Londýnský primátor Ken Livingstone se objevil v dlouhém černém kabátě. "Není to ani vláda," říká o Bushově administraci, "je to vlastně jen bílý kůň pro ropné společnosti."

Známý soudce Michael Mansfield přijel na skládacím kole.

Dvaašedesátiletý Roger Redfarn se účastní demonstrace poprvé v životě. Je ředitelem divadla v Ditchlingu, ve východním Sussexu, a prostě je šokován tím, jak velké chyby dělají Blair a Bush.

"Směřujeme ke světové katastrofě. Muslimové získají pocit, že je pronásledujeme. Je nutno tomu zabránit. Ale Blair neposlouchá nic a nikoho. To znamená, že to je pro něho konec."

Téma "Tímhle Blair skončil" dominuje všem rozhovorům, které v davu vedl britský reportér. Jeden třiatřicetiletý volič Labouristické strany řekl, že přestal tuto stranu podporovat čistě kvůli její zahraniční politice.

Všichni jsou naprosto zmateni, jak se premiér Blair před jejich očima démonicky proměnil. "Je tak dogmaticky spojen s Bushem, " říká šedesátiletá univerzitní učitelka z Kingstonu. "Vůbec to nechápu." Ona, stejně jako mnoho jiných, vidí jedinou možnost v úniku k liberálním demokratům, což je nyní jediná přijatelná politická strana pro tyto lidi.

Brzo jsou však tito středostavovští voliči obklopeni palestinskými vlajkami a fotografiemi islámských kněží. Vzniká napětí. A pak cesta vpřed. "Osvoboďte Irák bezodkladně!" píše se na jednom osamělém transparentu.

Lidé na této demonstraci jsou posedlí přesvědčením, že je Blair neposlouchá, že se zdá být nedosažitelný. Slyšel jsem ono "on nás neposlouchá" snad stokrát, píše britský reportér. Ztratili s ním trpělivost, chtějí, aby rezignoval, a to rychle.

Z postranní ulice přihlíží demonstraci slavná anglická herečka Dame Judy Dench. Vedle ní její kolegyně, herečka Minnie Driver, na kole.

Proč jste přišla?

"Jsem Evropanka a tohle je něco, co normální lidi prostě musejí udělat. V životě jsem nebyla na žádné demonstraci. Ale uvědomila jsem si, kolik lidí, s nimiž jsem se setkala - taxíkáři a přátelé - se na tuhle demonstraci chystali. Je to úplně jiné než v roce 1991. Tehdy došlo k invazi do jiné země. Ale dnes k žádné invazi do jiné země nedošlo."

Když se dojde do Hyde Parku, je to, jako by se došlo do chrámu. Je tu bláto a ostrý, řezavý vítr. Začnou projevy, ale najednou je vidět, že to není jen demonstrace proti válce v Iráku. Všude jsou palestinské vlajky a každá urážka Izraele vyvolává jásot. Válka se také používá jako nástroj k ventilaci veškerých resentimentů vůči vládnoucí Labouristické straně.

Největší hrůzou této demonstrace pro Blaira je to, že tato válka pustila ze řetězu množství hlubokých resentimentů v mnoha jiných oblastech. Možná, že individuálně nebyly ty resentimenty dostatečně hluboké na to, aby přivedly lidi do ulic. Ale válka je spojila dohromady v jeden velký zánětlivý chuchvalec zloby. Rád bych se býval na tuto demonstraci díval v televizi. S Blairovým soupeřem, ministrem financí Gordonem Brownem, uzavírá reportér Sunday Times.