Garton Ash sice právem poukazuje na Havlův odvážný postoj vůči komunistickým úřadům v sedmdesátých a v osmdesátých letech a líčí znepokojující útlak, jemuž byl tehdy Havel vystaven, celkově je to ale velmi nevyrovnaný článek.

Vůbec se v něm nehovoří o tom, zda a jaký vliv měla případně Charta 77 na pád komunistického režimu, ani se v něm nic nepíše o Havlových selháních ve funkci prezidenta ani o jeho současné pověsti u českého obyvatelstva. Ani se v článku nemluví o tom, že se zatím za Havla nenašel nástupce. Od začátku týdne bude Česká republika oficiálně bez prezidenta.

Garton Ash chválí Havlův postoj ohledně Kosova v roce 1999, což jsou názory, které nesdílí významná část českého obyvatelstva, a velké červené srdce, které bylo vyvěšeno nad Pražským hradem proměnili uličníci-studenti během prvního kola prezidentských voleb v otazník.

Vzhledem k tomu, že byl Havel jedním ze signatářů nedávného dopisu od "Nových Evropanů" na podporu politiky George Bushe vůči Iráku, člověk by si myslel, že o tom bude v článku zmínka - ale nebyla.

Český premiér Vladimír Špidla se k tomuto dopisu zatím postavil bez nadšení a zdůraznil, že dopisy tisku nepředstavují vládní politiku.

Stále více to vypadá, že tento dopis nebyl ani tak kategorickým výrazem podpory od osmi evropských států, ale jen vyjádřením osobního názoru osmi evropských politiků, které možná jsou či nejsou reprezentativní, co se týče názorů obyvatelstva v jejich zemích.

V článku o Polsku se hovoří o tom, že se Polsko obává, že jeho vstup do EU donutí, aby zrušilo své přísné zákony proti potratům. Právě tyto zákony vedou k tomu, že jezdí množství polských žen za potraty do České republiky. Polský premiér Leszek Miller je, jak se zdá, ochoten, přísné protipotratové zákony zreformovat, avšak proti tomu se ostře staví silná polská katolická církev. Vládnou obavy, že by to mohlo posílit postavení euroskeptiků v Polsku a dokonce vést k odmítnutí vstupu Polska do EU, pokud by Brusel naléhal na zrušení protipotratového zákona.