Zde a zde jsou první fotografie z 12. 8. a noci na 13. 8. Další budou následovat tak rychle, jak to jen dovolí rychlost jejich zpracovávání a stav tělesné schránky reportéra. Z dopoledne 13. srpna to budou fotografie z Malé Strany, Starého Města, Holešovic, Letné, Barrandova, Chuchle. Odpoledne bude věnováno leteckým snímkům povodí Vltavy z Prahy do Českých Budějovic. Pokud lze říkat něčemu povodeň, tak tomu, co se odehrává nyní v jižních Čechách.

Poslat e-mailem  

Když jsem se kolem páté hodiny odpoledne vrátil do suchého ne-nábřežního mimo-záplavového bytu a pustil ČT 1 a viděl několikrát za sebou stále stejné záběry vodo-tečení mokro-městy, pach zažitého, skutečně se valícího živlu byl nedocenitelný...

FOTOGALERIE z Ústí n. Labem (bude doplňována průběžně)

Když premiér Špidla dne 13. srpna 2002 ve večerních zprávách na ČT 1 pronesl slova o tom, jak protipovodňový systém funguje perfektně, zdálo se mi, že lže.

Např. na Sedlčansku místní obyvatele nikdo s předstihem nevaroval, že se žene vůbec nějaká voda, aby mohli s předstihem provést preventivní opatření.

Další černou dírou "systému" je to, že státem placený Hasičský záchranný sbor není ochoten komunikovat s dobrovolnými hasiči.

20 členů Sdružení dobrovolných hasičů v Sedlčanech bylo včetně techniky připraveno okamžitě kamkoliv vyjet a pomoci. Přesto se stala neuvěřitelná věc. Do Sedlčan dne 13. srpna 2002 vyjeli k zásahu hasiči z 30 km vzdáleného Benešova, aniž by byla "využita" a vůbec kontaktována připravená jednotka dobrovolných hasičů! Vůbec asi nemusím popisovat jejich pocity.

Inu státní správa se zase vyznamenala. Jak to asi musí vypadat jinde? Podobné informace ve sdělovacích prostředcích nejsou asi k dispozici. Tedy kromě prohlášení politiků ( o kterých lze bohužel často pochybovat) o tom, že "systém" funguje dobře..., poznamenává Pavel Janský, člen Sdružení dobrovolných hasičů v Sedlčanech.

Zjistili jsme v Praze na Starém Městě v úterý kolem 14 hodiny, že zatímco obchody mají vstupní dveře chráněny pytli s pískem, žádné pytle s pískem nejsou umísťovány před vchody do činžovních domů. Na dotaz, proč to bylo zanedbáno, nás informovala policie, abychom zatelefonovali na příslušnou tísňovou linku a poukázali na tento nedostatek. Tísňové linky jsou ovšem beznadějně obsazeny, takže je pravděpodobné, že lidem na Starém Městě bez ochrany pytlů s pískem nateče voda do činžovních domů, do přízemních bytů i do sklepů.

V půl druhé ráno českého času informovaly mezinárodní webové stránky BBC, že pražští činitelé doufají, že to nejhorší je už za nimi, viz zde.

Internetové stránky mezinárodního zpravodajství společnosti BBC publikovaly fotogalerii o povodních v Praze a v ČR, viz zde.

Informace BBC z úterý 19.28 českého času o tom, že se stále ještě v Praze očekává to nejhorší, jsou zde.

Článek "Češi kalkulují objem škod" je zde (článek argumentuje, že škody, způsobené povodněmi, pravděpodobně v hodnotě 1,9 miliardy dolarů, přimějí českou vládu, aby se více zadlužila, a vyvolají zemi hospodářské problémy; nejvíce má být postižena turistika a zemědělství), čeští herci na festivalu ve skotském hlavním městě Edinburku se obávají, že jejich divadlo Ta Fantastika, nedaleko Karlova mostu, bude zatopeno (viz zde).

Další zpráva mezinárodních internetových stránek BBC o povodních v Praze je zde, článek o evakuaci pražských občanů je zde, článek o ohrožených "pražských věžích" je zde a obecnější analýza o tom, co způsobuje nynější záplavy, je na stránkách BBC zde.

Deník Guardian referuje o povodních v Praze zde, zde je zpráva o tom, že britské ministerstvo zahraničních věcí vydalo varování, aby nyní britští občané upustili od plánovaných cest do Prahy, zde je v Guardianu mapa nejpostiženějších míst v Praze. Zde je soubor článků o probíhajících podnebných změnách.

Totální přetížení zažívá většina serverů, které přinášejí povodňové zprávy - kritická situace v Praze zcela odpravila weby iDNES (stěhování před vodou, nouzově na povoden.idnes.cz), České noviny (přetížené), Lidovky (přetížené). Fungují weby povodne.aktualne.cz a Flashnews (www.flashnews.cz) deníku Právo, poznamenává Filip Rožánek.

Fotografie z povodňové situace od Jana Paula, Dana Paula a Štěpána Kotrby budou k dispozici na Britských listech poté, co Prahou projde kulminující přívalová vlna.

Perlička: v úterý dopoledne reportérka Novy se štábem uprosila policisty na Karlově mostě, aby ji tam pustili, když na ně před tím zahrála srdceryvné divadélko. Reportéři z ČT jsou asi špatní herci, protože těm nebyl vstup na most povolen. A pak že příkazy platí pro všechny, poznamenává Jan Paul.

Vodňany, Protivín, Strakonice, Bavorov, český Krumlov a České Budějovice - četná města v Jižních Čechách i menší obce v této oblasti se staly obětí povodní. Voda se začala vylévat z břehů i v Praze. Zastaven musel být provoz mnoha továren, ochromena byla silniční a železniční doprava. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil nouzový stav pro Prahu. Na Starém Městě byl vypnut elektrický proud a v úterý dopoledne prováděla preventivní protipovodňová opatření v očekávání přílivové vlny, která má přijít uprostřed odpoledne. V oblasti byla ochromena veřejná doprava.

Situace je vážná ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Snad nejsilněji jsou postiženy České Budějovice, policisté vpouštějí do města jen zásobování a jeho obyvatele. Drasticky byl postižen i Český Krumlov.

V Praze bylo evakuováno asi sto pacientů z nemocnice Na Františku. Vyklizen byl Senát a Národní knihovna v Klementinu. "Voda zaplaví Kampu, Štvanici, Lahovice, část Smíchova a další oblasti," řekl primátor Igor Němec.

Ve Velké Británii byly na domácím zpravodajském televizním okruhu BBC News 24 ve 14 hodin záplavy v Praze první, hlavní zprávou dne, byly uvedeny do kontextu všeobecné záplavové katastrofy v Evropě, v Německu, v Itálii, v Rakousku, a ve Švýcarsku. Internetové zpravodajství BBC o záplavách v Praze je např. zde.

Povodeň, hrozící Praze, se stala v Evropě - v kontextu ostatních povodňových katastrof - v západních médiích v úterý hlavní zprávou dne. Aktualizované zpravodajství deníku Guardian - s fotografií agentury Reuters od Karlova mostu - je například zde.

iDNES oznamuje:

"UPOZORNĚNÍ

Vážení čtenáři, poskytovatel internetového připojení redakce iDNES je v záplavové zóně. Pokud byste se nemohli dostat na naše stránky, jsou servery iDNES odpojené. V takové situaci najdete zpravodajství na provizorních adresách zaplavy.idnes.cz nebo povoden.idnes.cz".

S tím mohou souviset i problémy dalších serverů, i Britských listů - vzhledem ke stoupající hladině Vltavy v Praze může dojít k zaplavení přípojných center a mohou se objevovat výpadky. Ty se samozřejmě mohou objevit z jiného důvodu, a sice stěhování serverů providerů mimo záplavovou zónu.

České noviny ČTK fungují od odpoledne.

V pondělí v noci, zřejmě kvůli povodním, znovu z některých míst v zahraničí nefungovala standardní adresa Britských listů, kdo s tím má problém, prosím, použijte alternativu old.blisty.cz. Informujte nás na na adresu redakce, máte-li potíže s přístupem na BL. Děkujeme.

Znovu mě vždycky šokuje neuvěřitelně nízká úroveň komentátorů českého tisku, kteří bezostyštně předkládají veřejnosti své bláboly, aniž by vyvinuli jakékoliv intelektuální úsílí o jakoukoliv originální myšlenku. Rekordu v tomto trendu opět dosáhl v dnešní Mladé frontě Dnes Karel Steigerwald, který namísto redakčního komentáře čtenářům - aniž by se začervenal - nabídl tuto blábolivou banalitu, kde bez jakýchkoliv informací a jakéhokoliv pokusu o zobecnění pokouší o ironi a o vtip. Nevím, jak legrační přijde jeho komentář lidem v zaplavených domech a bytech. Samozřejmě - je zřejmě důležité, aby se v MFD neobjevilo ani slovo, že by třeba nynější záplavy v Evropě a České republice mohly mít něco společného s globálním oteplováním a že by se proti němu možná mělo něco razantněji dělat...

Proč si lidi takto špatné noviny kupují? Jinde na světě existují normální noviny: srovnejte Steigerwaldův intelektuální výboj se shrnutím problematiky, jak ji například předložil svým čtenářům britský týdeník Observer. Steigerwald vyplodil pro Nováky, čtoucí MFD, toto (JČ):

Policie České republiky užívá "zákeřných" prostředků pro kontrolu povolené rychlosti na silnicích. Informace a fotografie skrytého radaru s dokumentačním zařízením v plastové popelnici pocházejí od redakčního spolupracovníka, který "inteligentní" policejní popelnici nalezl a prozkoumal v minulých dnech v Patočkově ulici v Praze 6.

Je samozřejmě daleko efektivnější, jsou-li opatření na snižování rychlosti projíždějících automobilů veřejná. Co je cílem: přimět lidi, aby jezdili přiměřenou rychlostí, anebo je nechat jezdit rychle a vybírat? Tento úhybný manévr Policie ČR je obscénním pozůstatkem komunistických praktik. (JČ)

Ze tří dotazů mi nebyl z lingvistického hlediska vysvětlen ani jeden, přičemž nejvíce bylo poukazováno na fakt, že jsem vzděláním bohemistka - tudíž jsem byla odbyta následujícími, doslova citovanými obraty: "...neptejte se tedy jako laik", "nedomníváme se, že by to při Vašem způsobu výměny názorů mělo smysl. Proto Vaši reakci pouze registrujeme." apod.

Vloni počátkem srpna jsem pracovně navštívil budyšínské centrum Lužických Srbů Domowina. Právě vrcholil boj o zachování národní školy v Chrósčicích, která byla chloubou lužickosrbského školství. Tamnější školu Jurije Chěžky (slavného národního básníka, který padl ve válce) hrdě ukazovali zahraničním návštěvám jako živoucí důkaz (i naději), že Lužice žije a její budoucnost, alespoň v rámci současných možností, je zajištěna.

Právě v této škole se saské ministerstvo školství (pod taktovkou německých křesťanských demokratů - CDU) rozhodlo zahájit postupnou "optimalizaci počtu škol", spočívající v jejich postupném rušení a koncentraci do větších komplexů.

Již delší čas totiž svádějí Lužičtí Srbové zatím dost neúspěšný zápas se saskou vládou o zachování dosavadní sítě národních základních škol. V Lužici je jich celkem pouze 6 a v letošním školním roce do 5. ročníku základní školy v Chrósčicích mělo nastoupit 17 žáků. Saské ministerstvo školství uplatnilo normativní minimum 20 žáků a otevření této třídy zakázalo. Správní soud v Drážďanech zamítl protest lužickosrbské Domowiny a obce Chrósčice. Přestože se konaly protestní akce občanů přímo v Lužici, přestože proběhla řada jednání na různých úrovních a podporu vyjadřovaly a stále vyjadřují různé instituce i jednotlivci z celé Evropy i jiných částí světa, saské úřady dodnes nezměnily své stanovisko. Děti z Chrósčic tedy dojíždějí do Ralbic a podle všech předpokladů němečtí úředníci chystají redukci čtyř tzv. středních škol v příslušném okrese na jedinou, byť vícetřídní. (Pozn.: "střední" školy v Sasku odpovídají druhému stupni, tedy 5. až 9. ročníku základních škol dle školského systému v České republice.)

Co to v praxi znamená? Rušení lužicko-srbských základních škol znamená rychlou germanizaci. Rušení dostupnosti vzdělání nastupující generace v lužicko-srbském jazyce, postupné odumírání kulturních kořenů, postupné odumírání kulturní identity slovanského národa v germánské společnosti.

Britské listy se tématu Lužice věnují už po několik měsíců v několika článcích a fotogaleriích. Navštívili jsme i Budyšín, i Srbský dům organizace Domowina. Zajímalo nás "živé" a o to autentičtější národní obrození v Lužici mj. i proto, abychom byli schopni pochopit kořeny své vlastní minulosti, dnes opomíjenou dobu českého národního obrození v 19. a počátkem dvacátého století. Abychom byli schopni vnímat svou kulturní identitu uprostřed "evropského moře" národů, abychom věděli, jak si ji uchovat a jak být hrdí na svou národní minulost, i když se chceme stát Evropany.

Svátek velikonočních jízd, Radek Čermák
FOTOGALERIE Svátek velikonočních jízd
1000 let Budyšína - historie a současnost Lužice, Štěpán Kotrba
FOTOGALERIE 1000 let Budyšína , Štěpán Kotrba
Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí, Jaroslav Pánek

Guru a zároveň i editor jednoho českého "vizionářského" serveru zareagoval na článek Náboženské pravdy o dobrých a zlých lidech jako psík, v jehož rajonu začal občůrávat rohy cizí pes. "Ono se totiž ve tváři pozná jak z fyziognomických znaků, tak z výrazu možná mnohem více, než si kdo myslí... Trochu jsem to studoval a lidi teď nechápou, kde o nich beru informace. Nikde, pouze se jim dívám na tvář. Takže pokud o tom nic nevíte, raději si něco přečtěte a hlavně si to zkuste v praxi. Pak můžete napsat článek," zavrčel na mě "osudově" ve fóru BL čtenář - diskutér, kterému jako bych lezl do jeho "vizionářské" živnosti. Jeho poučením bych se ale vůbec nezabýval, kdyby neukázalo na obecný problém, který mě docela děsí.

Dominik Joe Pantůček zprovoznil chronologický archiv, obsahující jednotlivé články starších vydání Britských listů, viz zde a pravý horní roh stránky BL nad kalendářem (který vám umožňuje, kliknutím na jednotlivá data, také přístup ke starším vydání časopisu).

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.