Když ne Klaus, tak Masaryk?
2. 1. 2010
Vyprázdněnost Klausova novoročního projevu nás vedla k tomu, že jsme otevřeli Čapkovy Hovory s T.G.M. (1928-1935). Zde je pár Masarykových myšlenek:
2. 1. 2010
Vyprázdněnost Klausova novoročního projevu nás vedla k tomu, že jsme otevřeli Čapkovy Hovory s T.G.M. (1928-1935). Zde je pár Masarykových myšlenek:
3. 1. 2010 / Boris Cvek, Jan Čulík
Děkuji za dobrý, velmi aktuální výběr citátů z Hovorů s TGM. Já tu knihu dostal od svého třídního učitele v roce 1990 (bylo mi 14 let) a dodnes si pamatuji, jak velký vliv to na mne mělo, jak jiný je to svět (i když je ta kniha nepochybně velmi nekritická a až devótní vůči TGM). Masaryk výrazně převyšuje běžnou českou kulturu a vždy jí byl důležitým korektivem (podobnou roli hrál podle mého názoru V. Havel a k Havlovi se jednou budeme vracet podobně jako k Masarykovi), ačkoli prvorepublikové "tatíčkovství" z Masaryka udělalo směšnou atrapu, zcela konformní s českou malostí a prostě "naši", píše Boris Cvek.
3. 1. 2010
...byl zatraceně aktuální i on:
Karel Čapek, Válka s mloky (1936)
3. 1. 2010
...protože by ho zavřeli:
Karel Čapek, Hovory s T.G.M.
3. 1. 2010 / Miloslav Štěrba
Celou jednu stranu věnovalo Právo (2.ledna) rozhovoru s Mirkem Topolánkem. Po přečtení si člověk uvědomí, že levice má poměrně snadnou úlohu, jestliže na pravé straně politického spektra je doslova jako kůl v plotě opuštěná ODS. Cituji z rozhovoru Jiřího Ovčáčka s Mirkem Topolánkem: J.O.: "Všichni proti ODS... v jedné řadě prezident Václav Klaus, ČSSD, Věci veřejné a TOP 09." M.T.: "To nikdy nebylo jinak.... to mne neděsí".
2. 1. 2010 / Karel Dolejší
Kromě ocenění Fischerovy vlády kontrastované s vládou Topolánkovou, kromě zdůraznění významu voleb, a kromě kritiky (ačkoliv naprosto neadresné) "skupin, které se tváří, že se jich ekonomický pokles netýká", nemohu z prezidentova novoročního projevu vzít vážně prakticky vůbec nic. Zmínka o dobře fungující rodině mě vzhledem k vytrubované existenci "prezidentových letušek" atd. opravdu rozesmála, ačkoli nepochybuji, že například mnohé vdané ženy musela spíše pořádně urazit. Poznámka o tom, že "občané nebudou chtít, aby jim byly zvyšovány daně" je naprosto pokrytecká, protože a) díky stavu státních financí se zvýšení daní prakticky nelze vyhnout, b) nejpodstatnější zvýšení daní hrozí právě osobám, které u nás díky dosavadnímu degresívnímu daňovému systému v porovnání s normálnějšími evropskými zeměmi platily daně velmi nízké - to znamená superbohatým (čili: těm kdo se tváří, že se jich ekonomický pokles netýká...).
2. 1. 2010 / Jan Čulík
Domnívám se, že tyto dvě věty z Klausova novoročního projevu, jsou rozumné:
Je to ovšem trochu málo.
2. 1. 2010 / Ladislav Žák
Nebudu se pouštět do hodnocení novoročního projevu Václava Klause, protože se z toho stal bezmála národní sport. Pozastavím se u jediné mnohoznačné věty, kterou si dovolím citovat:
2. 1. 2010
2. 1. 2010 / Zdeněk Procházka
Před dvaceti lety jsme cinkali klíči a komunisté vyklidili své pozice. Zavládlo nadšení, mohli jsme bez víz vyjet do Rakouska a pak i do skoro všech zemí, v novinách zavládla pravdomluvnost, v podnicích se vyměňovala vedení, a to většinou konkurzem (kde zasedal i zástupce odborů), do obchodů se dostávalo zahraniční zboží, vznikaly firmy drobných řemeslníčků ....
Byly ale i události, které vzbuzovaly rozpaky -- hromadná amnestie, zrušení pracovní povinnosti, příliv volně dostupných drog, privatizace státního (tzv. národního) majetku formou všem dostupných kuponů (proklamovaná představa "všichni budeme kapitalisty" vyústila v přesun tohoto majetku do rukou mála z ničehož nic vzniklých finančních nabobů) ....
2. 1. 2010
Bývalý britský konzervativní premiér John Major odsoudil jako "nedostatečné" ospravedlnění Tonyho Blaira, proč prý bylo nutno zaútočit na Irák. John Major kritizoval způsob Blairova vedení války i jeho prezentaci nutnosti invaze v březnu r. 2003. John Major zdůraznil, že že Chilcottovo vyšetřování irácké války vyvolává vážné otázky o důvodnosti invaze. "Vzniká podezření, že v té věci šlo o změnu režimu, nikoli o zbraně hromadného ničení," řekl John Major v rozhlase BBC.
Major také podtrhl, že chce vědět, zda britská vláda měla informace o pochybnostech o existenci iráckých zbraní hromadného ničení před útokem na Irák. Pochybnosti o motivaci útoku na Irák podle Johna Majora poškodily důvěru v britský politický systém daleko více než skandál ohledně neoprávněných diet britských poslanců.Podrobnosti v angličtině ZDE
3. 1. 2010
Akmal Shaikh, londýnský taxíkář, kterého nedávno popravila Čína za pašování drog, se "choval jako blázen". Vyplývá to z rozhovoru, který poskytla jeho jednatřicetiletá dcera Leilla Horsnell týdeníku Sunday Telegraph. Uvedla, že nechápe, proč čínské úřady odmítly provést lékařské zhodnocení mentálního stavu jejího otce.
1. 1. 2010 / Věra Říhová
Ironii pana Valacha jsem pochopila. Svým článkem jsem poukazovala na porušení základního pravidla mezilidských vztahů. Nelze někomu nabízet spolupráci a přitom ho urážet, byť jen ironicky nebo nevědomky. To, co je pro vás pouhým slovem, může být pro druhého hrubou a neodpustitelnou urážkou.
Nelze říkat plebejcovi plebejče. Otrokovi otroku říká pouze otrokář nebo ten, kdo stejně smýšlí. Možná si myslíte, že nevzdělaní lidé Britské listy nečtou, ale není to pravda. Problematické je samotné používání tohoto slova.
Plebs je :
2. 1. 2010 / Karel Dolejší
V reakci na stížnosti adresované "intelektuálům" jsem se rozhodl předložit čtenářům velice hrubou a zkratkovitou historii této ohrožené sociální vrstvy, z níž by doufám mohlo být zřejmé, k čemu vlastně bývala na světě. Než se však do drze zkratkovité práce pustím, nejprve několik upřesnění: Za prvé, v titulku je uvedena "Země" s velkým "Z", nikoliv tedy jednotlivý geografický či politický útvar. Za druhé, o velké části toho, co zde uvedu, jsem už psal dříve; omlouvám se tedy těm, pro něž to bude opakování. Za třetí, těm, co zmíněné texty nečetli, se omlouvám, pokud se snad kvůli únavě tématem tentokrát nevyjádřím dost explicitně, souvisle a srozumitelně. Za čtvrté, ty, co se urážejí, ujišťuji, že jejich přináležitost k jedné či druhé zmíněné skupině není předmětem mého výsměchu. Za páté, omlouvám se všem, že jsem si dovolil se od někoho v něčem lišit, že nezapadám do předpřipravených přihrádek náležitě sektorovaných mozků některých čtenářů, že zkrátka nejsem na dálku průhledný jako výloha nákupního centra Palladium. Ano - takto obřadně se prosím budu vyjadřovat, jestliže se nechám vést připomínkami, které v posledních dnech redakci přicházely...
2. 1. 2010
KD│ Plebejská liga byla britská vzdělávací a politická organizace, která vzešla z marxistických ideálů.
Pro vznik ligy měl klíčový význam Noah Ablett, horník ze Rhonddy, který tvořil jádro skupiny na Ruskin College v Oxfordu a který nesouhlasil s opozicí vyučujících vůči marxismu. V akademickém roce 1907-1908 zahájil Ablett neoficiální kursy marxistické politické ekonomie, jež navštěvoval mimo jiné Ebby Edwards. Ablett se v roce 1908 vrátil do Jižního Walesu, kde zahájil propagaci výuky marxismu prostřednictvím místních poboček Independent Labour Party.
2. 1. 2010
Z týdeníku Spiegel zaslal Uwe Ladwig.
(Vysvětlení: jde o jeden z tajných protijaderných vojenských bunkrů z doby studené války. Po pádu komunismu r. 1989 byly zrušeny a zpřístupněny veřejnosti jako turistické atrakce. Jiný takový tajný protijaderný bunkr je například ve skotském hrabství Fife ZDE; několik podzemních podlaží bylo maskováno na povrchu budovou údajné farmy...)
2. 1. 2010
I další článek na serveru IDnes o zabíjení ve Finsku začíná hrubou etnickou stereotypizací střelce:
Zdroj:ZDE
Jak by se redaktorům z IDnes líbilo, kdyby v západní Evropě psali v novinách že "čeští novináři jsou primitivové, rasisté a negramoti"?
Rasistická etnická stereotypizace v IDnes ZDE
P.S. Miroslav Štěrba připomíná, že úplně stejnou rasistickou stereotypizací se v případě této zprávy dopustilo in Právo.
Arzenál zákazníka T-Mobile:
1. 1. 2010 / Petr Nachtmann
Za měsíc mu přišla faktura na 250 korun, ačkoliv SIM kartu nepoužil. Dokument, který Mašek podepsal, byla standardní smlouva na dva roky s měsíčním paušálem 250 korun. "Chci odstoupit od smlouvy, ale T-Mobile po mně požaduje zaplacení všech čtyřiadvaceti měsíčních paušálů a k tomu administrativní poplatek 2990 korun," vysvětluje Mašek.
Zdroj: ZDE
V Britských listech i v dalších médiích se objevují kontroverze spjaté s českou pobočkou firmy T-Mobile. Některé problémy s tímto telekomunikačním operátorem lze eliminovat, jiné omezit. Uživatel musí být také připraven na zavádějící vyjádření a někdy to vypadá, jako kdyby si zákazník T-Mobile měl před uzavřením smlouvy prostudovat odbornou literaturu...
1. 1. 2010 / Jan Čulík
Britové si málo stěžují, a proto jsou služby v Británii tak špatné, píše deník Guardian ZDE, to by měl znát situaci v České republice! :) - List pokračuje:
"Dobře napsaný, rozumný dopis obsahující žádost o finanční odškodné vám může přinést peníze. Napište generálnímu řediteli zmíněné firmy, vysvětlete problém a uveďte v dopisu, jak vysoké finanční odškodné očekáváte. Pokud budete odmítnuti, napište po druhé a pokud je to nutné, i po třetí. Firmy se obyčejně na druhý, případně třetí dopis vzdají a poskytnou vám odškodné - přibližně polovinu částky, o kterou jste žádali."
Usuzuji, že v ČR bychom se s takovýmito stížnostmi daleko asi nedostali. Pokud se však v ČR multinacionální společnosti chovají nepřístojně, stojí myslím zato napsat písemnou stížnost (nikoliv email) jmenovitě, doporučeně do vlastních rukou generálnímu řediteli příslušné multinacionální společnosti - v jejím zahraničním ústředí. Nekalé praktiky, které multinacionální firma používá v zemích, jako je ČR, mohou být důsledkem politiky místního managementu a vedení mezinárodní firmy o nich vůbec nemusí vědět. V každém případě bude vedení mezinárodní firmy reagovat daleko citlivěji na proud stížností ze zemí, jako je Česká republika - vedení mezinárodní firmy to bude signalizovat, že existuje problém. Mezinárodní firmy (snad s výjimkou "levné" irské letecké společnosti Ryanair, která se pyšní svým drsným zacházením se zákazníky) nemají rády zápornou publicitu.
Jan Čulík rád postiženým občanům krátké (do cca 150 slov), věcné stížnosti tohoto druhu adresované zahraničním generálním ředitelům multinacionálních společností přeloží do angličtiny - pokud bude k dispozici časová kapacita.
K tomu dodává Uwe Ladwig jako bývalý ředitel velké nadnárodní západní firmy: V takovém dopise (možná ale teprve od druhého) bych je žádal nejen o finanční odškodné, ale také bych dodal, že pokud nedostanu ve smysluplné době (musí tam být datum, například do 14 dnů) odpověď, že jejich mlčení interpretuju jako souhlas s finančním odškodným s tím, že očekávám, že firma pošle finanční částku na mé konto. A že pokud peníze nedojdou na můj účet také ve smysluplné době (tam také musí být datum), že firma tím souhlasí, že převezme náklady na mého advokáta, kterého si se souhlasem jejího managementu objednám, aby se postaral, že to odškodné dostanu.
Myslím, že v tom případě by nadnárodní firma reagovala - a to dost rychle...
1. 1. 2010
Vlastníkem firmy T-mobile je Deutsche Telekom AG (NYSE: DT). Generální ředitel je René Obermann
Adresa podniku je:
Deutsche Telekom AG
Friedrich-Ebert-Allee 140
D-53113 Bonn, Germany
31. 12. 2009 / Vojtěch Žítek
Přesně slovo kafkovské jsem použil jako odpověď jedné operátorce T.mobile tázající se mě na popis kvality služeb. Nabízela mnoho adjektiv, ale to nejvýstižnější nikoliv, píše Vojtěch Žítek.
Můj boj spočíval v tom, že mi jednoho dne do poštovní schránky přistála hotová kreditka na mé jméno. Jak to? Můj T mobile totiž protismluvně předal mé osobní údaje Komerčce, a ta své dceři, která je poslala dále do databáze mastercards. Dokonce se k tomu i několikrát dobrovolně přiznali. Já jsem reagoval okamžitou výpovědí smlouvy z důvodu jejího porušení, jelikož ve smlouvě je můj nesouhlas se zveřejněním "jména, příjmení/sídla/bydliště a mobilního čísla v seznamu uživatelů služby a s poskytnutím těchto údajů třetím osobám na jejich vyžádání". Písemnou výpověď pracovník s potem na čele nakonec přijal jako stížnost, ale faktury chodily dál a já psal, volal, a prostě plýtval energií na T-mobila.
1. 1. 2010 / Martin Gřeš
Máte naprostou pravdu, že česká společnost je atomizovaná, ano, lidé se díky tomu nespojují, oni pak jen překročí toho "na zemi ležícího", toho, kdo se nechal chytit, píše Martin Gřeš a zdůrazňuje:
Pokud by mělo dojít k nějaké nápravě, musí zákon postihovat výrobce, že smlouva, kterou jeho klient či zákazník podepisuje, že je už předem nevýhodná či nemravná.
Tak, jak je tomu většinou v západních zemích, dodáváme. Zjevně neférovou smlouvu je tam možno vzít k soudu, který rozhodne spravedlivě, v zájmu férovosti, bez ohledu na to, co zákazník podepsal.
Martin Gřeš posílá několik odkazů českých stránek, zabývajících se zájmy spotřebitele:
www.spotrebitele.info
www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/pravo-ochrana-spotrebitele
www.isitfair.eu/
www.spotrebitel.cz/
ec.europa.eu/ceskarepublika/service/consumer/index_cs.htm
http://www.mesec.cz/clanky/jak-si-stoji-ochrana-spotrebitele-v-cr/
31. 12. 2009 / Soňa Hromátková
Narozdíl od pana Žáka přeji všem rozumným lidem, aby vzali (nejen) svůj rozum do hrstí, dlaní či rukou (jakkoli chcete) a konečně přišli říci, a pěkně nahlas, "svým" politikům, že už nedostanou ani korunu za to, co tu předvádějí.
Hladina snášenlivosti přetekla a je na čase, aby začala skutečná revoluce bez sametu a rukaviček. Řádný reparát listopadu 89, bez samolibých, uřvaných, nenažraných a nemorálních individuí=příživníků.
Můžete mi nadat do extremistů jak libo.
Ale:
1. 1. 2010
Severní Korea ve svém novoročním prohlášení požaduje ukončení nepřátelských vztahů s USA. V prohlášení se zdůrazňuje, že si Severní Korea přeje prostřednictvím vyjednávání odstranit z korejského poloostrova veškeré jaderné zbraně.
31. 12. 2009 / Jan Čulík
Ve Finsku spáchal muž v nákupním středisku masakr. Zřejmě z nešťastné lásky usmrtil svou bývalou přítelkyni, pak začal střílet v nákupním středisku a nakonec usmrtil sebe.
Server IDnes se dopustil nepřijatelného a neetického etnické stereotypizace, hraničící s rasismem, když zprávu o této záležitosti nazval titulkem "Kosovský Albánec (podtrhla redakce BL) zastřelil ve Finsku pět lidí včetně přítelkyně, pak se zabil".
Je naprosto nepřijatelné vypíchnout národnost vraha v titulku zprávy.
Titulek je typickým příkladem rasistické stereotypizace ("ano, ano, pokývá po jeho přečtení hlavou moudrý Čecháček, ti kosovští Albánci, to jsou přece vrazi!") a je nesmírně neférový. Co má proboha zoufalcova národnost společného s jeho činem z nešťastné lásky? Tohle se prostě nedělá, je to sprostota.
Anglosaské sdělovací prostředky uvádějí v první řadě jméno pachatele, v televizní reportáži BBC o záležitosti nebyla národnost pachatele - právem - vůbec zmíněna. S věci totiž nemá nic společného. Např. deník Guardian v novinovém článku národnost pachatele sice uvádí, ale až v desátém odstavci článku, protože je to věc zcela podružná. (Guardian hned, operativně, publikuje článek od Anniki Mutanen "Finské zákony o držení zbraní pod palbou kritiky".)
Internetové stránky BBC mají informaci o etnickém původu střelce a sebevraha v šestnáctém odstavci své zprávy ZDE.
Nikdo neusiluje o potlačování informací, avšak západní čtenář a potažmo tedy i novinář je velmi citlivý na podprahovou manipulaci. Vypíchnutím násilníkovy národnosti do titulku, jak to udělal server IDnes, je podpořena čtenářova xenofobie a odpor vůči jinakosti. ("Ti, kdo nejsou jedním z nás, nejsou lidi.") Přitom násilný akt nemá s násilníkovou národností nic společného. Proto je správné ji uvést až v závěru zprávy, nebo - v televizním zpravodajství, kam se vejde podstatně méně informací, ji neuvést vůbec. Obdobně neférové jsou v českých médiích zprávy typu "zločin spáchal Ukrajinec, Vietnamec, Rom..." Takové etnické značkování příslušníky těchto etnických skupin odlidšťuje a vytváří neférový dojem, že jsou to zločinci. ("Nic jiného se od takového Albánce přece nedá čekat...") Je to neférové vůči milionům Albánců, Vietnamců, Ukrajinců či Romů, kteří žádné trestné činy nepáchají.
Západní novináři právem poukazují na to, že k veřejnému vraždění ve Finsku dochází v poslední době několikrát, v důsledku příliš liberálních zákonů o vlastnictví střelných zbraní. Rekapitulují předchozí případy a ani u nich rasisticky nezdůrazňují národní či etnickou příslušnost střelců.
Protože se to prostě nedělá.
Mladí lidé v redakci IDnes mají být současnými, civilizovanými Evropany a mají si být vědomi, že slušné noviny rasismus nešíří. Jak je možné, že tyhle civilizační principy k nim nedospěly?
Jiný nedávný případ tvrdého rasismu v IDnes ZDE
1. 1. 2010
Pane Čulík, jste vůl. Původní obyvatelstvo má právo vědět, jak se v jejich zemi chovají imigranti, kterým vyšli vstříc a přijali je. Když si neváží zákonů a zvyklostí hostitelské země, mají být vyhoštěni zpět odkud přišli. Zveřejnit národnost pachatelů závažných zločinů je správné, stejně tak procentualní kriminalitu menšin - ať se nad tím menšiny zamyslí a napraví se. Je hloupost vše zamlčovat, míní Karel Ritter.
2. 1. 2010
Na poznámku pana Rittera se nedá nereagovat. Rozumná by byla snad jen v případě, kdy většinová společnost nekrade, nevraždí, nepomlouvá, v mezilidském styku je vnímavá i na podprahová sdělení. Ale v takovém případě by taková ideální společnost sama věděla, že přicházející menšiny je třeba vychovávat, ne pomlouvat, píše Václav Votruba.
Domnívame-li se, že zločiny jsou páchány podle národnosti (a zveřejňování národnosti pachatele nic jiného nechce než potvrdit stereotyp), směřujeme zpět k Norimberským zákonům. A to aspoň já nechci!
Pokud ale začneme spojovat zločiny s hledáním skutečných příčin (sociálních, psychologických, ...), máme větší šanci odstranit jejich příčiny.
31. 12. 2009
KD│ "Válka" proti terorismu neexistuje. To co zahájil George W. Bush a na čem Barack Obama trvá je něco jiného. Nespadá to pod tento pojem, pokud válkou myslíte provádění samozřejmostí a prohledání spodního prádla vysoce podezřelého leteckého pasažéra, abyste zjistili, zda tam nemá zašity výbušniny. Pokud by Umar Farouk Abdulmutallab svůj náklad strčil do bot, chytili bychom ho, protože o to už se před ním pokoušeli jiní, avšak naše vláda byla příliš zaměstnána zbytečnými konvenčními válkami a vývojem protiraketových systémů, než aby předpokládala takovýto primitivní dopravní systém, napsal pro Truthdig Robert Scheer.
DESET LET STARÝ DOKUMENT Z ARCHIVU
31. 12. 2009
ŠOK│ Deset let je v politice dlouhá doba. To už se dá bilancovat. A tak, milí čtenáři, posuďte sami, jak prozíravá a jak realistická byla politika dnes nejsilnější vládní strany - ODS. Uplynulých deset let znamenalo pro Českou republiku mnoho. Vstup do NATO a žoldácké války ve jménu zájmů USA, vstup do EU a pokusy nahradit české zákonodárství evropským, pokusy uhnízdit na území ČR americké vojenské základny v různé, mnohdy velmi bizarní podobě. To vše bylo výsledkem průsečíků politiky českých politických stran - na levici i na pravici. Aritmetika 101 hlasů je limitem demokracie.
"České národní zájmy vycházejí z tradic české státní ideje, která se osvědčila jako trvale perspektivní formulace české státní identity jak uvnitř, tak navenek," tvrdí ODS... Právě Bednářovy formulace české státní ideje stály u kolébky formulace ofenzivní nacionalistické koncepce na I. ideové konferenci ODS, Topolánkova setkání s Petrou Edelmannovou, Langerovy tolerance neonacistů či u xenofobního pojetí imigrační politiky ministerstva vnitra. Dostáváte do rukou kořen této politiky, dokument stínové vlády ODS. Deset let starou koncepci zahraniční politiky dnes vládní strany včetně krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých cílů a hodnocení jednotlivých mezinárodních institucí. Zpracoval europoslanec Jan Zahradil. Hezký nový rok 2010.
Dopis Petru Duhanovi, adresát: Český rozhlas
31. 12. 2009 / Jindřich Bešťák
Vážení v Českém rozhlase, pane řediteli, pane Duhane.
Tento úvod jsem doplnil dnes 31. 12. 2009, když se mi moje malá glosa vrátila po "úspěšném doručení" jako nedoručená. Tak to zkusím jinak.
S Vámi, pane Duhane, jsem již takto komunikoval a setkali jsme se i osobně v ČRo 6. Měl jsem z vás tehdy po těch 20 minutách dobrý pocit. Ale to není pro inteligentního člověka, navíc v dané branži, problém, takto zapůsobit. Nicméně - "Nic v dobrým, nic ve zlým..."
Osobně Vám, pánové, dnes rád popřeji i dobré zdraví a jako posluchač si přeji více, mnohem více, objektivního zpravodajství jako veřejnoprávní a placené služby nám, posluchačům a občanům, možná více ve stylu BBC a těch lepších médií na západ od nás (ačkoli dnes už ale možná ani neplatí to, západ - náš vzor), píše Jindřich Bešťák.
31. 12. 2009
31. 12. 2009 / Věra Říhová
Uvedený titulek byl názvem mého prvního článku zveřejněného na stránkách BL 22.12.2005. Čtyři roky se snažím o to, co jsem si ve svém tehdy ještě nesmělém a nevybroušeném článku předsevzala. Čtyři roky za to dostávám co proto.
Málokdy souhlasím s nějakým názorem pana Milana Valacha, ale za jeho poslední článek mu děkuji. Je pro mne důkazem, že už problém odcizenosti pracující české inteligence od méně vzdělaných spoluobčanů snad začíná někdo chápat.
31. 12. 2009
Paní Říhová nepochopila, že slovo "plebs" v názvu článku je použito ironicky, a to především ke zdůraznění mého nesouhlasu s tímto elitářským postojem. Což je ostatně zcela zřejmé z celého mého textu, poznamenává Milan Valach.
31. 12. 2009 / Karel Dolejší
V lidském jednání existuje jeden zvláštní sklon, který zde z nedostatku jiného vysvětlení a bez jakéhokoliv nároku na přesnost nazvu "sklonem k nepřátelské reakci povzbuzené ženy". (Nejde zde vůbec o to, že bych tento sklon chtěl výlučně genderově fixovat, ale o to, že alespoň já sám jsem ho empiricky u mužů zatím nikdy nepozoroval.) O co jde? Nějaká skupina lidí působí v jakémsi uzavřeném režimu, z nějž jsou z jakéhosi v této souvislosti nepodstatného důvodu jiní skutečně či zdánlivě vyloučeni. Tito vyloučení či vyloučené jsou v jisté fázi osloveni někým empatičtějším zevnitř uzavřené skupiny, komu "je to hloupé" atp. A to, co pak zpravidla následuje, vypadá tak, že právě ten, kdo projevil "slabost" a pokusil se zahájit integraci, se následně sám stává primárním cílem výpadů vyloučených, nasycených dlouho střádaným resentimentem - protože se ukázal být "měkkej". To je podle mě zhruba způsob, jakým Věra Říhová reaguje na příspěvek Milana Valacha do diskuse o "liberálním" financování vědy vyvolané příspěvkem Matěje Šustera. Ze všech příspěvků, které si Říhová mohla vybrat - a nebylo jich málo - se zaobírá právě tím Valachovým, který je skutečně nejméně elitářský. Patrně právě proto to Valach "schytal" za to, že použil výrazu "plebs", a ještě za několik dalších věcí.
31. 12. 2009 / Zdeněk Jemelík
Konec roku je příležitostí k ohlédnutí a současně k ozřejmění záměrů do budoucna. Čtenáři mých pravidelných článků -- "sloupků" - zřejmě pochopili, že jejich naprostá většina čerpá náměty z činnosti spolku Šalamoun dlouhodobě usilujícího o obecné zlepšení poměrů v českém trestním řízení a v jednotlivých případech podporujícího oběti justičních přehmatů. "Sloupky" odrážejí jen nepatrnou část jeho činnosti a mého osobního podílu na ní. Ohlédnutí za řadou padesáti dvou textů je tedy nejen roční bilancí mého grafomanství, ale i činnosti spolku Šalamoun z mého osobního pohledu.
31. 12. 2009 / Oldřich Adamec
Lidé měří každodenní situaci z úhlu svého osobního prožívání a svých i rodinných zkušeností. Můj otec přišel do Prahy za prací v nedobrém roce 1932. Poznal zde svoji ženu a za rok po svatbě se jim narodila moje sestra. Otec pracoval krátce u firmy Procházka. Krátce proto, že byla světová krize a jeho šéf neměl práci ani pro sebe.
Tatínek s maminkou a sestrou bydleli na Žižkově tak špatně, že se o tom bydlení dlouho vyprávělo jako o domě "hrůzy". Potom si pronajali nový byt. Mohli si vybrat byt jaký chtěli. Dům ve Viklefově ulici byl nový a plný prázdných bytů. Vybrali si byt 1 + 1, ale protože byl drahý nájem, musely zde bydlet dvě rodiny. Každá v jednom pokoji, WC byl společný. Do tohoto bytu jsem se na sklonku války narodil i já.
31. 12. 2009 / Ladislav Žák
Popřejme společně našim politikům klidný a spokojený rok 2010, anebo rovnou všechna léta další. Učiňme tak v zájmu občanů České republiky a všech dalších lidí, kteří mají s touto podivuhodnou zemí cokoliv společného. Učiňme tak v zájmu naší i jejich duševní rovnováhy a případných zůstatkových majetkových bilancí.
POZNÁMKA NA OKRAJ:
31. 12. 2009 / Uwe Ladwig
V Číně bylo r. 2008 popraveno prý nejméně 1 780 osob. Počet popravených lidí za rok 2009 je ovšem zatím neznámý. Ví se, že k nim patří britský, údajně duševně chorý pašerák drog Akmal Shaikh. Jan Čulík v BL upozornil zajímavým způsobem, že tento Evropan zřejmě není jediný duševně nemocný člověk, který byl v Číně odsouzen a popraven i přes své onemocnění. Štěpán Kotrba přivítal tento trest smrti i jeho provedení. Že ale takové malé "Endlösung" (konečné řešení) může být nejen v případě duševního onemocnění pachatele problematické, o tom něco v téhle poznámce...
2. 1. 2010
Ateističtí aktivisté v Irské republice se veřejně postavili proti přísnému novému zákonu proti rouhání, který vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2010. Vydali totiž na internetu celou řadu protináboženských výroků známých osobností. Hodlají bojovat proti novému zákonu u soudu.
Nový irský zákon, který byl schválen loni v červenci, nyní znamená, že rouhání je teď v Irsku trestným činem, který se trestá pokutou do výše
31. 12. 2009 / Vladislav Černík
Mohu s klidem přijmout jednu i druhou verzi, jako asi řada dalších občanů. Podle prvé se nějak dostala droga k dezorientovanému, psychicky narušenému jedinci. Podle druhé zištný jedinec přijal balíček s drogou cílem lehce vydělat na téhle transakci. Daná země, kde se čin stal, reaguje nejtvrdším trestem, což je ve východní Asii běžná sazba.
Něco mi však chybí.
31. 12. 2009 / Jaroslav Polák
Tolik primitivnosti v reakcích na článek o změně zastropování v systému zdravotního pojištění ZDE jsem snad ještě nečetl. Zdrojem je neustále v českých médiích opakovaná lež o údajně nejvyšším zdanění v OECD či v EU.
Apologeti trhu bez regulace už sice pochopili, že nelze argumentovat srovnáváním přímého zdanění (horní sazba daně z příjmu 15% je dost podstatně nižší než realita v EU15, kde je převážně 40 - 50%).
31. 12. 2009
JU│ Největší turkmenské naleziště zemního plynu budou společně osvojovat firmy z Číny, Jižní Koreje a SAE. Smlouva o společném využívání tohoto naleziště byla uzavřena s turkmenskou státní společností Turkmengaz a hodnota kontraktu je 9,7 miliardy dolarů. Naleziště Jižní Jolontaň je řazeno mezi pět největších světových nalezišť zemního plynu, Odhady jeho zásob se pohybují mezi 4000 až 14 000 miliardami m3.
31. 12. 2009
KD│ Přinášíme pokračování rozhovoru o vznikající čínské dominanci v mezinárodních vztazích s expertem na asijskou modernizaci Martinem Jacquesem a autorem knihy "When China Rules the World: The End of the Western World and the Birth of a New Global Order" (Když Čína vládne světu: Konec západního světa a zrod nového světového řádu); první část jsme zveřejnili ZDE.
31. 12. 2009 / Milan Kohout
K diskuzi o Číně bych přispěl tímto drobným obrazovým dokumentem o ekonomickém zázraku čínského hospodářství, který jsem vyfotil na jedné stavbě v Pekingu. To jsou migrující dělníci z venkova, kteří doslova žijí na svém pracovišti, píše Milan Kohout.
30. 12. 2009
je sérií fotografií z "nejdramatičtější železniční tratě světa" West Highland Line ve Skotsku, aspoň podle hlasování časopisu Wanderlust z r. 2009. Železniční trať, vybudovaná v 19. století, vede divokým terénem zemí hor a jezer, ze skotského Glasgowa podél zálivu Loch Long, podél jezera Loch Lomond a pak dále pustinou přes Rannochské vřesoviště do přímořského přístavu Fort William a pak dále na západ až do přístavu Mallaig. Níže vyfotografovaný Glenfinnanský viadukt, první britská betonová konstrukce z r. 1901, "hrála" v jednom z nedávných filmů o Harry Potterovi, kdy přes viadukt jede parní vlak do Bradavic. (Foto Emma Čulík.)
(Mimochodem, velmi krásná je i trať Strakonice, Vimperk, Lenora, Volary, atd., a další šumavské železniční tratě - škoda, že jimi skoro nikdo nejezdí.)
KAFKOVSKÁ ÚROVEŇ SLUŽEB:
29. 12. 2009
Britské listy mají od prosince 2007 smlouvu s firmou T-mobile Czech Republic na používání modemu 4G pro mobilní internetové připojení. V prosinci 2008 byla smlouva prodloužena do prosince 2010. Za toto mobilní internetové připojení, které mnohdy funguje velmi neuspokojivě (na mnoha místech ČR je mobilní síť přeplněna, připojení je pomalé, případně vypadává) platí Britské listy firmě T-mobile částku 1189 Kč měsíčně (pro srovnání, ve Velké Británii platíme za broadbandové připojení rychlostí 10 Mbit/sec 500 Kč měsíčně). Ve Velké Británii mají Britské listy také mobilní internetové připojení, v principu totožné, avšak stabilnější a rychlejší, od britské firmy "Three". Toto britské mobilní připojení stojí 450 Kč měsíčně, zatímco T-mobile si v ČR účtuje 1189 Kč měsíčně.
Zástupce jiného mobilního operátora:
31. 12. 2009
Dostali jsme pozoruhodný mail od pracovníka "konkurenčního mobilního operátora", který poskytuje vhled do mentality lidí, kteří se domnívají, že v ČR podnikají. Přitom nechápou princip služby zákazníkovi.
Mail mi připomíná jednoho pražského číšníka v jedné pizzerce, který na stížnost, že dodávka jídla trvala čtyřicet minut, že jídlo je nechutné a že se číšník chová k zákazníkům neurvale, odpověděl: "Porušujete má lidská práva". :)
Autorovi níže publikovaného mailu bychom rádi vzkázal pár drobností, jinak běžně srozumitelných každému obchodnímu zástupci na Západě:
Zákazníka naprosto nezajímají technické podrobnosti vašeho výrobku, milý pane. Zákazník si zakoupil službu, případně výrobek, a požaduje, aby za rozumných normálních okolností fungovaly a aby se zařízení, které mu bylo poskytnuto, nerozbilo. Jinak už "služby" vaší firmy používat nebude. (JČ)
31. 12. 2009 / Miloš Kaláb
Tak se Britským listům ozval "pracovník konkurenčního podniku" a jeho názory se naprosto shodují s těmi, které zastává T-mobile Czech Republic? Zdráhám se tomu věřit, píše Miloš Kaláb z Kanady.
Skutečná konkurence by se totiž pravděpodobně od takovéhoto jednání odvrátila a vysvětlila by čtenářům Britských listů, že podle jedné černé ovce nesmějí posuzovat všechny podnikatele v tom oboru.
Takto by snad v Kanadě nejednal ani monopolní podnik, protože by se do něho pořádně "obuli" novináři. I u nás se občas dějí nepřístojnosti, ale noviny toho ihned využívají. V Ottawě máme instituci "The Public Citizen", které se systematicky věnuje jeden novinář a ten už pomohl mnoha občanům. Případně lidé píší a telefonují svým poslancům. Myslím, že zásada zdejších občanů je "nenechat si tentovat na hlavu".
Firmy v ČR zjevně jednají tak, jak toho jsme nyní svědky v Britských listech, protože jsou zákony na ně krátké. Za to mohou demokraticky zvolení zástupci občanů neboli politici.
31. 12. 2009 / Michal Vimmer
Odvážný adept demokratické metafyziky čte heslo na bráně nového světa z 19. století: Bůh je mrtev. ZDE. Starý dveřník skrytý ve stínu očekává odpověď. Dovětek, který otvírá cestu, zní: "vše je dovoleno." ZDE Člověk bez bázně boží smí vstoupit.
Stal se občanem.
31. 12. 2009 / Hynek Bíla
Předem podotýkám, že nejsem neoliberál, ať už to znamená cokoli. Nikdy jsem nesympatizoval s Liberálním institutem, mimo jiné kvůli osobě jeho ředitele Miroslava Ševčíka, který na mě vždy působil dojmem fanatického ideologa. Přesto, nebo snad právě proto, se mi pramálo líbí, jakým způsobem řada pravidelných přispěvatelů na BL reagovala na článek M. Šustera.
31. 12. 2009
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami a před dvěma tisíci let, žil byl Ježíš. Chodil po světě a kázal různé myšlenky -- třeba, že když nás oko provokuje k hříchu, máme si ho vyrvat, nebo že kdo nás udeří do pravé tváře, tomu máme nastavit levou. Byl ukřižován, ale -- pohádka pokračuje -- po několika dnech došlo k vzkříšení. Byl zabit, ale není mrtvý -- je tedy nemrtvý: zombie. Sedí v nebi po pravici Boha, všechno vidí a všechno si pamatuje. Kam se hrabou kamery. Jednou se vrátí, udělá zombie ze všech a pak všechny předvolá před soud. Tam nám to všechno spočítá -- každý hřích, každý úsměšek, každý mimomanželský sex. Máme se na co těšit, pohádko...
31. 12. 2009 / Daniel Veselý
Na příkaz Baracka Obamy provedly americké vzdušné síly počátkem tohoto měsíce nálet na dva údajné tábory Al-Kajdy v Jemenu, jak uvedla americká televize ABC. Jemen se stal další frontou v nekonečné válce proti terorismu.
31. 12. 2009
Tak zní název publikace, kterou koncem roku 2009 vydalo brněnské nakladatelství J. Šabaty Doplněk.
Autor Pavel Pečínka v ní zachycuje spory mezi příznivci sociálních a multikulturních přístupů k romské menšině a přibližuje "základnu" možné romské politiky. Líčí první spolky, následně politické strany a některé romské aktivisty.
Pozornost obrací ke třem formacím snažícím se operovat na evropské úrovni - Mezinárodní romské unii (IRU), Romskému národnímu kongresu (RNC) a Evropskému fóru Romů a Traveleru (ERTF). Podrobně se věnuje také romským poslancům v Evropském parlamentu. Rozsáhlá je především kapitola zachycující situaci na romské politické scéně v Česku a na Slovensku.
30. 12. 2009 / Pavel Pečínka
Kromě češtiny, slovenštiny a romštiny se Eva Polyaková domluví i maďarsky. Řadu let se věnuje terénní sociální práci přímo "v první linii" brněnského ghetta. Začínala v SRNM. Nyní je zaměstnankyní sdružení Romodrom , které se terénní sociální prací zabývá v řadě odboček fungujících po celé republice.
VÁNOČNÍ ČTENÍ
23. 12. 2009 / Smil Flaška z Pardubic
Bylo to už dávno kdysi.
Lev, král zvířat, usmyslí si
Poslat posly do všech stran.
Každý poddaný i pán,
Ať je velký nebo malý,
Má se dostavit ke králi.
Tak lev chtěl a tak rozkázal,
I knížeti orlu vzkázal,
Aby s všemi svými ptáky
Dostavil se k dvoru taky,
Vždyť ho všichni poslouchali
A horlivě na to dbali,
Slyšeti královské slovo
- Tehdy též panství orlovo,
V časech, kdy se toto dálo,
Výsosti lvu podléhalo.
A tu orel bez váhání
Na to královské vzkázání
Přivedl svých věrných pluk,
Když už zvířat velký shluk,
Horlivě pobíhající,
Svému králi k disposici
Připraven byl na rozkazy.
Zástupem si cestu razí
A lev s velkou laskavosti
Vítá hned své milé hosti,
Nejdřív s orlem objímá se,
Pak pokyne jeho chase
A orlovi vzdává díky
Za oddané služebníky.
Už se utišili všude,
Všichni čekají, co bude.
22. 12. 2009
Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.
Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL
Monitor Jana Paula:
30. 12. 2009 / Jan Paul
Vážený Sire Paule McCartney, možná máte pravdu, třeba to je strašlivé barbarství, možná se tím ti lidé ještě baví, možná že jsou i nemocní, ale díky reformám se Čína přiblížila více Západu a stává se nejmocnější a nevlivnější zemí světa. To nevíte?
30. 12. 2009
KD│ Vytvářejí války v Iráku a Afghánistánu domácí teroristické hrozby? Potenciální katastrofa představovaná Nigerijcem pokoušejícím se vyhodit o Vánocích do vzduchu americké letadlo nás donutila čelit této otázce, píše Katrina vanden Heuvel v The Nation.
30. 12. 2009
Spojené státy odmítly nově vyjádřené znepokojení Moskvy z plánovaného amerického systému protiraketové obrany. Toto odmítnutí přišlo z amerického ministerstva zahraničních věcí poté, co ruský premiér Vladimir Putin varoval, že americké plány na protiraketovou obranu jsou překážkou nové dohodě o jaderném odzbrojení.
30. 12. 2009 / Karel Dolejší
Je opravdu zajímavé číst obhajobu popravy pašeráka drog od Štěpána Kotrby, který jinak všemožně vystupuje ve prospěch dekriminalizace... obhajobu předloženou se zdůvodněním, že jde o výstrahu. Já se však nedomnívám, že je namístě zde hovořit v prvé řadě o výstraze potenciálním pachatelům. Přinejmenším značná část čínských reakcí na exekuci naznačuje, že jde ve skutečnosti především o pomstu.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
4. 12. 2009
Nesmírně zavazující byla reakce čtenářů na náš nedávný apel, že potřebujeme dva nové servery. V listopadu 2009 přispělo finančně na Britské listy 348 osob celkovou částkou 123 717.57 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 10. 2009 částku 148 397.73 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a