Třebaže každý člověk a každý národ má právo na zdravý život a na výsadu těšit se dlouhé a užitečné existenci, nejbohatší a nejrozvinutější společnosti, ovládané honem za luxusem a konzumním způsobem života, proměnily lékařské služby v obyčejné zboží, nedostupné pro nejchudší vrstvy obyvatelstva. V mnoha zemích třetího světa tyto služby téměř neexistují. A rozdíly mezi rozvinutými zeměmi a těmi, jež jsou eufemisticky nazývány "rozvojovými", jsou propastné. Zatímco statistiky hovoří o rozvinutých zemích s ukazateli dětské úmrtnosti pod 10 promile a některých, kde průměrný věk dožití dosahuje nebo překračuje 80 let, jiné země, např. mnohé africké, se musejí spokojit s dětskou úmrtností překračující 100 a leckdy i 150 z tisíce dětí do jednoho roku věku a snižujícím se věkem dožití, který se v některých případech pohybuje již mezi 30 a 40 roky. Zatímco se toto děje na očích celého světa, vojenské výdaje dosahují každoročně bilionu dolarů a jsou srovnatelné jedině s jiným absurdním výdajem -- na obchodní reklamu, který rovněž dosahuje bilionu dolarů. Kdyby obojí bylo rok za rokem dobře investováno, bohatě by to stačilo, aby všichni obyvatelé planety mohli slušně žít.

Tuto tragédii nepůsobí ani klima ani genetický potenciál. Kuba, tropická země s teplým a vlhkým podnebím, příhodným pro viry, bakterie a plísně, s populací tvořenou směsí etnik, podrobená téměř půl století trvající kruté blokádě a hospodářské válce, vykazuje navzdory tomu všemu ukazatel dětské úmrtnosti pod 6 promile , s nímž se umístila těsně za Kanadou, a míří pod 5 a v nepříliš vzdálené budoucnosti možná pod 4 promile, jímž by se dostala na první místo na kontinentu. Současně jí bude trvat polovinu času, než tomu bylo u Švédska a Japonska, aby zvýšila průměrný věk dožití ze 70 na 80 let. Dnes dosahuje 77,5 let. Její lékařské služby zvýšily vyhlídky na dožití z přibližně 60 let v době vítězství revoluce 1. ledna 1959 téměř o 18 let.

Tato slova by zněla vychloubačně, kdybychom dnes nemohli zcela oprávněně svou vlast označit za zemi, která udělala nejvíc na světě, aby se o své lékařské znalosti a zkušenosti podělila s jinými národy.

Ani jedinkrát během dlouhé a obětavé revoluční historie neodepřel náš lid svou solidární lékařskou pomoc jiným národům v případě katastrof, bez ohledu na to, jak propastné ideologické a politické rozdíly mezi námi byly, nebo jak urážlivě se o nás vlády jakékoli země vyjádřily.

Nikdy nezradíme zásady svého chápání lidské podstaty jiných národů a bratrské a solidární povinnosti. Desetitisíce kubánských lékařů a zdravotníků rozesetých po celém světě jsou nevyvratitelným svědectvím mých slov. V tomto ohledu nikdy nebudou existovat jazykové bariéry, obtíže, nebezpečí nebo překážky. Uplynulo již 43 let od doby, kdy Kuba vyslala první lékařskou brigádu do Alžírska, které se po hrdinnné válce za nezávislost právě osvobodilo od kolonialismu.

Čtyři desítky let poté, v závěru (tzv.) speciálního období, se lékařské služby staly v ekonomice nejvýznamnější položkou výměny zboží a služeb naší země se světem, aniž přitom Kuba přestala poskytovat zcela bezplatně lékařskou spolupráci více než 60 zemím třetího světa, které nemají prostředky. Tak tomu vždy bylo a bude.

Nic z toho, co jsem uvedl, se však nedá srovnat s komplexními zdravotními programy, které se zrodily poté, co uragán Mitch v roce 1998 poničil Střední Ameriku a způsobil smrt desítek tisíc dětí i dospělých, především z řad chudiny a bezdomovců.

Přislíbili jsme, že vyšleme tolik lékařů, kteří by každoročně zachránili stejný počet životů, kolik jich zmařil uragán. Téměř okamžitě vznikla také Latinskoamerická lékařská škola - ELAM . Komplexní program byl rozšířen i do jiných latinskoamerických a karibských národů a velmi brzo také do četných vzdálených zemí Afriky. Dnes je do kubánského programu komplexní péče o zdraví zařazen i Východní Timor v daleké Oceánii .

ELAM má již více než 12 tisíc studentů . Před necelými dvěma měsíci tu promovalo prvních 1610 lékařů. Aktu se zúčastnilo mnoho premiérů a vysokých představitelů regionu, mimo jiné náš drahý bratr Hugo Chávez , prezident Bolívarovské republiky Venezuely, s níž nás pojí nezničitelné historické svazky a společný boj za plnou nezávislost a integraci našich národů.

Oba jsme jménem venezuelského a kubánského lidu přijali vážný závazek podporovat zdravotnictví, alfabetizaci, školství, tzv. "Misi Milagro", společnosti Petrocaribe a Electrocaribe, boj proti HIV a další významné sociální a ekonomické programy s hluboce lidským a integračním obsahem pro náš region.

Obrovský úkol uchovat a navrátit zrak nejméně šesti milionům obyvatel Latinské Ameriky a Karibiku a vychovat 200 tisíc profesionálů pro zdravotnictví během deseti let je ve světě bezprecedentní.

Přesto jsem přesvědčen, že tyto programy budou překonány. Třicátého června se hovořilo o rozšíření Mise Milagro na karibské země. Dnes, 81 dnů poté, Vám mohu sdělit, v naší zemi byl v tomto roce operován zrak již 4212 pacientům z Karibiku a 79 450 venezuelským bratrům , celkem 83 662 osobám.

Velký pokrok naší vlasti na tomto poli se bude z naší vlasti šířit do jiných bratrských zemí našeho regionu prostřednictvím mladých odborníků, kteří začínají vycházet z Latinskoamerické lékařské školy.

Je faktem, že lékařská spolupráce Kuby a jejích vědecko-výzkumných institucí s jinými částmi světa se k prospěchu lidstva rychle šíří. Proto není nic podivného na tom, že Kuba neváhala nabídnout lidu Spojených států okamžité vyslání zkušeného lékařského personálu vybaveného nezbytnými prostředky pro naléhavou péči o lidi, jejichž životy jsou ohroženy v důsledku velké přírodní katastrofy. Přispěla k tomu i skutečnost, že naše země leží nejblíže oblasti postižené uragánem a dopravit lidskou a materiální pomoc na místo bylo otázkou hodin. Bylo to, jako by se velká americká loď s tisícovkami cestujících na palubě potápěla v blízkosti našeho pobřeží. Nemohli jsme zůstat lhostejní. Nikdo nepředpokládal, že by mohla být taková pomoc považována za urážející nebo ponižující.

Naše poselství bylo federálním úřadům Spojených států zasláno bezprostředně poté, co se Katrina svou ničivou silou převalila přes New Orleans. To pomyšlení je bolestné, ale někteří z oněch zoufalých lidí uvězněných vodami a na pokraji smrti, mohli být zachráněni. Tvrdá lekce pro ty, kdo z falešné hrdosti nebo mylných předpokladů nereagovali ani opožděně na naši nabídku. Někteří se pokoušeli toto jednání ospravedlnit s odkazem na to, že Kuba odmítla směšnou peněžní nabídku 50 tisíc dolarů, kterou jsme ze zřejmých historických a morálních důvodů, uprostřed blokády, jež stála desítky tisíc milionů dolarů, a půl století pronásledování a agresí, které způsobily tisíce ztrát na životech, odmítnout museli. My jsme nenabízeli peníze, nabízeli jsme záchranu životů a naše nabídka platí dnes i zítra, protože tak je to pro Kubu pravidlem vůči jakémukoli národu světa.

Důvodem, proč jsme o této věci hovořili, bylo, že na dlouhém seznamu zemí, které nabídly pomoc, bylo jméno Kuby pominuto, což způsobilo zmatek a úžas mezi mnoha přáteli naší země z celého světa. Proto jsme 2. září, tři dny po naší nabídce, zveřejnili své vysvětlení a konkretizovali svou nabídku vyslat letecky do 12 a 35 hodin 1100 lékařů vybavených 24 tunami nezbytných léčiv zabalených v batozích. O 48 hodin později, 4. září, byla tato síla čítající již 1586 profesionálů připravena odletět s 36 tunami léků, sešla se v Kongresovém paláci a byla pojmenována "Lékařské síly Henryho Reevea" na památku výjimečného mladého amerického bojovníka, který zemřel v bojích za nezávislost Kuby.

12. září ve večerních hodinách byla deníku Granma předána tisková nóta zveřejněná 13. září. Informovala, že 19. září v 17 hodin se uskuteční na Vlajkovém náměstí Latinskoamerické lékařské školy promoce lékařů ročníku 2004-2005 -- počasí nás přimělo ke změně. Dále informovala, cituji doslova, že:

"Téhož dne bude ustavena organizace, která dnes nemá ve světě obdobu -- Mezinárodní kontingent lékařů specializovaných na situace při katastrofách a vážných epidemiích. Ten zaujme místo lékařských sil vytvořených na pomoc lidu Spojených států v době, kdy Katrina udeřila s plnou silu na jihu této země. Jejím cílem nebude pouze pomoc určitému národu, nýbrž okamžitá spolupráce odborně vyškoleného personálu s jakoukoli zemí, jež by utrpěla podobnou katastrofu, zvláště pak v důsledku velkých uragánů, záplav a dalších podobně závažných přírodních jevů. Ponese jméno, jež si zvolily lékařské síly, které vznikly jako reakce na tragédii, kteou právě prožil lid Spojených států - jméno Henryho Reevea".

Uplynulo již 14 dnů a na naši nabídku nepřišla vůbec žádná odpověď.

Ve středu 14. září v nočních hodinách jsem se znovu sešel se všemi členy tohoto kontingentu, který se naplno věnoval prohlubování svých znalostí, abych je informoval o prohlášení guvernérky Louisiany, které vešlo na Kubě ve známost téhož dne, a s poselstvím zaslaným Brunem Rodríguezem, prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Kuby, s jehož obsahem nyní doslovně seznámím veřejnost:

K dnešnímu dni, 19. září uplynulo dalších pět dnů a federální úřady neřekly ani slovo. Je proto stále více důvodů si myslet, že při této příležitosti nebude velkorysá a příhodná nabídka našeho lidu akceptována.

Vzhledem k tomu, že tragédie, jíž svět prožívá je stále zjevnější, potvrzujeme své rozhodnutí ustavit dnes, 19. září 2005 "Kontingent Henryho Reevea". Budou ho tvořit v první řadě členové současných lékařských sil nesoucích toto jméno, k nimž se postupně připojí 200 dobrovolníků z právě promujícího ročníku lékařů, 200 absolventů z předchozího školního roku 2003-2004, 600 studentů šestého ročníku medicíny ve školním roce 2005-2006 a 800 z pátého ročníku stejného roku. A budou následovat další, nikdo se nemusí cítit odstrčen.

Desetitisíce specialistů komplexního všeobecného lékařství, i diplomovaní kubánští ošetřovatelé a zdravotní technici, kteří plnili nebo plní mise v zahraničí, jsou pro Kontingent Henryho Reevea nevyčerpatelnou studnicí.

Všeobecní lékaři, nezávisle na svých znalostech získaných z tohoto titulu, ti nejmladší i specialisté komplexního všeobecného lékařství, jichž bude většina, i odborníci z dalších oborů, bez ohledu na to, kde v naší zemi nebo ve světě působí a jakou činnost běžně vykonávají -- všichni členové Kontingentu musí mít solidní epidemiologické znalosti a znalost nemocí vážících se ke katastrofám, ovládat dva nejobvyklejší cizí jazyky, mít patřičnou fyzickou kondici a, přijde-li na to, musí být připraveni a ochotni přesunout se rychle různými prostředky na místo, kde jich bude naléhavě zapotřebí. Do této vynikající organizace, první svého druhu v historii lidstva, jež stále více potřebuje spolupráci a solidaritu, mohou vstupovat mladí Latinoameričané a obyvatelé Karibiku, kteří vystudovali ELAM, včetně amerických občanů, kteří tam studují.

Kontingent Henryho Reevea může pomáhat obyvatelstu nejen v případech uragánů, záplav a dalších podobných přírodních katastrof.(Také) některé epidemie jsou skutečnou přírodní a sociální pohromou. Stačí zmínit například krvácivou horečku dengue, jež rostoucí měrou postihuje latinskoamerické země a připravuje o život zejména děti, či další staré i nové vážné nemoci, u nichž můžeme a musíme poznávat stále účinnější formy jejich potírání. Je zde zejména strašlivá epidemie -- nazývejme ji tímto termínem -- sužující svět -- HIV/AIDS. Ohrožuje vymřením celé národy a dokonce rozsáhlé kontinentální regiony. V prevenci a boji proti této chorobě má Kuba ve světě prominentní místo. Z analýzy ukazatelů z této polokoule vyplývá, že zde existují země středně zasažené, kde ukazatele nakažení AIDS v roce 2003 (poslední zveřejněný údaj) mohou dosahovat 2,4 %, 2,3 %, 3,2 % dospělé populace ve věku od 15 do 49 let. Ze zřejmých důvodů nejmenuji. V dalších je stupeň zasažení ještě daleko vyšší. Nejnižší ukazatel hned po Kubě činí 0,6 %. Ani zde neuvádím jméno země. Na Kubě je to 0,07 % , tedy 8,6krát méně než v zemi, která se nám nejvíce přibližuje.

Naši lékaři, naši vědci, naši chemici-farmaceuti a zvláště členové Kontingentu Henryho Reevea musejí vědět maximum o AIDS, o nejúčinnějších metodách jeho potírání, a zejména o tom, jak tyto metody adaptovat na konkrétní podmínky každé země.

Až se nesmírně bohaté rozvinuté národy rozhodnou skutečně spolupracovat s africkými a jinými státy světa v boji proti AIDS, budou potřebovat profesionály jako jsou ti z Kontingentu Henryho Reevea. Pak bude teprve tento krok doceněn v celé své šíři. Rozvinuté a bohaté státy disponují finančním kapitálem, avšak nikoli kapitálem lidským. Má-li se například zabránit přenosu z matky na dítě, je třeba provést u matky císařský řez. Matky žijí ve vesnicích a lékaři z rozvinutého světa do afrických vesnic nejezdí. K tomu nebyli vychováni.

Je třeba vychovávat lékaře, kteří budou mít rádi venkov, vesnice, okrajové a chudé čtvrti měst třetího světa. Dokonce i v nesmírně bohatých zemích, jako jsou Spojené státy, postrádají miliony afro-Američanů, Indiánů, latinskoamerických, haitských a jiných přistěhovalců lékařské programy a péči.

My nabízíme, že připravíme profesionály ochotné bojovat proti smrti. My dokážeme, že existuje odpověď na mnohé z tragédií planety. My dokazujeme, že lidská bytost může a musí být lepší. My dokazujeme hodnotu uvědomění a etiky. My nabízíme životy. .

Ať žijí ochránci života, kteří dnes promují!

Ať žijí lékařky a lékaři schopní zvítězit nad smrtí!

Ať žíje slavný Mezinárodní kontingent Henryho Reevea!