14. 4. 2006
ANALÝZA JEDNOHO PŘÍSPĚVKUV ČRo7 si myslí, že stát peníze pumpujeMediální manipulace v Radiu PrahaJest to s podivem, ale i v Českém rozhlasu existují stále ještě novináři, kteří si nepřečetli Kodex tohoto média veřejné služby - jako základní normu pro posouzení kvality jejich práce. A to přesto, že tento dokument byl přijat a jeho dodržování stalo se součástí podmínek pracovní smlouvy každého z nich. I externistů. Jedním z těch, kteří si emocionální příznakovost ve zpravodajství, spekulaci a ničím nepodložené domněnky přisvojili jako základní metodu práce, je i redaktor zahraničního vysílání Českého rozhlasu, Josef Kubeczka. Nestalo se to poprvé, ale naposledy 13. 4. 2006, čili včera. Redaktor média veřejné služby se nechtěl před svými kolegy z bulváru nechat zahanbit, a tak zvolil pro zprávu o podpoře VZP jadrný titulek. Stejně jadrný byl i obsah příspěvku, zakončený spekulativní domněnkou autora, nepodloženou nejen realitou, ale i dostupnou zkušeností. Myšlenkový stereotyp a redaktorův "názor" převážily nad realitou. A zpráva pořadu Události se vydala do celého světa - jako dokonalá reprezentace České republiky, Českého rozhlasu i kvality jeho redaktorů. |
Stát do VZP opět napumpuje penízeVláda pomůže Všeobecné zdravotní pojišťovně další finanční injekcí. Dostane 2 a půl miliardy korun jako tzv. předsunutou platbu. Je to už podruhé, co stát napumpuje peníze do VZP. Ke stejnému kroku vláda přistoupila v lednu, kdy na úkor druhého pololetí předsunula 3 miliardy korun. Menší zdravotní pojišťovny takový postup kabinetu kritizují. Jako naprosto nesystémovou věc vidí tento krok vlády výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Stát má podle něj platit v pravidelném rytmu. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha mají tyto peníze zlepšit finanční situaci největší zdravotní pojišťovny v zemi a zkrátit platby po době splatnosti zhruba o deset dnů. Původně ale ministr Rath žádal o půjčku pro VZP: "My jsme se rozhodli nejít cestou půjčky, ale jít cestou předsunuté platby. V podstatě jde prakticky o totéž, to znamená zdravotní pojištění by ještě do konce tohoto měsíce mělo obdržet zhruba částku 2 a půl miliardy od ministerstva financí." Stát tedy poskytne pojišťovně platby za pojištěnce dřív, než by na ně VZP měla podle zákona nárok. Tato předsunutá platba podle ministra Ratha nezadluží systém v době, kdy už bude po volbách vláda v nové sestavě. Předsunuté platby jsou podle něj koncipovány tak, že jimi stát pravidelně podporuje hospodaření VZP v zimních měsících, kdy jsou lidé víc nemocní. Oproti zimě jsou výdaje zdravotních pojišťoven v létě o deset procent nižší. Další předsunutou platbu si podle něj vláda může dovolit také díky nedávnému zvýšení odvodů státu za jeho pojištěnce. Podle ekonoma Václava Sládka ale tento způsob předfinancování sám o sobě nic neřeší a musí následovat jediné - šetřit, kde se dá: "Tento způsob předfinancování v podstatě sám o sobě problémy nevyřeší. Znamená to pouze, že prostředky, které by VZP dostalo v průběhu roku, dostane dříve a nedostane je v pozdějších termínech. Předpokládá se přitom, že do splatnosti těch termínů alespoň část svých problémů, tedy závazků po splatnosti vyřeší. Tímto způsobem VZP na to řešení problémového portfolia dostane více času, tedy bude mít reálně možnost dotáhnout nějaké úsporné programy v čase. Znamená to, že tato předplatba od státu umožní rozložit ty programy v čase a pokusit se je vyřešit. Nicméně pokud se to nepodaří realizací úsporných opatření, tak je to pouze přenesení problémů do budoucna." A ty by už měl řešit nový ředitel VZP. Vláda by na jeho místě ráda viděla dosavadního ředitele Všeobecné fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí Pavla Horáka. Takový návrh také pošle do Poslanecké sněmovny. Pavel Horák je podle ministra Ratha fundovaným manažerem, který má zkušenosti i ze zahraničí a v posledním roce vedl tři největší nemocnice v Praze. "Jde o velmi úspěšného manažera, který za poslední roky, kdy nastoupil do funkce ředitele Všeobecné fakultní nemocnice, dokázal zastavit každoroční propad hospodaření této nemocnice, a dokonce ten trend dokázal obrátit," řekl ministr Rath. Je otázkou, zda by se mu stejný obrat povedl ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Zpráva: více otázek a pochybností, než odpovědí a jistotUž titulek používá "básnivého" jazyka, se zpravodajskou strohostí polemizujíc obrazem staré, namáhavé a rezavé pumpy, vynášející temné peníze z hlubin temné studny. Vláda pumpuje. Namísto do kapsy redaktora, pumpuje do VZP. Další obraz je hned o větu dále. Bolestivá jehla cpoucí vpichem bankovky do těla nenasytné příšery. V čtvrté větě autor nevysvětlí, co je to předsunutá platba z věty třetí. Zato sdělí s prstem varovně vztyčeným: "Už podruhé!" Potřetí se asi bude vraždit... V páté větě se dozvíme, že stejný krok provedla vláda na úkor nějakého pololetí. Byly to tři miliardy. To je peněz, paní Hamáčková... No a na závět úvodního shrnutí se dozvíme větu hodnotící, kde kritiku reprezentují nedefinované "menší pojišťovny". V prvé větě příspěvku kritik dostává tvář. Naprosto nesystémovou věc vlády vidí jakýsi oborový lobbista Gajdáček. Žádná z pojišťoven. Pro dokreslení: předmětem činnosti Svazu zdravotních pojišťoven je "tvorba zásad společného postupu (sjednocování postupu) členů svazu pro jednání se státními orgány, zájmovými sdruženími poskytovatelů zdravotní péče, příp. pojištěnců a zaměstnavatelů ve věcech týkajících se systému veřejného zdravotního pojištění jako celku a účasti zdravotních pojišťoven v tomto systému, výměna zkušeností a tvorba společných výkladů stanovisek a postupů k provádění veřejného zdravotního pojištění " Členem tohoto "občanského" sdružení je 8 zaměstnaneckých pojišťoven. Avšak není členem ta pojišťovna, o kterou se Svaz většinou otírá. VZP. Všeobecná pojišťovna. Veřejná pojišťovna. Je to takový kartel malých. Kartel je úmluva o jednotných podmínkách, o závaznosti ujednání, o rozdělení trhu či o rozvržení výroby na účastníky, o chování na trhu, která významným způsobem ovlivňuje nabídku trhu. "Cenový kartel je obecně považován za zvlášť závažné omezení soutěže," uvedl předseda ÚOHS Josef Bednář v jiné souvislosti větu, kterou by mohli tesat do kamene i liberální ekonomové. Bude-li nás víc v houfu, i vlk uteče... Teprve pak dostává prostor ministr - na jednu větu. Pokračuje redaktor. Ministra už netřeba. Konečně se čtenář dozví, co je to předsunutá platba... To, co se ovšem nedozví čtenář, a nadozvěděl jsem se ani já, kdo je "ekonom" Václav Sládek. Je několik možností
Správných může být i více odpovědí... V závěru Sládkova monologu ovšem padá jedna věta, kterou zaznamenejme pro budoucnost: "pokud se to nepodaří realizací úsporných opatření". Ta je klíčem k pointě redaktora. V poslední části je redaktorem odříkán profil nového kandidáta na šéfa VZP. "Podle ministra Ratha". Prý. Ministr Rath mlčí. Byl vypnut po jedné větě. V poslední větě příspěvku totiž redaktor porušuje snad všechna pravidla žurnalistiky. Spekuluje o něčem, o čem ví kulový a co se ještě nestalo. S jednoznačným cílem. Uškodit. MUDr. Pavel Horák,CSc., MBA - v roce 1995 místopředseda LOK, předseda SČL, předseda OS ČLK Praha 2, v roce 1995 sekundární lékař na III. interní klinice 1. LF UK a VFN, náměstek ředitele VFN, člen vědecké rady ČLK, ředitel tří propojených pražských fakultní nemocnic (VFN, FTNsP a FN Na Bulovce), nyní ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice - nemocnice, patřící mezi největší nejen v České republice, ale v celé Evropě, léčící více než pět desítek tisíce lidí ročně a spravující majetek 45 klinik, ústavů a oddělení za desítky miliard. Podle poslední výroční zprávy je roční rozpočet VFN je více než čtyři miliardy ročně. Tržby od VZP v něm činí více než 2 miliardy, tržby všech ostatních pojišťoven dohromady méně tři čtvrti miliardy. Tolik k podílu na trhu. Průměrný výdělek lékaře je zde 40 000 Kč, výdělek farmaceuta 35 000 Kč. Odborná pracoviště VFN jsou výukovými základnami lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných fakult a výukovými základnami pro další vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví. Dokument, který nikdo nečteZákon o Českém rozhlasu předpokládal přijetí Kodexu, který má stanovit zásady naplňování služby veřejnosti v oblasti rozhlasového vysílání, závazné pro Český rozhlas a jeho pracovníky. Kodex má sloužit nejenom jako vodítko pro správné rozhodování při řešení konkrétních otázek a problémů rozhlasového vysílání, ale současně představuje závazek kvality daný posluchačům a veřejnosti. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Už v preambuli se praví, že Český rozhlas poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy. Provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí a přispívá tak k propagaci dobrého jména České republiky. Pracovníci, kteří se podílejí na vysílání služby veřejnosti, musí splňovat vedle odborných požadavků také požadavky mravní. Veřejným zájmem je pro potřeby tohoto Kodexu takový zájem, který je výrazem obecně prospěšných potřeb a zájmů společnosti na rozdíl od zájmu individuálního nebo skupinového. Tolik definice. Bod 6.6. Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti. Bod 6.7. Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Bod 6.8. Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. ... Bod 6.10. Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Český rozhlas nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. ... Bod 6.14. Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských pořadech počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. V publicistických pořadech obsahujících osobní stanovisko autora se nesměji odchylovat věcně od pravdy. Bod 6.17. Editoriální rozhodování ve stanicích se řídí především kritérii vyplývajícími z Kodexu. Za obsah zpravodajských a publicistických pořadů odpovídá šéfredaktor příslušné stanice. Bod 12.2. Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí přispívá k propagaci dobrého jména České republiky a spoluvytváří objektivní obraz České republiky v zahraničí. Bod 16.3. Slovní formulace užité hlasateli, moderátory a redaktory ve vysílání by se měly vyhýbat frázím, klišé nebo jinému zplošťování obsahu jazyka. Bod 21.8. Všechny nahrávky používané ve vysílání musí věcně správně vyjadřovat skutečnost, nesmějí být editovány tak, aby se změnil či zkreslil význam a kontext sdělení. Závěr ... Má-li být Kodex skutečným pomocníkem a měřítkem jednání pracovníků Českého rozhlasu, předpokládá jeho praktické uplatňování pravidelně vyhodnocovat zkušenosti s jeho působením v praxi a projednávat návrhy případných změn a doplnění. Za tímto účelem budou vedení Českého rozhlasu, profesní organizace a odbory dbát o pravidelné projednávání otázek a problémů, jež v souvislosti s působením Kodexu v praxi vyvstanou, aby tento dokument zůstal užitečným a obecně respektovaným nástrojem podpory služby veřejnosti, schopným udržet krok s vývojem společnosti i rozhlasového oboru. Autor je členem Rady Českého rozhlasu a stále ještě prostým členem ČSSD. V článku nevyjadřuje názor Rady, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, US-DEU, ODS ani nikoho jiného. Nedělal to nikdy a nikdy to dělat nebude. Nemá toho zapotřebí, neb se svými vlastními, věšinou kontroverzními názory si vždy vystačil. Jeho životopis je na stránkách Britských listů už dlouho a v něm se veřejně a cynicky vyznává ze všech dosavadních tvůrčích, soukromých i politických hříchů. |