Reportér zjevně hovořil s množstvím lidí, ale nepodařilo se mu - ač se skutečně snažil - získat důkazy pro tvrzení, že Irák al Qaedě poskytl tento chemický plyn. Žádný činitel nebyl ochoten veřejně vystoupit a tuto skutečnost otevřeně potvrdit.

Proto by bývalo rozumné v této etapě článek zatím netisknout a počkat, až budou k dispozici konkrétnější důkazy. To by se bývalo stalo, pokud by šlo o jakékoliv jiné téma, avšak v případě Iráku existuje příliš velké pokušení věc publikovat bez ohledu na okolnosti.

Tento článek byl lákavý, protože z něho vyplývalo, že Irák vlastní chemické zbraně, ale dokonce i to, že má těsné styky s al Qaedou.

Důsledkem zveřejnění tohoto nepodloženého článku bylo to, že obě tyto - nepodložené - informace se dostaly v Americe do oběhu. Články, zveřejněné v listě Washington Post, jsou okamžitě citovány jinými zpravodajskými organizacemi po celém světě, často v daleko kratší verzi a bez opatrných nuancí originálu.

Irák dál přispěl k šíření této "informace" tím, že ji popřel. Nemohl samozřejmě poskytnout žádné negativní důkazy, a tak jeho dementi znělo nepřesvědčivě.

O tomto článku v listě Washington Post se také diskutovalo na internetových stránkách BBC. Pod titulkem "Hledá se irácký kontakt s al Qaedou" konstatoval reportér BBC Paul Reynolds, že článek, zveřejněný v listu Washington Post, je součástí dlouhého a neúspěšného úsilí spojit Irák s al Qaedou.

Avšak i zde dochází k dlouhodobému efektu. Hovoří-li BBC o tom, že se hledá "chybějící spojení" mezi Irákem a al Qaedou, bude-li se to často opakovat, lidé nakonec bez důkazů dojdou k závěru, že takové spojení opravdu existuje.

Problematické je i to, jak novináři hovoří o iráckých zbraních. Někteří čtenáři namítají, že výraz "zbraně hromadného ničení" je tendenční. "Chemické, biologické a jaderné zbraně" je přesně popisný výraz, ale je to na opakování v článku příliš dlouhé. Tisková agentura Reuters a další zpravodajské organizace nyní - emocionálně - užívají výrazu "zbraně soudného dne". Ve skutečnost se však za "zbraně soudného dne" označuje cokoliv nepříjemného, co vlastní Irák, nikoliv co vlastní Spojené státy.

Například minulou středu napsala tisková kancelář Reuters: "Spojené státy pohrozily Iráku možnou jadernou odvetou, pokud by na jejich jednotky či na jednotky jejich spojenců [Irák] zaútočil zbraněmi soudného dne". Podívejme se, jak by to vypadalo obráceně: "Spojené státy pohrozily odvetou zbraněmi soudného dne proti Iráku, kdyby se staly americké jednotky či jednotky spojenců USA terčem [iráckého] útoku chemickými zbraněmi."

Mezitím, pokračuje autor, se k velké radosti farmaceutických společností ve Spojených státech pokračuje s programem očkování proti neštovicím, i když nedávná "exkluzivní zpráva" listu New York Times o tom, že prý Irák hrozí USA neštovicemi, je nyní velmi nepravděpodobná.

3. prosince totiž publikovala reportérka NYT Jodith Millerová neověřené tvrzení, že prý jakási ruská vědkyně, která měla kdysi přístup k celé sovětské sbírce 120 druhů neštovic, možná v roce 1990 navštívila Irák a poskytla Iráčanům tu verzi neštovic, která je možná odolná vůči očkování a mohlo by se jí využívat jako biologické zbraně.

Od doby, kdy tento článek vyšel, se ozvali kolegové této nyní už zemřelé sovětské vědkyně Nejli Malcevy a konstatovali, že Malceva naposledy navštívila Irák v letech 1971 - 1972 (jako součást celosvětového úsilí zlikvidovat neštovice) a naposledny cestovala do zahraničí (do Finska) v roce 1982.

Millerová také publikovala "hrůznou" zprávu o tom, že prá Irák si objednal miliony dávek atropinu. Atropin je protilátkou proti plynu, ochromujícímu nervovou soustavu, ale také je to normální lék pro léčení pacientů se srdečními chorobami. Nynější rozruch americké vlády v této věci je velmi podivný, protože dosud USA povolovaly Iráku nakupovat atropin v rámci nákupu normálních zdravotnických zásob.