Souvislost vltavského toku je přece jiná a pro lepší orientaci mělo všechno být uváděno od "pražského" začátku této řeky na Zbraslavi. Pak jsou to Modřany, Smíchov, Podolí, Nové a Staré Město, Malá Strana (zde např. sídlí i Senát a vláda ČR), Josefov, Štvanice, Holešovice Karlín, Libeň, Troja a přes Sedlec jsou to pak už. mimopražské Roztoky, Libčice nad Vltavou, Kralupy nad Vltavou, Mělník a dál už je Labe. Právě tak a ne jinak totiž ta "velká voda" k Praze a přes ní dál postupovala, a právě proto takové postupné místopisně přesné informování je v podobných situacích nesmírně důležité jak pro orientaci lidí, tak pro příslušné instituce - např. pro na pomoc přivolávané vojáky. Nebo snad mediální zpravodajové mají pocit, že voda skáče dle atraktivností jednotlivých pražských městských částí? Hlavně ovšem, že jsou vždy "na místě" - přestože o něm třeba zhola nic nevědí.

Samotný popis průběhu povodní také signalizoval jakoby určitou bázeň říci hned naplno, že jde o velmi vážnou věc. Napřed totiž tito zpravodajové "opatrně" sdělovali, že jde o "vodu desetiletou", pak to zvýšili na "dvacetiletou povodeň", v pondělí v noci už to byla "voda padesátiletá" a v úterý ráno už to byla hlášena "stoletá katastrofa". Není ani tak důležité, že naposledy taková povodeň postihla Prahu v září roku 1890 a mj. strhla i sedm oblouků Karlova mostu, mnohem důležitější bylo ihned se podivit na tím, na co vlastně byla vybudovaná vltavská kaskáda přehrad od Lipna až po Vrané nad Vltavou. A co vlastně preventivně dělala akciová společnost Povodí Vltavy, která ty přehrady vlastní, resp. proč součinnost těchto hrází nedokázala povodni zabránit - hydrometeorologové na to přece už pár dní předem upozorňovali a ty přehrady byly přece vybudovaná právě proti podvodním. Tyhle otázky zatím nikdo veřejně nevyslovil, ačkoli jsou velmi naléhavé.

Jiná důležitá věc, která většinu těchto "povodňových zpravodajců" možná ani nenapadla, bylo zeptat se příslušných meteorologických ústavů, jaké bude následovat počasí po těchto povodních. Tak by se dověděli, že atmosférický tlak stoupá a že po těchto povodních mají naopak následovat velmi horké dny - takové, jaké v těchto dnech zažívá třeba Londýn. Což je dost důležité především psychologicky, neboť nemálo zejména starších lidí mívá často tendenci chápat takové situace jako "konec světa", a tvrdošíjně odmítají třeba se nechat evakuovat do bezpečí.

Hlavně že si ale ministr vnitra Stanislav Gross v Radiožurnálu postěžoval, že lidé jsou v Praze "hrozně neukáznění", že ho to "strašně překvapilo", že nikde v ČR kvůli těmto povodním taková "občanská neukázněnost" není. Občané ovšem nemají tak přesné informace o skutečném stavu věcí jako on, kdo má přímo zákonnou povinnost takové informace mít. Snad se tedy polepší a řekne těm občanům trochu víc, než vědí od "mediálních zpravodajů".