Už dva dny probíhá hádka mezi tiskovou mluvčí US-DEU Simonou Cigánkovou a Českou tiskovou kanceláří o zveřejnění nepravdivé informace a neochotu ČTK vydat dementi.

"Pokud ČTK nedokáže otevřeně přiznat svoji chybu a upozornit dementováním vydané nepravdivé informace všechna ostatní média, která její zpravodajství odebírají, na chybu, kterou učinila -- a tím pádem zabránit i šíření nepravdivé informace dál - ocitáme se v totálním Absurdistánu, kdy jedinec či skupina opět nemá šanci na uvedení věcí na pravou míru.", tvrdí tisková mluvčí US-DEU Simona Gigánková.

Se zájmem jsem před nedělním odletem z České republiky otevřel na letišti v Ruzyni balík knížek, který Britské listy dostaly na recenzování z nakladatelství Academia. Nejvíce mě v něm zaujal Justův Slovník floskulí. Od dubnového semináře o sdělovacích prostředcích, který se konal na gymnáziu Příbram a jehož se účastnil i Vladimír Just, jsem věděl, že autor na tomto slovníku pracuje. Je zapotřebí, aby někdo systematicky zaznamenával pokleslé užívání české řeči: novinářská praxe potřebuje tuto metakritiku. Ještě z letiště jsem Vladimíru Justovi poslal nadšený email. Při podrobnějším čtení jeho Slovníku floskulí sice mé nadšení trochu pohaslo, přesto je to však velmi užitečná knížka:

BBC nedávno odvysílala dokument Johna Simpsona Terčem útoků ZDE ZDE, který poodhalil i lidem v Británii, jaké hrůzy s sebou nese válka, tu iráckou nevyjímaje. Ve Spojených státech, zemi hlavního agresora, by bylo odvysílání podobného dokumentu jen těžko myslitelné, nemluvě o tom, že by se tak mělo stát v prime timu na prestižní televizní stanici ... Už na jaře vzbudilo rozruch několik drsnějších novinových článků a fotografií. Rozhořčení Američané volali do redakcí, někdy i odvolávali své předplatné a protestovali, že dané zpravodajství je "lživé" a "tendenční".

středa 16.00: Ivan Štern, šéf rozhlasové stanice ČRo 6 (bývalé Svobodné Evropy) dal výpověď Janu Urbanovi, komentátoru této stanice za to, že byl spolumajitelem a jednatelem firmy "Studio NO-BAN" (tj. "Noháčová-Urban" - jméno vytvořeno z první slabiky jména Urbanovy přítelkyně a poslední slabiky jeho jména), jejíž pracovní náplní bylo "vylepšovat obraz jaderné elektrárny Temelín" u veřejnosti.

Americká televizní stanice Court TV uvedla, že policie vydala zatykač na zpěváka Michaela Jacksona poté, co prohledala jeho ranč v Kalifornii. Jackson je podezříván ze sexuálního zneužívání dvanáctiletého chlapce.

Jacksonovi právníci konstatovali, že prý byla úterní policejní prohlídka pokusem zostudit Jacksona v době, kdy vyšlo jeho nové album. Policie uspořádá tiskovou konferenci ve 20 hodin středoevropského času. Jackson, který v době policejní prohlídky nebyl doma, přislíbil plnou spolupráci.

Pesimistům chceme sdělit, že si nečiníme v tuto chvíli žádné právo ani povinnost posuzovat věrohodnost a pravdivost toho, co George Novotny v rozhovoru uvedl. Je to člověk hledaný FBI, Interpolem a českou policií. Interviewovaný ale hovoří dobrovolně, sám za sebe a v prostoru, který je mu vymezen otázkami. Hovoří o tom, o čem hovořit chce. Rozhovor není výslech... Odpovědi mohou být matoucí, účelové, zavádějící a nepravdivé, zvláště v situaci, kdy se jedná o subjektivní pocity či tvrzení, velmi obtížně prokazatelná, anebo svědectví o skutečnostech, ke kterým Novotny sám důkazy nepřikládá či přiložit nemůže. To je jedna možnost. Druhá možnost je, že se může jednat o upřímnou zpověď někoho, kdo už se na tu špínu nemohl dívat a kdo na ni málem doplatil životem.

Optimistům je třeba říci, že bývalý a dnes mezinárodně hledaný majitel prestižní galerie Longa je skutečně prvním, byť bývalým obchodníkem s uměním, který se rozhodl otevřeně zveřejnit své názory z oblasti obchodu s uměním, jehož byl po jistou dobu významnou součástí. To není málo a v tom je dle našeho názoru rozhovor s ním velmi cenný. Předkládáme ho v plném znění bez editorských zásahů tak, jak byl pořízen, a doplňujeme ho těmi dokumenty, které George Novotny redakci předal. Veškerou průvodní dokumentaci ke svým výrokům poskytl v tomto rozhovoru vždy jejich autor. Redakce Britských listů neměla vzhledem k okolnostem možnost posuzovat pravost, pravdivost ani úplnost a věrohodnost dokumentů, stejně jako neměla možnost ověřovat každé slovo. Odstranila však z dokumentů identifikační osobní údaje třetích osob dle právních předpisů ČR. Rozhovor je autorizován. S těmito výhradami vám interview přinášíme.

Mnozí jiní, působící stále na trhu s uměním u nás, odmítli sdělit jakékoliv podrobnější informace, přestože v kuloárech soukromě otevřeně diskutují i o otázkách, jež by mohly zajímat českou policii. V roce 1999 neprozradil o obchodování s uměním nic konkrétního ani Vladimír Železný, významný sběratel, s kterým jsem tehdy dělal rozhovor pro týdeník Profit. Mluvil všeobecně, ostatně jsem v opak ani nedoufal. Také George Novotny odmítl na mnohé odpovědět a já jeho právo respektuji. Jeho identita je Britským listům známa a já sám ručím čtenářům za původnost rozhovoru.

Poznámka redakce: Tímto rozhovorem chceme zahájit diskusi nejen o problematice padělků na českém výtvarném trhu, ale i o možné účelovosti soudních žalob a nesmyslnosti některých mediálních diskusí bez relevantních informací o vině či nevině, motivech či skutcích. Jsme připraveni dát stejný prostor všem účastníkům tohoto případu, kteří o to projeví zájem, k vyjádření jejich názoru. Budiž světlo.

Věnoval jsem se téměř systematicky problematice obchodu s uměním od roku 1998 až do roku 2002. V roce 1999 v ekonomickém týdeníku Profit a v letech 2000 až 2001 v ekonomickém týdeníku Euro. Znám myslím velmi dobře celou sféru, ale nepřísluší mi v tuto chvíli odpovědi v rozhovoru komentovat. Mohu ovšem zcela odpovědně, na základě svých vlastních poznatků a zkušeností tvrdit, že obchod s uměním je svět sám pro sebe, svět izolovaný, zahalený mnohým tajemstvím, záští, rivalitou, pomluvami, konspirací, svět neochotný otevřít se vnějšímu světu.

I kdyby všichni zmlácení z Národní třídy, všichni tehdejší policajti a jejich štábní důstojníci, všichni komunističtí pohlaváři a všichni členové všech vyšetřovacích komisí napsali své vidění toho, co předcházelo od roku 1986 událostem 17. 11. 1989, jak probíhaly ony hektické dny a co následovalo, ona bájná pravda s velkým P už stejně najevo nevyjde. Protože ten, kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost.

Zdálo se mi, a byl tomu rád, že více než před lety se připomínal listopad roku 1939! Právem.

Zdálo se mně, že media více než před rokem připomínala tak či onak období před 14 lety, že komentáře, besedy, rozhovory se snažily, byť opatrně, přibližovat objektivní pravdě. A při tom nebylo čekáno 20 -- 30 let až "Moskva otevře archivy".

V soukromí, ve své domácí ulitě, jsem se snažil alespoň kuse obsáhnout vše, co bylo různými analytiky napsáno, řečeno v průběhu 14ti let, dávat do souvislostí s tím, co bylo napsáno a řečeno v roce 2003.

Rudolf Hegenbart: Paměti KNIHOVNA BL

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.