Rozhlasová stanice BBC Radio 4 včera pokračovala ve svém seriálu, nazvaném The Seeds of Trouble, Sémě potíží, o geneticky modifikovaných plodinách, vyráběných ve Spojených státech. Její reportér navštívil výzkumné středisko firmy Monsanto ve městě St. Louis. Pěstuje se zde nová generace biotechnologických plodin.

V jedné laboratoři firmy Monsanto se hledají bílkoviny, které mají charakteristiky insekticidů. Jakmile je taková bílkovina identifikována, vědci prostřednictvím genetických nástrojů identifikují gen, který takovou bílkovinu produkuje. Pak je možno včlenit ten gen do určité plodiny, takže začne ta plodina být vůči danému hmyzu odolná. Dosud není jasné, kolik genů bude možno včlenit do každé plodiny, kde je hranice.

V amerických supermarketech obsahuje v současnosti až osmdesát procent zpracovaných potravin (processed foods) geneticky modifikované plodiny. Jsou to všechno plodiny, které byly genetickým inženýrstvím pozměněny tak, aby obsahovaly nový, další gen, který je ochraňuje před viry a bakteriemi, anebo u nich vytváří odolnost vůči určitému herbicidu.

Za posledních 5 let přijali tuto biotechnologii američtí farmáři do takové míry, že 80 procent americké produkce sojových bobů a téměř třetina americké kukuřice je nyní geneticky modifikována.

Objevují se ale varovné signály, z nichž vyplývá, že všechno není tak pozitivní, jak argumentuje biotechnologický průmysl.

Vědci včleňují nové geny do buněk prostřednictvím speciální "pušky", jíž geny do buněk střílí. Geny opatřují povrchem ze zlata a wolframu, takže vzniknou kapsle o průměru asi jednoho mikronu, jsou asi tak velké jako prachová zrnka na televizní obrazovce. Jimi nabijí speciální pušku, do cíle umístí kus tkáně dané rostliny a z pušky vystřelí. Kapsle proniknou do tkáně rostliny a dostanou se až do buněčných jader. DNA se z těch kapslí tak dostane do chromozomů dané rostliny.

Americký stát Iowa je obrovským producentem obilí. Farmy jsou tam obrovské, každá má až třicet kilometrů polí. Biotechnologie umožňuje zemědělcům pěstovat plodiny na velké ploše s menším množstvím vynaložené energie než dříve. Plodiny, které jsou odolné vůči hmyzu, mají vyšší výnosy. Sojové boby, které jsou odolné vůči herbicidům, se lehčeji pěstují v prostředí bez plevele.

Dostat modifikovanou plodinu na trh trvá většinou pět šest let: rostlina se musí vylaďovat tradičním křížením a na trh jdou až její pátá či šestá generace. Američtí vědci argumentují, že pečlivě vybírají jen tak geneticky modifikované plodiny, kde modifikace nenarušuje běžné procesy růstu.

Někteří američtí farmáři však dosud odmítají pěstovat geneticky modifikované plodiny, z morálních důvodů, avšak firmy, které prodávají semena plodin, už odmítají zaručit, že nejsou jejich semena kontaminována geneticky modifikovanými plodinami. Ke kontaminaci geneticky nemodifikovaných plodin dochází i směšováním pylu, který létá vzduchem z okolních polí, na nichž se pěstují geneticky modifikované plodiny. Většina zpracovatelských firem už v Americe nerozlišuje mezi geneticky modifikovanými a nemodifikovanými plodinami. Je tedy pravděpodobné, že do několika let budou veškeré plodiny geneticky modifikovány.

Když americký státní regulační úřad Food and Drug Administration schválil geneticky modifikované plodiny, jeho vlastní vědci varovali, že nebude možné předpovědět, jakým způsobem budou ovlivněna i zvířata, která tyto plodiny konzumují, protože nevíme, zda konzumace jejich masa nebude škodit lidem. Povinně se v Americe podrobují bezpečnostnímu hodnocení jen nové výrobky; a u geneticky modifikovaných potravin není vždy jasné, co jsou "nové výrobky".

K Americe už několikrát došlo ke kontaminaci plodin, jinžmi plodinami, určenými pro odlišné účely. Tak se obilí, geneticky modifikované a schválené jen pro konzumaci zvířat, dostalo do potravin pro lidi a několik stovek druhů potravinových výrobků muselo být staženo ze supermarketů.

Loni v listopadu nařídila americká vláda, aby jedna zemědělská firma zlikvidovala půl milionu bušlů sojových bobů v Nebrasce, protože tato sklizeň byla kontaminována plodinami, geneticky modifikovanými pro výrobu léků.

I v Iowě zemědělci nyní pěstují "Pharmacorn", kukuřici, geneticky modifikovanou tak, aby se dala užívat při výrobě léků. Pěstuje se tam kukuřice obsahující bílkovinu, která má léčebné účinky pro pacienty trpící cystickou fibrózou. Včleňování této léčebné bílkoviny do kukuřice je čtrnáctkrát levnější než výroba léků ze stejné substance. Připravuje se kukuřice s přibližně 360 nejrůznějšími léčebnými substancemi, proti vysokému tlaku, proti srdečním chorobám, proti cukrovce.

Nesmírně důležitým principem je ovšem oddělování těchto plodin od sebe navzájem. Mezi jednotlivými poli musí být mezera velikosti 400 metrů. Jednotlivé druhy plodin se také oddělují časově, aby doba, kdy dochází k jejich opylování se navzájem, se neshodovala. Otázka je, zda je toto oddělování skutečně efektivní.

Někteří vědci však vyjadřují znepokojení nad tím, jaký dlouhodobý dopad by mohly mít geneticky modifikované potraviny na ornou půdu. Ukázalo se například v Arkansasu, že užívání určitého herbicidu na polích s plodinami, odolnými vůči tomuto herbicidu, usmrcuje prospěšné mikroorganismy v půdě, které tam vytvářejí dusík; toho je zapotřebí ke zdárnému vývoji plodin. Docházelo také k špatnému rozvoji kořenových systémů.

Zároveň vzniká také znepokojení, že možná genetická modifikace plodin pozměňuje rychlost evolučního vývoje bakterií a hub, že v půdě vznikají virulentnější patogeny. Například není vyloučeno, že by vzrostla odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Američtí zemědělci se také obávají, že přicházejí o možnost vlastního rozhodování, jak farmaří. Nemohou si totiž už normálně kupovat semena; musejí uzavírat dohody s firmou, která geneticky modifikovaná semena vyvinula. Firma, vyrábějící geneticky modifikovaná semena, má nad nimi veškerá autorská práva; zemědělec si nesmí žádná semena uchovat a zasít je další rok.

Riziko vzniklé z kontaminace znemožňuje i těm americkým farmářům, kteří pěstují geneticky nemodifikované plodiny, aby prodávali svou úrodu na trhy bez geneticky modifikovaných potravin jako v Evropě.

"Jiné zajímavé články na toto téma v angličtině (Doctors want GM crop ban) jsou zde a zde", poznamenává Miroslav Šuta.