Prasečí chřipka, H1N1 chřipka

11. 11. 2009 / Peter Igaz

Pro začátek, je potřeba rozlišovat mezi sezónní chřipkou a prasečí či ptačí chřipkou, které mají být důvodem k obavě z masového rozšíření, tzv. pandemie. Sezónní chřipka - rovněž chřipka B - je způsobená virem, který koluje v populaci a během roku prodělává jenom mírné změny ve své genetické výbavě, a tudíž lidský imunitní systém nemůže příliš zaskočit. Přesto si ročně vyžádá dle statistik tisíce obětí mezi lidmi staršími a lidmi s porušenou imunitou (tzv. imunsuprimovanými lidmi). Proti tomu stojí chřipka A, v našem případě ptačí, nebo prasečí chřipka, která se může radikálně změnit ve své genetické výbavě, tudíž zaskočit lidský imunitní systém a začít se nekontrolovaně šířit v populaci, tzn. může způsobit epidemii či pandemii.

Co je pandemie? Je to stav, kdy infekční onemocnění, v našem případě chřipka, získala novou genetickou výbavu a šíří se masivně mezi lidmi po světě, tzn. ve více zemích současně. Většina lidí, a média jim v tom bohužel pomáhají, má tendenci si pandemii prasečí chřipky představit jako pandemii španělské chřipky, které v r. 1918 podlehlo kolem 20 milionů lidí. To bylo ale v době neexistence antibiotik a to je důležitý faktor, který zabraňuje srovnávání úmrtnosti na pandemii chřipky v době tehdejší a dnešní. Nejčastější příčinou úmrtí na chřipku je totiž druhotná bakteriální infekce, zejména bakteriální zánět plic, který vzniká, když na virem poškozenou sliznici dýchacích cest nasedne a pomnoží se bakterie, která by jinak zdravou sliznicí byla zkrocena. V době španělské chřipky to byla bakterie Streptococcus pneumoniae, který způsoboval úmrtí. Nyní, v době antibiotik, je spektrum bakterií způsobujících sekundární superinfekci větší, ale úmrtnost na bakteriální infekce ve všeobecnosti je oproti roku 1918 nesrovnatelně nižší.

Pojďme se podívat blíž na některá data pěkně po pořádku, jak se události týkající se prasečí chřipky vyvíjely a dál vyvíjejí.

Většina z nás si určitě pamatuje ptačí chřipku jako dlouhodobý evergreen mediálního zpravodajství, rovněž s předpovídanými katastrofickými dopady na lidské životy, vybíjení stovek z nákazy podezřelých ptáků, atd. Pravda však je, že od konce roku 2003 do poloviny roku 2009 na pandemii ptačí chřipky umřelo celosvětově 257 lidí. Pro srovnání jenom v USA zemře ročně na zasažení bleskem průměrně 82 lidí za rok CDC, Lightning-Associated Deaths 1980-1995, ZDE , To vlastně znamená, že pravděpodobnost úmrtí na pandemii ptačí chřipky je menší než pravděpodobnost úmrtí na zásah bleskem.

Chřipka, včetně prasečí, se projevuje jako mírné virové onemocnění. Symptomy jsou:

- zvýšená teplota

- kašel

- rýma a bolest v krku

- bolesti kloubů

- bolesti hlavy

- zvracení nebo průjem

- únava a ztráta chuti k jídlu

Příznaky trvají u jinak zdravého jedince obvykle 7 dní.

Lékem proti viru chřipky, u nás nejrozšířenějším, je antivirotikum oseltamivir phosphat - komerčně dostupný pod názvem Tamiflu od firmy Roche. Je indikován k léčbě dětí starších jednoho roku s nekomplikovaným průběhem chřipky a jako prevence u lidí nad 13 let.

Je důležité si uvědomit, že Tamiflu není úplně bezpečným lékem bez nežádoucích účinků, dokonce dle nejnovějších studií polovina, zejména dětských pacientů, trpí nežádoucími účinky charakteru poruch chování, nespavosti a špatných snů. V Japonsku je dokonce od roku 2007 zakázáno podávání tohoto léku dětem kvůli úmrtí 14 dětí poté, co u nich způsobil poškození mozku a neuroinfekci.

Jinak běžné nežádoucí účinky léku jsou pocity na zvracení, zvracení, průjem, slabost, kašel, bolest hlavy, únava- tzn. příznaky, které chceme léčbou redukovat. Dle některých studií je dokonce riziko onemocnění sekundárními bakteriálními infekcemi větší, než bez podávání Tamiflu. Skutečným bonbonkem účinnosti Tamiflu je oficiálně udávaná redukce příznaků chřipky na délku pěti dnů (proti 7 při normálním průběhu chřipky). A to se vyplatí !

Další vývoj v létě 2009...

Na prasečí chřipku bylo do července 2009 celosvětově registrováno 429 úmrtí. WHO (World Health Organization), česky SZO (Světová zdravotnická organizace), přesto již v červnu 2009 zvedla stupeň nebezpečí šíření prasečí chřipky na stupeň 6 ze šesti, tzn. nejvyšší stupeň - probíhající pandemie. Přitom však pořád zdůrazňovala mírný průběh onemocnění.

Samozřejmě asi každého napadne, proč WHO posouvá stupeň nebezpečí H1N1 chřipky na nejvyšší stupeň, když sama rovněž zdůrazňuje její lehký průběh. V tomto stádiu, tzn. stadiu pandemie, totiž výrobci vakcín mohou ve zkráceném čase vyrábět očkovací látky.

Výrobce vakcín GlaxoSmithKline nedávno řekl:

"Klinické studie budou omezené v důsledku potřeby vlád pro co nejrychlejší získání vakcíny. Přídatné klinické studie proto budou vyžádány a provedeny až poté, co bude vakcína k dispozici."

A WHO/SZO rovněž říká:

"Časová tíseň, ve které vývoj a výroba vakcíny k prvnímu použití v populaci v době pandemie probíhá, znamená, že je i nevyhnutelné omezit kolekci dat z klinických studií (ohledně účinku nové vakcíny). Následné další testování bezpečnosti a efektivity bude muset proběhnout poté, co vakcinace začala."

Vypadá to, že důvodem této velkolepé mediální kampaně je úspěšné uvedení nové očkovací látky na trh.

Zamysleme se, proč mohou být očkovací látky nebezpečné ve všeobecnosti. Normálně antigen (rozuměj cizorodý element) vstupuje do těla přes kůži, nebo sliznice úst, nosu, dýchacích cest, či střev, atd. Tato bariéra využívá k posílení své ochrany protilátky typu IgA, tzv. slizniční protilátkovou ochranu. Při vpravení cizorodého agens přímo do krve vyvoláme ale imunitní reakci s produkcí protilátek typu IgG a v neposlední řadě i IgE (ta je spojována s alergickými reakcemi). Proto očkování není přirozená forma setkání se organizmu s cizorodou látkou a může imunitní systém organismu i poškodit. Každé očkování má své nežádoucí účinky, z kterých nejnebezpečnější jsou neurodegenerativní onemocnění, která způsobují poruchy hybnosti, ale i možnou smrt.

Pojďme se dále podívat co taková vakcína obsahuje -- jednak toxické látky jako etylén glykol (protimrznoucí účinek), fenol, formaldehyd, hliník, rtuť a antibiotika neomycin, streptomycin. Navíc vakcína na prasečí chřipku obsahuje squalén. Je to nenasycená mastná kyselina, která se normálně vyskytuje v olivovém oleji. Její přítomnost v našich střevech nemusí ničemu vadit, ale přítomnost této látky v krvi, aniž by byla předem strávena, již ale nebezpečná být může (vyvoláním nepřiměřené imunitní reakce). Tato látka se uvádí označením ASO3 ve vakcíně od Novartisu nebo MF59 ve vakcíně od GlaxoSmithKline.

V USA regulační úřady nakonec v říjnu 2009 nepovolily použití squalénu do vakcín prasečí ani sezónní chřipky, ale v Evropě jej obě varianty vakcíny, jak sezónní, tak prasečí, obsahují.

Podle MUDr. Meryl Nass, odborníka na antraxovou vakcínu, která jako jedna ze zatím tří vakcín squalén obsahuje:

"Nová vlastnost dvou H1N1 vakcín, které jsou vyvíjeny společnostmi Novartis a GlaxoSmithKline je přidání adjuvans obsahující squalen k podpoření imunogenicity a dramatickému snížení potřeby virového antigenu. Toto znamená mnohem rychlejší produkci potřebných množství vakcín."

Jednoduše řečeno, squalén podpoří imunitní reakci organizmu a sníží tím použité množství viru, který bude muset výrobce do očkovací látky normálně přidat.

Nic proti tomu, ale tato sloučenina se použila ve vakcínách proti antraxu u veteránů první války v Perském zálivu v 90. letech a nejspíše měla za následek syndrom války v zálivu (Gulf War Syndrome). U 95% veteránů s těmito potížemi totiž kolovala v krvi protilátka proti squalénu. Tady je výčet příznaků GWS, kterým dominují vesměs velice nepříjemné, autoimunitní onemocnění, výrazně snižující kvalitu a v konečném důsledku i délku života --

arthritida, fibromyalgia, lymphadenopatie, vyrážka, fotosenzitivní vyrážka, chronická únava, chronické bolesti hlavy, ztráta vlasů, nehojící kožní defekty, aftosní vředy, točení hlavy, slabost, ztráty paměti, křeče, změny nálady, neuropsychiatrické poruchy, účinky proti štítné žláze, chudokrevnost, zvýšenou sedimentaci erytrocytů, systémový lupus erytematodes, roztoušenou sklerosu, ALS (amyotrofickou laterální sklerosu), Raynaudův fenomén, Sjorgrenův syndrom, chronické průjmy, noční pocení.

1. ScienceDirect.com, Experimental and Molecular Pathology, Volume 68, Issue 1, February 2000, Pages 55-64 2. Adverse Effects of Adjuvants in Vaccines, by Viera Scheibner, Ph.D., 2000

Situace do nynější doby...

Do 11. října SZO registrovala přes 399 232 laboratorně potvrzených případů pandemické chřipky H1N1 a přes 4735 úmrtí na celém světě. Většina úmrtí byla u imunokompromitovaných lidí. Dle jiných studií je prozatímní výskyt a úmrtnost na sezónní i prasečí chřipku dokonce nižší, než poslední 2 roky (2007 a 2008). Toto potvrzují i data z jižní polokoule, hlavně z Austrálie a Nového Zélandu, kde mají již po chřipkové sezóně, jelikož tam začíná léto. Ke srovnání, malárie usmrtí celosvětově JEDEN MILION lidí každý rok. Úmrtí způsobí přímo infekce malárie. To znamená, že denně umře 2740 lidí na malárii proti 13 lidem na prasečí chřipku (doposud) celosvětově (navíc, když nebereme v potaz, že neumřeli přímo na prasečí chřipku, ale v důsledku oslabeného imunitního systému, který způsobil sekundární infekci a komplikace).

Asi se všichni zeptáme, proč není SZO tak angažovaná v bitvě proti malárii. Odpověď ponechám na čitateli.

Nebezpečí mediální manipulace

V polovině října tohoto roku ve státě New York již musel soud rozhodovat ve věci povinnosti očkování, když státní zdravotní komisař Richard Daines překročil dle soudu své pravomoci při pokusu o zavedení povinného očkování pod pohrůžkou ztráty zaměstnání u zdravotnických a školských zaměstnanců. ZDE

V ČR samozřejmě rovněž sílí pokusy ministerstva zdravotnictví provádět očkování na bázi povinnosti. ZDE

Naštěstí ČLK (Česká lékařská komora) je proti a ochota zdravotníků nechat se očkovat je tak mizivá, že se nové vakcíny proti prasečí chřipce budou nabízet i jiným skupinám obyvatel. První dávky vakcíny by měly být v ČR k dispozici od 20.11.09.

Závěrem

Tímto článkem nechci bagatelizovat úmrtí na prasečí chřipku, protože každé úmrtí je ztráta. Je však důležité nepodléhat manipulaci, která vyvolává strach a nutí lidi rozhodovat se ve spěchu a navíc bez dostatečných informací.

Co tedy dělat, když nás zachvátí epidemie, či pandemie chřipky, ať už sezónní či prasečí. V první řadě bychom si asi měli uvědomit, že každá chřipka, pokud jsme jinak zdraví, se léčí léky týden a bez léků 7 dní. Několik tipů:

• přechodně vyloučit cukry ze stravy
• mít dostatek odpočinku
• význam vitaminu D je dobře zdokumentovaný ve zvýšení produkce přes 200 antimikrobiálních peptidů, které bojují s infekcí

Dodatek č.1: tento článek ve velké míře čerpá z informací amerického gastroenterologa a nutricionisty dr.Mercoly, jehož internetové stránky jsou ZDE a články zabývající se přímo tematikou prasečí chřipky jsou naZDE

Dodatek č.2: Pro přesné složení všech nyní dostupných vakcín proti H1N1 chřipce viz: ZDE

Vytisknout