Občanský zákoník ve zvláštní části věnované nájmům bytů (§ 696 odst. 1) stanoví, že "způsob výpočtu nájemného...jakož i případu, ve kterých je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné, stanoví zvláštní právní předpis". Tímto předpisem byl právě zrušený cenový výměr. Jednostranné zvýšení nájemného ze strany pronajímatele proto podle tohoto ustanovení není možné. Obecné ustanovení o nájmu pak v § 671 odst. 1 stanoví, že "nájemce je povinen platit nájemného podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavřené smlouvy..." Žádný právní předpis nestanoví, že nájemce je povinen platit nájemné obvyklé v kterémkoliv jiném okamžiku než v době uzavření smlouvy, nebo nájemné, které pronajímatel požaduje za přiměřené, nebo nájemné, které pronajímateli přináší zisk atd., jak tyto požadavky Občanské sdružení majitelů domů formuluje. Pokud tedy má nájemce uzavřenou nájemní smlouvu, ve které je dohodnuto (stanoveno) nájemné podle zrušeného cenového výměru, není povinen platit žádné jiné nájemné. Ze slova "jinak" v § 671 totiž plyne, že přednost je dána nájemnému obsaženému ve smlouvě a úvahy o nájemném "obvyklém v době uzavření smlouvy", jsou na místě pouze tam, kde žádné nájemné nebylo smluveno (stanoveno(, což u nájmů bytů prakticky nepřichází v úvahu. Také důvodová zpráva k těmto ustanovením říká, že "výše nájemného stanoveného smlouvou, má přednost" a dále, že "obvyklým nájemným se rozumí nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy, nikoliv podle pozdějšího data." Soudy by tedy jen obtížně mohly rozhodovat a určovat výši nájemného podle "znaleckých posudků" určujících výši obvyklého nájemného v tom kterém okamžiku, jak to někteří pronajímatelé očekávají.

Zrušující nález ÚS má však mnohem závažnější důsledky, pokud jde o služby poskytované s bydlením. Zrušením cenového výměru přestává platit například rozdělení bytů do kategorií, výše platby za zařizovací předměty v bytě, výčet služeb, které musí zajišťovat pronajímatel, způsob stanovení záloh za tyto služby a způsob jejich placení a vyúčtování atd. Pokud to není výslovně uvedeno v nájemní smlouvě (a to zpravidla není), nejsou pronajímatelé nyní již povinni zajišťovat osvětlení a úklid domu, odvoz odpadu a nájemci bytů nejsou povinni platit měsíční zálohy za poskytování těchto služeb ani platit nájemné ze zařizovacích předmětů, které mají ve svých bytech. Všechny tyto povinnosti a způsob jejich realizace stanovil právě právní předpis zrušený nálezem ÚS. Právě toto, a nikoliv spory o nájemné, mohou být předmětem rozhodování obecných soudů, a tyto soudy dále zatěžovat.

Takováto destrukce vzájemných právních vztahů mezi nájemci a pronajímateli je důsledkem málo uváženého rozhodnutí ÚS, vedeného spíše snahou vyhovět zájmům malé skupiny pronajímatelů (reprezentované skupinou pravicových senátorů a, žel, i veřejným ochráncem práv), tedy spíše důvody politickými než odpovědným zvážením práv občanů.

Autor je předsedou Sdružení nájemníků ČR