"Spojené státy podezřívají, že al Qaueda získala od Iráku bojový plyn s ochromujícím účinkem na nervovou soustavu". Článek na toto téma zvíci 1800 slov publikoval ve čtvrtek americký list Washington Post. Vypadalo to zajímavě, až na drobnost. Druhý odstavec začínal větou: "Jestliže se prokáže že je tato zpráva pravdivá..." Ostatních 28 odstavců článku však neobsahovalo nic, co by potvrzovalo, že tato zpráva skutečně pravdivá je a obsahovalo několik důvodů, proč by čtenář měl dospět k závěru, že pravidvá není.

Jak bychom očekávali od listu Washington Post, zpráva byla pečlivě napsána a velmi pozorně zkoumána a analyzována. Avšak celý článek je v podstatě bezcenný, čteme v listě Guardian v článku od Briana Whittakera:

Zmíněné dílko je zajímavé nejen svým obsahem a způsobem zpracování, ale i časovými a námětovými souvislostmi. Navazuje velmi těsně na vydání knihy "Hradu smrt nevadí" Jana Žáčka a různých tématicky blízkých článků, např. Petra Žantovského "O špíně a žánrech" z AAAWebPages 29. 11. 2002. A těsně předchází vystoupení ministra vnitra Grosse ve zpravodajství televize Nova.

Digitalizace médií veřejné služby je velmi široký a komplexní pojem, přesto nebo právě proto bych chtěl být stručný bez zbytečného popisu notoricky známých faktů a informací. Kromě stručné rekapitulace vývoje a aktuální situace, chci ze svého pohledu naznačit problémy a související otázky a hlavně podpořit diskusi o celé problematice. Digitalizace, resp. přechod ze současného analogového vysílání na digitální je jednoznačnou perspektivou mediálního trhu ověřenou jak v zámoří, tak v Evropské unii, konkrétně poslední příklad v Německé spolkové republice, kde začalo na podzim vysílání digitální televize. Nechci se zbytečně vyjadřovat k potřebě digitalizace -- pozitivní odpověď je zřejmá. Otázky stručně znějí:

S politováním se proto domníváme, že Váš krok sotva může být z celé řady dobrých důvodů považován za něco jiného než za krok, kterým se i mnozí jiní snaží přimět vládu, aby předložila do parlamentu takový sociálně bezohledný návrh zákona, který bude pro pravicovou část Poslanecké sněmovny přijatelný, ale který bude v rozporu s programovým prohlášením menšinové vlády."

Pokuste se tedy zlepšit finanční situaci Britských listů i vy, kteří jste je doposud sice četli, ale nepřispěli. Zaplatíte si tak jen to, co využíváte stále solidárně zdarma - námi veřejně poskytovanou a vámi přijímanou službu - nezávislý zdroj informací i místo pro své diskuse.

Většina ze čtenářů Britských listů nepatří mezi nemajetné, naopak. Jsou mezi vámi majitelé a ředitelé firem, poslanci, senátoři i vládní úředníci. Je slušné váš trvalý zájem o Britské listy podpořit, protože ony tu jsou pro vás a bez vaší spouúčasti nebudou. Za poslední měsíc poskytlo z průměrného denního počtu cca 5500 čtenářů (přibližně 3500 osob čte každý všední den BL na webu, cca 2000 osob dostává Britské listy emailem) finanční příspěvek na provoz BL cca 10 lidí.

Výpisy z bankovního konta Občanského sdružení Britské listy budeme aktualizovat v následujících několika dnech, jakmile to bude časově a technicky možné.

Trestní oznámení, které jsme podali na bývalého jednatele OSBL, Tomáše Pecinu, pro podezření ze zpronevěry, prošetřuje stále kriminální služba Policie ČR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558). Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.