Najednou nechce zůstat žádná z dosud parlamentních stran v ekologické oblasti pozadu a předstihují se v ekologických nápadech, které snad původní koncepce EDR, "převalovaná" do této doby bez většího zájmu na několika rezortních ministerstvech - MŽP, MF, MPO, ani neobsahovala.

Skutečnost, že se ekologická daňová reforma (EDR), stala úplně a zcela volebním tématem, ilustruje i počet mediálních materiálů, věnovaných tomuto tématu v březnu 2006 - cca 124 článků, stanovisek, prohlášení, rozhovorů apod !

Strana zelených publicity EDR pragmaticky využívá, ve srovnání s I.kvartálem roku 2005 došlo v letošním roce téměř k skokovému nárůstu počtu mediálních materiálů věnovaných ekologické daňové reformě :

Téma "ekologických daní, ekologických manifestů, a pod". se stalo zcela módní a "in" a nečekaně často se objevuje dokonce na titulních stránkách deníků, ať už jsou to celostátní deníky s vysokým nákladem anebo některé regionální noviny či časopisy.

V těchto mediálních materiálech se objevují "zpolitizované", až krajní, pohledy na ekologickou daňovou reformu - od citace jejích výhod až po teze, které reformu označují za cestu ke zbídačení státu anebo "sebevražedně" smělá prohlášení lídra Strany zelených Bursíka o úplném zákazu topení uhlím... !

Do tohoto koktailu se ještě přimíchávají ingredience z Evropské unie, zpravidla i neznalost odpovídajících směrnic a "dílo" virtuálního zrození silného politického subjektu je dokonáno.

Dlužno dodat, že Strana zelených se chová pragmatičtěji, než se chovali o pár let dříve "nadšení" představitelé obdobně virtuální Strany důchodců (Strany za životní jistoty), ale Bursík "a jeho lidé" nejdou do výrazných obsahových konfliktů s ostatními parlamentními stranami, ale téma ekologické daňové reformy využívají velice silně a neustupují od něj. Ale popravdě řečeno, zase ho ale nijak blíže věcně či konkrétně nevysvětlují.

Odmítám názory jednoho svého příliš brzo rozhodnutého přítele, který vždy přesně ví, koho má volit a přispívá k symbolickým účastem ve Sněmovně či Senátu tu významným představitelům již dnes bezvýznamné ODA, anebo v kontrastu s tím těm, kteří, jak on rád říká, - "všechno zavinili". Ten totiž stále srovnává Kremličku a Bursíka a tvrdí, že zatímco jeden brouky jedl, druhý je chrání... !

Jedna věc ale nejde Straně zelených upřít -- je to mediální dovednost a využívání určité formy "podprahové" reklamy, tedy v první řadě skutečnosti, že jejich mediální označení "Zelení" je staví podvědomě na roveň s asi nejznámější podobnou parlamentní stranou německými die Grünen... .

Je to ale označení a název zavádějící a věcně nesprávný.

Strana zelených se ovšem nadále trpělivě a bez protestů představuje jako "Zelení"... a kvůli vynechání slůvka "strana", což u voličů mnohdy vyvolává negativní reakci, spojenou s legitimacemi, příspěvky, sekretariáty a placenými funkcionáři..., nikdo z lídrů Strany zelených nereaguje.

Určitou pomoc nachází právě u médií, to jsou milovníci zkratek (zejména v titulcích) ! A tak se dnes a denně dozvídáme, že "Zelení nesouhlasí s prezidentem", "Zelení upozornili premiéra Paroubka", "Zelení nejsou béčkem ČSSD" a pod.

Záležitost dokonce postoupila tak daleko, že při zveřejňování výsledků průzkumů veřejného mínění agentury uvádějí, že "ODS a zelení posilují..." !

"Komu se nelení -- tomu se zelení !"

Celá věc vypadá zdánlivě jako banalita, ale ona "podprahovost" spočívá v tom, že každý člověk, který má rád přírodu a živé tvory v ní, svůj kaktus za oknem, nebo akvarijní rybičky ...je také tak trochu ekolog, také tak trochu zelený -- a potažmo tedy Bursíkův volič !

Pusťte mě k urně -- jdu je volit !