Ale nebudu dál rozvíjet takové úvahy a abstraktní závěry. Důvodem, pro který jsem zasedl k počítači, totiž vůbec není onen výrok Ústavního soudu, ale jde jen o mou liknavost s prezentací následujícího požadavku. Časová shoda je pouze náhodná.

Vlekoucí se neplodné rozpravy kolem oprávněné výše nájemného je třeba skončit. A konec vidím v tom, že objektivně zjistíme, jak vysoké nájemné postačuje na udržení domu a bytů v řádném stavu. Vyčítám proto vládě, ale i Českému statistickému úřadu, že z vlastní iniciativy neuskutečnil šetření o výši nájemného v bytech bytových družstev a v domech SVJ. Tato společenství dozajista hospodaří ve zdrcující většině tak, aby jim jejich bytový dům nespadl na hlavu a dlouho, i po uplynutí odpisové doby, sloužil ke kvalitnímu bydlení.

ČSÚ mohl pochopitelně získat potřebné údaje přímo od vedení SČMBD, ale není nad nezávislé šetření. Také v KSČM jsme ho loni na podzim uskutečnili, prostřednictvím novin a webových stránek. Nezjistili jsme nic překvapivého. Ono oprávněné nájemné činí v průměru 22 korun z metru čtverečního měsíčně. K tomu je třeba dodat, že skutečně jsou u nás malá města a obce, kde je nájemné stále ještě nižší. U většiny bytů je ale již na úrovni bytových družstev nebo nad touto hranicí.

Jenomže nebylo asi v zájmu někoho, aby takové průkazné zjištění bylo učiněno nezávisle. Aby se stalo standardem pro eventuální rozhodování sporů. Vůbec netvrdím, že potřebné výše nájemného je dosaženo ve všech bytech, ať je jejich majitelem obec nebo restituent. Své o tom vědí hlavně majitelé starých činžáků s byty čtvrté kategorie. Ale tvrdím, že nájemné u nás v současné době není nijak regulováno a jeho výše či změna se sjednává dohodou. Kromě bytů SBD, postavených s finanční pomocí státu, pro které platí vyhláška č. 85/1997 Sb. Ta se zdá být tak kvalitní, že ji bez rozpaků užívají i jiná bytová družstva. Neexistoval však, a znovu opakuji, po zásahu ÚS, předpis, který by umožňoval jednostranné zvyšování nájemného. To je situace, kterou jsme kritizovali, požadovali jsme, aby takovým předpisem byl zákon, a předložili jsme dokonce dva vlastní návrhy a několik doplňků v návrhům vládním. Obecně chci uvést, že zákon o sjednávání nájemného a služeb s bydlením spojených chybí i dnes. Dosud chybí, ale před třetím čtením ve Sněmovně je návrh poslanců KSČM, který uvedenou problematiku řeší lépe a komplexněji než nedávno přijatý zákon č. 107/2006 Sb.

Závěrem tedy jednoznačně -- podpořím každý návrh, který bude i jednostranně zvyšovat nájemné na úroveň bytových družstev, a odmítnu každý jiný, který by měl garantovat zisk. Ledaže by šlo o zisk přiměřený, na úrovni bankovních výnosů, z prostředků vložených do výstavby domu či na jeho modernizaci. Takový postoj samozřejmě nemá nic společného se stále aktuálním vtipem, jehož pointu jsem si vypůjčil pouze pro název příspěvku.

Autor je poslanec KSČM a odborný mluvčí KSČM k resortní problematice bydlení a místního rozvoje. Ve stínovém kabinetu KSČM "ministr MMR"