6. 5. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 5. 2003
Fareed Zakaria, The Future of Freedom (Budoucnost demokracie), Norton, 286 stran, 24.95 USD

"Svoboda" a "demokracie" nejsou totéž, argumentuje ve své nové knize Fareed Zakaria, šéfredaktor týdeníku Newsweek International. Teprve sotva před padesáti lety se podle Zakarii staly země na "svobodném" Západě skutečnými demokraciemi. Stát musí nejprve zaručit svobodu (prostřednictvím zákonnosti, svobody projevu, svobody shromažďování, svobody vlastnit majetek a prostřednictvím dalších omezení státní moci), než vznikne systém, v němž se politikové řádně zodpovídají občanům ze svých činů.

Státy, které vytvoří demokracii, aniž by předem svým občanům zaručily svobody, nazývá autor "neliberálními demokraciemi". Když ve čtvrtém století přd Kristem hlasovalo athénské národní shromáždění, aby byl Sokrates popraven, protože kazí mládež filozofií, bylo to demokratické rozhodnutí, nikoliv však liberální. Ve Francii po revoluci vládlo demokratické Národní shromáždění, vytvořilo však naprosti neliberální vládu teroru. Jásir Arafat je jediný šéf arabské vlády, který je volen demokraticky, avšak jeho Palestinská správa zdaleka není liberální.

Kompletní recenze - v angličtině ZDE
Sloupek

Takto poněkud nelogicky se podle ČTK , viz ZDE, vyjádřil v pondělí v Sokolově velvyslanec EU v ČR Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Ten člověk buď neumí mluvit, anebo záměrně diplomaticky mlží. Ani jedno by nebylo zrovna dobrou vizitkou pro Evropskou unii, jejíž představitelé by snad před referendem o vstup do EU měli vysvětlovat, co bude znamenat vstup ČR do EU, co nejjasněji a nejpříměji.

Posuďte sami: Cibrian podle ČTK v pondělí v Sokolově uvedl:

"Přestože vstup ČR do EU bude znamenat volný pohyb českých občanů po celé unii, obavy z hromadného stěhování českých Romů (...) na Západ jsou zbytečné."

Pak ale pokračoval: "Českým Romům nebude možné odmítnout vstup do některé země EU. S občanským průkazem bude mít český romský občan stejně jako každý občan ČR právo vstoupit třeba do Velké Británie. Po vstupu ČR do EU bude například zrušena britská imigrační kontrola na ruzyňském letišti. Romové se v Británii či jinde v Evropě budou moci ucházet o práci či o studium, nebudou však moci jako doposud žádat o azyl. Mezi evropskými zeměmi nebude možnost azylu, jsou to všechno demokratické země. Čeští Romové budou mít právo cestovat, ale nebudou mít možnost azylu," řekl Cibrian.

S odpuštěním, to je nejasná a nepřesvědčivá argumentace. Romové se snaží dostat pryč z České republiky kvůli rasistickému útlaku, někdy snad i z ekonomických důvodů. V Británii - či jinde v západní Evropě - žádají o azyl jen proto, protože jinak zatím nemohou získat v západoevropských zemích trvalý pobyt. Jakmile vstoupí Česká republika do Evropské unie, Romové budou samozřejmě moci trvale pobývat v Británii i v jiných členských zemích EU (které si - jako Německo - nevyžádaly výjimku, že Češi v nich nesmějí po několik let po vstupu ČR do EU pracovat - a Velká Británie si tu výjimku nevyžádala), aniž by tam museli žádat o azyl. Byl jsem svědkem toho, jak v Británii radí českým Romům britští právníci, že jim stačí, aby v zemi vydrželi jen do příštího května, protože pak už je z Británie nikdo stejně nebude moci vyhostit.

Zajímavou otázkou je, na jaké dávky a sociální podporu budou mít čeští občané, včetně Romů, právo v západoevropských zemích. Bude-li to sociální podpora jen na úrovni podpory české, je možné, že to skutečně automaticky zlikviduje romský exodus do Británie, protože z takové podpory by tam nezaměstnaní Romové nemohli žít. Bude-li to však stejná podpora, jakou dostávají v Británii britští či západoevropští nezaměstnaní, není důvodu, proč by Romové nejezdili do Británie z Čech stejně jako dnes. A nikdo jim nebude moci bránit, aby si tam nehledali zaměstnání. To pro ně samozřejmě bude výhodnější než v Čechách, kde jsou často diskriminováni na základě barvy kůže, což v západních zemích, plných lidí z nejrůznějších kontinentů, přirozeně existovat nebude. Bude to tam tedy pro ně podstatně příjemnější.

A jak to přesně bude po vstupu ČR do EU se studiem českých občanů v Británii? V současnosti platí angličtí studenti za studium na anglických univerzitách školné 1000 liber ročně. Studenti ve Skotsku však žádné univerzitní školné neplatí, tam se proti Blairovu školnému skotský parlament vzbouřil. Z předpisů Evropské unie, jak jsem byl informován, vyplývá, že jestliže v nějaké členské zemi část obyvatelstva nemusí platit univerzitní školné, nemusejí ho platit v té zemi ani studenti z ostatních členských zemí EU. Znamená to tedy, že čeští studenti - včetně Romů - budou moci studovat v Británii na rozdíl od Angličanů zadarmo?

Jak to bude s českými penzisty, odstěhují-li se na stáří do britských přímořských letovisek, nebo třeba do Portugalska či do Itálie? Jak to bude s jejich nárokem na zdravotní péči v jiných zemích EU? Budou to hradit české zdravotní pojišťovny?

Jak to bude vypadat se zdravotním a sociálním pojištěním českých občanů, pracujících v členských zemích EU?

Budou to dost podstatné změny - pro Čechy se stane jejich "vlastí" celá Evropská unie, budou oficiálně všude doma . je však nutno jasně vysvětlit, co to bude znamenat v praxi. Budu-li muset jít v Amsterodamu k zubaři, co budu muset zaplatit?

Existuje zjevně celá řada otázek, na něž by Cibrian měl odpovídat asi daleko podrobněji.

5. 5. 2003
To, jak se nyní budou rozvíjet styky mezi americkou supervelmocí, Evropou, OSN a vážně poškozeným světovým pořádkem, je zjevně daleko důležitější než konkrétní kroky na znovuvybudování Iráku. Proč se ale o tom, co bude dál, nyní tak podivně mlčí, zeptal se včera Simon Tisdall v deníku Guardian.

Kompletní článek - v angličtině - viz ZDE
6. 5. 2003
Simon Baron-Cohen, The Essential Difference: Men, Women and the Extreme Male Brain (Základní rozdíl: Muži, ženy a extrémní mužský mozek), Penguin, 2003. Kniha vyšla v Británii dne 1. května 2003.

Charakteristickým rysem ženského mozku je empatie, schopnost identifikovat emoce a myšlenky druhého člověka a reagovat na ně vhodnými emocemi, mužský mozek je především vytvořen tak, že analyzuje svět a vytváří systémy, abstrahuje z nich pravidla, podle nichž fungují, a buduje samotné systémy, argumentuje Simon Baron-Cohen, ředitel střediska Autism Research Centre na Cambridge University.

Podrobnosti v angličtině viz ZDE
6. 5. 2003
Jiný reportér se odvážil zeptat se na něco obou ministrů obrany najednou. Rumsfeld odpověděl tak, že novináře zmátl." Proč se nezeptáte buď jednoho, nebo druhého a dáváte mnohonásobné otázky každému a nedovolíte všem jít zpátky?" Nikdo tomu nerozuměl. Byl to snad ten výrok týdne, na který všichni čekali?

Ne, k tomu došlo až poté. Výrok Týdne Donalda Rumsfelda. Byl krátký, stručný a naprosto bizarní. Tazatel chtěl vědět, jak dlouho zůstanou americká vojska v Iráku, když nyní válka skončila. "To nevím - a není to věditelné" - prohlásil Rumsfeld před obdivnými pohledy.

Rumsfeldův "výrok týdne" se od příprav amerického vojenského útoku na Irák stal svého druhu institucí, napsal o víkendu list Independent; charakteristické jsou pro něj zmučená syntax, oči obrácené k nebi a mírně nesrozumitelné, mírně výhružné výroky amerického ministra obrany. 2. května uspořádal po setkání s Tonym Blairem a britským ministrem obrany Geoffem Hoonem Donald Rumsfeld na londýnském letišti Heathrow "tiskovou konferenci" pro britské novináře. Soudě podle svědectví reportéra listu Independent, byl to zážitek.

Kompletní článek - v angličtině - viz ZDE
5. 5. 2003

Budou ženy v ČR nuceny také pěstovat potratovou turistiku do zahraničí, jako jsou k tomu nuceny ženy v bigotně katolickém Polsku? Pětiletý vězeňský trest pro každého lékaře, který by provedl potrat, chtějí prosadit v parlamentě dva lidovečtí poslanci Jiří Karas a Jan Kasal a poslanec za ODS Petr Pleva. Kontroverzně středověkým návrhem se zřejmě chtějí jen v okurkové sezóně (dost horko na to v ČR je) zviditelnit, naděje na to, že by se prosadil, je v nekatolických a světských Čechách mizivá.. Počet potratů přitom v ČR za posledních třináct let radikálně poklesl z drasticky vysokého počtu 100 000 potratů v roce 1990 (kdy na každé jedno narozené dítě bylo jedno potraceno) na nynějších 29 000 - přitom počet potratů stále klesá. Právo ženy rozhodovat o svém osudu by mělo být nezpochybnitelné.

6. 5. 2003

Britský ministr vnitra David Blunkett naléhal v pondělí na jednání v Paříži, aby nejmocnější státy světa urychlily v zájmu boje proti terorismu plány na zavádění nejmodernějších elektronických cestovních pasů.

Velká Británie plánuje začít vydávat cestovní pasy, které budou obsahovat informace o držiteli na počítačovém čipu, do dvou let. Pasy s biometrickými informacemi, jako jsou charakteristické rysy držitelovy oční duhovky anebo jeho otisky prstů, bude Británie vydávat od roku 2006. Britský ministr vnitra naléhá, aby tuto technologii přijaly i ostatní vyspělé země. Zavedení těchto pasů může být totiž efektivní pouze v tom případě, přijmou-li severní Amerika, západní Evropa, Japonsko a Rusko tytéž technické normy.

Pasy, které bude Británie vydávat od roku 2005, budou obsahovat data, umožňujícím počítačům rozpoznat obličej držitele. Budou také obsahovat v digitální formě držitelův podpis. Cílem je znemožnit falšování pasů; v současnosti se v Británii ztrácí 3000 pasů ročně.

Podrobnosti - v angličtině - viz ZDE
5. 5. 2003
Americké firmě, zabývající se shromažďováním dat, která byla zapletena do volebního fiaska na Floridě v roce 2000, platí Bushova vláda miliony dolarů za to, že sbírá osobní informace o obyvatelstvu cizích zemí. Protestuje proti tomu několik vlád, které poukazují na to, že tyto informace byly zřejmě získány protizákonně.

Z amerických vládních dokumentů vyplývá, že firma ChoicePoint obdržela loni od amerického ministerstva spravedlnosti nejméně 11 milionů dolarů za to, že americké vládě poskytuje data - zejména o občanech Jižní Ameriky - včetně jména, adresy, zaměstnání, data narození, čísla pasu a "fyzického popisu", daňových údajů a krevní skupiny.

5. 5. 2003
Krize o Iráku ukázala lépe než cokoliv jiného, že se neúčastníme široce rozšířené západní zábavy útočení na Ameriku. Ať už se vám to líbí či nelíbí, mnoho (většina) z nás zastává názor, že vděčíme za svou novou svobodu právě Americe.

Vzhledem k tomu, že jsme měli podrobné informace o úmyslech komunistů, neměli jsme pochyb o tom, že právě americká politika zadržování komunismu udržovala zadky našich západních sousedů ve svobodě a bezpečí, takže si mohli vypracovat veškerou svou sofistikovanou protiamerickou kritiku.

Se vším tím laškováním a lezením kamsi v onom Kvartetu (Spojené státy, Evropská unie, Rusko, OSN) není pochyb o tom, že existují velmi rozdílné názory. Některé kroky, které některé strany činí, mají, jak se zdá, charakteristiky otevřené zášti.

My jsme pevně zakotveni v Evropě a přitom jsme plně otevřeni vůči USA. Proto můžeme pomoci překonat neshody a uhladit ostré hrany, i když naše role přirozeně není všem zrovna vítaná.

Toto je článek, který publikoval v izraelském listě Jerusalem Post velvyslanec ČR v Tel Avivu Daniel Kumermann. Martin D. Brown, historik, žijící v Londýně, rozbírá Kumermannovy myšlenkové zkraty ZDE.

5. 5. 2003
Daniel Kumermann, někdejší novinář, současný český velvyslanec v Izraeli a nekritický obhájce kontroverzní izraelské politiky vůči Palestincům, publikoval nedávno v listě Jerusalem Post text, v němž argumentoval, že prý zaujímá mnoho středoevropských zemí, zejména tzv. Visegrádská skupina (Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika) vstřícnější postoj vůči politice George W. Bushe než některé západoevropské země tzv. "staré Evropy" (jak je kontroverzně nazval americký ministr obrany Donald Rumsfeld).

Vzhledem k tomu, že podle průzkumů veřejného mínění v České republice odmítalo angloamerický vojenský útok proti Iráku bez autorizace OSN v polovině března 2003 rekordních 82 procent českých občanů a ještě v první polovině 77 procent českých občanů., viz ZDE a ZDE, argumentace pana velvyslance se zdá být, eufemisticky řečeno, poněkud nepřesvědčivá. Historik Martin D. Brown, působící v Londýně, se na stránkách serveru BlueEar anglicky zamyslel nad logickými zkraty v myšlení bývalých českých disidentů a la Kumermann a pokusil se vysvětlit, co asi tyto zkraty způsobuje:

Kumermannův dopis v Jerusalem Post -- v angličtině -- ZDE, v češtině ZDE
Jan Paul: Velká dvojka
6. 5. 2003
"Představovat Karla Gotta je jako nosit dříví do lesa. Zlatých a Českých slavíků má tolik, že by se vystavení vedle sebe dali měřit na metry. Je v pravém slova smyslu klasikem české kultury". Nevím jaký je "levý smysl" pro označení "klasik české kultury", ale takto a ještě i jinak uvozuje svůj rozhovor se známým zpěvákem v PR časopísku "Pohoda pojištěnce" známý "seriozní" novinář a publicista, někdejší šéfredaktor Lidových novin, Jefim Fištejn. Vadí vám to? Přečtěte si tiráž jarní reklamní tiskoviny Všeobecné zdravotní pojišťovny distribuované pečlivě do každé domácnosti a užasnete, anebo možná také ne.
5. 5. 2003
V Sedmičce dne 4.května 2003 padl výrok, jenž stojí za povšimnutí. Zněl přibližně takto: "z věcí se stávají problémy teprve tím, že je novináři podsunou veřejnosti."

Plně vystihuje skutečnost, že novináři čas od času věnují spoustu energie a mediálního prostoru na to, aby obrátili pozornost veřejnosti k věcem, jež nemají velký význam, popřípadě mají úplně opačný smysl, než se jim v mediální kampani přikládá.

Není vždy zřejmé, proč takové kampaně vznikají, a co vede k tomu, že se na nich se stejným zaujetím podílejí všechny tituly, bez ohledu na určité rozdíly v jejich orientaci, a že nesouhlasné projevy, pokud se vůbec vyskytnou, nenajdou publicitu.

6. 5. 2003
V souvislosti s kritickým článkem Štěpána Kotrby, viz ZDE, vyjádřil kritizovaný Pavel Pečínka přání, aby Britské listy publikovaly celý jeho email, v němž charakterizoval somálského příslušníka strany Zelených jako "černého tmavozeleného". Na dotaz, zda mu taková charakteristika nepřipadá trapná, odpověděl Pavel Pečínka, že se k tomu vyjádří později.
6. 5. 2003

Po patnácti letech přijel do Prahy největší ruský vojenský umělecký soubor, Alexandrovci - Akademický soubor písní a tanců Rudé armády A. V. Alexandrova. Kongresovým centrem tak zazněla za potlesku vyprodaného sálu Kalinka, Kaťuša, Děň pobědy, Ej uchněm (Burlaci na Volze), árie z Verdiho Nabucca, kozácké písně a další skladby. Koncert se uskutečnil u příležitosti 58. výročí osvobození Československa. Zítřejší představení bude pouze pro oficiální hosty, vládu, diplomatický sbor a generální štáb. Soubor pozvalo na oslavy 58. výročí osvobození Československa ministerstvo obrany.

Pražané v pondělí večer přijali Alexandrovce s nadšením. Publikum Alexandrovcům tleskalo, někteří i do rytmu. Na závěr dvouhodinového koncertu v Kongresovém sále velká část přítomných aplaudovala vstoje. Rusové je za to odměnili písněmi Kaťuša a Moskevské večery. Překvapením pro pražské publikum byla česká lidová píseň Koupím já si koně vraný v podání třicetičlenného sboru. Tanečníci předvedli námořnický tanec, v kostýmech vystoupili Záporožci a na závěr uvedli Alexandrovci skladbu Loučení Slovanky.

Kalinka RAM TXT MID
Burlaci na Volze MID
Kaťuša MID
2. 5. 2003
Pozoruhodným, velmi dobrým filmem, který se v současnosti promítá v pražských kinech ve stínu halasné marketingové kampaně silně přeceněného filmu Pupendo, je filmový debut divadelního režiséra Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Mimo jiné je film hodnotnou poctou "nové vlně" českého filmu ze šedesátých let, zejména takovému Černému Petrovi či Láskám jedné plavovlásky Miloše Formana.

Je zajímavé, že autor pociťoval nutnost vyrovnat se s velkým dědictvím české filmové "nové vlny". Vrací se k ní ovšem z pohledu daleko cyničtějších a poučenějších "nultých let" jednadvacátého století. Uvědomujeme si, že vhled do osobní psychiky mladých lidí byl ve Formanových filmech před čtyřiceti lety vlastně daleko nevinnější i naivnější, navzdory jeho tehdy tolik odsuzovanému "cynismu". Kromě hluboké sondy do lidských osobností je Morávkův filmový debut mimo jiné i - parodií na - v České republice nyní všudypřítomnou a vše obklopující pornografii.

6. 5. 2003
Podle interních statistik BL si za poslední dva měsíce, za březen a duben 2003, otevřelo v průměru Britské listy 44 898 individuálních IP adres měsíčně. Jak vidno z níže uvedených čísel, v březnu mnohdy přesahoval počet individuálních čtenářů 5000 osob denně (k tomu nutno přičíst 2050 subskribentů, kteří dostávají Britské listy každodenně emailem); avšak ani po ukončení irácké války čtenost nepoklesla zcela na úroveň, na níž byla před válkou.

Soudě podle zvýšení počtu individuálních IP adres, které si otvírají internetovou stránku BL, ve srovnání s červnem - červencem 2002, stoupla do března - dubna 2003 čtenost Britských listů o více než 35 procent; soudíme-li podle průměru denních návštěv na stránkách BL, došlo od června 2002 do dubna 2003 k nárůstu čtenářů o 50,7 procent. - Počet subskribentů BL, odebírajících časopis emailem, zůstává za poslední rok víceméně stabilní, kolem 2000 čtenářů denně.

2. 5. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

ZMĚNA BANKY: Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem.
18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 5. 2003 Jak hovořil Donald Rumsfeld s britskými novináři   
6. 5. 2003 Cibrian: "Cestovat se bude jen s občankou, exodus Romů ale nehrozí" Jan  Čulík
6. 5. 2003 Ženský mozek je empatický, mužský systematizuje   
5. 5. 2003 Jak by se mohla Evropa vyhnout tomu, aby se stala vazalem Ameriky?   
5. 5. 2003 Americká vláda shromažďuje podrobná data o obyvatelstvu jiných zemí   
5. 5. 2003 Slušní huliči, slušní policajti - slušný víkend Štěpán  Kotrba
5. 5. 2003 Velkochov mýtů v českých médiích Zdeněk  Jemelík
5. 5. 2003 Británie: opatrovníci dětí nebudou smět kouřit a užívat fyzických trestů   
5. 5. 2003 Nové revolty proti systému Immanuel  Wallerstein
2. 5. 2003 Kartel politických stran Tomáš  Jarmara

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2003 Jak by se mohla Evropa vyhnout tomu, aby se stala vazalem Ameriky?   
2. 5. 2003 Náš společný cíl: Dodržování národní jednoty   
29. 4. 2003 Iráčtí šiité protestovali proti bagdádským rozhovorům o utvoření nové vlády   
27. 4. 2003 Výzvědné agentury obvinily Bushe a Blaira ze zkreslování a z falšování důkazů   
25. 4. 2003 Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! Petr  Baubín, Štěpán Kotrba
25. 4. 2003 Annan vyvolal kontroverzi tím, že nazval Spojené státy "okupační mocností"   
25. 4. 2003 Británie má skandál: nechal labouristický poslanec částečně financovat svou charitativní organizaci Saddámem Husajnem? Jan  Čulík
24. 4. 2003 Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" Jaroslav  Pour
24. 4. 2003 Nelogická argumentace, totalita bílého muže a slepá víra v samospásnost lidských práv Štěpán  Kotrba

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
30. 4. 2003 Vyslanci virtuální reality v Iráku Mojmír  Babáček
30. 4. 2003 Konec NATO právě začal - začala vznikat evropská armáda Štěpán  Kotrba
25. 4. 2003 Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! Petr  Baubín, Štěpán Kotrba
4. 4. 2003 Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané?   
28. 3. 2003 Ropa je príčinou, ekológia alternatívou Martin  Nevada
25. 3. 2003 Blesková válka s.r.o. Oskar  Krejčí
12. 3. 2003 Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa Petr  Baubín
12. 3. 2003 USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády   
24. 2. 2003 Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
30. 4. 2003 Nová kniha Michala Viewegha: Už absolutní rutina Jan  Čulík
24. 4. 2003 Zrazuji lidi, firmu nebo vlast? Jaroslav  Vejvoda
24. 4. 2003 Lidství na skřipci Jan  Čulík
24. 4. 2003 Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" Jaroslav  Pour
18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
7. 3. 2003 Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday   
5. 2. 2003 Vysvědčení Jaroslav  Hutka
28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
3. 1. 2003 Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu Jan  Čulík
20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?   
3. 12. 2002 O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou Martin  Pilař
25. 10. 2002 Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? Jan  Čulík
23. 10. 2002 Neohrabaná nová Kunderova novela   
21. 10. 2002 Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země   
21. 10. 2002 Kundera zkoumá exil a návrat   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
2. 5. 2003 Padesát let
Česk(oslovensk)é televize
Jan  Čulík
28. 4. 2003 SOS k promlčeným televizním poplatkům Karel  Pavlík
17. 4. 2003 Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? Zdeněk  Duspiva
11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
12. 3. 2003 O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" Fabiano  Golgo
10. 3. 2003 Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? Jan  Čulík
10. 3. 2003 Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 Jan  Čulík
7. 3. 2003 Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství   
27. 2. 2003 Agónie v České televizi pokračuje Jan  Čulík
24. 2. 2003 Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru Martina  Nemethová

Školství RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2003 Zákon o učitelích je naprostý paskvil Radek  Sárközi
2. 4. 2003 Petra Buzková o problémech ve školství Radek  Sárközi
2. 4. 2003 Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi"   
12. 3. 2003 Počítejte s námi! Petr  Bilík
12. 3. 2003 Maturity bez "matiky" Miloš  Dokulil
10. 3. 2003 Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha Ondřej  Hausenblas
27. 2. 2003 Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc Jan  Čulík
26. 2. 2003 Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá Jaroslav  Hlaváček
12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2003 Dostane se ČR na úroveň Polska a Irska? Jan  Čulík
17. 4. 2003 Heldt Prize in Women Studies   
10. 4. 2003 Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet Jana  Matúšová
10. 4. 2003 Peniaze, ženy a EÚ Oľga  Pietruchová
17. 3. 2003 Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu Martina  Ferenčíková
7. 3. 2003 8. březen - mezinárodní den žen   
6. 3. 2003 Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? Ivo V. Fencl
24. 2. 2003 Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? Martina  Ferenčíková
24. 2. 2003 O sterilizácii rómských žien Lubomír  Sedláčik
21. 2. 2003 Vagina monology v Brně   

Názory a argumenty ze Slovenska RSS 2.0      Historie >
22. 4. 2003 Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? Lubomír  Sedláčik
11. 4. 2003 Atómový útok zastaví slovenská horčica Lubomír  Sedláčik
10. 4. 2003 Osobné značky a politický marketing Tibor  Kružlík
10. 4. 2003 Science fiction a politika Peter  Abelard
10. 4. 2003 Agresia v mene viery Peter  Greguš
10. 4. 2003 Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet Jana  Matúšová
10. 4. 2003 Peniaze, ženy a EÚ Oľga  Pietruchová
10. 4. 2003 Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? Lucia  Waldnerová
10. 4. 2003 Víťazní buldozéristi Damas  Gruska
10. 4. 2003 Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft Martin  Nevada