Mlha kolem drog

31. 12. 2009 / Vladislav Černík

Mohu s klidem přijmout jednu i druhou verzi, jako asi řada dalších občanů. Podle prvé se nějak dostala droga k dezorientovanému, psychicky narušenému jedinci. Podle druhé zištný jedinec přijal balíček s drogou cílem lehce vydělat na téhle transakci. Daná země, kde se čin stal, reaguje nejtvrdším trestem, což je ve východní Asii běžná sazba.

Něco mi však chybí.

Drogový byznys nese velké zisky. Drakonické tresty a nulová tolerance státu znamenají velké riziko pro jeho organizátory, velké riziko pro manipulaci s drahým kontrabandem. A zde se mi nějak nechce věřit, že drogoví bossové přenechávají poměrně lehkomyslně manipulaci s tímto milionovým zbožím buď narušeným individuím, nebo naivním ziskuchtivcům, v obou případech těm, kdo jsou neškolenými nováčky v dealerském řemesle. A zpravidla nejde o dávečku na jedno či dvě "prásknutí".

Nikdy jsem u takovýchto případů, včetně našich občanů, nečetl, že v souvislosti s vyšetřováním případu byly odhaleny ty a ty nitky, či zatčeni ti a ti překupníci. Nebo že příslušné protidrogové komando onoho buď narušeného jedince či naivního ziskuchtivce nechá doručit zásilku k adresátům a tam pak ... sklapne klec .

Něco tu nehraje, o něčem nemluví ani humanitární organizace, svými úspěchy se nechlubí policisté, media se neptají. A veřejné mínění po exekuci rychle na toho "kriminálníka" zapomene. Jen do doby, než se najde další nějaký narušený jedinec či naivní ziskuchtivec. A story se opakuje, rychlý soud, bezprostřední exekuce a dál.., dál zase nic.

Nelíbí se mi to. Co když někdo najednou třeba zjistí, že prášek proti migréně je ve skutečnosti cyankáli a peroxid není dezinficiens ale bakteriologická zbraň. To risiko je přece u každého z nás. U každého, který sedá s necesérem do dopravního prostředku. A tak se ptám ve stylu U. Ladwiga: a vás to také napadlo?

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 31.12. 2009