Ve hře jsou - mimo postu prezidenta - funkce dvou viceprezidentů a pět peruánských členů spolu s 10 náhradníky Andského parlamentu pro volební období 2006 - 2011, zároveň se volí 120 kongresmanů v 25 volebních obvodech. Podmínkou vítězství v prezidentských volbách je nadpoloviční výsledek, jinak se musí konat druhé kolo voleb na začátku května.

Podle 85,467 % hlasů, doposud sečtených do 14. 4. 2006 15:33 z 16 494 906 oprávněných voličů v prezidentské části voleb dostal prozatím Ollanta Humala Tasso, 43, Unión por el Perú, 3 447 598 platných hlasů (30,940 %). Proti němu stál někdejší prezident, sociální demokrat Alan García Pérez, Partido Aprista Peruano (2 721 144 platných hlasů, 24,420 %). Další protikandidátkou je žena. V peruánských poměrech věc značně exotická. Představitelku konzervativců, pravicovou právničku Lourdes Flores Nano, 46, Unidad Nacional, podporuje 23,464 % voličů (2 614 545 platných hlasů). A jen ona podporuje dohodu FTA s USA. Kandidáti Martha Chávez Cossio, Alianza por el Futuro (831 070 hlasů, 7,458 %), Valentín Paniagua Corazao, Frente de Centro (640 041 hlasů, 5,744%), Humberto Lay Sun, Restauración Nacional ( 482 694 hlasů, 4,332 %) a dalších 14 kandidátů, kteří získali méně než jedno procento, tak vypadávají ze hry. Pikantní je, že Javier Diez Canseco z Partido Socialista získal jen 0,496 %...

Doposud bylo sečteno 1 543 196 čistých a 350 588 neplatných hlasovacích lístků, vyjadřujících tak většinou protest vůči peruánskému volebnímu systému, kde je volba povinná pod pokutou 136 soles (asi 41 dolarů), což je přibližně čtvrtina roční minimální mzdy.

Obdobné procentní výsledky pak jsou zaznamenány v kongresové části voleb. Nicméně, volební "absentérství" ze zvýšilo, když tolik občanů platně nehlasovalo pro žádného kandidáta. Reprezentují 14 procent oprávněných voličů. Politická strana musí vyhrát minimálně pět míst ve dvou volebních obvodech nebo 4% celostátních platných hlasů, aby byl reprezentována v kongresu.

Podle předběžných odhadů by rozdělení křesel v kongresu mohlo vypadat takto: UPP 42 (Ollanta Humala), APRA 38 (Alan Garcia) , UN 17 (Lourdes Flores), AF 13 (Alianza por el Futuro, nástupci Alberta Fujimori), FC 5 (Frente de Centro), PP 3 (Peru Posible, vládnoucí strana).

Vládnoucí strana klesla z 45 křesel na 3. To je debakl. UN má stejnou reprezentaci jako dříve: 17 míst. APRA se stala rozhodující stranou. Je to jediná strana, která by mohla ustanovit povolební koalici vlevo (s UPP) nebo vpravo (s UPP). Alianza por el Futuro zvýšila svůj podíl křesel z 3 na 13. Oni jsou předpokládanou silou a budou mít jeden hlavní cíl: připomenout Alberta Fujimoriho. Jedním z největších vítězů v této formaci je Fujimoriova dcera, Keiko.

V roce 1992, po dvou letech v úřadě, prezident Alberto Kenyo Fujimori (Změna 90-Nová většina- C90/NM) provedl převrat proti vlastní vládě, vymohl si diktátorské pravomoci, rozpustil parlament a pozastavil platnost ústavy. Za doby jeho vlády komando Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA) déle než tři měsíce zadržovalo v limské rezidenci japonského velvyslance 72 rukojmích. Po útoku speciálních jednotek byli všichni únosci zabiti. Tři Peruánci ze čtyř se domnívali, že měl prezident přistoupit na požadavky únosců. V roce 2000 proběhly nové prezidentské volby, Fujimori musel odstoupit.

Koalice UPP-AF by prospěla Humalovi tím, že přenese blíž k legislativní většině a sníží jeho závislost na APRA nebo jiných stranách. Zatím ale myšlenka na nějaký druh dohody mezi oběma stranami provokuje ostře negativní reakce uvnitř obou táborů. Není divu, je před druhým kolem voleb a o koalicích se vyjednává po volbách. Takže namísto vyvážené koalice blíže středu bude snaha o levicový blok. Druhou neznámou je hlasování voličů v zahraničí. Těch bylo celkem 458 000 a 250 000 jich hlasovalo. Sečteni budou až na poslední chvíli.

Kapitálový trh vypadá prozatím stabilizovaně - investoři počítjí s povolebním zmírněním radikální rétoriky a s vlivem Lourdes Flores, která je silným stoupencem dohody o volném trhu se Spojenými státy - FTA. Prezident Toledo se snažil, aby dohoda FTA s USA byla schválena na zasedání kongresu. Jak to ale prozatím vypadá, marně. Odmítají to oba favorité voleb.

Elecciones Presidenciales, Congresales y de Parlamento Andino Peru 2006 ZDE

Pokud se potvrdí tyto předběžné výsledky a nikdo z prezidentských kandidátů neobdrží nadpoloviční většinu, rozhodne o příštím peruánském prezidentovi druhé kolo. V něm by se 7. května utkali dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního, nejspíše Ollanta Humala a Alan García. Definitivní oficiální výsledky budou známy do 20 dnů.

Bushova administrativa nedokázala rozpoznat zvýšenou touhu Latinské Ameriky po politické nezávislosti a sociálně-ekonomické spravedlnosti. A nedokázala si přiznat, že politika "volného trhu" zhoršila již tak špatnou životní úroveň v oblasti.

Zděšení americké vlády či nadnárodních společností se nelze divit. Humalu nazývají "nacionalistou". Jen proto, že by dal peruánské zájmy před příkazy Washingtonu. Nově zvolení levicoví prezidenti se jim totiž ve snaze zlepšit materiální a finanční zabezpečení "svého" obyvatelstva snaží sáhnout na jejich zisky a zbrzdit také drancování latinskoamerické přírody. Z více než půl miliardy Latinoameričanů jich totiž sto miliónů musí vystačit s méně než dolarem na den! Podle Zprávy OSN o lidském rozvoji za rok 2005 je nerovnost v příjmech v Latinské Americe srovnatelná jen se subsaharskou Afrikou. Nelení však ani nadnárodní společnosti. S pomocí  silové diplomacie USA a dalších zemí a s  pomocí místního, většnou pravicovově orientovanéh tisku útočí na nové vlády jednotlich zemí a různými způsoby se proti demokraticky zvoleným vládám snaží vytovřit opoziční frontu z řad domácího obyvatelstva.

Většina se však zatím kampaní zviklat nedala. Ve většině zemí do nástupu nových "rudých" prezidentů neznali nic podobného, jako sociální dávky nebo důchody. Mezi obyvatelstvem byla vysoká negramotnost, lékařská péče byla na velmi nízké úrovni, hospodářství stagnovalo či zaznamenávalo nepatrný růst. Země se nemohly rozvíjet.

A nyní? Díky penězům získaným např. zavedením regulace některých cen a znárodněním vodovodů a kanalizací (Argentina), nebo zvýšením daně cizím ropným firmám a vymáháním jejich daňových nedoplatků a částečným znárodňováním nebo vytvářením společných podniků (Venezuela) se podařilo již mnoho. Brazilský prezident Lula zavedl nový příspěvek pro 8,5 miliónu Brazilců. Uruguayský Tabaro Vázquez vyhradil 200 milionů dolarů na boj proti hladu, začala být vyplácena podpora ve výši 50 dolarů měsíčně rodinám žijícím v extrémní chudobě a připraveny jsou i další sociální programy. A to je jen začátek...

Nejdále se podařilo zajít vládě prezidenta Cháveze. Té se za více než šest let vlády podařilo, i přes silnou opozici, snížit dětskou úmrtnost z 21,4 promile na 16,7 promile (16 zemřelých do 1 roku na 1000 narozených dětí. Mortalita dětí do 1 roku činí ve státech EU 5,2 na 1000 narozených dětí, na rozdíl od roku 1980, kdy se hodnota pohybovala na 12,4/1000. Pro srovnání - Japonsko uvádí 4,1/1000, USA 6,4/1000 v Číně činí úmrtnost již 45,5/1 000, v Indii pak dokonce 63,1/1000. "Nejbezpečnější" zemí pro narození dítěte je Švédsko - 3,5/1000), vymýtit vysokou negramotnost a např. index chudoby snížit ze 48 % (1998) na 37 % a předpokládá se, že chudoba bude plně odstraněna do roku 2021. Hospodářský růst dosahoval na konci loňského roku 9,4 %.

Latinskoameričtí politici dali najevo odpor vůči plánu amerického prezidenta George Bushe na celoamerickou zónu volného obchodu (ALCA) jeho nahrazením Bolívarovskou alternativou integračních dohod (ALBA), kterou prosadil venezuelský prezident Hugo Chavéz. Další společnou akcí je energetické zajištění regionu. Společný plynovod by měl vést z Venezuely, přes Brazílii a Uruguay až do argentinské Patagonie. Osm tisíc kilometrů dlouhá stavba, jejíž cena je odhadována na dvacet miliard dolarů, by měla do sedmi let spojit venezuelský přístav Puerto Ordaz s patagonským Neuquenem.

I národní plodina - koka patří k hlavním tématům peruánských prezidentských voleb. Všichni tři hlavní kandidáti se shodli v tom, že násilné ničení kokových platnáží, které prosazují Američané, není možné.

Možná až Bushova administrace skončí, Spojené státy budou nakonec nuceny uvědomit si potřebu přehodnocení americké politiky na kontinentu a považovat své sousedy jako partnery, oprávněné k jejich vlastní politické volbě.

Jestliže to naudělají, , Spojené státy budou stát před rizikem zvýšené izolace a zmenšujícím se vlivem v Latinské Americe. Jejich roli ekonomického partnera hravě nahradí Čína, Japonsko, Kanada a Evropská unie. A to je příležitost i pro Českou republiku.

V roce 2003 zrušilo Peru pro turisty z ČR vízovou povinnost. Pivovar za téměř sedm milionů dolarů (asi 175 milionů korun) dodá do Peru česká společnost DIO. Peru má zákon podporující free software, existuje zde potenciál pro rozvoj spolupráce v oblasti hi-tech. Česko do Peru vyváží elektrická generátorová soustrojí, kolejnice, potrubí, pletací a prošívací stroje, sklo, pistole. Rozvíjí se cestovní ruch a země Inků láká české turisty, odchované Zamarovským.

Český premiér Jiří Paroubek vyzdvihl při své návštěvě hospodářské úspěchy brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který jej přijal ve svém paláci v metropoli Brasílii, a připomněl, že Brazílie dokázala v posledních letech zkrotit vysokou inflaci v řádech set procent. Paroubek zdůraznil, že podporuje úsilí Brazílie o získání statusu stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Navázat na tradici společných podniků na výrobu cementu v Brazílii a podílet se na budoucí produkci biopaliv, tramvají či rodinných pivovarů v Brazílii má zájem český stát i soukromé firmy.

Česká republika se rozhodla hledat v Latinské americe partnerství a trhy, které kdysi opustila, a to je dobře.

Peru - CIA Factbook - v angličtině ZDE

Média

Kandidáti