Takže OSN našlo pro tyto lidi druhý kruh pekla. Je to "Yellow Desert", místo v horké, šedivé poušti, 70 km od Kandaháru, cestuje se tam minovými poli. OSN tady vyvrtalo studně pro těchto 60 000 lidí - do větší hloubky než dvacet metrů. Nepršelo zde sedm let. "Existuje politická nutnost přesunout se uprchlíky z Chamanu. OSN nemělo volbu. Místní lidi uprchlíky nechtějí, protože by se jim mohli usadit u vesnic a odebírat jim nedostatkovou vodu. Budou-li mít potraviny a vodu, lidé sem přijdou. Pět tisíc osob bude tu bydlet ve 12 vesnicích," řekl mluvčí OSN.

Uprchlíci nemají volbu. OSN nemá volbu. Přesně tak, upozorňuje Fisk, hovořili zástupci OSN v Bosně, když napomáhali Srbům při etnickém očišťování tím, že vozili muslimy z města do města.

Ve skutečnosti jde o to, že Pákistán už vážně omezil práci humanitárních činitelů v pohraničních táborech a že afghánské úřady v Kandaháru nechtějí, aby se uprchlíci dostali příliš blízko k tomuto městu. V pohraničních táborech je nejméně padesát arabsko-afghánských rodin, z organizace al Qaeda, a také sympatizanti s Talibánem. Afghánci nechtějí, aby znovu infikovali Kandahár.

Situace by byla jiná, kdyby na severu Afghánistánu skončily boje mezi válečnými magnáty, kdyby Američané dovolili mezinárodním mírovým sborům, aby se vydaly z Kábuu i do jiných částí země a zkonfiskovali zbraně na severu a ukončili etnické boje. Pak by se mohla více než polovina uprchlíků v táborech na hranici vrátit domů. Ale v Afghánistánu sílí každým dalším týdem bezvládí. Uprchlíci zůstávají definicí většiny této země. A místo "Yellow Desert", nejnovější vězení OSN pro 60 000 lidí bez prostředků a bez přístřeší z Chamanu a ze Spin Boldaku se brzo octne na našich mapách.