vrazila iniciativa klín mezi evropské státy a rozdělila Evropu novou " železnou oponou"? Je za této situace vůbec možné, aby státy EU prováděly společnou zahraniční politiku? Kdo by se měl více stydět - ti, kdo podepsali, nebo ti, kdo nepodepsali? Zajímavé ovšem je, že jen málokterý komentátor si všímá samotného obsahu dopisu a slovníku, kterým je napsán. Autoři dopisu zůstali věrni novodobému politickému newspeaku- všichni pochopitelně chráníme svobodu a demokracii, aniž bychom přemýšleli nad tím, co tato slova znamenají, všichni stojíme po boku Spojených států, protože tak je to přece správné, Saddám Hussajn představuje světovou hrozbu, aniž bychom podali jediný přímý důkaz, že tomu tak skutečně je. Z textu celkově dýchá prázdnota a pokrytectví. Autoři se tváří, že jim na srdci leží blaho celého lidstva, ale málokdo pochybuje, že skutečný důvod, proč k textu připojili svůj podpis, je jiný. |
1. 2. 2003
Na obrázku deníku The Times stojí dva muži na okraji rybníka u dalekohledů.
Jeden říká: "Vran je tu dost; jenom holuby nemohu najít." Britský kreslíř
tím vyjádřil velmi brilantně zásadní téma. Tím rybníkem je totiž také rybník
český. Česká republika se podpisem prezidenta Václava Havla přiřadila k
válečným "vránám". Ve čtvrtečním dopise (30.1.) se pětice evropských
prezidentů a tří premiérů staví na podporu amerického postoje ve válce v
Iráku. Vyjmenujme dalších sedm "vran": José Maria Sunar (Španělsko), José
Manuel Durao Barroso (Portugalsko), Silvio Berlusconi (Itálie), Tony Blair
(Velká Británie), Péter Medgyessy (Maďarsko), Leszek Miller (Polsko) a
Anders Fogh Rasmussen (Dánsko). Nakreslil dopis tlustou dělící čáru mezi
"starou" a "novou" Evropou?
|
1. 2. 2003
tisková zpráva Greenpeace
Praha, 31. ledna 2003 -- Mezinárodní organizace Greenpeace dnes odpoledne vyjádřila svůj nesouhlas s postojem prezidenta Václava Havla a dalších sedmi evropských státníků, kteří ve středu vyzvali demokratické společenství a Radu bezpečnosti k podpoře současného pro-válečného postoje americké administrativy. Tři aktivisté Greenpeace připevnili transparent s nápisem "WAR?" (Válku?) pod neonové srdce na Pražském Hradě jako otázku určenou Václavu Havlovi, zda skutečně podporuje válku v Iráku. Dalších zhruba 15 aktivistů ze 4 zemí se shromáždilo s transparenty se slogany "NO WAR" (Žádnou válku) jako odpověď pod věží s neonovým srdcem. |
3. 2. 2003
Minulý čtvrtek bylo sedmdesáté výročí dne, kdy se dostal Hitler k moci, píše Martin Brown na stránkách blueear.com a pokračuje: Vede to k varovnému zamyšlení, vzhledem k zdánlivě nezadržitelnému vzestupu [extremní] pravice v Evropě -- což je téma, o němž nyní vím více, vzhledem k tomu, že jsem právě dočetl vynikající knihu Nicka Ryana na toto téma, jménem Homeland. V souvislosti s tímto výročím, ZDE je (v angličtině) článek od profesora sira Iana Kershawa, autora pravděpodobně nejlepšího životopisu Adolfa Hitlera z posledních let. Článek se zabývá pokračující fascinací nacismem a samotným Hitlerem.
Samozřejmě, žádná země není více posedlá druhou světovou válkou než Británie, částečně je to proto, protože to bylo naposledy, kdy Britové dokázali něco skutečně důležitého, tedy v každém případě alespoň mimo okruh populární hudby, míní Martin Brown. Málokdo si v lednu 1933 dokázal uvědomit, co bude znamenat Hitlerův nástup k moci. Levice si myslela, že je Hitler loutkou big byznysu a že přivodí "konečný pád kapitalismu". Byl považován za politického šarlatána, za "klauna". Konzervativní pravice ho podceňovala, myslela si, že je neschopný a že ho brzy nahradí tradiční politikové. Lidé si teprve postupně uvědomili, že Hitler znamená válku a genocidu.Proč je nacismus pro většinu lidí více fascinující než hrůzy stalinismu nebo jiné diktatury, ptá se úvodem Ian Kershaw. Argumentuje: |
3. 2. 2003
Predseda slovenskej vlády a spol. ešte nezašli v protiželezničiarskej rétorike až tak ďaleko, ako pražský komunálny funkcionár, ktorý podľa neho nezákonnú chystanú stavku vodičov električiek v hlavnom meste ČR, označil na "teroristický čin". Pozorovatelia však súdia, že ako krajné opatrenie môže mať Mikuláš Dzurinda prichystané nasadenie armády na eliminovanie dnes už trojdňového ochromenia vlakovej dopravy. Cez víkend premiér "robil ramená" a štylizoval sa do obľúbenej polohy rázneho štátnika. Odborári sa ale nezľakli a dnes, v pracovný deň, kedy firmy nedostanú suroviny a občania svoju dopravu, už pôjdu všetky žarty nabok.
|
3. 2. 2003
Každá tragédie vyšle do okolí výrazný signál. Raketoplán Columbie se změnil v nic a zemřelo sedm astro(kosmo)nautů. Co to znamená? Samozřejmě lidskou tragédii. Ale co dál? Prostě stala se letecká nehoda. Většího poselství není. Snad jen v tom smyslu, že o znovuoživení raketoplánů se postarají především vojáci.
|
1. 2. 2003
tisková zpráva UOK Učitelský odborový klub uspořádal 1. února schůzku nespokojených pedagogů, na kterou se sjeli zástupci škol ze všech koutů republiky. Přítomní členové základních organizací UOK, ČMOS PŠ a další odborově neorganizovaní učitelé se shodli na tom, že je třeba razantně vystoupit, a dohodli se na následujících požadavcích. |
3. 2. 2003
29. ledna, na závěr Mezinárodní konference za světovou rovnováhu, pronesl Fidel Castro Ruz další ze svých famosních projevů. Tento byl sice věnován 150. výročí narození národního hrdiny Kuby, básníka a politika José Martího, ale hodnocení významu jeho osobnosti bylo jen úvodem, od něhož president s akrobatickou lehkostí přeskočil ke kritice amerického záměru vojensky zaútočit na Irák a zejména k úvahám o hrůznosti současného stavu světa, postiženého globalizací, ekonomickou krizí a prohlubujícími se rozdíly v hospodářských, politických a kulturních poměrech mezi vyspělými zeměmi a Třetím světem.
Přestože část projevu, věnovaná Martímu, je svým rozsahem skromná, je zajímavá akcentováním kladných hodnot, které se v našich končinách už dávno nectí, a které Fidela Castra odlišují od československých komunistů : až patetické vlastenectví, lpění na národní nezávislosti, vědomí zakořenění jeho hnutí v minulosti národa. Zde je možná vysvětlení, proč se na rozdíl od evropských komunistických režimů Castrovo panství nezhroutilo s rozpadem sovětského imperia, ač se do té doby zdálo, že bez "bratrské internacionální pomoci" nedokáže vzdorovat tlaku mocného souseda na severu ani hodinu. |
3. 2. 2003
Fidel Castro Ruz
přeložil Zdeněk Jemelík Projev, který přednesl 29.ledna 2003 kubánský president Fidel Castro na závěr Mezinárodní konference za světovou rovnováhu, k uctění 150.výročí narození národního hrdiny José Martího. |
3. 2. 2003
Da se rict, ze z reakci okoli poznavame sami sebe. Pokud tento pramen poznani ignorujeme, jsme plne zodpovedni za
vse, co z toho plyne. Mam silici pocit, ze prave tohleto se uz delsi cas deje ve svetovem meritku.
Jedna velka svetova velmoc je podrazdena reakcemi okolniho sveta na jeji politiku a odmita v tomto odporu videt obraz sebe sama. Tato ztrata sebereflexe se zdaleka netyka jen teto velmoci, ale je zakladni pricinou vsech svetovych konfliktu. Jsem pevne presvedcen, ze je problemem nejvic ohrozujicim budoucnost lidstva na Zemi. A ponevadz skutecne jde o velmi vaznou potiz, zkusme se nad ni hloubeji zamyslet. |
3. 2. 2003
Centra pozornosti v přítomnosti se navzájem lišila množstvím a kvalitou dostupných informací. Též svojí motivací.
|
3. 2. 2003
Zdá se, že svět stojí před rozhodnutím o válečné operaci či zvážení, zda stále neexistuje jiné řešení. Hledání diplomatické či takové cesty, která zvažuje každý detail je namahavé, vyžadující odbornou erudici a hlavně dostatek informací a času, který je nutný pro každé odpovědné rozhodnutí. To je vnos charakteru a intelektuálních prvků jednotlivce do exekutivy. Velice obtížné spojení. O co jednoduší to má zahraničně politický "expert" Hradu, který z nadšení i mladistvého zaujetí pro jakoukoliv akci nám ve veřejnoprávní televizi oznámil, že vojenský útok proti Iráku bude již v prosinci (!). Podobní komentátoři mají v mediích vždy otevřené dveře, protože sebou přinášejí jednoduchou, ale tolik vděčnou mediální materii, kterou je každá válka. Že nemají pravdu, není a ani v tomto případě nebylo tak podstatné. Jistě ho pozvou rádi znovu.
Máme sice již únor, a tak jsme trochu pokročili. Media nám předkládají citace a komentáře ze zprávy výkonného předsedy sboru inspektorů v Iráku Hanse Blixe, kterou právě předložil Radě bezpečnosti OSN. Nikdo si ale asi nedal práci si zprávu přečíst a vyhodnotit ji. Někdo "vychytal" jen poznámky, které by mohly ospravedlnit hodnocení vedoucí ke zpochybnění diplomatického snažení a které by usnadnily silácké kroky. Ostatní již jen opisují. Nebuďme nespravedliví k mediím. Ty mimo kritéria odpovědnosti jsou ještě na komerčním trhu. Ale i americký prezident použil stejné metody pro svou zásadní řeč " O stavu Unie". Ocitujme zprávu inspektorů trochu z jiného úhlu. |
2. 2. 2003
Britští a američtí vojenští a výzvědní činitelé konstatovali, že válka proti Iráku začne intenzivním bombardováním paláců Saddáma Husajna, hlavních ministerstev a budov, které vlastní Saddámova rodina ve snaze dát najevo, že se válka nevede proti obyčejným Iráčanům. Mají být také zničeny formace Saddámovy Republikánské gardy, Speciální republikánské gardy a policie a tajné služby.
Podrobnosti v angličtině ZDE |
1. 2. 2003
Během návštěvy Tonyho Blaira u George Bushe ve Spojených státech oba státníci oznámili, že inspektoři OSN a výzvědné agentury dostanou ještě šest týdnů k tomu, aby přesvědčili skeptickou Francii a arabské země, aby podpořily vojenské akce proti Iráku. Blair v Bílém domě zdůraznil Američanům, že evropské veřejné mínění, včetně mínění britského, nepodpoří válku bez druhé rezoluce OSN. Bush neodmítl to, že by měly Spojené státy usilovat v OSN o druhou rezoluci proti Iráku, a uvedl, že "já jsem přece šel do OSN hned na začátku". Bush dodal, že příští týden americký ministr zahraničí Colin Powell zveřejní informace, že existuje spolupráce mezi Irákem a organizací al Qaeda. Mezinárodní výzvědní odborníci se dosud stavějí k tomuto americkému tvrzení velmi skepticky.
Podrobnosti v angličtině >
|
1. 2. 2003
Tony Blair bude obhajovat ve čtvrtek 6. února v 21 hodin v britské televizi (na BBC 2) svou politiku vůči Iráku. V živém vysílání bude odpovídat na otázky publika, skládajícího se z vzorku občanů, představujících sociologicky reprezentativní vzorek obyvatelstva. Pořad bude uvádět známý britský politický moderátor Jeremy Paxman, který má vůči politikům velmi tvrdý přístup. |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 2. 2003 | "Žádný britský generál nevěří ve válku proti Iráku" | ||
3. 2. 2003 | Blue Chips* a ropa v Zálivu | Michal Rusek | |
3. 2. 2003 | Proč jsme ztratili schopnost sebereflexe | Petr Vařeka | |
3. 2. 2003 | 150. výročí José Martího | Fidel Castro Ruz | |
3. 2. 2003 | Monitor Jana Paula: Soutěž na pomník Obětem komunismu byla fraška | Jan Paul | |
3. 2. 2003 | Servilní článek o "českém králi" v Guardianu | Martin D. Brown | |
3. 2. 2003 | Havlovo pokrytecké rozloučení | Veronika Valachová | |
3. 2. 2003 | Michael Moore: Jak se Američané ze strachu zabíjejí | Tomáš Linhart | |
3. 2. 2003 | Český Telecom vymění neprovolané telefonní karty i vrátí peníze | Radek Mokrý | |
3. 2. 2003 | Raketoplán Columbia: Normální nehoda | František Roček |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 2. 2003 | Zabili Kurdy v městě Halabža Iráčané nebo Íránci? | ||
3. 2. 2003 | Zamyšlení nad jedním průzkumem veřejného mínění | Miloš Kaláb | |
3. 2. 2003 | "Žádný britský generál nevěří ve válku proti Iráku" | ||
2. 2. 2003 | Američané začnou bombardovat Saddámovy paláce | ||
1. 2. 2003 | Greenpeace nesouhlasí s postojem Václava Havla | ||
1. 2. 2003 | Útok proti Iráku odložen o šest týdnů | ||
1. 2. 2003 | Blair v "Kotli" | ||
31. 1. 2003 | Bílý dům zrušil sympozium o poezii | ||
31. 1. 2003 | Kanada odmítá "jednostranné vojenské akce USA proti Iráku" | ||
31. 1. 2003 | Nelson Mandela: "Bush je arogantní a krátkozraký" |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba | ||
28. 1. 2003 | České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku | Kathryn Murphy | |
27. 1. 2003 | Čulíkův "básník trapnosti" | Kathryn Murphy | |
22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
21. 1. 2003 | O (české) literatuře v Britských listech | ||
20. 1. 2003 | Co číst a k čemu to vést | Jan Čulík | |
20. 1. 2003 | Třicet let bojů s Ladislavem Štollem aneb Jak s tím můžete žít? |
Martin Štoll | |
13. 1. 2003 | Česká literatura v postkomunismu | Petr Bílek |
Volba prezidenta ČR | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 1. 2003 | K prezidentské volbě: Máme stále šanci změnit naši zemi! | Jiří Lobkowicz | |
28. 1. 2003 | Klaus: fakt, který nemůžeme přehlédnout | Darius Nosreti | |
27. 1. 2003 | Je opravdu škoda, že prezident nebyl zvolen? | Petr Kuča | |
27. 1. 2003 | Koho na Hrad, that is a question... | Ivo V. Fencl | |
26. 1. 2003 | Zeman sklidil to, co zasel | Josef Trnka | |
25. 1. 2003 | Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů | ||
24. 1. 2003 | Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD | Ivan David | |
24. 1. 2003 | Brousí si Špidla zuby na přímou volbu? | Štěpán Kotrba | |
24. 1. 2003 | Ze Zemanovy cesty na Hrad zbyly trosky... | ||
23. 1. 2003 | "Až po vás, Václave" |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 1. 2003 | Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla | Marie Haisová | |
15. 1. 2003 | I na ženách se teď zkouší viagra... | ||
7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe | ||
27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
23. 9. 2002 | Feminismus jako "mediální bublina" | Eva Presová |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi | |
27. 1. 2003 | Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak | Ivo V. Fencl | |
17. 1. 2003 | ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci | Radek Sárközi | |
14. 1. 2003 | České školství versus Charta učitelů z roku 1966 | Radek Sárközi | |
14. 1. 2003 | České a britské školství: Stačí srovnávat | Jaroslav Vávra | |
8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
3. 1. 2003 | Čeští studenti: "Skotská pohádka" | Jan Čulík | |
3. 1. 2003 | Platy učitelů | Radek Sárközi | |
14. 12. 2002 | Založení Učitelského odborového klubu - ASO | ||
26. 11. 2002 | Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3 |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 1. 2003 | Rybníček chce vybudovať konkurenciu Markíze, ale... Zrušil jedinú konkurencieschopnú reláciu! |
Jana Matúšová | |
18. 1. 2003 | Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době | Štěpán Kotrba | |
6. 1. 2003 | Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) | Jiří Koubek | |
16. 12. 2002 | Digitální média veřejné služby III. | Zdeněk Duspiva | |
16. 12. 2002 | Soudnost, pane Berko, soudnost! | Štěpán Kotrba | |
13. 12. 2002 | "Pekařství " nebo "ČT"? | Jiří Koubek | |
13. 12. 2002 | KAUZA: Ostravská ČT | ||
12. 12. 2002 | Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element | Jan Čulík | |
7. 12. 2002 | Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT | Zdeněk Drahoš | |
5. 12. 2002 | Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra | Karel Mašita |
Povodně a změna klimatu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 1. 2003 | Neznámé fotky z Metra | ||
21. 1. 2003 | Monitor Jana Paula: Spolek Karlín: Chceme mluvit do koncepce popovodňové obnovy | Jan Paul | |
2. 11. 2002 | Karlín volá o pomoc | ||
21. 10. 2002 | Prosba o pomoc | Jiří Svoboda | |
19. 9. 2002 | Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat | ||
16. 9. 2002 | IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka | Štěpán Kotrba | |
12. 9. 2002 | Akademicky trvalá udržitelnost | Topí Pigula | |
11. 9. 2002 | Co vlastně znamenaly nedávné záplavy | Eugen Haičman | |
11. 9. 2002 | Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi | ||
9. 9. 2002 | Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich | Jan Zeman |