• Zpráva UNMOVIC , kterou předkládal Hans Blix Radě bezpečnosti je ZDE
• Zpráva IAEA pro Radu bezpečnosti je ZDE

Již pár úvodních historizujících poznámek v Blixově zprávě jsou poučné. Říká se, že komisaři pracovali v Iráku od prosince 1991 až do jejich odvolání v prosinci 1998. Ano, bylo tomu tak a není pravdou, jak se nám stále z rozhlasu i TV opakuje, že Hussein inspektory vyhnal. Ony se i ty souvislosti s odchodem inspektorů nějak nehodí...

Američané totiž již v této době uvažovali o pozemní vojenské akci. Kupodivu nezískali pro ni žádnou podporu (snad mimo nejapného vyjádření našeho ministra zahraničí, který právě dlel ve Washingtonu Šedivého " We will go with you" - Jdeme do toho s Vámi). Neměl mandát nikoho. Ani parlamentu, ani vlády. Celá záležitost skončila bombardováním Bagdádu (akce "liška pouště") , které uvítal - jak jinak - náš prezident Havel, ale odsoudil ji V. Klaus. A před tímto bombardováním byli kontroloři staženi, aby nedošli k úhoně.

Verifikační komise v té době pracovala s mandátem rezoluce RB OSN č.687. Nacházela zkoumaný materiál a také ho ničila. V této souvislosti zpráva se zmiňuje, že to někdy byla hra "kočky s myší", ale " nicméně kontrola sebou přinesla podstatné (considerable) odzbrojovací výsledky" ... A můžeme citovat dále. "Nukleární infrastruktura byla zničena a štěpný materiál odvezen z Iráku". Nová rezoluce na jejímž základě pracuje komise nyní č 1441 hovoří o práci komise v "rozumné" době a s cílem vytvořit "zónu bez zbraní hromadného ničení." Cíl velice závažný, podstatný, který nám nějak uniká, protože potřebujeme spíše účelově důkazy o nedodržování jako důvod k válce.

Zpráva hodnotí pozitivně "až dosud" snahu Iráku o spolupráci, nutnost vzájemné důvěry a charakterizuje dosavadní přístup Iráku v tomto směru kladně (rather well) s tím, že při zajištění technických podmínek jsou Iráčané velmi nápomocni (great help). Zvláště je zdůrazněno, že verifikační proces má vytvářet podmínky důvěry. Rovněž tak informace Iráku (12 000 stránek), pokrývající období, kdy komise nebyla na území, je ve zprávě oceněna.

Tvrdíkův soukromý názor

Komise, která nyní má 260 členů z 60 zemí, předpokládá další práci v teritoriu a je na ni připravováno ve středisku ve Vídni již 350 expertů...

Komise navštívila již 230 různých míst. Ve zprávě nejsou takové informace, které by upozorňovaly na porušování rezoluce. Je škoda, že ministr Tvrdík "tvrdí" opak. Snad by bylo dobře mu připomenout, že nedávno (20. - 21.ledna) Socialistická internacionála, jejíž je vládní ČSSD členem, přijala Rezoluci k Iráku, kde doporučuje, aby inspektoři měli ke kontrole dostatek času a navrhuje jejich trvalou instalaci na místě. To není o přípravě války. To je o jejím předejítí. Není třeba opakovat mezinárodně právní zásady, na jejichž dodržování rezoluce trvá. Věřím, že pro rezoluci zvedli ruce i delegáti ČSSD... Pak je třeba tento směr respektovat. Pan Tvrdík má i jinou možnost. Z vlády odejít a dále hlásat svá stanoviska jako soukromá osoba.

"Dopis devíti" a soukromník Havel

Zpráva Blixe je rozhodně více pozitivní, než alarmující prezidenta Bushe a vzbuzující jeho obavy. Právě její pozitivní charakter aktivizuje iniciátory médií (Wall Street Journal) k nové kampani, do které se nám zapojil na naléhání náměstka min. zahraničí pana Vondry i prezident Havel. Text vychází z nedostatku argumentů a je již na prvý pohled absolutně zmatečný. Úvodem se odvolávají na hodnoty "vlády práva", které jsou "ohroženy více než kdy dříve", stejně tak jako již citovaná Rezoluce Socialistické internacionály, která však vidí základ v důsledném dodržování zásad a norem mezinárodního práva a odsuzuje jakoukoliv akci "preventivní" jako jeho porušení a ohrožení ustanovení mezinárodního společenství. Na druhé straně 8 státníků, aniž by se asi seznámili se zprávou Blixe, ji berou jako potvrzení "dlouho známého způsobu chování (Hussejna) založeného na klamání, lhaní a neochotě se podřídit rezoluci Rady bezpečnosti OSN". Ve svém závěru přímo vyhrožují, že "Rada bezpečnosti svou důvěryhodnost ztratí".

Nelze tomu rozumět jinak, než právě jako nabídku k odklonu od vlády práva. Podpis pod takový "dokument", který navíc je v rozporu s fakty dehonestuje osobu českého prezidenta (i jako soukromou osobu, kterou samozřejmě není) a celé ministerstvo zahraničí, které ho do toho vmanévrovalo (také po soukromé linii pana náměstka Vondry). Aby se pak od podpisu distancovalo jako celá vláda. To je tedy guláš o velmi vážných věcech.

Odpovědnost společnosti je dána dodržováním zásad, které dnes již po staletí jsou zakotveny v dohodnutých normách a v poslední době shrnuty v Chartě OSN. Stejně tak je nutno se odvolat na mezinárodně právní normy, které v našem případě, otázek války a míru jsou velmi konkrétní. Odklon od nich, např. preventivní válka a vojenské operace mimo mandát RB OSN jsou jejich porušením. Ano, Rada bezpečnosti má velké pravomoce, ale také má stanovený mechanizmus jak je a jedině tak může použít. Jinak by mohla ztratit opravdu svoji důvěryhodnost a společnost pocit bezpečnosti.

Odpovědnost jednotlivce je založena a odvíjí se od ustanovení a zákonů celospolečenských, jak uvedeno výše. Je to samozřejmě otázka osobních zásad, úcty k právu, k objektivním faktům a odvahy je hájit a mít dostatek kvalifikace k hledání řešení. Tyto vlastnosti a jejich závažnost je úměrná k místu odpovědnosti každého.