Pokuta pro Syngentu za pokusy s GM sójou v brazilském pralese

Brazilská agentura pro ochranu životního prostředí udělila švýcarské agrochemické firmě Syngenta pokutu 1 milion reais (v přepočtu 386 tisíc euro) za provádění nezákonných pokusů s GM sójou poblíž brazilsko-argentinské hranice v ochranné zóně parku Iguacu Falls, který byl v roce 1994 zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Brazilské úřady udělení pokuty oznámily během jednáním signatářů Konvence OSN ochraně biologické rozmanitosti, které probíhalo koncem března právě v Brazílii. Podle tiskové agentury Reuters požádala vládní ekologická agentura soud o souhlas s likvidací nelegálně prováděných testů firmy Syngenta.

Platné brazilské zákony zakazují pěstování GMO v chráněných územích a v jejich ochranných zónách. Podle zprávy tiskové agentury Reuters byla nalezena pokusná pole Syngenty s GM sójou necelých 6 kilometrů od národního parku, ačkoli brazilský zákon stanovuje jako minimální vzdálenost 10 km.

Syngenta je v podezření i z nelegálního šíření GM kukuřice v USA a EU

V loňském roce upozornil článek časopisu Nature (http://www.nature.com) na to, že firma Syngenta v letech 2001 až 2004 vyrobila a prodala stovky tun GM kukuřice Bt10, která v té době ale nebyla schválená pro lidskou výživu v žádné zemi na světě. Podle článku v Nature vedla firma Syngenta tajná jednání s vládou USA o tom, jak a kdy tuto informaci sdělit veřejnosti, aniž by vznikl skandál z toho, jak chatrná je kontrola GMO.

Mezinárodní ekologická organizace Přátelé Země (http://www.foei.org) uvádí Syngentu a její GM kukuřici jako příklad toho, že se průmysl genetických manipulací vymyká veřejné kontrole. Adrian Bebb z Přátel Země říká: "Syngenta po čtyři roky tajila, že farmářům prodává semena neschválené geneticky modifikované plodiny. Jak mají Syngentě věřit spotřebitelé a farmáři v budoucnu? Ještě horší je chování vlády USA, která o problému věděla celé měsíce a snažila se ho udržet v tajnosti. To je naprostý skandál."

Evropská komise sice následně uklidňovala veřejnost, že legislativa EU v oblasti GMO je údajně nejpřísnější na světě a že schvalovací procedura prý "poskytuje jistotu, že na evropský trh jsou pouštěny pouze takové transgenní organizmy, jejichž konzumace je bezpečná jak pro lidi, tak pro zvířata." Přátelé Země tvrzení Evropské komise zpochybňují analýzou chyb v práci Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) "Throwing caution to the wind".

Ke kritice Přátel Země se přidávají i další organizace ekologů, spotřebitelů zdravotníků, které 6. října 2005 společně vyzvaly EFSA, aby komerční zájmy neupřednostňovala před ochranou zdraví a životního prostředí.

Prohlášení Přátel Země, EUROCOOP, Evropské ekologické kanceláře, Evropské aliance pro veřejné zdraví a Greenpeace kritizuje práci EFSA v oblasti GMO. Podle nevládních organizací by EFSA měla zvýšit transparentnost rozhodovacích procesů a změnit vědecké panely tak, aby byly nestranné a nezávislé na průmyslu. V souvislosti s touto výzvou organizace Greenpeace uveřejnila studii, která poukazuje na chyby EFSA při schvalování GM kukuřice BT11 a která konstatuje nedodržení pravidel EU pro hodnocení rizik GMO.

Ambrozek povolil u sousedů zakázanou GM kukuřici i v ptačí rezervaci Natura 2000

V září 2005 oznámila organizace Greenpeace, že ing. Oldřich Horák v rozporu se směrnicemi EU pěstoval GM kukuřici MON810 firmy Monsanto v Čejči u Hodonína. Pan Horák podle sdělení Greenpeace pěstoval GM kukuřici v přísně chráněné ptačí rezervaci Natura 2000.

Greenpeace přímo na poli provedla testy, které potvrdily přítomnost GM kukuřice MON810 firmy Monsanto a zdokumentovaly, že pole v rozporu s nařízením vlády č. 145/2005 Sb. z 13. dubna 2005 nebylo řádně označeno.

Ministra životního prostředí Libora Ambrozka ponechal znepokojující nález Greenpeace v klidu. Porušení směrnice EU i nařízení vlády přešel Ambrozkův úřad mlčením. Už na jaře 2005 odmítl ministr požadavek Greenpeace, aby nepovolil komerční pěstování GM kukuřice MON810 firmy Monsanto. Organizace Greenpeace argumentovala, že zákaz GM kukuřice MON810 vydalo už sousední Rakousko (1999) a Polsko (březen 2005), ale i Maďarsko (leden 2005) a Řecko.

Ambrozka nepřesvědčilo ani to, že zákaz GM kukuřice je odůvodněn neexistencí řádného monitorovacího plánu vyžadovaného EU. Českému ministerstvu životní prostředí na rozdíl od zahraničních kolegů postačilo, že firma Monsanto předložila 10 let starý monitorovací plán, který ignoruje výsledky vědeckých studií, které upozornily na možnost řady nepříznivých účinků na životní prostředí.

Na základě článku časopisu Nature a zpráv Reuters, Agronavigator, Greenpeace, Přátel Země a Unesco zpracovala Linda Nová.