6. 5. 2003
Fareed Zakaria, The Future of Freedom (Budoucnost demokracie), Norton, 286 stran, 24.95 USD "Svoboda" a "demokracie" nejsou totéž, argumentuje ve své nové knize Fareed Zakaria, šéfredaktor týdeníku Newsweek International. Teprve sotva před padesáti lety se podle Zakarii staly země na "svobodném" Západě skutečnými demokraciemi. Stát musí nejprve zaručit svobodu (prostřednictvím zákonnosti, svobody projevu, svobody shromažďování, svobody vlastnit majetek a prostřednictvím dalších omezení státní moci), než vznikne systém, v němž se politikové řádně zodpovídají občanům ze svých činů. Státy, které vytvoří demokracii, aniž by předem svým občanům zaručily svobody, nazývá autor "neliberálními demokraciemi". Když ve čtvrtém století přd Kristem hlasovalo athénské národní shromáždění, aby byl Sokrates popraven, protože kazí mládež filozofií, bylo to demokratické rozhodnutí, nikoliv však liberální. Ve Francii po revoluci vládlo demokratické Národní shromáždění, vytvořilo však naprosti neliberální vládu teroru. Jásir Arafat je jediný šéf arabské vlády, který je volen demokraticky, avšak jeho Palestinská správa zdaleka není liberální. Kompletní recenze - v angličtině ZDE |
Takto poněkud nelogicky se podle ČTK , viz ZDE, vyjádřil v pondělí v Sokolově velvyslanec EU v ČR Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Ten člověk buď neumí mluvit, anebo záměrně diplomaticky mlží. Ani jedno by nebylo zrovna dobrou vizitkou pro Evropskou unii, jejíž představitelé by snad před referendem o vstup do EU měli vysvětlovat, co bude znamenat vstup ČR do EU, co nejjasněji a nejpříměji.
Posuďte sami: Cibrian podle ČTK v pondělí v Sokolově uvedl:
"Přestože vstup ČR do EU bude znamenat volný pohyb českých občanů po celé unii, obavy z hromadného stěhování českých Romů (...) na Západ jsou zbytečné."
Pak ale pokračoval: "Českým Romům nebude možné odmítnout vstup do některé země EU. S občanským průkazem bude mít český romský občan stejně jako každý občan ČR právo vstoupit třeba do Velké Británie. Po vstupu ČR do EU bude například zrušena britská imigrační kontrola na ruzyňském letišti. Romové se v Británii či jinde v Evropě budou moci ucházet o práci či o studium, nebudou však moci jako doposud žádat o azyl. Mezi evropskými zeměmi nebude možnost azylu, jsou to všechno demokratické země. Čeští Romové budou mít právo cestovat, ale nebudou mít možnost azylu," řekl Cibrian.
S odpuštěním, to je nejasná a nepřesvědčivá argumentace. Romové se snaží dostat pryč z České republiky kvůli rasistickému útlaku, někdy snad i z ekonomických důvodů. V Británii - či jinde v západní Evropě - žádají o azyl jen proto, protože jinak zatím nemohou získat v západoevropských zemích trvalý pobyt. Jakmile vstoupí Česká republika do Evropské unie, Romové budou samozřejmě moci trvale pobývat v Británii i v jiných členských zemích EU (které si - jako Německo - nevyžádaly výjimku, že Češi v nich nesmějí po několik let po vstupu ČR do EU pracovat - a Velká Británie si tu výjimku nevyžádala), aniž by tam museli žádat o azyl. Byl jsem svědkem toho, jak v Británii radí českým Romům britští právníci, že jim stačí, aby v zemi vydrželi jen do příštího května, protože pak už je z Británie nikdo stejně nebude moci vyhostit.
Zajímavou otázkou je, na jaké dávky a sociální podporu budou mít čeští občané, včetně Romů, právo v západoevropských zemích. Bude-li to sociální podpora jen na úrovni podpory české, je možné, že to skutečně automaticky zlikviduje romský exodus do Británie, protože z takové podpory by tam nezaměstnaní Romové nemohli žít. Bude-li to však stejná podpora, jakou dostávají v Británii britští či západoevropští nezaměstnaní, není důvodu, proč by Romové nejezdili do Británie z Čech stejně jako dnes. A nikdo jim nebude moci bránit, aby si tam nehledali zaměstnání. To pro ně samozřejmě bude výhodnější než v Čechách, kde jsou často diskriminováni na základě barvy kůže, což v západních zemích, plných lidí z nejrůznějších kontinentů, přirozeně existovat nebude. Bude to tam tedy pro ně podstatně příjemnější.
A jak to přesně bude po vstupu ČR do EU se studiem českých občanů v Británii? V současnosti platí angličtí studenti za studium na anglických univerzitách školné 1000 liber ročně. Studenti ve Skotsku však žádné univerzitní školné neplatí, tam se proti Blairovu školnému skotský parlament vzbouřil. Z předpisů Evropské unie, jak jsem byl informován, vyplývá, že jestliže v nějaké členské zemi část obyvatelstva nemusí platit univerzitní školné, nemusejí ho platit v té zemi ani studenti z ostatních členských zemí EU. Znamená to tedy, že čeští studenti - včetně Romů - budou moci studovat v Británii na rozdíl od Angličanů zadarmo?
Jak to bude s českými penzisty, odstěhují-li se na stáří do britských přímořských letovisek, nebo třeba do Portugalska či do Itálie? Jak to bude s jejich nárokem na zdravotní péči v jiných zemích EU? Budou to hradit české zdravotní pojišťovny?
Jak to bude vypadat se zdravotním a sociálním pojištěním českých občanů, pracujících v členských zemích EU?
Budou to dost podstatné změny - pro Čechy se stane jejich "vlastí" celá Evropská unie, budou oficiálně všude doma . je však nutno jasně vysvětlit, co to bude znamenat v praxi. Budu-li muset jít v Amsterodamu k zubaři, co budu muset zaplatit?
Existuje zjevně celá řada otázek, na něž by Cibrian měl odpovídat asi daleko podrobněji.
5. 5. 2003
To, jak se nyní budou rozvíjet styky mezi americkou supervelmocí, Evropou, OSN a vážně poškozeným světovým pořádkem, je zjevně daleko důležitější než konkrétní kroky na znovuvybudování Iráku. Proč se ale o tom, co bude dál, nyní tak podivně mlčí, zeptal se včera Simon Tisdall v deníku Guardian.
Kompletní článek - v angličtině - viz ZDE
|
6. 5. 2003
Simon Baron-Cohen, The Essential Difference: Men, Women and the Extreme Male Brain (Základní rozdíl: Muži, ženy a extrémní mužský mozek), Penguin, 2003. Kniha vyšla v Británii dne 1. května 2003.
Charakteristickým rysem ženského mozku je empatie, schopnost identifikovat emoce a myšlenky druhého člověka a reagovat na ně vhodnými emocemi, mužský mozek je především vytvořen tak, že analyzuje svět a vytváří systémy, abstrahuje z nich pravidla, podle nichž fungují, a buduje samotné systémy, argumentuje Simon Baron-Cohen, ředitel střediska Autism Research Centre na Cambridge University.
Podrobnosti v angličtině viz ZDE |
6. 5. 2003
Jiný reportér se odvážil zeptat se na něco obou ministrů obrany najednou. Rumsfeld odpověděl tak, že novináře zmátl." Proč se nezeptáte buď jednoho, nebo druhého a dáváte mnohonásobné otázky každému a nedovolíte všem jít zpátky?" Nikdo tomu nerozuměl. Byl to snad ten výrok týdne, na který všichni čekali? Ne, k tomu došlo až poté. Výrok Týdne Donalda Rumsfelda. Byl krátký, stručný a naprosto bizarní. Tazatel chtěl vědět, jak dlouho zůstanou americká vojska v Iráku, když nyní válka skončila. "To nevím - a není to věditelné" - prohlásil Rumsfeld před obdivnými pohledy. Rumsfeldův "výrok týdne" se od příprav amerického vojenského útoku na Irák stal svého druhu institucí, napsal o víkendu list Independent; charakteristické jsou pro něj zmučená syntax, oči obrácené k nebi a mírně nesrozumitelné, mírně výhružné výroky amerického ministra obrany. 2. května uspořádal po setkání s Tonym Blairem a britským ministrem obrany Geoffem Hoonem Donald Rumsfeld na londýnském letišti Heathrow "tiskovou konferenci" pro britské novináře. Soudě podle svědectví reportéra listu Independent, byl to zážitek.
Kompletní článek - v angličtině - viz ZDE
|
5. 5. 2003
Budou ženy v ČR nuceny také pěstovat potratovou turistiku do zahraničí, jako jsou k tomu nuceny ženy v bigotně katolickém Polsku? Pětiletý vězeňský trest pro každého lékaře, který by provedl potrat, chtějí prosadit v parlamentě dva lidovečtí poslanci Jiří Karas a Jan Kasal a poslanec za ODS Petr Pleva. Kontroverzně středověkým návrhem se zřejmě chtějí jen v okurkové sezóně (dost horko na to v ČR je) zviditelnit, naděje na to, že by se prosadil, je v nekatolických a světských Čechách mizivá.. Počet potratů přitom v ČR za posledních třináct let radikálně poklesl z drasticky vysokého počtu 100 000 potratů v roce 1990 (kdy na každé jedno narozené dítě bylo jedno potraceno) na nynějších 29 000 - přitom počet potratů stále klesá. Právo ženy rozhodovat o svém osudu by mělo být nezpochybnitelné. |
6. 5. 2003
Britský ministr vnitra David Blunkett naléhal v pondělí na jednání v Paříži, aby nejmocnější státy světa urychlily v zájmu boje proti terorismu plány na zavádění nejmodernějších elektronických cestovních pasů. Velká Británie plánuje začít vydávat cestovní pasy, které budou obsahovat informace o držiteli na počítačovém čipu, do dvou let. Pasy s biometrickými informacemi, jako jsou charakteristické rysy držitelovy oční duhovky anebo jeho otisky prstů, bude Británie vydávat od roku 2006. Britský ministr vnitra naléhá, aby tuto technologii přijaly i ostatní vyspělé země. Zavedení těchto pasů může být totiž efektivní pouze v tom případě, přijmou-li severní Amerika, západní Evropa, Japonsko a Rusko tytéž technické normy. Pasy, které bude Británie vydávat od roku 2005, budou obsahovat data, umožňujícím počítačům rozpoznat obličej držitele. Budou také obsahovat v digitální formě držitelův podpis. Cílem je znemožnit falšování pasů; v současnosti se v Británii ztrácí 3000 pasů ročně.
Podrobnosti - v angličtině - viz ZDE |
5. 5. 2003
Americké firmě, zabývající se shromažďováním dat, která byla zapletena do volebního fiaska na Floridě v roce 2000, platí Bushova vláda miliony dolarů za to, že sbírá osobní informace o obyvatelstvu cizích zemí. Protestuje proti tomu několik vlád, které poukazují na to, že tyto informace byly zřejmě získány protizákonně.
Z amerických vládních dokumentů vyplývá, že firma ChoicePoint obdržela loni od amerického ministerstva spravedlnosti nejméně 11 milionů dolarů za to, že americké vládě poskytuje data - zejména o občanech Jižní Ameriky - včetně jména, adresy, zaměstnání, data narození, čísla pasu a "fyzického popisu", daňových údajů a krevní skupiny. |
5. 5. 2003
Krize o Iráku ukázala lépe než cokoliv jiného, že se neúčastníme široce rozšířené západní zábavy útočení na Ameriku. Ať už se vám to líbí či nelíbí, mnoho (většina) z nás zastává názor, že vděčíme za svou novou svobodu právě Americe. Vzhledem k tomu, že jsme měli podrobné informace o úmyslech komunistů, neměli jsme pochyb o tom, že právě americká politika zadržování komunismu udržovala zadky našich západních sousedů ve svobodě a bezpečí, takže si mohli vypracovat veškerou svou sofistikovanou protiamerickou kritiku. Se vším tím laškováním a lezením kamsi v onom Kvartetu (Spojené státy, Evropská unie, Rusko, OSN) není pochyb o tom, že existují velmi rozdílné názory. Některé kroky, které některé strany činí, mají, jak se zdá, charakteristiky otevřené zášti. My jsme pevně zakotveni v Evropě a přitom jsme plně otevřeni vůči USA. Proto můžeme pomoci překonat neshody a uhladit ostré hrany, i když naše role přirozeně není všem zrovna vítaná. Toto je článek, který publikoval v izraelském listě Jerusalem Post velvyslanec ČR v Tel Avivu Daniel Kumermann. Martin D. Brown, historik, žijící v Londýně, rozbírá Kumermannovy myšlenkové zkraty ZDE. |
5. 5. 2003
Daniel Kumermann, někdejší novinář, současný český velvyslanec v Izraeli a nekritický obhájce kontroverzní izraelské politiky vůči Palestincům, publikoval nedávno v listě Jerusalem Post text, v němž argumentoval, že prý zaujímá mnoho středoevropských zemí, zejména tzv. Visegrádská skupina (Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika) vstřícnější postoj vůči politice George W. Bushe než některé západoevropské země tzv. "staré Evropy" (jak je kontroverzně nazval americký ministr obrany Donald Rumsfeld). Vzhledem k tomu, že podle průzkumů veřejného mínění v České republice odmítalo angloamerický vojenský útok proti Iráku bez autorizace OSN v polovině března 2003 rekordních 82 procent českých občanů a ještě v první polovině 77 procent českých občanů., viz ZDE a ZDE, argumentace pana velvyslance se zdá být, eufemisticky řečeno, poněkud nepřesvědčivá. Historik Martin D. Brown, působící v Londýně, se na stránkách serveru BlueEar anglicky zamyslel nad logickými zkraty v myšlení bývalých českých disidentů a la Kumermann a pokusil se vysvětlit, co asi tyto zkraty způsobuje: |
6. 5. 2003
"Představovat Karla Gotta je jako nosit dříví do lesa. Zlatých a Českých slavíků má tolik, že by se vystavení vedle sebe dali měřit na metry. Je v pravém slova smyslu klasikem české kultury". Nevím jaký je "levý smysl" pro označení "klasik české kultury", ale takto a ještě i jinak uvozuje svůj rozhovor se známým zpěvákem v PR časopísku "Pohoda pojištěnce" známý "seriozní" novinář a publicista, někdejší šéfredaktor Lidových novin, Jefim Fištejn. Vadí vám to? Přečtěte si tiráž jarní reklamní tiskoviny Všeobecné zdravotní pojišťovny distribuované pečlivě do každé domácnosti a užasnete, anebo možná také ne.
|
5. 5. 2003
V Sedmičce dne 4.května 2003 padl výrok, jenž stojí za povšimnutí. Zněl přibližně takto: "z věcí se stávají problémy teprve tím, že je novináři podsunou veřejnosti."
Plně vystihuje skutečnost, že novináři čas od času věnují spoustu energie a mediálního prostoru na to, aby obrátili pozornost veřejnosti k věcem, jež nemají velký význam, popřípadě mají úplně opačný smysl, než se jim v mediální kampani přikládá. Není vždy zřejmé, proč takové kampaně vznikají, a co vede k tomu, že se na nich se stejným zaujetím podílejí všechny tituly, bez ohledu na určité rozdíly v jejich orientaci, a že nesouhlasné projevy, pokud se vůbec vyskytnou, nenajdou publicitu. |
6. 5. 2003
V souvislosti s kritickým článkem Štěpána Kotrby, viz ZDE, vyjádřil kritizovaný Pavel Pečínka přání, aby Britské listy publikovaly celý jeho email, v němž charakterizoval somálského příslušníka strany Zelených jako "černého tmavozeleného". Na dotaz, zda mu taková charakteristika nepřipadá trapná, odpověděl Pavel Pečínka, že se k tomu vyjádří později.
|
6. 5. 2003
Po patnácti letech přijel do Prahy největší ruský vojenský umělecký soubor, Alexandrovci - Akademický soubor písní a tanců Rudé armády A. V. Alexandrova. Kongresovým centrem tak zazněla za potlesku vyprodaného sálu Kalinka, Kaťuša, Děň pobědy, Ej uchněm (Burlaci na Volze), árie z Verdiho Nabucca, kozácké písně a další skladby. Koncert se uskutečnil u příležitosti 58. výročí osvobození Československa. Zítřejší představení bude pouze pro oficiální hosty, vládu, diplomatický sbor a generální štáb. Soubor pozvalo na oslavy 58. výročí osvobození Československa ministerstvo obrany. Pražané v pondělí večer přijali Alexandrovce s nadšením. Publikum Alexandrovcům tleskalo, někteří i do rytmu. Na závěr dvouhodinového koncertu v Kongresovém sále velká část přítomných aplaudovala vstoje. Rusové je za to odměnili písněmi Kaťuša a Moskevské večery. Překvapením pro pražské publikum byla česká lidová píseň Koupím já si koně vraný v podání třicetičlenného sboru. Tanečníci předvedli námořnický tanec, v kostýmech vystoupili Záporožci a na závěr uvedli Alexandrovci skladbu Loučení Slovanky. Burlaci na Volze MID
Kaťuša MID |
2. 5. 2003
Pozoruhodným, velmi dobrým filmem, který se v současnosti promítá v pražských kinech ve stínu halasné marketingové kampaně silně přeceněného filmu Pupendo, je filmový debut divadelního režiséra Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Mimo jiné je film hodnotnou poctou "nové vlně" českého filmu ze šedesátých let, zejména takovému Černému Petrovi či Láskám jedné plavovlásky Miloše Formana.
Je zajímavé, že autor pociťoval nutnost vyrovnat se s velkým dědictvím české filmové "nové vlny". Vrací se k ní ovšem z pohledu daleko cyničtějších a poučenějších "nultých let" jednadvacátého století. Uvědomujeme si, že vhled do osobní psychiky mladých lidí byl ve Formanových filmech před čtyřiceti lety vlastně daleko nevinnější i naivnější, navzdory jeho tehdy tolik odsuzovanému "cynismu". Kromě hluboké sondy do lidských osobností je Morávkův filmový debut mimo jiné i - parodií na - v České republice nyní všudypřítomnou a vše obklopující pornografii. |
6. 5. 2003
Podle interních statistik BL si za poslední dva měsíce, za březen a duben 2003, otevřelo v průměru Britské listy 44 898 individuálních IP adres měsíčně. Jak vidno z níže uvedených čísel, v březnu mnohdy přesahoval počet individuálních čtenářů 5000 osob denně (k tomu nutno přičíst 2050 subskribentů, kteří dostávají Britské listy každodenně emailem); avšak ani po ukončení irácké války čtenost nepoklesla zcela na úroveň, na níž byla před válkou.
Soudě podle zvýšení počtu individuálních IP adres, které si otvírají internetovou stránku BL, ve srovnání s červnem - červencem 2002, stoupla do března - dubna 2003 čtenost Britských listů o více než 35 procent; soudíme-li podle průměru denních návštěv na stránkách BL, došlo od června 2002 do dubna 2003 k nárůstu čtenářů o 50,7 procent. - Počet subskribentů BL, odebírajících časopis emailem, zůstává za poslední rok víceméně stabilní, kolem 2000 čtenářů denně. |
2. 5. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. ZMĚNA BANKY:
Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 5. 2003 | Jak hovořil Donald Rumsfeld s britskými novináři | ||
6. 5. 2003 | Cibrian: "Cestovat se bude jen s občankou, exodus Romů ale nehrozí" | Jan Čulík | |
6. 5. 2003 | Ženský mozek je empatický, mužský systematizuje | ||
5. 5. 2003 | Jak by se mohla Evropa vyhnout tomu, aby se stala vazalem Ameriky? | ||
5. 5. 2003 | Americká vláda shromažďuje podrobná data o obyvatelstvu jiných zemí | ||
5. 5. 2003 | Slušní huliči, slušní policajti - slušný víkend | Štěpán Kotrba | |
5. 5. 2003 | Velkochov mýtů v českých médiích | Zdeněk Jemelík | |
5. 5. 2003 | Británie: opatrovníci dětí nebudou smět kouřit a užívat fyzických trestů | ||
5. 5. 2003 | Nové revolty proti systému | Immanuel Wallerstein | |
2. 5. 2003 | Kartel politických stran | Tomáš Jarmara |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 5. 2003 | Jak by se mohla Evropa vyhnout tomu, aby se stala vazalem Ameriky? | ||
2. 5. 2003 | Náš společný cíl: Dodržování národní jednoty | ||
29. 4. 2003 | Iráčtí šiité protestovali proti bagdádským rozhovorům o utvoření nové vlády | ||
27. 4. 2003 | Výzvědné agentury obvinily Bushe a Blaira ze zkreslování a z falšování důkazů | ||
25. 4. 2003 | Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! | Petr Baubín, Štěpán Kotrba | |
25. 4. 2003 | Annan vyvolal kontroverzi tím, že nazval Spojené státy "okupační mocností" | ||
25. 4. 2003 | Británie má skandál: nechal labouristický poslanec částečně financovat svou charitativní organizaci Saddámem Husajnem? | Jan Čulík | |
24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
24. 4. 2003 | Nelogická argumentace, totalita bílého muže a slepá víra v samospásnost lidských práv | Štěpán Kotrba |
Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 4. 2003 | Vyslanci virtuální reality v Iráku | Mojmír Babáček | |
30. 4. 2003 | Konec NATO právě začal - začala vznikat evropská armáda | Štěpán Kotrba | |
25. 4. 2003 | Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! | Petr Baubín, Štěpán Kotrba | |
4. 4. 2003 | Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané? | ||
28. 3. 2003 | Ropa je príčinou, ekológia alternatívou | Martin Nevada | |
25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín | |
12. 3. 2003 | USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády | ||
24. 2. 2003 | Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 4. 2003 | Nová kniha Michala Viewegha: Už absolutní rutina | Jan Čulík | |
24. 4. 2003 | Zrazuji lidi, firmu nebo vlast? | Jaroslav Vejvoda | |
24. 4. 2003 | Lidství na skřipci | Jan Čulík | |
24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
7. 3. 2003 | Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday | ||
5. 2. 2003 | Vysvědčení | Jaroslav Hutka | |
28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba |
Milan Kundera | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
20. 12. 2002 | Milan Kundera jako "didaktik komiky"? | ||
3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
23. 10. 2002 | Neohrabaná nová Kunderova novela | ||
21. 10. 2002 | Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země | ||
21. 10. 2002 | Kundera zkoumá exil a návrat |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 5. 2003 | Padesát let Česk(oslovensk)é televize | Jan Čulík | |
28. 4. 2003 | SOS k promlčeným televizním poplatkům | Karel Pavlík | |
17. 4. 2003 | Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? | Zdeněk Duspiva | |
11. 4. 2003 | Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví | Štěpán Kotrba | |
12. 3. 2003 | O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" | Fabiano Golgo | |
10. 3. 2003 | Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? | Jan Čulík | |
10. 3. 2003 | Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 | Jan Čulík | |
7. 3. 2003 | Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství | ||
27. 2. 2003 | Agónie v České televizi pokračuje | Jan Čulík | |
24. 2. 2003 | Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru | Martina Nemethová |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 4. 2003 | Zákon o učitelích je naprostý paskvil | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Petra Buzková o problémech ve školství | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi" | ||
12. 3. 2003 | Počítejte s námi! | Petr Bilík | |
12. 3. 2003 | Maturity bez "matiky" | Miloš Dokulil | |
10. 3. 2003 | Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha | Ondřej Hausenblas | |
27. 2. 2003 | Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc | Jan Čulík | |
26. 2. 2003 | Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá | Jaroslav Hlaváček | |
12. 2. 2003 | Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem | Vojtěch Polák | |
1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 5. 2003 | Dostane se ČR na úroveň Polska a Irska? | Jan Čulík | |
17. 4. 2003 | Heldt Prize in Women Studies | ||
10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
17. 3. 2003 | Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu | Martina Ferenčíková | |
7. 3. 2003 | 8. březen - mezinárodní den žen | ||
6. 3. 2003 | Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? | Ivo V. Fencl | |
24. 2. 2003 | Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? | Martina Ferenčíková | |
24. 2. 2003 | O sterilizácii rómských žien | Lubomír Sedláčik | |
21. 2. 2003 | Vagina monology v Brně |
Názory a argumenty ze Slovenska | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 4. 2003 | Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? | Lubomír Sedláčik | |
11. 4. 2003 | Atómový útok zastaví slovenská horčica | Lubomír Sedláčik | |
10. 4. 2003 | Osobné značky a politický marketing | Tibor Kružlík | |
10. 4. 2003 | Science fiction a politika | Peter Abelard | |
10. 4. 2003 | Agresia v mene viery | Peter Greguš | |
10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
10. 4. 2003 | Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? | Lucia Waldnerová | |
10. 4. 2003 | Víťazní buldozéristi | Damas Gruska | |
10. 4. 2003 | Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft | Martin Nevada |