Vzhledem k tomu, že v ČR lidé často nejsou schopni reagovat na věci tak, jak se dějí, ale reagují "tikem", na jejich symbolický, "stranickopolitický" (tj. jejich údajný "pravicový" či "levicový" význam, jak to interpetují často na základě zcela černobílých a zjednodušených stereotypů), je nutno podotknout, že v takto obrovských počtech přirozeně nejde ani o levicový ani o žádný jiný stranickopolitický aktivismus.

Mnozí v ČR podporují Bushovo tažení do války, protože se považují za údajné "pravičáky" a myslí se, že se to nosí; stejně bigotně se zachovali komunisté, kteří v sobotu demonstrovali v Praze na Václavském náměstí. Ani ti neprokázali porozumění tomuto problému; apriori protestovali, protože jsou stereotypně "proti Spojeným státům". A kromě toho udělali chybu, že se vydělili z obecných protestů a svým bigotním protestem inzerovali spíše svou odumírající "KSČM", stranu penzistů...

Sobotní demonstraci v Londýně sice zorganizovaly a oznámily některé levicovější organizace, a na hlavním pódiu vystoupili někteří levicoví aktivisté (avšak například politik Charles Kennedy je vedoucím představitelem britské Liberálnědemokratické strany, která nemá s levici nic společného), mezi demonstranty bylo nicméně obrovské množství obyčejných lidí, kterým skutečně vadí, že se Británie a USA připravují na válku proti Iráku z důvodů, které jsou pochybné, nejasné a nepřesvědčivé. Nekonala se dostatečná veřejná diskuse a vláda lidi nedokázala přesvědčit o nutnosti tohoto extrémního kroku, války. Lidé nechtějí, aby se zabíjelo a nedůvěřují Georgi Bushovi ani imperiálním Spojeným státům, že by to dělali nezištně a z etické motivace. Proto jim připadá Američany navrhovaná válka obscénní.

Lidé nejsou přesvědčeni, že by neexistovaly jiné možnosti jak Saddáma Husajna svrhnout a postoj americké vlády a Tonyho Blaira jim připadá nepřesvědčivý: ano, režim Saddáma Husajna je vražedný, ale proč s ním západní země tak dlouho spolupracovaly? A proč nechtějí Američané zaútočit na jiné totalitní země, které často podporují dodnes? Nikdo nepodporuje vraždění Saddáma Husajna, ale lidé jsou prostě nepřesvědčeni ohledně motivace Západu při této navrhované válce a nemyslí si, že svrhnout Saddáma Husajna válkou je jediná možnost. Je to pro ně příliš hrubé a kruté řešení a nechtějí prostě zabíjení lidí.

Přesto to neznamená, že většina demonstrantů jednala tím, že přišla na demonstraci, "levicově" a ideologicky. Toto drtivou většinou nejsou ani lidé, kteří by se stavěli třeba "proti NATO" či zastávali nějaké "urputně levicové", doktrinářské názory.

Právě proto se v důsledku takhle velké demonstrace otřásá Blairova vládní funkce (viz ZDE v tomto vydání BL), protože občanský protest takto velkého počtu lidí nutně pochází nikoliv jen od "extremních levičáků", ale především už od obyčejných voličů.

Mimochodem, absolutní "mainstreamovost" této obrovské londýnské demonstrace byla podtržena i tím, že ji celou v přímém přenosu vysílala televize BBC - na zpravodajském okruhu BBC News 24. Byla to velká mediální událost, vynikajícím způsobem televizně a mediálně zpracovaná: televize BBC měla na mnoha místech demonstrace strategicky rozmístěny reportéry i televizní kamery, snímala obrovskou demonstraci i z vrtulníků a zpřístupnila televizním divákům po celé Británii akci včetně všech projevů vystupujících osob v absolutní bezprostřednosti - asi tak, jako v minulosti vysílala jiné významné hromadné akce, třeba pohřeb pricnezny Diany či loňské letní koncerty v Buckinghamském paláci na počest královnina padesátiletí na trůnu. Takže - právě obrovským počtem přítomných se staly tyto demonstrace akcí úplně obyčejných lidí, kterou budou muset politikové zpracovat a budou na ni muset reagovat.

A tak to - právem - interpretují i sdělovací prostředky, které mj. zaznamenaly, že irácká televize - přesně ve stylu někdejšího komunistického režimu - zkreslila záběry hromadných světových demonstrací proti válce jako záběry na podporu Saddáma Husajna... Jenže, jak poznamenala reportérka komerční britské televize ITV - "o tom to přece nebylo"...

Tato demonstrace - a troufám si říci, že totéž platí o velkých počtech na demonstracích v jiných světových městech - nebyla motivována (levicovou) ideologií. Proto zřejmě v důsledku takovýchto demonstrací dojde k postupným změnám v politické správě zemí, v nichž se tyto demonstrace konaly. Politikové v západních demokraciích vědí, že si nemohou dovolit riziko ignorovat takto obrovské vyjádření veřejné vůle. Musejí s občany vstupovat v dialog a vlastně nakonec dělat, co oni chtějí.

Tony Blair si toho začíná být velmi dobře vědom; ví také, že své spoluobčany nepřesvědčil a i když je sám zřejmě stoprocentně přesvědčen, že jeho politika je etická, je si vědom, že tento názor nesdílí drtivá většina jeho spoluobčanů a že to je problém, který bude muset řešit.

Postoje některých odpůrců války, kteří zcela zjevně nemají nic společného s "levicí", jsou vysvětleny ZDE.