17. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 2. 2003
Amerika zamýšlí potrestat Německo za to, že se postavilo do čela mezinárodní opozice vůči válce proti Iráku. Spojené státy stáhnou všechny své vojáky z Německa a zruší tam své základny a ukončí vojenskou a průmyslovou spolupráci mezi oběma zeměmi. Německo by to mohlo stát miliardy dolarů.

O tomto plánu jednali na příkaz amerického ministra zahraničí Donalda Rumsfelda činitelé Pentagonu a vedoucí představitelé americké armády. Američtí "jestřábi" jsou přesvědčeni, že potrestají-li Spojené státy Německo jako odstrašující příklad, donutí to jiné země, které silně závisí na obchodu se Spojenými státy, aby si v budoucnosti rozmyslely jakoukoliv případnou "zradu" Ameriky.

"Děláme to z jediného důvodu: abychom poškodili německou ekonomiku," sdělil týdeníku Observer minulý týden jeden americký zdroj.

Z Německa zamýšlí Donald Rumsfeld přesunout americké vojáky směrem na Východ, do Polska, do České republiky a do pobaltských zemí, jejichž vlády silně podporují plánovaný americký útok proti Iráku.

Podrobnosti v angličtině OBS
Sloupek

Vzhledem k tomu, že v ČR lidé často nejsou schopni reagovat na věci tak, jak se dějí, ale reagují "tikem", na jejich symbolický, "stranickopolitický" (tj. jejich údajný "pravicový" či "levicový" význam, jak to interpetují často na základě zcela černobílých a zjednodušených stereotypů), je nutno podotknout, že v takto obrovských počtech přirozeně nejde ani o levicový ani o žádný jiný stranickopolitický aktivismus.

Mnozí v ČR podporují Bushovo tažení do války, protože se považují za údajné "pravičáky" a myslí se, že se to nosí; stejně bigotně se zachovali komunisté, kteří v sobotu demonstrovali v Praze na Václavském náměstí. Ani ti neprokázali porozumění tomuto problému; apriori protestovali, protože jsou stereotypně "proti Spojeným státům". A kromě toho udělali chybu, že se vydělili z obecných protestů a svým bigotním protestem inzerovali spíše svou odumírající "KSČM", stranu penzistů...

Sobotní demonstraci v Londýně sice zorganizovaly a oznámily některé levicovější organizace, a na hlavním pódiu vystoupili někteří levicoví aktivisté (avšak například politik Charles Kennedy je vedoucím představitelem britské Liberálnědemokratické strany, která nemá s levici nic společného), mezi demonstranty bylo nicméně obrovské množství obyčejných lidí, kterým skutečně vadí, že se Británie a USA připravují na válku proti Iráku z důvodů, které jsou pochybné, nejasné a nepřesvědčivé. Nekonala se dostatečná veřejná diskuse a vláda lidi nedokázala přesvědčit o nutnosti tohoto extrémního kroku, války. Lidé nechtějí, aby se zabíjelo a nedůvěřují Georgi Bushovi ani imperiálním Spojeným státům, že by to dělali nezištně a z etické motivace. Proto jim připadá Američany navrhovaná válka obscénní.

Lidé nejsou přesvědčeni, že by neexistovaly jiné možnosti jak Saddáma Husajna svrhnout a postoj americké vlády a Tonyho Blaira jim připadá nepřesvědčivý: ano, režim Saddáma Husajna je vražedný, ale proč s ním západní země tak dlouho spolupracovaly? A proč nechtějí Američané zaútočit na jiné totalitní země, které často podporují dodnes? Nikdo nepodporuje vraždění Saddáma Husajna, ale lidé jsou prostě nepřesvědčeni ohledně motivace Západu při této navrhované válce a nemyslí si, že svrhnout Saddáma Husajna válkou je jediná možnost. Je to pro ně příliš hrubé a kruté řešení a nechtějí prostě zabíjení lidí.

Přesto to neznamená, že většina demonstrantů jednala tím, že přišla na demonstraci, "levicově" a ideologicky. Toto drtivou většinou nejsou ani lidé, kteří by se stavěli třeba "proti NATO" či zastávali nějaké "urputně levicové", doktrinářské názory.

Právě proto se v důsledku takhle velké demonstrace otřásá Blairova vládní funkce (viz ZDE v tomto vydání BL), protože občanský protest takto velkého počtu lidí nutně pochází nikoliv jen od "extremních levičáků", ale především už od obyčejných voličů.

Mimochodem, absolutní "mainstreamovost" této obrovské londýnské demonstrace byla podtržena i tím, že ji celou v přímém přenosu vysílala televize BBC - na zpravodajském okruhu BBC News 24. Byla to velká mediální událost, vynikajícím způsobem televizně a mediálně zpracovaná: televize BBC měla na mnoha místech demonstrace strategicky rozmístěny reportéry i televizní kamery, snímala obrovskou demonstraci i z vrtulníků a zpřístupnila televizním divákům po celé Británii akci včetně všech projevů vystupujících osob v absolutní bezprostřednosti - asi tak, jako v minulosti vysílala jiné významné hromadné akce, třeba pohřeb pricnezny Diany či loňské letní koncerty v Buckinghamském paláci na počest královnina padesátiletí na trůnu. Takže - právě obrovským počtem přítomných se staly tyto demonstrace akcí úplně obyčejných lidí, kterou budou muset politikové zpracovat a budou na ni muset reagovat.

A tak to - právem - interpretují i sdělovací prostředky, které mj. zaznamenaly, že irácká televize - přesně ve stylu někdejšího komunistického režimu - zkreslila záběry hromadných světových demonstrací proti válce jako záběry na podporu Saddáma Husajna... Jenže, jak poznamenala reportérka komerční britské televize ITV - "o tom to přece nebylo"...

Tato demonstrace - a troufám si říci, že totéž platí o velkých počtech na demonstracích v jiných světových městech - nebyla motivována (levicovou) ideologií. Proto zřejmě v důsledku takovýchto demonstrací dojde k postupným změnám v politické správě zemí, v nichž se tyto demonstrace konaly. Politikové v západních demokraciích vědí, že si nemohou dovolit riziko ignorovat takto obrovské vyjádření veřejné vůle. Musejí s občany vstupovat v dialog a vlastně nakonec dělat, co oni chtějí.

Tony Blair si toho začíná být velmi dobře vědom; ví také, že své spoluobčany nepřesvědčil a i když je sám zřejmě stoprocentně přesvědčen, že jeho politika je etická, je si vědom, že tento názor nesdílí drtivá většina jeho spoluobčanů a že to je problém, který bude muset řešit.

Postoje některých odpůrců války, kteří zcela zjevně nemají nic společného s "levicí", jsou vysvětleny ZDE.

17. 2. 2003

Spojené státy v neděli odmítly sobotní protiválečné demonstrace milionů lidí po celém světě i úsilí vedoucích evropských politiků odložit vojenský konflikt s Irákem. Konstatovali, že takové protesty a postoje posilují Saddáma Husajna a v jejich důsledku bude válka pravděpodobnější.

Condoleezza Ricová, hlavní poradkyně prezidenta Bushe pro zahraničněpolitické otázky, konstatovala, že americké rozhodnutí zda zahájit útok proti Iráku zůstává otázkou "týdnů, nikoliv měsíců". Ricová, poradkyně pro národní bezpečnost řekla v televizi NBC, že evropské naléhání na to, aby byla válka odložena, "hraje do rukou Saddáma Husajna".

Tony Blair zdůraznil, že je rozhodnut dál prosazovat svou dosavadní strategii navzdory neúspěchům v OSN i doma. Po obrovské sobotní protiválečné demonstraci, která se konala v Londýně, zdůraznil, že jeho vláda "překoná tuto krizi tím, že se bude pevně přidržovat toho, v co věříme," konstatoval deník Financial Times.

Listu Guardian řekl jeden vysoce postavený "zdroj": "[Demonstrace] nezměnily nic. Čím rychleji se to provede, tím lépe. Kdybychom teď ustoupili, byl by to ten nejhorší výsledek. Neměli bychom vůbec žádnou důvěryhodnost, kdyby zůstal Saddám Husajn u moci."

V neděli zorganizovala britská vláda veřejná vystoupení několika ministrů, kteří veřejně obhajovali a podporovali postoj Tonyho Blaira. Navzdory veřejnému sebevědomí britské a americké vlády, poznamenává list Guardian, existují známky, že obrovský rozsah víkendových protestů, spolu s páteční zprávou Hanse Blixe, ochromily americké a britské diplomatické plány. Společná americko-britská rezoluce, která měla být rozeslána o víkendu členům Rady bezpečnosti OSN, rozeslána nebyla a Washington a Londýn nově promýšlejí svou taktiku.

Podrobnosti v angličtině ZDE a ZDE
16. 2. 2003
Poněkud demotivující informací pro kandidáty na funkci generálního ředitele v České televizi je vědomí, že zakonzervované poměry v České televizi trvají a redaktoři hájí svá práva pěstí. Podle zprávy ČTK se nejméně jeden z nich porval s Jiřím Balvínem na záchodě, pak na Balvína zřejmě útočili i jiní "novináři". Nelíbilo se jim, že "poškodil jejich čest", když o nich ve své nedávno vydané knize píše jako o "grázlech".

Bývalý ředitel podal v neděli večer na redaktora Marka Wollnera trestní oznámení pro podezření z trestného činu výtržnictví a násilí proti jednotlivci...

Přitom byl po televizní rebellii o vánocích 2000 považován Balvín kandidáty za "jejich člověka" - ovšem až do doby, kdy se pokusil televizi řídit. Zpráva ČTK líčí docela neuvěřitelnou scénu... Fascinuje mě to, protože Jiří Balvín se vždycky choval nesmírně pokojně a uměřeně a spíše se soustřeďoval na "jednání" v zákulisí... Jestliže i on se dostane do fyzického konfliktu, pak...

Opravdu nevím, proč se lidé na tu funkci generálního ředitele České televize hlásí a co od toho očekávají, kromě pochybné "slávy". Jan Štern nedávno konstatoval v rozhlase něco v tom smyslu, že on právě potřebné reformy může provést, protože je se zaměstnanci ČT jedna ruka... Skutečně?

Kompletní zpráva ČTK ZDE
Rory Bremner
17. 2. 2003

Před pěti lety, v lednu 1998 skupina, která si říká "Projekt pro nové americké století" napsala tehdejšímu americkému prezidentu -- tehdejšímu Billu Clintonovi -- že kdyby Saddám Husajn získal zbraně hromadného ničení, bezpečnost amerických vojáků v regionu a jejich přátel a spojenců jako Izraele a umírněných arabských států a podstatné části světových zásob ropy by byly ohroženy. O teroristech se tehdy ještě vůbec nemluvilo. Samozřejmě, to přišlo později. Zdůraznili: "Odstranění Saddáma Husajna a jeho režimu se musí stát cílem americké zahraniční politiky, politiky, která nemůže být nadále ochromována mylným důrazem na jednotu v Radě bezpečnosti OSN." To chtěli. Nešlo ani o terorismus, ani o humanitární znepokojení. Bylo to: "Co chceme? Saddáma pryč. A kdy to chceme? Teď!"

Což, samozřejmě, je určitý názor. To, co je signifikantní je, kdo tento dopis před pěti lety podepsal. Donald Rumsfeld, nyní ministr obrany. Paul Wolfowitz, nyní náměstek ministra obrany. Richard Pearle, předseda Obranné rady. William Schneider, předseda Obranné vědecké rady. Všechno jsou to muži, kteří nyní řídí blázinec.Osmnáct podpisů včetně podpisů sedmi lidí, kteří podnikají v oblasti ropy či zbrojení nebo v obojích sektorech, a Eliot Abrams, odsouzený lhář.

A to chtějí -- změnu režimu. Nic, ani Blair, ani OSN, ani Hans Blix, ani Francie, Německo, Rusko, Čína, ani hrozba terorismu ani arabské pochybnosti či nedostatek důkazů nebo mírové demonstrace -- ani náš vlastní odvážný Jack Straw jim nebudou stát v cestě.

Ale alespoň víte, že je rozhodnuto -- a kdo to rozhodl.

Toto konstatoval v nedělním satirickém pořadu britské komerční televize Channel Four Rory Bremner. Tyto informace jsou přesné, viz tento zdroj v češtině ZDE

Začátkem ledna jsme citovali ze satirického pořadu Bremner, Bird and Fortune speciálně věnovaného problému Iráku komický dialog o potížích britské armády na manévrech na Blízkém východě; česky viz ZDE. Citace vyvolala velký ohlas čtenářů a ptali se nás, zda nemůžeme zprostředkovat video. Celý pořad je nyní k dispozici na internetových stránkách Channel Four ZDE, zmíněný rozhovor je v jeho čtvrté části.

F15 - čelo londýnské demonstrace proti válce
15. 2. 2003

Sobota, podvečer: V Londýně se protestů proti válce účastnil v sobotu odpoledne obrovský počet lidí. Podle organizátorů přesáhl dva miliony (inzerovali to při přímém televizním přenosu obřím elektronickým displayem na pozadí pódia), jiné odhady hovořily o půldruhém milionu či milionu, policie odhadla počet účastníků na "více než tři čtvrtě milionu".

Obrovský dav se shromáždil v Hyde Parku a množství průvodů prošlo londýnskými ulicemi. Trvalo to čtyři a půl hodiny, než prošli všichni demonstranti. Podle živého vysílání televize BBC z místa protestů to byla zřejmě největší demonstrace, jaká se kdy v Londýně konala v době míru.

Čelo protiválečného  průvodu Projevy na shromáždění pronesli americký aktivista za občanská práva reverend Jesse Jackson, bývalý labouristický poslanec Tony Benn a šéf britských Liberálních demokratů Charles Kennedy. Dramatik Harold Pinter pronesl velmi ostrý projev, v němž charakterizoval Spojené státy jako "zemi, jíž vládne skupina zločinců s Tonym Blairem jako s najatým křesťanským násilníkem". Dramatické byly i projevy ostatních řečníků. Komentátoři začínají hovořit o tom, že je možná zpochybněna budoucnost Tonyho Blaira jako premiéra. Účastníci mj. požadovali, aby se v britském parlamentu konala o přípravách války proti Iráku řádná parlamentní debata, která byla zatím znemožňována.

Demonstrací se dále účastnili hudebníci Damon Albarn a Ms Dynamite, modelka Kate Mossová, mírová aktivistka Bianca Jagger a londýnský primátor Ken Livingstone.

Britské železnice musely zorganizovat zvláštní vlaky na dopravu demonstrantů do Londýna. Aktivisté z celé Británie nosili placky s nápisem "Make tea, not war" (Vařte čaj, neválčete! - název CD britské anarcho-punkrockové skupiny Omega Tribe; současně připomenutí hesla hippies z doby vietnamské války - Make love, not war).

Mezi demonstranty byla například i skupina taxíkářů z města Bedfordu, která si dala název Britons versus Bush, a skupinka diskžokejů s názvem Ravers against the War.

Londýnské demonstrace zorganizovala Stop the War Coalition, Campaign for Nuclear Disarmament a Muslim Association of Great Britain. Demonstrace podporu více než 450 dalších organizací, včetně Greenpeace, Liberálnědemokratické strany, welšské strany Plaid Cymru a Skotské nacionální strany. Někteří členové židovské komunity v Británii vyjádřili obavy, že je spojován protiválečný protest s kapaní za "svobodu Palestiny". (Ten transparent byl také na pódiu.) Někteří židovští a arabští demonstranté však pochodovali společně.

Asi 61 000 demonstrantů se v sobotu účastnilo protiválečných demonstrací v největším skotském městě Glasgow, kde byly mimo trasu průvodu ulice a obchodní střediska ve srovnání s běžným sobotním ruchem nezvykle tiché, a v několika dalších britských městech.

K velkým demonstracím došlo v mnoha jiných významných světových městech, např. v Paříži (800 000), v Římě (2.5 milionu) Berlíně (500 000), ve Washingtonu, v Melbourne (200 000), Barceloně (1 milion), v Madridu (1 milion), v New Yorku (500 000), Seville (250 000), v Athénách (200 000) španělském Oviedu (200 000), v Montrealu (150 000), v Dublinu (100 000), v Bruselu (100 000), v Lisabonu (100 000), ve španělském Las Palmas (100 000), v Cádizu (100 000), v Amsterdamu (80 000), v Torontu (80 000), Stockholmu (80 000), v Los Angeles (75-100 000), v Glasgow (50-60,000), v Oslu (60 000), v Seattlu (55 000), v Montevideu (50 000), v německém Stuttgartu (50 000), v Thessalonikách - v předsedající zemi EU Řecku (40 000), v Copenhagenu (35-40 000), ve švýcarském Bernu (40 000), v brazilském Sao Paulu (30 000), ve španělské Gironě (30 000), v kanadském Vancouveru (30 000), ve švédském Göteborgu (30 000), v Tokiu (25 000), v Budapešti (20 000), australském Newcastlu (20 000), ve Vídni (20 000), v Lyonu (20 000), v australském Perthu (20 000), v baskické Iruneji (20 000), ve francouzském Montpeilier (15-20 000), v Luxemburgu (15-20,000), v Buenos Aires (15 000), v Rio de Janeiru (15 000), v Helsinkách (15 000), v Mexico City (10-15 000), v australské Canbeře (10-15 000), norském Trondheimu (11 000), indické Kalkatě (10 000), v Johannesburgu (10 000), Minneapolis (10 000), v Záhřebu (10 000), v San Diegu (10 000), Filadelfii (10 000), kanadském Edmontonu (10 000), v novozélandském Aucklandu (8-10 000), v Tel Avivu (1500), Adelaide, Bellingenu, Bregenzu (1500), v Bratislavě, Cape Townu (5000), Christchurchu, Dunedinu, Durbanu (3000), Irakliu (4000), Maine, Patrasu (3500), v Praze (2200), Quitu (250), Rethimnu (2000), na Rhodu (2000), Santiagu (3000), v Taipei, v Tampere (2000), Tudele (5000), Turku (5000), Volos (3000), ve Varšavě, Wellingtonu a stovkách dalších měst...

Demonstrovalo se i v Antarktidě - na stanici McMurdo...

bubeník... Zatímco statisíce lidí demonstrovaly v Londýně proti válce, jeden muž s transparentem se postavil před irácké oddělení jordánského velvyslanectví v Londýně a demonstroval za vojenský zásah proti Iráku. James More, 44, spisovatel z londýnské čtvrti Croydon, konstatoval: "Válka je nejzazší možné opatření, ale je nutná tam, kde vládou zločinní diktátoři a vraždí své vlastní lidi."


Zprávy ČTK o demonstracích v jiných částech světa > > > >

165 fotografií ze 110 měst, ve kterých se odehrávaly protiválečné protesty >

17. 2. 2003

Vážený pane Čulíku,

píšete ve svém sloupku, že Češi podporují Bushovo tažení proti Saddámovi z bigotních důvodů, z nedostaku hlubší informovanosti a vlastního názoru, který by je zřejmě měl dovést k opačnému postoji. Jak je toto obecně o českých postojích pravda, jsem hluboce přesvědčen, že existuje řada zásadních důvodů proč by Česká republika měla podpořit Spojené státy v jejich akci proti Saddámovi.

Ken Livingstone
16. 2. 2003

Můžeme být hrdi na to, že nás táhnou za Georgem Bushem? Zkoumali jste životopis tohoto muže? Je to člověk, který se chystá vyslat americké vojáky na smrt, ale sám nebyl ochoten bojovat za svou vlastní zemi a přiměl svého tatínka, aby ho nechal osvobodit od povinné vojenské služby. Tam, odkud já pocházím, se tomu říká zbabělství! Tohle je muž, který by byl ve vězení za podvod s akciemi, kdyby ho neomilostnil tatínek, který tou dobou zastával prezidentské místo. To je muž, který je po celou svou kariéru loutkou ropných zájmů. A na nás se chce, abychom vyslali své mladé muže a ženy na smrt za tuto kreaturu? Tak to tedy ne!

Na nás se chce, abychom byli ochotni připravit o život desetitisíce nevinných iráckých mužů, žen a dětí. Kde byly ty hlasy, kritizující Saddáma Husajna, když přijímal zbraně od vlády Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a užíval jich v osm let trvající válce proti Íránu? Kde byly tehdy protesty? Když se dostal Saddám Husajn k moci, byl pro Západ kapitál. CIA mu poskytla seznam iráckých komunistů, které si přála usmrtit, a Saddám Husajn je usmrtil. Britská MI6 mu dala seznam odborářských aktivistů, kteří byli obdobným způsobem zlikvidováni.

Přinášíme podstatné části z projevu londýnského primátora Kena Livingstona na sobotní protiválečné demonstraci v Hyde Parku. Transkript podle přímého přenosu televize BBC ze sobotní demonstrace.

16. 2. 2003

Největší hrůzou této demonstrace pro Blaira je to, že tato válka pustila ze řetězu množství hlubokých resentimentů v mnoha jiných oblastech. Možná, že individuálně nebyly ty resentimenty dostatečně hluboké na to, aby přivedly lidi do ulic. Ale válka je spojila dohromady v jeden velký zánětlivý chuchvalec zloby.

Pozoruhodná byla na sobotní londýnské demonstraci proti válce v Iráku její neuvěřitelná demografická rozrůzněnost, napsal v neděli pravicový týdeník Sunday Times (jehož majitelem je tiskový magnát Rupert Murdoch, mezinárodní Vladimír Železný). Demonstrovali zazobaní venkovští příslušníci vyšších středních vrstev; mezi nimi byli muslimští studenti se zelenými šátky na hlavě. Stárnoucí levicoví londýnští intelektuálové z Hampsteadu, kteří kdysi demonstrovali proti válce ve Vietnamu, se mísili s punky s propíchanýma ušima a obočím a s makléři z londýnské City v luxusních oblecích značky Armani.

Kompletní článek anglicky ZDE
16. 2. 2003
Statisíce Britů ze všech společenských vrstev vyslaly Tonymu Blairovi ostře varovný signál. Obří sobotní demonstraci v Londýně dominovaly četné "extrémně levicové" organizace. Avšak demonstrace se účastnily i desetitisíce umírněných občanů, napsal konzervativní Sunday Telegraph a konstatoval, že to může znamenat vážné problémy pro premiéra Blaira a jeho vládu.

Kompletní článek (v angličtině) ZDE
Z londýnské demonstrace
15. 2. 2003
"Zdá se, že je spousta lidí, který to nějak nedochází. Oficiální vysvětlení (pravda je možná někde úplně jinde) je, že Spojené státy chtějí zaútočit na Irák, protože má zbraně hromadného ničení, nikoliv proto, že si myslí, že Saddám zachází špatně se svými občany. Dojde-li k válce, Saddám se někde v bezpečí skryje a odnesou to obyčejní lidé jako vy a já."
Sharron, Anglie

Internetové stránky BBC publikovaly některé názory svých uživatelů na sobotní obrovskou protiválečnou demonstraci v Londýně BBC

Vybíráme z nich několik citací:

Jesse Jackson
15. 2. 2003
Podstatné části z projevu amerického baptistického duchovního a mírového aktivisty předneseného na sobotní mírové demonstraci v Hyde Parku v Londýně.
Jak řekl prorok Izaiáš: "Bude soudit národy, odsoudí mnohé z nich. A překovají své meče v pluhy, oštěpy v motyky. Národ nepovstane proti národu a nebudou se už učit válce. Nechť je požehnáno naše úsilí přinést světlo do temnoty, teplo do studených míst a zastavme pohromu války. Amen."
Tony Blair
15. 2. 2003

Britský premiér Tony Blair otevřeně riskoval svou další politickou kariéru, když v sobotu znovu energicky argumentoval, že je z morálního hlediska důležité vést válku proti Iráku, a varoval mírové demonstranty, že "za následky bude nutno zaplatit krví", jestliže nyní prokáže Západ slabost.

Poprvé Tony Blair přiznal, že jeho premiérský úřad je ohrožen, pokud se mu nepodaří udržet se v čele státu během této politické bouře. Zdůraznil, že ustoupit nyní tváří v tvář hrozbě terorismu by znamenalo konec projektu Nové labouristické strany. Ve vášnivém projevu na jarní konferenci Labouristické strany ve skotském Glasgow zdůraznil britský premiér Tony Blair, že existují "silné morální důvody" proč svrhnout Saddáma Husajna silou. Přitom přiznal, že zbrojní inspektoři by měli dostat více času na další inspekce.

Blair konstatoval: "Na morální argumentaci proti válce existuje morální odpověď. Je to morální imperativ, že je nutno Saddáma odstranit. Není to důvodem, proč musíme jednat, musíme jednat podle mandátu OSN ohledně zbraní hromadného ničení. Ale je to důvod, proč, upřímně řečeno, musíme-li jednat, měli bychom tak činit s čistým svědomím.

Žádám demonstranty, aby to pochopili. Neusiluji o nepopularitu jako o odznak cti, ale někdy je to cenou, kterou je nutno zaplatit za úsilí vést a za osobní přesvěddčení". Dodal, že počká na další zprávu, která má být předložena OSN 28. února.

Blair ve svém projevu citoval ze dvou dopisů od iráckých exulantů, které dostal v sobotu ráno, a oba požadovaly vojenský zásah proti režimu Saddáma Husajna z humanitárních důvodů. Občas ve svém projevu Blair při řeči zaklopýtal, odchyloval se od připraveného textu, a varoval, že jestli bude důsledkem míru, že Saddám Husajn zůstane u moci a ponechá si zbraně hromadného ničení, "za důsledky se bude platit krví".

"Tyto oběti nebude nikdy vidět. Nikdy nebudou na našich televizních obrazovkách, aby inspirovaly miliony lidí k tomu, aby se vydaly do ulic. Avšak přesto ty oběti existují.

Zbavit svět Saddáma Husajna by bylo aktem lidskosti. Je nelidské nechat ho u moci. Proto nevylučuji vojenskou akci, pokud to bude nutné."

Blair připustil, že by ve válce zahynuli nevinní lidé, ale poukázal na to, že už nyní umírají stovky iráckých dětí na léčitelné nemoci a že by Irák mohl a měl být bohatou zemí.

Downing Street má nyní vážné obavy o osud Blairova premiérského úřadu i o osud Labouristické strany v důsledku jeho současné politiky.

Činitelé britské vlády konstatovali, že si jsou dobře vědomi, že kdyby nyní hlasovalo pět permanentních členů Rady bezpečnosti OSN, Británie a Spojené státy by byly poraženy.

Prezident Bush dále podporuje útok na Irák a činitelé britské vlády se obávají "katastrofického scénáře", kdyby se Bush rozhodl zaútočit na Irák sám a kdyby tím vtáhl Blaira do konfliktu, který britská veřejnost nepodporuje.

Blair se v Glasgow odchýlil od posledních tří stran svého připraveného projevu a spatra vášnivě hájil politiku své strany. Opakovaně hovořil o "nutnosti mít odvahu učinit to, co je obtížné" - z čehož bylo jasné, že jde nyní o mnoho.

Premiér Blair učinil celou řadu ústupků svým kritikům; už neopakoval zdiskreditovaná tvrzení o stycích mezi Saddámem Husajnem a al Qaedou, tvrdil namísto toho, že teroristické státy a terorismus jsou "dvojčaty chaosu" a spojuje jen obdobná touha destabilizovat Západ.

Blair zdůraznil, že demonstranti "zcela právem odmítají válku". Dodal, že "opravdu nechtěl" vyslat britské vojáky do války, do Kosova a do Afghánistánu, ale že to bylo nutné.

Nebudeme-li jednat teď, umožníme hrozbě, aby se "posilňovala a rostla z naší slabosti". Připomněl, jak Společnost národů v třicátých letech nezasáhla proti italské invazi do Habeše, což vedlo k druhé světové válce.

Jeden činitel britské vlády přiznal, že Blair ví, že se o možnostech jeho přežití či nepřežití jako premiéra nyní volně diskutuje v britském tisku. "Není imunní vůči tomu, co se každý den píše v novinách," řekl. "Ví, že pravý státnický postoj je však dělat to, co je správné, nikoliv jednat tak, aby se někomu zavděčil."

Podrobnosti OBS a BBC
Hlavní pasáže z Blairova sobotního projevu v Glasgow BBC
Podrobnosti o demonstracích v Londýně BBC
Podrobnosti o demonstracích ve světě BBC
15. 2. 2003
Podle zpráv CanWest News Service a Reuters se snažil americký ministr pro bezpečnost vlasti Tom Ridge uklidňovat 14. února velice nervózní občany. Doporučoval jim, aby sice byli bdělí, ale vysvětloval jim, že není zapotřebí, aby začali zalepovat okna a dveře proti teroristům. Americká vláda však odmítla snížit vyhlášený stupeň nebezpečí, že dojde k teroristickému útoku, i když na veřejnost pronikly zprávy, že byly některé podklady vymyšlené.
Hans Blix v Radě Bezpečnosti OSN
15. 2. 2003

Hlavní zbrojní inspektor OSN Hans Blix v pátek zpochybnil význam některých informací, které minulý týden předložil americký ministr zahraničí Colin Powell ve svém projevu Radě bezpečnosti OSN. Podle informací společnosti BBC prohloubila Blixova zpráva rozkol v Radě bezpečnosti OSN. Spojené státy dál požadují válku, Francie, Rusko a Čína chtějí, aby zbrojní inspektoři dostali ještě více času.

Ve své nové zprávě, kterou možná Spojené státy a Británie použijí jako zdůvodnění vojenského zásahu proti Iráku, sdělil Blix Radě bezpečnosti OSN, že jeho tým nenalezl žádné zbraně hromadného ničení, ale že nebylo vysvětleno, kam zmizelo množství zakázaného materiálu.

Blix ústředí OSN v New Yorku konstatoval, že dvě satelitní fotografie, které Powell ukázal Radě bezpečnosti dne 5. února, nedokazují, že Irák odstranil z těchto míst zakázanou munici.

Blix konstatoval: "Pohyb munice na tomto místě mohla být stejně tak dobře normální, pravidelná činnost, stejně jako odstraňování zakázaného materiálu před inspekcí."

Blix dodal, že neexistují důkazy, že Irák předem věděl, na jakých místech se inspektoři chystají provést inspekce, jak tvrdil Colin Powell ve své prezentaci.

Blix přivítal informace od vlád, jako jsou Spojené státy, avšak konstatoval: "Inspektoři musejí vypracovat své zprávy jedině na základě důkazů, které oni sami mohou prozkoumat a veřejně předložit. Bez takovýchto důkazů nevznikne důvěra."

Blix dodal, že zbrojní inspektoři "nenašli žádné takové zbraně, jen malý počet prázdné chemické munice, která měla být deklarována a zničena."

Uvedl však dále, že je velmi důležité, že nebylo vysvětleno, kam se poděly mnohé zakázané zbraně a materiál, "antrax, plyn VX a rakety dlouhého doletu".

Dodal: "Nesmíme bez důkazů přijímat závěr, že tyto zbraně existují. Avšak není vyloučeno, že by mohly existovat.

Blix také konstatoval:

  • Inspekce přinášejí stále podrobnější informace o iráckých zbraních
  • Inspektoři odebrali 200 chemických vzorků a 100 biologických vzorků
  • Soukromé pohovory s iráckými vědci byly informativní
  • Neomezené rozhovory s iráckými vědci jsou nejlepším důkazem, jak přesvědčit inspektory, že Irák nemá žádné zbraně hromadného ničení, avšak k žádným takovým rozhovorů dosud nedošlo plně za podmínek, které si určili inspektoři.
  • Bylo nalezeno 50 litrů yperitu, třetina byla už zničena.
  • V Iráku je nyní asi 250 inspektorů ze 60 zemí světa.
  • Německý ministr zahraničí Joschka Fischer zahájil páteční jednání informací, že Irák požádal, aby mohl u stolu sedět jeho zástupce, což bylo povoleno. Irácký zástupce seděl jen ob jedno křeslo od Colina Powella, ten udělal grimasu, když si tam irácký zástupce sedal.

    Prezident Saddám Husajn učinil symbolické gesto, které však už dlouho požadovala OSN, a vydal dekret, jímž zakázal jakoukoliv výrobu zbraní hromadného ničení.

    Spojené státy a Británie začnou příští týden naléhat na schválení druhé rezoluce, umožňující invazi do Iráku. Rusko, Čína a Francie požadují, aby dostali inspektoři OSN více času.

    Vatikán v pátek uvedl, že náměstek iráckého premiéra Tariq Aziz přislíbil papeži, že Irák bude spolupracovat s mezinárodním společenstvím ohledně všech požadavků týkajících se odzbrojení.

    Očekává se, že se v sobotu účastní po celém světě protiválečných demonstrací miliony lidí.

    Podrobnosti jsou (v angličtině) např. ZDE a ZDE
    15. 2. 2003

    Po překvapivě optimistické zprávě Hanse Blixe, přednesené v pátek v OSN, se vláda USA a Británie, podporující útok na Irák, dostává do stále větší mezinárodní izolace. Přesto však plánují Británie a USA vypracovat druhou rezoluci, požadující útok na Irák.

    Projevy francouzského a ruského ministra zahraničí, které požadovaly více času pro inspekce, byly v OSN v pátek neočekávaně odměněny potleskem, zatímco iritovaný projev Colina Powella, zdůrazňující, že už není více času, byl přijat v mrazivém tichu. Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin konstatoval, že Francie nepodpoří rezoluci OSN schvalující válku.

    Zprávy od Hanse Blixe a Mohameda El Baradei, jak se zdá, dále prohloubily rozkol v Radě bezpečnosti OSN.

    Blix překvapil Radu bezpečnosti daleko mírnější zprávou než před 17 dny, kdy obvinil Irák, že odmítá odzbrojit. Tentokrát se Blix soustředil na kroky, které Irák podnikl pro zlepšení spolupráce.

    V důsledku nejnovější zprávy Hanse Blixe se octl britský premiér Tony Blair přesně tam, kde nechtěl být: na straně amerického Bílého domu, podporujícího vojenský zásah v Iráku, zatímco britské veřejné mínění a většina světa odsuzuje plány na vojenský zásah proti Iráku.

    Druhá Blixova zpráva angloamerické věci příliš nepomohla. Blair sdělil už ve čtvrtek zasedání britské vlády, že tomu tak bude. Avšak domnívá se, že se mu stále ještě podaří získat souhlas od Rady bezpečnosti OSN pro vojenské akce.

    "Byl to velmi tvrdý týden, ale jsem přesvědčen, že ani Francie nepoužije nakonec své veto, pokud nebudou Američani příliš tvrdě prosazovat svou linii," řekl po Blixově projevu jeden britský ministr. Britská vláda si dosud udržuje svůj optimismus, protože navzdory agresivním postojům Donalda Rumsfelda prezident Bush dosud neustoupil pravicovým unilateralistům ve své vládě.

    Vyšlo najevo, že Blairovo setkání s Bushem v Bílém domě minulý týden bylo nesmírně složité. "Blair musel Bushe nesmírně energicky přesvědčovat, aby Spojené státy podpořily potřebu druhé rezoluce," uvedl jeden britský ministr. Také Blair získal od Bushe ujištění, že Spojené státy budou vyvíjet tlak na Izrael, aby se postavil konstruktivněji vůči mírovému procesu na Blízkém východě, aby bylo možno získat na svou stranu muslimské veřejné mínění.

    Avšak když i proválečný britský list Daily Mail otiskl mapy s instrukcemi čtenářům, jak se připojit k sobotním protiválečným demonstracím a když těmto demonstracím vyjadřují podporu i konzervativní poslanci, je zjevné, že je to pro Blaira vážnou zkouškou jeho premiérské funkce. Britský premiér se setkává se stále tvrdším odporem od členů své strany a s absolutní frustrací, že šéf Labouristické strany riskuje tolik pro amerického spojence, jemuž svět tak silně nedůvěřuje, a to ve věci plánovaného vojenského útoku na zemi, která je tak daleko od Británie.

    Podrobnost v angličtině např. ZDE a ZDE

    Bremner, Bird and Fortune
    17. 2. 2003

    Moderátor: Ale já jsem spíše uvažoval nad globální situací. Nad rozšiřováním těchto -- jaderných - zbraní.

    Ministr: Proč o tom hovoříte?

    Moderátor: Protože to dramaticky zvyšuje pravděpodobnost války!

    Ministr: Ne, ne, naopak! Zaručuje to mír! Podívejte se. Příští týden nebo někdy přespříští týden Amerika zaútočí na Irák. Proč? Protože Amerika ví, že Irák nemá jaderné zbraně.
    (Smích) Možná, že by je Irák mohl mít za pět, deset let, ale teď ne. Teď je nemají. Srovnejte si to se Severní Koreou. Amerika nezaútočí na Severní Koreu, protože ví, že Severní Korea má jaderné zbraně. (Smích, obrovský potlesk)

    Moderátor: Takže vy říkáte, že abyste si byli jisti, že Amerika nezaútočí na Turkmenistán, potřebujete jaderné zbraně?

    Ministr: Samozřejmě. Jestliže nechcete, aby do vaší země Amerika provedla invazi, musíte udělat jednu ze tří věcí. Zaprvé, nemáte jaderné zbraně, ale předstíráte, že je máte.
    (Smích). To je v pořádku, až na to, že oni vyšlou zbrojní inspektory, a jestliže ti nic nenajdou, tak jste v průšvihu. (Smích) Zadruhé, máte jaderné zbraně, ale nedeklarujete je, nepřiznáte je, všichni vědí, že je máte... To je dobrý trik, ale musíte být Izrael, aby vám to prošlo. (Smích) Anebo, zatřetí, vydáte se do světa, jako my, a snažíte se kupovat exkluzivní golfové míčky.



    V pravidelném satirickém pořadu Bremner, Bird and Fortune předvedli fingovaný rozhovor s ministrem obrany Turkmenistánu. (Satirický pořad zábavnou formou prezentuje skutečná fakta.)
    17. 2. 2003
    Ministři jasně vyjádřili: válka není řešení, nedohodli se však ani na návrhu znění závěrečného komuniké, ani na datu konání mimořádného zasedání Arabské ligy

    Informace z tiskové konference po ukončení káhirského jednání ministrů zahraničních věcí zemí Arabské ligy při přípravě mimořádného zasedání Arabské ligy 16. 2. 2003 připravila Ivana Bošinová, Latakie, Sýrie.

    17. 2. 2003

    Ještě že jste, pane Čulík, přidal k tomuto článku svůj dovětek, píše Petr Kuča. Už jsem se začínal bát, že se nám BL nějak rozskřípaly. Pana Petrlíka osobně znám a vím jen to, že než ten by pracoval v zájmu nabyvatele Spolany, to by už radši polykal hřebíky.

    Hlavní je ale to, že, jak říkáte, že není nic divného poukázat na možné snížení tržní hodnoty podniku. Jistě to nepokládám za "přímý důkaz o propojení skrytých ekonomických zájmů", ani v čistě formálním smyslu. Možná by se měl pan Kotrba panu Petrlíkovi omluvit.

    Původní článek Štěpána Kotrby V čím zájmu pracuje Arnika? BL

    Poznámka ŠOK: Nehodlám se v žádném případě nikomu omlouvat, protože se narozdíl od šéfredaktora nedomnívám, že by činností ekologických organizací a jejich mluvčích mělo být fušování do řemesla privatizačním ekonomům či státním agenturám. Pro mne je to naprosto nepřijatelným křížením zájmů a diskreditací (jinak záslužné) ekologické činnosti. Ať již učiněno z hlouposti, bezbřehé naivity nebo výsledkem (třeba i ekonomicky podpořených) zájmů. Já netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že kterákoliv z variant je ta pravá. Ale jako varianty existují. Výrok mluvčího byl vyřčen, stejně jako má kritika. A žádné vyřčené slovo ani párem volů - i když omluvných - stejně nevrátíš... Jen činy - hlavně ty příští - prokáží čistotu úmyslů. I těch minulých.

    Různorodost názorů a postojů je to, co Britské listy dělá Britskými listy. Jinak bychom mohli být i lidovými novinami...

    Poznámka JČ: Já si naopak myslím, že by bylo absurdní, kdyby ekologická organizace měla zatajovat některá fakta či informace, jen proto, že by to snad mohlo urazit vládu či vedení podniku, které se o odstranění ekologických škod měly postarat dávno. Pokud má ekologická organizace důkazy o ekologickém znečištění nějaké firmy, kterou se snaží komusi prodat stát, je její povinností ve veřejném zájmu, aby poukázala na to, že toto ekologické znečištění právem povede k poklesu tržní hodnoty tohoto podniku. Bylo by absurdní zakazovat novinářům či občanským aktivistům, co nesmějí říkat...

    Ukradená televize
    16. 2. 2003
    Jiří Hodač se zrodil jako náhradní řešení. Nejvíce překvapení byli politici. Hodač totiž byl jen a pouze výmyslem radních. Tedy žádná politická manipulace, žádná politická objednávka. Troufám si tvrdit, že kdyby do toho politici mluvili, zvítězil by nejspíš někdo jiný. Největší desinformační a manipulační kampaň v novodobé české historii mohla začít. Naivní mladičcí redaktoři neměli nejmenší tušení do jakého kusu je všehoschopní režiséři nepolitické politiky obsadili. Uvěřili. A spolu s nimi statisíce a možná miliony občanů. Vlastně se jim nedivím. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Všichni ti Svěrákové, Rumlové a Halíkové se za tohle nekonečné svinstvo, které nevinného Jiřího Hodače málem stálo život, budou jednoho dne smažit v pekle.

    Citace z knihy Petra Štěpánka o českých médích, která vychází tento týden. Ve čtvrtek 20. 2. 2003 v 15:00 hod. proběhne v Paláci knih Luxor křest a autogramiáda knihy. Kmotrem Ukradené televize má být přededa ODS Mirek Topolánek - a pak že existuje nějaká mediální nezávislost :)) KOŠ

    Miroslav Horníček
    17. 2. 2003
    V úvodním dílu v České televizi právě reprízovaného seriálu z Francie 19. století Byli jednou dva písaři herec Miroslav Horníček v jedné scénce na poznámku kolegy Jiřího Sováka o tom, jak nadřízeným "písaře" Horníčka vysvětlí, že Horníček nic neprovedl a naopak při policejním vyšetřování s policii příkladně spolupracoval, Horníček skromně odpovídá: "To o té spolupráci, to prosím ne." Načež Sovák rychle souhlasí -- žádné policejní vyšetřování nebylo a mělo jen omluvit Horníčkovu nepřítomnost v písárně. Tento seriál Československá televize natočila v roce 1972, tedy v době, kdy se naopak nemálo tuzemských a dodnes populárních herců se svými osobními známostmi v komunistické tajné policií hrdě vychloubalo a zhusta s ní i spolupracovalo.
    17. 2. 2003
    Nejsem přívržencem skupinových akcí, natož těch, které jsou ve své povaze absurdní. Naposledy to bylo vystoupení umělců proti vodě, nyní vyrazí ředitel Národní galerie a profesor.Akademie výtvarných umění Milan Knížák se studenty proti sochám. Ty ale stejně jako počasí nemohou za lidskou hloupost, a tak je happening adresován především úředníkům a lobbistům v komisích, kteří jsou za jejich umisťování odpovědni.
    "Street Art" v Holešovicích
    16. 2. 2003
    Milovníci současného umění by si v těchto dnech přišli na své v Jankovcově ulici v Praze 7, kde vyrůstají kašírované filmové kulisy. Stovky metrů dřeva vytvářejí torza domů, jež v této fázi vzniku odkazují svojí estetikou přírodního materiálu a tajemnou nepatřičností spíše k uměleckému konceptu. Mnohé detaily připomínají vzdáleně tvorbu umělců, jako je například Jiří Příhoda a nebo Stanislav Kolíbal.
    Pražská demonstrace Proti válce v Iráku
    16. 2. 2003

    Tajná zpráva z pražských demonstrací proti válce

    Stydím se. Za své spoluobčany, kteří se bojí. Souhlasit i nesouhlasit. Souhlasit činem i nesouhlasit činem, nebo i slovem. Stydím se za ty, kteří se bojí si i něco myslet. Stydím se za ty spoluobčany, kteří věrni tradici českých veksláků jen čekají, co jim to hodí a jaký z toho pro ně bude prospěch. Nevidí, že někde jinde budou díky jejich pohodlnosti či zbabělosti umírat lidé, nezajímá je, že jejich talíř může být plný jen tehdy, když jej někdo jiný bude mít prázdný. Nezajímá je, že ona "demokracie" bude s přítomností cizí armády v Čechách zase o kousek menší. Neznají pojem demokracie, který si pletou s bezuzdným chaosem, neznají pojem solidarita, který je pro ně synonymem k "socialistickému" pojmu obohacení se na úkor těch druhých.

    Pojem solidarita nechápou ani čeští odboráři, kteří dodnes netuší, proč by měli protestovat proti válce. Ti samí "odboráři" - pány Štěcha i Falbra nevyjímaje - nedávno nechali na holičkách své "soudruhy" z pražského Dopravního podniku, aniž se ze solidarity k nim připojili. Jedni odboráři nechali bez odporu zmlátit najatou ochrankou druhé odboráře a nevadilo jim to.

    projev Gwendolyn Aubertové a Mirka Vodrážky >
    Projev profesora Erazima Koháka >
    Názor Miroslava Grebeníčka na válku v Iráku >

    Mirek Vodrážka
    15. 2. 2003

    Miroslav Vodrážka: Dříve než Vám představím Gwendolyn Aubert, která bude hovořit za skupinu International Peace Marches International (Mezinárodní mírový pochod) sestávající především z Američanů žijících v Praze, chtěl bych v souvislosti s hrozícím válečným konfliktem jako feminista zdůraznit dvě důležité věci.

    Za prvé, že "válka je mužská instituce - ostatně jako všechny instituce ve společnosti -- a jako taková je jednoduchým prodloužením koloniální politiky podmaňující si nejen ženskou kulturu, ale činí 'slabšími ' i jiné mužské nebo národní kultury." A že válečné konflikty plánují staří političtí harcovníci, realizují ji mladí muži, ale její následky a dlouhodobé důsledky musí nést právě ženy a děti.

    Za druhé, když Václav pár dnů před koncem svého prezidentství nakvap podepsal proválečnou deklaraci, bylo to právě v době kdy nad Hradem ještě svítilo neonové srdce. Na druhé straně polokoule se ale už připravovaly stovky žen, aby ze svých nahých těl vytvořily obrovské srdce a uvnitř něho vlastními těly vepsali nápis NO WAR -- ŽÁDNOU VÁLKU ! Není to metafora o konci Havlovy politiky, která se vyznačuje politicky prázdným srdcem?

    Erazim Kohák na demonstraci proti válce v Iráku
    15. 2. 2003
    "Přijal jsem vaše pozvání, abych se mohl postavit jednoznačně proti útočné válce, avšak zároveň na obhajobu té Ameriky, která mi čtyřicet let byla domovem.

    Naprosto odmítám politiku prezidenta Bushe a jeho petrolejářských a zbrojařských přátel. Odmítám jeho ekologickou nezodpovědnost, jeho sociální bezohlednost, jeho ekonomickou nehoráznost a jeho imperiální přístup k mezinárodním vztahům.

    Jenže znám i jinou Ameriku, která krvácela za naši svobodu, byla útočištěm našim štvancům, zastánkyní našich lidských práv. Znám Ameriku prostých lidí, přímých a otevřených, Ameriku Marshallova plánu a hnutí za rovnoprávnost, Ameriku Martina Luthera Kinga, prezidentů Harryho Trumana a Jimmyho Cartera. Ti pro mě jsou tou nejvlastnější duší Ameriky, která vyznává víru ve svobodu a spravedlnost."

    Miroslav Grebeníček na demonstraci KSČM proti válce
    15. 2. 2003
    Miroslav Grebeníček
    Nacházíme se v kritické době, kdy USA a Británie stupňují přípravy na rozpoutání nové imperiální války, ke které získaly souhlas summitu NATO v Praze. Pro potřeby vedení války byly aktivizovány rozsáhlé vojenské kapacity i americké základny v Evropě. Při přípravě útočné války dochází v konkrétních zemích k překračování rámce ústavy, narušování zákonů i mezinárodních smluv.

    V posledních dnech vláda USA požádala spojence prostřednictvím NATO o další možnosti využití jejich území i o jejich vojenskou účast při okupaci Iráku.

    Je nepochybné, že o přípravě války bylo rozhodnuto dříve, bez ohledu na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1441 a činnost mise inspektorů, bez ohledu na vstřícná opatření vůči požadavkům OSN, která v této souvislosti podniká Irák. Je stále zřejmější, že připravovaná válka sleduje cíl vojensky kontrolovat strategickou oblast, získat ropu a ovládnout trhy. Jde zároveň o pokus vlády Spojených států amerických překlenout ekonomickou krizi a řešit vlastní problémy na cizí účet.

    17. 2. 2003

    Otvorená rozprávka pre poslancov NR SR

    Nuž neviem, pamäť mi už tak dobré neslúži, ale viem, že to bolo v čase keď piesok sme ešte sypali a voda sa liala, tak na krásnych rovinách, pod vysokými horami žil otec so synom. Neboli bohatý, ale mali domček, pole, koníka i povoz a tak si žili skromne a v pokoji. Otec kým si toto všetko nahonobil sa zodrel v práci a tak mu už zdravie neslúžilo tak, ako za mladi. Keď bolesti chrbta ho čoraz častejšie ukladali do postele aj cez deň, tak si zavolal syna i tak mu vraví:"Synak už som starý a nevládzem sa starať o majetok, tak prevezmi opraty nad naším gazdovstvom a staraj sa oň tak, ako keby bolo Tvoje, ja už budem len oddychovať".
    Romeo a Julie, foto: archiv produkce
    17. 2. 2003
    Romeo a Julie, Spirála Praha, 2003, hudba a libreto Jiří Bareš, režie Petr Novotný

    Mená ako Nepela či Sabovčík sú už dávno len pojmy vo svete krasokorčuľovania. Po nich akoby tento šport prestal na Slovensku, čo sa týka výsledkov na medzinárodnej scéne, existovať. Istým zadosťučinením nám mohlo byť aspoň Sabovčíkovo otvorenie posledných zimných olympijských hier. Susedná Česká republika zase akoby mala patent na dobré nápady a využitie korčuliarskeho potenciálu. U nás totiž nepatrí korčuľovanie medzi dobre platené športy, a tak ich človek robí skôr zo záujmu ako pre svoje finančné obohatenie sa. Ale vráťme sa na úvod. Boli to totiž práve Česi, ktorí sa rozhodli pre jedinečnú vec: urobiť muzikál na ľade.

    17. 2. 2003
    Tisková zpráva sdružení Občané za svá práva

    Úplným a naprostým vítězstvím Dalibora Pecha skončil soudní spor o jeden 1 000 000 korun, ve kterém jej Vodárna Plzeň v roce 1999 žalovala za poškození jejího dobrého jména. Ihned po zahájení jednání totiž právní zástupce vodárny vzal celou žalobu zpět a na místě se i vzdal práva odvolání. Pech o vodárně tvrdí, že zveřejňuje zkreslené a nepravdivé informace o svém hospodaření a že v Plzni nezákonně předražuje vodné a stočné.

    17. 2. 2003
    Na piatkovom zasadnutí Bezpečnostnej rady OSN (BR) predloží Francúzsko a Nemecko plán mierového riešenia krízy okolo Iraku. Projekt predstavený na Svetovej konferencii o bezpečnosti v Mníchove ráta s pokračovaním inšpekcií a posilnením zbrojných inšpektorov.

    Na pomoc im možno prídu mierové zbory OSN, ktoré by sa mohli podieľať na odzbrojovaní. Projekt zatiaľ získal podporu desiatich z pätnástich členov BR vrátane troch stálych členov s právom veta. Podľa predsedu Valného zhromaždenia OSN (VZ) Jána Kavana predstavuje nový návrh dvere, ktorými možno dôjsť k mierovému riešeniu.

    17. 2. 2003
    Hádam najslávnejšia slovenská balada o veľkej manželskej láske a prísnom treste za porušenie sľubu večnej vernosti je Žltá ľalia. Spomínate si? A viete, prečo vlastne Adamko zomrel? Viete, prečo sa Evička zaľúbila do čerta z mesta? A zišlo vám niekedy na um, že ohnivý dážď, čo Evičkine nôžky pálil, nemusel byť nevyhnutne trestom pekelným? V rukách Silvestra Lavríka Evičkina tragédia zvláčnela ako krásna žena a stala sa nám výstrahou pred nešťastím.
    14. 2. 2003
    V druhé části seriálu rozhlasu BBC o historii CIA se ve čtvrtek večer jeho autor Tom Mangold zabýval Vietnamem a Íránem -- dvěma případy, jak CIA prohrála špionážní hru -- i když v prvním případě měla pravdu, avšak americká vláda ji neposlouchala; v druhém případě analyzovala situaci špatně.

    Ve Vietnamu nechtěli zákazníci CIA v Americe slyšet, co jim úřad sděloval. V Íránu byl CIA příliš krátkozraká na to, aby viděla pravdu a pochopila, co znamená pro budoucnost nebezpečí islámského fundamentalismu. Dnes shrneme informace o americkém angažmá ve Vietnamu.

    14. 2. 2003
    Je možné zastavit válku?

    Ano, je to možné! Válku je možné zastavit na náměstích a v ulicích.

    67 % občanů odmítajících dobyvačnou válku plánovanou administrativou presidenta Bushe představuje takovou sílu, že ji žádná vláda ani parlament nemohou ignorovat. Přesněji řečeno, nemohou ji ignorovat, pokud svůj nesouhlas dáme dostatečně důrazně najevo.

    Pokusím se nyní blíže objasnit, co mám na mysli. Zúčastnil jsme se jednoho místního zápasu s většinou obecního zastupitelstva, v němž šlo o investici za asi 60 milionů, která jako svůj vedlejší produkt měla výrazné zhoršení životního prostředí místních občanů. Velice lukrativní záležitost pro řadu bezprostředně zainteresovaných. Zpočátku se vše zdálo jednoduché a jelikož rozhodnutí bylo v rukou zastupitelů samých i nezvratné. Ostatně umí si nikdo představit účinnější motivaci, než jakou představují peníze? Místní občané byli v nevýhodné a jak se zdálo i v beznadějné situaci.

    Dnes je vše právě naopak. Občané triumfují a zastupitelé jsou v beznadějné situaci.

    17. 2. 2003

    Iracká kríza vrcholí

    Aj tak by sa dala pomenovať atmosféra posledných rokovaní v slovenskom parlamente. Súhlas s vyslaním jednotky radiačnej, chemickej a biologickej ochrany potvrdil, že naša republika chráni svoje záujmy jedným smerom. Orientuje sa na unilaterálnu cestu USA.

    Už samotný názov jednotky ochrany Slovenskej republiky v možnom preventívnom útoku na Irak vzbudzuje pochybnosti. A je ich veľa. Toľko, že dnešné medzinárodné spoločenstvo zažíva najťažšiu krízu po druhej svetovej vojne. Svet sa už nedá rozdeliť na bielu a čiernu stránku.

    5. 2. 2003
    Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
    Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
    4. 2. 2003
    Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. Za nesmysly, které vycházejí např. v Mladé frontě dnes, vydáte ročně cca 3000 Kč. Proč nepodpořit menší částkou, rozdělenou na drobné splátky, nezávislou žurnalistiku Britských listů? S finančním rozpočtem bychom mohli dělat daleko podstatnější práci než dosud.

    Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

    Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.

    Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

    18. 6. 2004

    Ceník reklamy na BL

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    17. 2. 2003 Milan Knížák bude se studenty demonstrovat proti špatným sochám Jan  Paul
    17. 2. 2003 Herec Miroslav Horníček byl také slušný člověk Karel  Mašita
    17. 2. 2003 Proč se povede válka proti Iráku   
    17. 2. 2003 Britská soda II.   
    16. 2. 2003 Štvavá vysílačka, odposlech a normální společnost Štěpán  Kotrba
    16. 2. 2003 Na demonstraci byly desetitisíce umírněných občanů   
    16. 2. 2003 V Londýně demonstrovala středostavovská Anglie - konec kariéry pro Blaira?   
    16. 2. 2003 Spojené státy chtějí potrestat Německo a odměnit středovýchodní Evropu   
    16. 2. 2003 Monitor Jana Paula: "Street Art" v Holešovicích Jan  Paul
    16. 2. 2003 Co znamenají obrovské západní protiválečné demonstrace Jan  Čulík

    Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
    17. 2. 2003 Vojna s nami a zlé preč   
    17. 2. 2003 Proč se povede válka proti Iráku   
    17. 2. 2003 Země Arabské ligy se ohledně Iráku neshodly Ivana  Bošinová
    17. 2. 2003 Češi si nemohou dovolit být proti válce v Iráku Pavel  Dvořák
    16. 2. 2003 Spojené státy chtějí potrestat Německo a odměnit středovýchodní Evropu   
    16. 2. 2003 Na demonstraci byly desetitisíce umírněných občanů   
    16. 2. 2003 "Bez tatínka by byl George W. Bush ve vězení"   
    16. 2. 2003 Štvavá vysílačka, odposlech a normální společnost Štěpán  Kotrba
    15. 2. 2003 Blix zpochybnil americké "důkazy" o Iráku   
    15. 2. 2003 Blair by se mohl stát obětí irácké války   

    Česká literatura RSS 2.0      Historie >
    5. 2. 2003 Vysvědčení Jaroslav  Hutka
    28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
    28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
    28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   
    28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
    27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
    22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
    21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech   
    20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
    20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
    aneb Jak s tím můžete žít?
    Martin  Štoll

    Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
    12. 2. 2003 Saddám Husajn a "profesionálne ženy" Lubomír  Sedláčik
    28. 1. 2003 Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla Marie  Haisová
    15. 1. 2003 I na ženách se teď zkouší viagra...   
    7. 1. 2003 Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe   
    27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
    27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
    26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
    21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
    2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
    29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain

    Školství RSS 2.0      Historie >
    12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
    1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi
    27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
    17. 1. 2003 ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci Radek  Sárközi
    14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
    14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
    8. 1. 2003 O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom Jaroslav  Vávra
    3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
    3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
    14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   

    Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
    16. 2. 2003 Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" Jan  Čulík
    16. 2. 2003 Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo Petr  Štěpánek
    13. 2. 2003 Monitor Jan Paula : Česká televize účelově zkreslila Romanův příběh Jan  Paul
    30. 1. 2003 Rybníček chce vybudovať konkurenciu Markíze, ale...
    Zrušil jedinú konkurencieschopnú reláciu!
    Jana  Matúšová
    18. 1. 2003 Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době Štěpán  Kotrba
    6. 1. 2003 Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) Jiří  Koubek
    16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
    16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
    13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
    13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT