13. 8. 2002
Pomohl jsem Hollywoodu odsoudit miliony lidí na smrtAutor hollywoodských scénářů Joe Eszterhas byl náruživým kuřákem a kouření propagoval ve všech svých scénářích. Tabákové firmy milovaly jeho filmy a jedna z nich pojmenovala po jednom z nich nové cigarety. Jenže, jak se říká, všeho bylo jen do času. Nyní uveřejnil list The New York Times dopis tohoto autora. (Jeho dopis vyšel v plném znění o víkendu také v britském tisku, pozn. JČ)
|
Před nedávnem poukázala na tomto místě D. Pilařová na problém s tabákovým kouřem v českých vlacích. Místo vděku za to sklidila místy až nenávistnou reakci - pochopitelně od kuřáků. Jakoby brala malým dětem nejoblíbenější hračku nebo dospělým lidem svobodu. Snad je to přirovnání lepší s hračkou - nebo přímo s dudlíkem. Že by chtěli někteří kuřáci bránit "svoje právo" na kouření svými životy? Jen o několik dní později uveřejnily severoamerické noviny dopis muže, který po desítky let propagoval kouření v hollywoodských filmech. Joe Eszterhas, 57-letý autor filmových scénářů, nyní napsal v New York Times, že kouření bylo neodmyslitelnou součástí většiny jeho scénářů proto, že on sám byl "militantním" kuřákem. Např. ve filmu "Basic Instinct" bylo kouření částí sexuálního podtextu. Herci i herečky měli v rukou téměř neustále zapálenou cigaretu. Tabákovým společnostem se takové filmy velice zamlouvaly. Jedna z nich dokonce uvedla na trh nové cigarety značky "Basic". Spoustu peněz přinesl jak samotný film, tak i cigarety. Dnes považuje Eszterhas cigarety v rukou herců a hereček za pistoli namířenou na 12- nebo 14-letou mládež. On sám začal kouřit ve 12 letech, protože to bylo tehdy velice "cool", módní. Přestože se v Hollywoodu vědělo, že se jedná o něco jako pistoli, která bude vraždit po mnoha letech, většina zodpovědných lidí se halila do kouřové clony a do frází o "tvůrčí svobodě", "uměleckém vyjadřování" a podobně. Jak se stalo, že Eszterhas změnil své názory? Před 18 měsíci mu lékaři sdělili, že má rakovinu hrtanu. Operovali ho v clevelandské nemocnici, kde nyní prodělává protirakovinnou terapii. Přestal kouřit i pít alkohol, za to ujde každý den 8 km a navíc navštěvuje pacienty na onkologických odděleních nemocnic. Viděl následky kouření na vlastní oči, třeba jak pacienti lapají po dechu, když jim zdravotní sestry čistí průdušky. Viděl 18-letého mladého muže, také s rakovinou hrtanu, přestože on sám nikdy nevykouřil ani jedinou cigaretu - jenže jeho matka je náruživou kuřačkou a tedy má skutečně "jedovatý dech". "Na mých rukou je krev lidí", napsal pan Eszterhas, "a ta je také na rukou hollywoodských manažerů. Rakovina mi otevřela oči a já dnes nepřeji svůj osud žádné z hollywoodských osobností. Zapřísahám je, aby přestali ničit životy ostatních lidí. Už nezastávám názor, že má každý člověk "právo kouřit". Myslím si, že by mělo být kouření zakázáno. Chtěl bych odčinit utrpení, které jsem způsobil mnoha lidem svými filmovými scénáři, slovy i obrazy..." Dopis pana Eszterhase byl uveřejněn právě v době, kdy newyorský starosta Michael Bloomberg usiluje o podporu svého záměru zakázat kouření ve všech restauracích i barech. Jestliže schválí městská rada jeho požadavek, bude kouření zakázáno v dalších 13 tisících restaurací, na které se nevztahoval dosavadní zákon proti kouření, protože měly menší kapacitu než 35 míst. Kanadské hlavní město Ottawa je prosté tabákového kouře už po dobu delší než 1 rok - následovala příkladu jiných měst. Je to velký pokrok od sedmdesátých let minulého století, kdy nebylo zvláštností vidět padat cigaretový popel do zboží v obchodech nebo na oblečení druhých lidí ve výtazích. Agresivita kuřáků vyvolala reakci a ta byla neméně agresívní - lidé byli přesyceni požadavky kuřáků na "svobodu kouřit" a začali požadovat "svobodu dýchat čistý vzduch". Postupně bylo kouření zakázáno v nemocnicích i na všech pracovištích ať státních nebo soukromých podniků a před rokem bylo dovršeno zákazem kouření i v restauracích a barech. Někteří kuřáci sice zpočátku demonstrovali a skupina restauratérů podala na město žalobu za "pošlapávání lidských práv" - jenže u soudu neuspěla. Veřejnost si pochvaluje zdravější prostředí a dnes i někteří kuřáci přiznávají, že jim tato změna pomohla zbavit se dlouholetého zlozvyku. Ano, kuřáků ubývá, ale na jejich záchranu není třeba nic podnikat. Je ale možné souhlasit s panem Eszterhasem, jemuž je líto těch kuřáků, kteří dosud tvrdošíjně ljpějí na svých škodlivých návycích. Ti mohou případně navštívit pacienty na nejblližším onkologickém oddělení a potěšit je - jednou se jim jejich laskavost možná vrátí. |