9. 1. 2003
Vzhledem k tomu, jak děsivým způsobem se zachází s Romy v členských zemích Evropské unie, je paradoxní, že tyto země vyžadují, aby se k nich země, žádající o vstup, chovaly slušněji. Na pražském letišti existuje britský konzulární úřad, který tam byl otevřen za jediným účelem: aby zabraňoval příchodu českých Romů do Velké Británie. V červenci 2001 odhalili dva utajení reportéři České televize každodenní diskriminaci britských konzulárních úředníků, když se dostavili na letiště s letenkami do Británie, stejným množstvím peněz a když konzulárním úředníkům poskytly tytéž informace. Romskému novináři bylo znemožněno nastoupit do letadla, jeho neromská kolegyně směla odletět. "Barva kůže hraje velmi významnou roli" při rozhodování britských úřadů, zda smějí někteří čeští občané cestovat, konstatoval loni v červenci český ministr kultury. Kanada přijala 70 procent českých Romů, žádajících o azyl, Británie jim ani nedovolí, aby do země přicestovali bez boje, nemluvě o tom, že by směli požádat o statut uprchlíka.
Takže Evropská unie nepožaduje od žadatelských zemí, aby dodržovaly práva Romů, protože by jí byli sympatičtí, ale proto, že se jich bojí. Je to zapomenutý národ, pronásledovaný během historie, vražděný po stotisících nacisty, považovaný za druhořadé občany skoro po celé středovýchodní Evropě. A brzo budou země, které s nimi zacházejí nejhůře, našimi partnery v Evropské unii. V rozsáhlém článku Garyho Younga se ve středu 8.1. zabýval britský list Guardian osudem Romů ve středovýchodní Evropě, která se chystá ke vstupu do Evropské unie. Ovlivní tento vstup nějak osud Romů? |
Chtějte po lidech od policie a BIS inteligenci a předvídavost: Jeden z nejvyšších agentů vojenské rozvědky, pracující do té doby poměrně diskrétně na řadě záležitostí spojených s prodejem zbraní všude možně po světě, je "rozkryt" kvůli svým trapným vedlejšákům a tlusté pseudo-milence, jakási "investigativní" novinářka má stejné informace jako kriminálka, ba lepší, dokonce snad i lepší, nežli kontrarozvědka i rozvědka dohromady. Advokáti, znalci a další osoby spojené s případem jsou profesionálně vykradeni lidmi; kteří mají kopie klíčů a otevření všech dveří i trezoru je pro ně stejně snadné jako rozlousknutí ořechu.
Policii tyto případy manipulace a profesionality zlodějíčků, (kteří jdou jak ze seriálu o Brutální Nikitě pouze po informacích) neznepokojují a ani advokát obviněného není znepokojen, ale naopak udiven. Nemůže věřit tomu, nač se ho to novináři ptají...
Jen tak mimochodem se proflákne, že psychologem - soudním znalcem, kterého NESTRANNÝ soud připustil jako NESTRANNÉHO znalce, je člověk, který má přímé spojení s opoziční stranou Naděje Moniky Pajerové. Soud to nebere v úvahu, a tak někdo chudáka psychologa také vykrade.
Přes partu od vloupaček, jejíž šifrované mobily fy. MATRA odposlouchávají (stejně šifrovanými telefony fy. MATRA a originálními policejními kódy) soukromí kameramani bulvárního televizního zpravodajství, kteří své snímky nabízejí nejvíce Železného NOVĚ, která je ve při s půlkou světa kvůli svému majiteli a řediteli.... A novináři jsou zase první, kdo to ví... A policajti to zase nevědí, nebo vědět snad ani nechtějí.
Téměř do stejného místa, odkud museli "v trenýrkách" utíkat čeští špióni a odkud jejich šéfa s ostudou stáhli nadřízení, letí mladý provokatér soukromým tryskáčem, málem na účet předsedy Valného shromáždění OSN a česká policie ho po příletu ani nezatkne, ani nevyslechne. Novináři jsou opět první, kteří se k němu dostanou. Kupodivu mají lepší informace, než policie. SPOK se sice činí, ale pomalu. Stopy totiž vedou přímo do Sněmovny... Stejně jako v případě Srba.
Čímpak to asi je, páni Bondové? Dejte si suché martini s olivou - netřepejte svými mozky ani tím martini - a vysvětlete mě, ubohému občanovi, kterak je toto možné? V tak malé zemi a tolik zpravodajského diletantismu? V tak malé zemi a tolik profesionálů ve světě "žurnalistického zločinu"? To přece není normální, nebo snad proboha ano?
9. 1. 2003
Falešný obraz SlovenskaPetr Uhl
Od roku 1992 zastávám názor, že rozdělení Československa nebylo ani nutné, ani prospěšné. Poškodilo českou a slovenskou (a také evropskou) společnost nejen hospodářsky a politicky, ale také kulturně a mravně.
Po deseti letech je jistě užitečné znovu rozebírat, které okolnosti, které společenské síly a dokonce které osoby rozdělení Československa způsobily či k němu přispěly, znovu vážit nutnost tehdejších kroků a prokazovat naopak jejich svévoli. Ještě užitečnější je ale kritická revize sebereflexe, odstraňování omylů vážících se k zániku federace, které si česká společnost až do dnešních dnů umíněně pěstuje. Podobně jako převládající představy o českých dějinách od národního obrození, zvláště o vztazích německo-českých a poválečné etnické čistce, je i obraz o rozbití československé federace v roce 1992 do značné míry falešný. Brání proto napravení vztahů ke slovenské společnosti. Je i brzdou české integrace do Evropské unie. Pokusme se tedy nahlédnout, v čem jednotlivé omyly a předsudky spočívají, čím jsou podmíněny. |
9. 1. 2003
Čeští výtvarní umělci jsou nyní čistě hypoteticky rozděleni na dva tábory. Jedni uznávají legitimitu Nadace Český fond umění, který se v roce 1994 přetransformoval z Českého fondu výtvarných umělců, a druzí ji považují za tunelářskou organizaci. Bývalý Český fond výtvarných umění měl před rokem 1989 monopol na to, co skrze tzv.nákupní komise legálně nabízel občanům ve svých prodejnách Dílo. Prakticky všechny státní a podnikové zakázky byly realizovány výhradně přes ČFVU.
|
9. 1. 2003
Po traumatu z 11. září 2001 se sdělovací prostředky ve Spojených státech často vyhýbaly kritičnosti, aby nevzbudily dojem, že nemají vkus anebo že jsou "nevlastenecké". V řadě případů to bylo pochopitelné, podstatnou roli však při tom hrála i autocenzura novinářů. Ta, jak jsme se dočetli v příspěvku reportéra deníku Guardian Duncana Campbella z Los Angeles, začíná nyní mizet. Televize CBS totiž odvysílala tento týden v hlavním večerním vysílacím čase film nazvaný "Zkorumpované E: - čistá pravda o podniku Enron". Dokumentární film byl založen na knize nazvané Anatomy of Greed: The Unshredded Truth from an Enron Insider (Anatomie chtivosti po penězích: nekašířovaná pravda od člověka z Enronu), jejímž autorem je šestadvacetiletý absolvent Harvardské univerzity Brian Cruver, který začal pro firmu Enron pracovat zrovna v době, kdy se začal provalovat její skandál.
|
9. 1. 2003
Státní instituce Česká pošta dostala v prosinci mimo jiné dvě zakázky. Tou první byla pozvánka, kterou odeslal Mandátový a imunitní výbor Senátu panu senátorovi Železnému na adresu jeho bydliště v Praze 5. Výbor zval pana senátora na své jednání. Pan senátor se nedostavil, neboť pozvánku neobdržel, neboť ji pošta nedoručila. Ctihodní sešlí senátoři se proto zase rozešli. Jen konstatovali, že je s podivem, když pan senátor odpovídá každou sobotu v TV Nova na stovky dopisů, že zrovna ten jejich dopis se k němu nedostal. Druhá zakázka měla opět souvislost se senátorem Železným. Úřad finanční kriminalistiky a ochrany státu zaslal před Vánocemi do Senátu tlustospis se žádostí a odůvodněním o vydání senátora Železného k trestnímu stíhání. Spis Česká pošta nedoručila, a tak se policejní rada zvedl ze židle a osobně ho donesl dne 7.1.03 senátoru Hadravovi. Možná by pár lidí zajímalo, jaké vysvětlení k těmto dvěma nedoručeným zásilkám z Prahy do Prahy má pan inženýr Vančura - tiskový mluvčí České pošty.
Poznámka redakce: Ing. Vančura ve čtvrtek ráno na dotaz Petra Jánského odpověděl: |
9. 1. 2003
Marián Repa
Vianoce a Nový rok majú pre každého trocha iné čaro. Pre mňa sú napríklad nielen sviatkami pokoja a mieru, ale aj obdobím piatich K. Popri pokojnom čítaní toho, čo som počas roka nestihol, a prepínaní televíznych kanálov sa totiž vždy teším na kapustnicu, kapra, kačku, klobásy a koláče. Pri konzumácii týchto dobrôt človek zabudne na problémy okolitého sveta a oddá sa sladkému ničnerobeniu. Stav absolútnej nirvány občas naruší iba hrozivá myšlienka, ako asi môžu vyzerať sviatky u vegetariánov. Zo skúsenosti však viem, že túto chmúru vždy veľmi rýchlo zaženie pár koliesok klobásky... a je po probléme.
|
9. 1. 2003
Albert Marenčin jr.
Niekedy koncom jari minulého roka som telefonoval Júliusovi Satinskému a
ponúkol som mu vydať knihu jeho spomienok. Pozval ma k sebe na Dunajskú ulicu.
Priznám sa, že prvé stretnutie bolo dosť odmerané a nazval by som ho skôr
obchodným rokovaním. "Všetci vydavatelia
mi volajú a chcú vydať hocičo." Oponoval som mu, že nech im ponúkne hocičo, ja mám záujem iba o Chlapcov z Dunajskej ulice. Rozišli sme sa s tým,
že si preverí, či som solventný. Na ďalšom stretnutí ma vítal slovami:
"Vydavatelia sú pobúrení, ale rozhodol
som sa, že vám to dám." Ani som sa neopýtal, kde si preveril moju
solventnosť. Ešte v ten deň som si odniesol rukopisy. Sadol
som si v kaviarni Antik, čítal som ich celé dopoludnie a rehotal sa.
|
9. 1. 2003
Občianske spory priemiéra Dzurindu hrozia ďalšími trestnými oznámeniamiV zásadnej diskusii o politickej kultúre a charaktere nášho štátu sa objavil
nečakaný príspevok. Nie, nejde o ďalší principiálny prejav na tému politickej
kultúry na Slovensku. Ide skôr o to, ako tá dnešná kultúra moci funguje v
životnom kontexte. Ten je nezriedka zaujímavejší ako oficiálna vládna politika.
Občan Mikuláš Dzurinda bol nechtiac svedkom záludnosti sveta zločinu.
Údajný boss slovenského podsvetia Mikuláš Černák sa na lyžiach prerútil dvadsať centimetrov okolo predsedu vlády a nezabudol sa odpichovať mohutnými odrazmi ostrých palíc. |
8. 1. 2003
V časných ranních hodinách v neděli bylo zatčeno v Londýně šest mužů a jedna žena alžírského původu podle zákona proti terorismu z roku 2000. Žena byla posléze propuštěna, muži zůstávají ve vazbě. Ve středu 8.1. byl zatčen ještě sedmý muž. V ložnici bytu v londýnské čtvrti Wood Green byly nalezeny stopy smrtícího jedu ricinu, proti němuž není žádná protilátka. Jde o první konkrétní důkazy připravovaného teroristického útoku od 11. září. Policie neví, kolik ricinu bylo vyrobeno ani co s ním zatčené osoby hodlaly podniknout. Jed je především nutno najít. Londýnská policie konstatuje, že pokud se připravoval teroristický útok, byl by malý a soustředěný na jedno místo, nešlo by zřejmě o velké počty raněných a mrtvých. Zatčené osoby, které britská rozvědka MI5 sledovala měsíc, nemají spojení s Irákem. Ricin je známý hlavně jako efektivní nástroj pro nenápadné vraždění. Nejznámější obětí ricinu se v roce 1978 stal bulharský novinář Georgi Markov, který pracoval pro bulharské oddělení BBC. Agent bulharské rozvědky ho píchl do nohy deštníkem, když Markov čekal v Londýně na ulici na autobus a novinář zemřel o tři dny později. Instrukce, jak vyrábět ricin, byly nalezeny v Kábulu v jednom cvičebním středisku pro příslušníky organizace al Qaeda. (Podrobnosti v angličtině viz např. zde) |
8. 1. 2003
Tibor Huszár, fotografTibora Huszára skutočne nik neprehliadne. Mohutnou postavou a nekonvenčným správaním budí pozornosť i rešpekt svojho okolia, čiernobielymi fotografiami, zachytávajúcimi s dokumentárnou presnosťou reálny, často však úmyselne nevidený svet okolo nás, zase rešpekt umeleckej verejnosti. Absolvent umeleckej fotografie na pražskej FAMU pracoval celý život ako fotograf v slobodnom povolaní.
Po Novembri 89 vedel, že otvorením hraníc dôjde aj k svetovej konfrontácii a on chcel vedieť, kde je jeho miesto, akú má cenu. I to bol dôvod, prečo odišiel do New Yorku. Jeho fotografickým objektom sa stalo nielen vysnívané mesto, ale aj výtvarník svetového mena Koloman Sokol. Takmer tri desaťročia stoja pred jeho objektívom Cigáni, ako on sám bez akéhokoľvek pejoratívneho podtónu nazýva Rómov. Na jednej strane ho fascinuje ich sloboda a nepoddajnosť, na druhej strane je ostrým kritikom štátnej sociálnej politiky. Hovorí, že umenie sa dá robiť len vtedy, keď máte peniaze. Preto sa usiluje robiť taký biznis, ktorý mu umožní byť nezávislosť. I preto sa náš rozhovor nemohol začať inak ako otázkou o podnikaní, o to viac, že známy fotograf na stretnutie chvíľu meškal. Zdržali ho pracovné povinnosti v súvislosti s "biznisom". |
8. 1. 2003
Lidi mají rádi válku. Mají pocit zadostiučinění, když se to někomu - ten dotyčný ovšem musí být abstraktní a anonymní a nesmíte ho znát osobně - pořádně "nandá". Po všech válečných konfliktech poslední doby výrazně stoupla voličská podpora vlád, které válku vedly, válkou o Falklandské ostrovy, kterou vedla v osmdesátých letech Margaret Thatcherová, počínaje, a bombardováním Jugoslávie konče. S justicí, zdá se, je to obdobné. Lid (luza?) má neartikulovaný, podvědomý pocit, že abstraktní "zločinci" musejí být potrestáni, a vyjadřuje rozhořčení, jestliže nějaký "pseudolidumil" jako Václav Havel zabraňuje průchodu spravedlnosti tím, že lidem uděluje milosti.
(Tento komentář se vysílá dnes, ve čtvrtek 9.1.2003, v 18.10 v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo 6.) |
8. 1. 2003
Lubor Peremský
Úvodem bych shrnul to, co média veřejně prezentují jako fakta. Tak je to tady. Už to přišlo.Nakonec mne média přeci jen dostala z mé obyčejné průměrné občanské letargie.
Mám potřebu se vyjádřit. Nelze to déle vydržet. Co mne tak nadzvihlo? Nebylo to politické korytaření ani všeho schopní psi a jejich neschopní majitelé. Arciť. Je to milost.Prezidentská. |
8. 1. 2003
Václav Havel
Mé milosti a amnestie nemají, jak známo, dobrý zvuk. Nedělám si iluze, že jakýmkoliv dodatečným vysvětlováním na tomto špatném zvuku něco významně změním, ale přesto využívám i této příležitosti, abych se pokusil obsáhleji celé téma vysvětlit. Především je velký blud, píše-li se, že jsem udělil tu či onu kontroverzní milost. Každá milost je kontroverzní, každá milost je pro mne spojena s velkými rozpaky, s velkým váháním a téměř lékárnickým zvažováním všech argumentů pro a proti. Milostmi se zabývá zvláštní odbor mé Kanceláře, který shromažďuje příslušné spisy, navštěvuje vězně ve věznicích, jejich rodiny, postižené, sbírá bezpočet podkladů. Samozřejmě známe i stanovisko Ministerstva spravedlnosti k té které milosti. Na základě tohoto souboru informací potom rozhoduji.
Přebíráme vysvětlení Václava Havla, proč uděluje milosti a amnestie, z internetových stránek Pražského hradu (viz zde). Vysvětlení se zdá logické, humanitární, racionální a umírněné, zejména, když si prostudujete případy udělených milostí, uvedených také na stránkách stránkách prezidentské kanceláře. (JČ) |
8. 1. 2003
V nedávné době mě upoutaly dva články, které se týkají školství. První je od Radka Sárköziho, který se věnuje platům učitelů, druhý je rozhovor s ústřední školní inspektorkou, který vyšel v Lidových novinách.
|
8. 1. 2003
Francouzská politika:Nikdy neříkej nikdy, praví přísloví. Těmito slovy zareagovala v pondělním rozhovoru na radiu RTL Bernadette Chiraková, politická pýtie a žena francouzského prezidenta. "On ne sait jamais (Nikdy nevíte)," odpověděla na otázku, zda její muž zvažuje v roce 2007 opět kandidovat.
|
8. 1. 2003
Obnovená ruská iniciatíva na vytvorenie strategickej triády s Čínou a Indiou môže viesť až k vytvoreniu nového -- tripolárneho sveta.
O pražskom summite NATO sa vopred hovorilo ako o historickom medzníku. Aliancia sa rozširuje a podľa plánu by sa mala aj transformovať. No oveľa zásadnejšia iniciatíva, aspoň z hľadiska celkového globálneho usporiadania, sa začína rozvíjať mimo jej hraníc. Aj keď jej rozšírenie až k hraniciam Ruska a prísľub nového kola, ktoré líniu dotyku NATO -- Rusko ešte väčšmi roztiahne, určite prispeli k odhodlaniu spustiť novú "zodpovedajúcu" protiiniciatívu. Formálne na poslednú vlnu rozšírenia reagovalo Rusko oveľa pokojnejšie ako pri vstupe Poľska, Maďarska a Česka v roku 1999. "Nebolo to nutné," poznamenal ruský minister zahraničných vecí Sergej Ivanov. Pozoruhodne pokojne vyzeral i Vladimir Putin, keď o téme rokoval so svojím americkým náprotivkom, ktorý po pražskom summite zamieril hneď do Petrohradu. Bushova návšteva sa vysvetľovala ako upokojovanie Ruska a ubezpečenie, že rozšírenie nebolo namierené proti nemu. Paradoxom je, že tejto téme sa prezidenti venovali len pár desiatok minút. Akoby to Putina ani nezaujímalo. Bush z toho mal, samozrejme, veľkú radosť, pretože ho teraz zaujíma len Irak. V "bitke o Irak" -- zatiaľ "iba" diplomatickej, na pôde OSN -- sa totiž do značnej miery rozhoduje o budúcej podobe sveta. |
7. 1. 2003
"New ideas and trends in the study of Czech culture, language, and literature", to je název celodenní konference, která se bude konat v sobotu 11. ledna 2003 na velvyslanectví České republiky v Londýně, 25 Kensington Palace Gardens. Konferenci zahájí v 10 hodin odstupující velvyslanec ČR Pavel Seifter, vystoupí na ni britský bohemista Robert Pynsent z Londýna, který bude hovořit na téma "Národní obrození dnes", Robert Porter z Glasgow promluví o Vladislavu Vančurovi a Rusech, Petr Bílek z pražské FF UK o roli literatury v postkoministické éře, Neil Bermel z Sheffieldu bude mluvit na jazykové téma, Jiřina Šmejkalová z Durhamu o vydávání knih v češtině kdysi a dnes a Jan Čulík o nejnovějších českých filmech. |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
5. 1. 2003
Děkujeme všem, kteří v roce 2002 podpořili svými dary provoz Britských listů. Apelujeme na všechny čtenáře, aby nám na provoz BL finančně přispěli. Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 1. 2003 | Pět vloupaček, Kavan, Hubálek a indická větev případu Srba | Štěpán Kotrba | |
9. 1. 2003 | Romové: Hanba jednoho kontinentu | ||
9. 1. 2003 | Nanebovstúpenie Júliusa Satinského | Albert Marenčin jr. | |
9. 1. 2003 | Jak funguje Česká pošta | Petr Jánský | |
9. 1. 2003 | Monitor Jana Paula: Typický obraz české výtvarné scény, aneb etika a právo na počátku 21.století | Jan Paul | |
9. 1. 2003 | Rozpad? Ne, byla to státní porážka! | Petr Uhl | |
8. 1. 2003 | Jacques Chirac, prezident odsouzený k životnímu úspěchu | Josef Brož | |
8. 1. 2003 | O neartikulované touze po pomstě | Jan Čulík | |
8. 1. 2003 | Proč uděluji milosti a amnestie | Václav Havel | |
8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra |
Povodně a změna klimatu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 11. 2002 | Karlín volá o pomoc | ||
21. 10. 2002 | Prosba o pomoc | Jiří Svoboda | |
19. 9. 2002 | Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat | ||
16. 9. 2002 | IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka | Štěpán Kotrba | |
12. 9. 2002 | Akademicky trvalá udržitelnost | Topí Pigula | |
11. 9. 2002 | Co vlastně znamenaly nedávné záplavy | Eugen Haičman | |
11. 9. 2002 | Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi | ||
9. 9. 2002 | Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich | Jan Zeman | |
9. 9. 2002 | Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha | Štěpán Kotrba, Radek Mokrý |
Volba prezidenta ČR | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 1. 2003 | Rozpad? Ne, byla to státní porážka! | Petr Uhl | |
8. 1. 2003 | Proč uděluji milosti a amnestie | Václav Havel | |
8. 1. 2003 | O neartikulované touze po pomstě | Jan Čulík | |
7. 1. 2003 | Umění skandalizace | Zdeněk Jemelík | |
6. 1. 2003 | TV media o víkendu: Úředníci a politici | Josef Trnka | |
6. 1. 2003 | Přestřelka o milosti | Zdeněk Jemelík | |
2. 1. 2003 | Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? | Jan Čulík | |
1. 1. 2003 | Media uprostřed týdne: Havel končí, Špidla zdaleka ne | Josef Trnka | |
1. 1. 2003 | Zástupný problém: Havlovy milosti | Zdeněk Jemelík | |
30. 12. 2002 | Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit | Václav Žák |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe | ||
27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
23. 9. 2002 | Feminismus jako "mediální bublina" | Eva Presová | |
22. 9. 2002 | Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb | ||
17. 9. 2002 | Nečisté kšeftovanie s právami žien | Lubomír Sedláčik |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
3. 1. 2003 | Čeští studenti: "Skotská pohádka" | Jan Čulík | |
3. 1. 2003 | Platy učitelů | Radek Sárközi | |
14. 12. 2002 | Založení Učitelského odborového klubu - ASO | ||
26. 11. 2002 | Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3 | ||
20. 11. 2002 | Ve jménu (vysokoškolského) zákona | Topí Pigula | |
30. 10. 2002 | (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci" | ||
11. 10. 2002 | NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... | Václav Votruba | |
9. 10. 2002 | Škola včera, dnes... a možná ještě zítra | Darius Nosreti | |
23. 9. 2002 | Skandál se známkováním britských maturit |
Summit NATO v Praze | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 12. 2002 | LN: "Přišel Brzezinski a položil si věci na stůl"... | Jakub Žytek | |
26. 11. 2002 | Summit - Havlův nedramatický epilog | Josef Trnka | |
25. 11. 2002 | NATO: žádná vize v Praze | ||
25. 11. 2002 | Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy? | ||
25. 11. 2002 | Ze summitu NATO: kdy se hodí francouzština | ||
25. 11. 2002 | Už se to láme... | Jan Čulík | |
22. 11. 2002 | NATO: Pražští vyděrači | ||
21. 11. 2002 | Zakázaná zbraň: slova | Fabiano Golgo | |
21. 11. 2002 | Svět, NATO a my | Petr Kužvart | |
21. 11. 2002 | NATO ztratilo nepřítele a hledá novou roli |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 1. 2003 | Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) | Jiří Koubek | |
16. 12. 2002 | Digitální média veřejné služby III. | Zdeněk Duspiva | |
16. 12. 2002 | Soudnost, pane Berko, soudnost! | Štěpán Kotrba | |
13. 12. 2002 | "Pekařství " nebo "ČT"? | Jiří Koubek | |
13. 12. 2002 | KAUZA: Ostravská ČT | ||
12. 12. 2002 | Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element | Jan Čulík | |
7. 12. 2002 | Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT | Zdeněk Drahoš | |
5. 12. 2002 | Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra | Karel Mašita | |
4. 12. 2002 | Nával do televízneho kresla | Lubomír Sedláčik | |
3. 12. 2002 | Investigace nebo propaganda? | Jan Čulík |