14. 4. 2006
Krize německého zdravotnictví se prohlubujeDohoda tří velkých stran tzv.Koalitionsvertrag CDU, CSU, SPD z 11.listopadu loňského roku, na jejíž základě byla vytvořena velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové, zdůrazňuje velký politický význam zdravotnictví. Nejen jako garanta zajištění vysoké zdravotní péče o osmdesátimilionové obyvatelstvo, ale i největšího zaměstnavatele, v jehož řadách stojí na čtyři miliony pracovníků. Upozorňuje, že vysoká lékařská péče pro každého má dnes cenu a ta se odráží ve stále rostoucích výdajích, způsobených zdravotním pokrokem a demografickým vývojem. |
Aby bylo možno vyrovnat se s tímto vývojem, který se projevuje finančním tlakem, je zapotřebí podle velké koalice modernizaci zdravotnického systému. Koaliční dohoda nechává zatím otevřenou otázku, jak toho dosáhnout s poukazem, že křesťanské strany CDU a CSU na straně jedné a sociální demokraté na straně druhé mají protichůdné koncepty. V prvém případě jde o tzv. Solidární zdravotní prémii , v druhém o Občanské pojištění, přičemž dohoda konstatuje, že jsou navzájem neslučitelné. Proto slibují, že během tohoto roku se pokusí vzájemně dosáhnout dohody, která by dala trvalý základ pro zajištění výkonného , solidárního a pevně demografického zdravotnictví. Dohoda je v tom, že se budou zkoumat i zkušenosti jiných zemí z této oblasti. Zachována má přitom být svobodná soutěž mezi soukromými a ze zákona určenými pojišťovnami a lékař bude mít svobodu určit si vlastní volbu. Moderní sociální stát bude muset svým občanům zajistit povinné pojištění vzhledem k tomu, že stále rostoucí počet populace jej nemá. Ačkoliv uplynulo již půl roku od přijetí tohoto dokumentu, na obzoru se zatím neobjevuje řešení, což se odráží na stále rostoucí nevoli mezi lékaři a zdravotníky. Ta se nejprve projevila masovou lednovou stávkou zejména privátních německých lékařů, doprovázenou protestními shromážděními v různých částech země. Vyvrcholila pak dvaceti tisícovým shromážděním v Berlíně před spolkovým ministerstvem zdravotnictví. Pod ústředním heslem Zdraví udržet namísto nedostatek spravovat prošli demonstranti zastupující 40 lékařských svazů Berlínem, aby tak podpořili své požadavky proti léta trvající anti lékařské politice. Hlavní kritikou směrem k politikům bylo obvinění, že se snaží podstrčit černého Petra podfinancování zdravotní péče lékařům, kteří, aby udrželi systém, pracují bez odměny. S tím je nyní konec, znělo jednohlasně z úst demonstrujících, podle kterých jedna třetina lékařských výkonů není v současné době hrazena. Sociálně demokratická ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová k protestům lékařů prohlásila, že některým problémům lékařů dobře rozumí. Skutečně je přemíra byrokracie a nespravedlivé rozdělování honorářů. Mnoho lékařů stojí skutečně zády u zdi. Od té doby uplynuly čtyři měsíce a v zásadě se opět nic nezměnilo. Další protesty se nedaly dlouho čekat a do stávky vstoupili lékaři a zdravotnický personál univerzitních klinik. Jde o největší protestní akci tohoto druhu, ke které se připojilo na 12 tisíc zaměstnanců, požadujících více peněz a lepší pracovní podmínky a která trvá již od poloviny minulého měsíce. V úterý se pak sešlo v Kolíně nad Rýnem na šest tisíc lékařů z celého Německa na ústřední demonstraci, kterou organizují lékařské odbory Marburgského svazu a Athanasios Drougias. K obdobné demonstraci došlo ve 26 místech a předcházela jí protestní shromáždění tisíců lékařů univerzitních klinik po celém Německu, žádající navýšení mezd o třicet procent. V Göttingenu, Hannoveru, Mohuči, Heidelbergu, Tübingenu, Freiburgu, Ulmu, Würzburgu, Mnichově, Jeně, Magdeburgu, Halle, Lipsku a Drážďanech vysvětlovali lékaři tamním pacientům, jak špatné má tamní zdravotnický personál pracovní podmínky. Stalo se tak poté, co ztroskotalo tarifní jednání se zaměstnavateli, kteří zatím nepředložili žádný protinávrh. Pokud nedojde k dohodě, jsou připraveni stávkovat kliničtí lékaři v Hannoveru, Würzburgu, Jeně,Heidelbergu, Tübingenu a Erlangenu s cílem tamních odborů zvýšit tlak na zaměstnavatele. Marburgský svaz , který stojí za těmito akcemi, věří, že po týdnech stávek bude dosaženo v nejbližší době kompromisu. Představitel lékařské organizace Rudolf Henke na televizní stanici ZDF prohlásil, že lékaři jsou připraveni zaměstnavatelům, pokud jde o pracovní dobu, vyjít kousek vstříc,pokud země a obce budou rozumné při tarifních jednáních. Požadavek o třicet procent zvýšit mzdu sice může znít poněkud silně, ale ve srovnání s ostatními zeměmi kolem Německa je to normální. Když se tak nestane, nepůjde zastavit odliv lékařů a již nyní 12 500 odborných lékařů se vystěhovalo do zahraničí. Pokud nedojde k dohodě, pak se stávky zřejmě prohloubí. Marburgský svaz žádá od tarifního společenství německých zemí TdL pro lékaře univerzitních klinik a zemských nemocnic zvýšení základní mzdy o 30 procent, lepší pracovní dobu a specifickou tarifní dohodu. Současně žádá obdobné podmínky pro dalších 70 tisíc lékařů městských a krajských nemocnic. Pokud nebude dosaženo dohody, pak by se stávka zřejmě rozšířila i na tato zdravotnická zařízení. Jednání o zdravotní reformě mezi stranami velké koalice se však ani za této zostřující se situace nepohnula ani o krok. Ta byla svěřena paritně sestavené šestnáctičlenné pracovní skupině Zdravotnictví, která má připravit její návrh. Zřejmě shodou okolností právě v den, kdy oznámil svou rezignaci na místo předsedy SPD Matthias Platzeck, šéf poslanecké frakce CDU/CSU Volker Kauder přednesl návrhy na zdravotní reformu. Nemohlo se tak stát v nevýhodnějším okamžiku, kdy sociální demokraté mají starosti, jak stabilizovat své řady. Kauder v rozhovoru s časopisem Stern přednesl celou paletu svých přání, především pak základní otázku zdravotní reformy, kterou je finanční zajištění zákonného pojištění. Podle toho by příspěvek ze strany zaměstnavatelů dosahoval šest procent a zaměstnanců sedm procent hrubé mzdy. Na to by navazovalo zvýšení daní o tři nebo osm procent a tyto příjmy by pak byly dány do zdravotního fondu, odkud by se rozdělovaly na jednotlivé pojišťovny. Sociální demokraté se především obávají, aby rostoucí náklady nešly jednostranně na úkor zaměstnanců. Ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová sice v prvém stanovisku návrhy přivítala, ale ke konci svého prohlášení diplomaticky připomenula, že pracovní skupina se s nimi bude muset zabývat. Karl Lauterbach, který je sociálně demokratickým expertem na zdravotnictví, v rozhovoru s časopisem Spiegel byl otevřenější, když konstatoval, že co pan Kauder nám navrhuje, v každém případě vyvolává dojem, že dojde k tvrdému jednání. Do 1.května by měla pracovní skupina posoudit předložené návrhy, které podle některých odborníků Kauderovy návrhy neučinily jednoduššími. Lauterbach to vyjádřil lakonicky nebude to žádná procházka. |