Podle očekávání (viz analýza BL zde) skončila všechna tři kola první volby nového prezidenta bez výsledku. Nejvíce hlasů získal v prvním kole Václav Klaus, 92 ve sněmovně a 31 v Senátu. Petr Pithart dostal ve sněmovně 20 hlasů a v senátu 35.

V druhém kole získal Klaus 77 hlasů ve sněmovně a 32 hlasů v Senátu. Pithart dostal 46 hlasů ve sněmovně a 43 hlasů v Senátu.

V třetím kole Klause podpořilo 80 poslanců a 33 senátorů, pro Pitharta bylo 44 poslanců a 40 senátorů. Při stoprocentní účasti poslanců i senátorů při volbě potřeboval vítěz nejméně 141 hlasů. Druhá volba se má konat později.

(Toto je tisková zpráva sdružení Nesehnutí.)

Nezávislý novinář Martin Škapík, iniciátor nonprofitního internetového projektu proti DĚTSKÉMU KUŘÁCTVÍ www.nekurte.cz (který odborně auditorují MUDr. Eva Králíková CSc a MUDr. Jiří Votruba z 1. LF UK, započne v budově ČT dne 15.1.2003 symbolickou hladovku s mottem "Informujte o dětském kuřáctví", kterou se bude snažit upozornit na to, že již mnoho let marně prosí zpravodajství veřejnoprávní ČT, aby reflektovalo toto největší společenské nebezpečí. V naší zemi totiž v současné době nelegálně kouří podle nejstřízlivějších odhadů 90 000 dětí, které na rozdíl od nás, dospělých, nemají svobodnou volbu a jsou odkázány často právě na veřejné komunikační zdroje jako televize. Z těchto dětí polovina v budoucnu na svůj návyk za předchozího utrpení zemře.

V České republice zemře denně na následky cigaretové drogy 70 lidí. Martin Škapík se domnívá, že to je více než pádný důvod k tomu, aby toto téma bylo zpravodajstvím pravidelně reflektováno. Zdůrazňuje, že v žádném případě to není protest proti vysílání celé ČT, ale jen k podle něj velmi neútěšné a nepravdivé situaci ve zpravodajství veřejnoprávní televize, které přes mnohonásobné prosby na toto téma zatím nereaguje, ač je to z titulu zřízení jeho povinností.

Škapík věří, že svou hladovku bude moci brzy ukončit tím, že zpravodajci započnou prvním příspěvkem se tématu věnovat. Děkuje vedení ČT, že ho pan Richard Klatovský vedoucí PR přijme ještě před započetím hladovky a věc s ním projedná a je naděje, že mu určí i místo, kde tato akce bude moci proběhnout, aby nenarušila ani chod ČT, anebo nepůsobila planě. Škapíkovi jde o zviditelnění problému a k této akci přistupuje po letech marného úsilí téma do zpravodajství prosadit. Ve většině demokratických zemí světa se kučáctví považuje za problém číslo jedna a dětské kuřáctví je odsuzováno a bojuje se proti němu právě hlavně informací ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a naplňováním platných legislativních vymezení, které dítěti kouření zamezují.

Tato akce není vůbec proti dospělým kuřákům. Naopak, žádný kuřák nechce, aby jeho dítě začalo kouřit a většina současných dospělých kuřáků přes 80% by chtěla přestat právě proto, že se kdysi "rozhodli" pro kouření v dětství, kdy ještě neměli ani rozum ani informace o tom, co to tabákové droga je. Naše děti začínají kouřit, zejména dívky v průměru od 12,4 roku svého věku.

(Toto je tisková zpráva Martina Škapíka)

Pred rokom sa v posledný deň, keď sa dá vôbec obchodovať na Burze cenných papierov v Bratislave, predal veľký balík akcií spoločnosti VSŽ, a.s., Košice. Akcie predával Transpetrol v piatok 22. decembra 2001. Ešte 21. decembra hovorca Ministerstva hospodárstva SR povedal, že minister pozastavuje obchodovanie s nimi. Na druhý deň stihol podpísať list o predaji. Kto o ňom vedel? Odpoveď na túto otázku nikto nikdy nedal.

V pondělí zatkla britská policie Peta Townshenda, kytaristu skupiny The Who, prohledala mu byt a asi půl druhé hodiny ho vyslýchala. Posléze byl propuštěn na kauci. Tonwnshend v sobotu přiznal, že svou úvěrovou kartou zaplatil za přístup na internetový server obsahující dětskou pornografii. Kytarista však tvrdí, že není pedofil, že sám byl v dětství obětí pedofilie a že se na internetové stránky, obsahující dětskou pornografii potřeboval podívat jako součást svého výzkumu pro kampaň proti sexuálnímu zneužívání dětí a pro knihu, kterou na toto téma píše.

Townshendovo jméno bylo na seznamu 7000 subskribentů na servery s dětskou pornografií, který americké úřady nedávno zpřístupnily Scotland Yardu. Na základě tohoto seznamu bylo už zatčeno v Británii více než 1300 lidí, včetně soudců, zubařů, lékařských specialistů v nemocnicích, vojáků, jednoho zástupce ředitele školy a více než 50 policistů. Na seznamu jsou také dva poslanci britského parlamentu, bývalí ministři a jedna známá televizní osobnost. Policie je všechny bude vyslýchat.

(Podrobnosti jsou v angličtině např. zde a zde.)

Vlna nenávistného útoku na demokratické tradice první republiky se zvedla již bezprostředně po Mnichovu a dále zesílila po nacistické okupaci 15.března 1939. Ke slovu se přihlásily různé české krajně pravicové a fašistické proudy, které se v demokratickém režimu první republiky nemohly prosadit. V souladu s nacistickými stanovisky pokládaly první republiku za historický omyl. Kolaborantští protektorátní politikové a novináři popírali jakoukoli aktivní účast českého národa na vzniku samostatného státu.

Spolu se zhroucením nacistické moci a s uvolněním prudkého národního a politického útlaku došlo po roce 1945 i k všeobecné politické radikalizaci. Mimořádně negativním prvkem narušujícím bezprostřední kontinuitu nové republiky s meziválečným vývojem bylo výrazné oslabení starší a střední generace inteligence, které bylo výsledkem decimační nacistické politiky. Porušení generační rovnováhy oslabovalo odolnost mladé inteligence - především inteligence humanistické - vůči komunistické ideologii, která měla rozhodující oporu právě v nové mocenské konstelaci střední a východní Evropy.

Únor roku 1948 toto období tvrdě a jednoznačně ukončil. Jako politický vazal Sovětského svazu se Československo stalo jeho vazalem i ideologicky a kulturně. Jednou z mimořádně důležitých rovin, po které tento proces ideově-politické závislosti probíhal, byla nová systematická destrukce demokratických tradic první republiky.

Více než trapně působí odsudky první republiky a Edvarda Beneše zvláště v pracích Zdeňka Fierlingera, který se na československé politice aktivně podílel. Na řečnickou otázku "Kdo nese zodpovědnost za Mnichov ?" odpovídá pak bez zaváhání: "Byl to Beneš."

Bohatství historického materiálu, který po sobě zanechala první republika, začalo však postupně promlouvat k těm nemnohým mladým historikům, kteří začali toto období - přes odlišné tendence stranických orgánů - odborně zpracovávat. Byli příslušníky generace, která absolvovala část svých vysokoškolských studií ještě ve svobodné atmosféře let 1945-1948. Byli sice poplatni komunistické ideologii, ale jejich zájem o historii způsobil, že již koncem padesátých let se z jejich pera objevovaly první materiálové studie o zahraniční i vnitřní politice meziválečného Československa.

Normalizace sedmdesátých let tento proces obnovy demokratických tradic první republiky drasticky zastavila.

Prostor, který se po r. 1989 otevřel pro seznámení širší veřejnosti s dějinami první republiky a s její demokratickou tradicí zůstal nenaplněn. V soudobé publicistice se kolem tohoto období moderních českých dějin rozhostilo nejen rozpačité mlčení, ale v nové podobě se objevila i řada jeho starých deformací

Dvacet normalizačních let, spojených s tvrdou politickou perzekucí a rigidní komunistickou desinterpretací dějin, prohloubilo zásadním způsobem ideovou diskontinuitu s demokratickou minulostí první republiky. Právě v tomto normalizačním období byla hluboce rozrušena i základní Masarykova ideová koncepce navazující na demokratické tradice českých dějin - Jan Hus, Komenský, Havlíček, Palacký - doplněná Edvardem Benešem o mírovou politiku Jiřího z Poděbrad.

A právě tato diskontinuita umožnila, že se v nové svobodě po roce 1989 mohl prosadit zcela odlišný pohled na československé a české dějiny. V nejucelenější podobě je vyjádřen v obsáhlé publikaci vzešlé z disentu, z okruhu Charty 77 a věnované českým dějinám nové doby. Kniha vyšla pod pseudonymem Podiven, do něhož se spojili tři autoři - právník a politolog Petr Pithart, psychiatr a psychoanalytik Petr Příhoda a historik Milan Otáhal. Byla vydána ve značném nákladu a je reprezentativní publikací nového ideového pojetí českých dějin. Nazírá je z univerzalistického zorného úhlu katolické církve. Vyzdvihuje do popředí období baroka, nenalézá porozumění pro národní obrození, zpochybňuje vznik samostatného československého státu a odmítá jeho demokratickou reprezentaci v čele s Masarykem a Benešem.

Nejde o systematický historický výklad podložený studiem pramenného materiálu, ale především o hodnotící soudy, k nimž autoři dospívají svými úvahami. Základní příčinu dramatického vývoje 20.století spatřují autoři v úpadku a sekularizaci křesťanského náboženství. Je více než s podivem, že autoři používají k charakteristice versailleského systému terminologii německé nacionální publicistiky a označují ho za "versailleský diktát". Pod zorným úhlem svých základních premis hodnotících obecný meziválečný vývoj, přistupují autoři k výkladu o Československu. Odmítají, že by vytvoření samostatného státu bylo završením snah minulých generací. Popírají aktivní podíl českého a slovenského národa na vzniku Československa.

Ukázalo se, že jedním z těchto hostů je ministr v nové afghánské vládě Hamida Karzaie. Ten muž pracuje v Londýně a i když není vysoce postaveným členem vlády, pravidelně se účastní zasedání vlády a právě se vrátil z návštěvy v Kábulu. Není divu, že mě velmi zajímalo s ním pohovořit a získal jsem od něho pozoruhodné informace o současné situaci v Afghánistánu. Vzhledem k tomu, že to byl soukromý večírek a afghánský ministr se mnou mluvil neoficiálně, nezveřejním jeho jméno ani jeho funkci.

Autor je historik, zabývající se Českou republikou, který žije v Londýně. Přinášíme překlad příspěvku, který původně vyšel anglicky na stránkách blueear.com

"Pozitivní redukce časovým posunem v myšlení jedince vyvolává pocit vyvolenosti, negativní redukce časovým posunem vzbuzuje pocit méněcennosti. Obojí vede ke vzniku ideologií a náboženství." (Redukce umožňuje rozhodování; viz následující odkaz.)

"Projevy násilí jedné ideologie nebo jednoho náboženství osvědčují zničující potenciál ukrytý v každé formě partikulární ideologie nebo náboženství. Bez společně sdílené víry v trvání lidského života na Zemi i nad rámec této planety, nemůže lidstvo dál existovat. "Globální Bůh = trvání (continuance) " je jistě těžké sousto, ale dává naději."

Shora uvedené citáty jsou z práce nazvané Thinking as deciding; jedná se o složený text, který vznikal v průběhu mnoha let. Viz http://www.angelfire.com/ab/timereality/

Člověk nemůže být zcela pánem svého osudu, protože jeho život není plněním nějakého přesného plánu, který by vylučoval chyby a omyly. Zároveň je člověku dána představa o vyvolenosti či méněcennosti jeho skutků, které výrazně posiluje i tzv. veřejné mínění, které s často velmi povrchní znalostí věcí označuje jedny za hrdiny a druhé za padouchy.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.