Osoby, spojené s údajným pokusem o vraždu Sabiny Slonkové, Michal Novotný, Petr Volf a Karel Rziepel jsou ve Vimperku mezi tamějšími lidmi považováni za "póvl", informuje náš zpravodaj Karel Mašita z tohoto města (v pátek jsme z dobrých důvodů museli pozdržet jeho autorskou identifikaci). Rziepel, údajný najatý vrah Slonkové, který se šel udat, si před dvěma měsíci nechal změnit jméno, původně se jmenoval Karel Jánský.

Je to narkoman, prodával drogy, pracoval jako pasák a je známý jako policejní práskač. Je ve Vimperku velmi nepopulární. Policie Jánského alias Rziepela už léta využívá jako informátora o prodeji drog. Rziepel je člen místní galerky, která ho také nemá ráda a chce ho prý nějakým způsobem zlikvidovat. V místních vimperských kruzích převládá názor, že byl Rziepel záměrně najatý člověk, který měl celý skandál rozhýbat, aby ho bylo možno potom otočit jiným směrem. Jánský/Rziepel je podle místních lidí v celé věci zřemě nastrčený kůň, který vůbec nevěděl, do čeho jde. Místní lidi ho považují za velmi podivnou figuru. Je to mnohokrát trestaný člověk. Místní galerka mu prý dává "půl roku", déle prý "nepřežije".

Volf je podle místních lidí prý hlupák a budižkničemu, ale Novotný se prý léta podílí na různých podivných obchodech, mnozí hovoří v této souvislosti o "ruské mafii".

Místní policie ve Vimperku má dovolenou. Nikdo z místních policistů není nyní k dosažení. Místní policie ale prý tuto kauzu vůbec nemá, protože ji prý dělala především Praha. Vimperčané mají obecný dojem, že byl celý skandál dlouho předem připraven, protože se prý "dávno předem" ve Vimperku vědělo, že k této kauze dojde.

Příběh s Jánským/Rziepelem se odehrál podle místních lidí poněkud jinak, než jak o tom referují pražské noviny. Jánský/Rziepel cosi spáchal, týkalo se to drog, police ho zatkla a pohrozila mu že ho zavře, pokud jim něco neprozradí. A Jánský/Rziepel jim prozradil spiknutí o plánu zavraždit Slonkovou. V tu chvíli prý "zasáhla Praha a případ Vimperku odebrala".

Hovořil jsem s jedním západním novinářem, který přijel do Prahy napsat článek o údajném vražedném spiknutí proti Sabině Slonkové. Byl k celé věci dost skeptický.

"Potíž je," vysvětlil jsem, "že když neumíte česky, nejste seznámen se stylem psaní českých novin, a tak nemůžete posoudit, v jakém kontextu a jakým způsobem je toto 'vražedné spiknutí' v českých médiích prezentováno. Je to groteska. Měl byste vědět, jakým způsobem obecně píše 'nejčtenější český deník' Mladá fronta Dnes.

Dovolte mi, abych vám namátkou párkrát citoval z jediného, dnešního čísla. Podívejte se tady na první stránku pod hlavičku. Myslíte si, že by třeba londýnské Timesy nebo Frankfurter Allgemeine přinesly upoutávku 'Záhadný miliardář Petr Kelner'? Anebo by článek v seriózním listě začínal emocionálně pateticky "Byla sobota kolem poledne, když jsem volal Markovi.Jeho hlas zněl zvláštně, zastřeně..." (viz citát, uvedený výše).

Ale nejvíc mě zaujalo," pokračoval jsem, "jak Mladá fronta Dnes ve čtvrtek vysvětlila rozpory v kauze údajného 'vražedného spiknutí' proti Sabině Slonkové.

Uvědomme si, že Karel Srba je sice znám jako nepříliš důvěryhodná osoba a je podezřelý z korupce (která se zřejmě táhne zpět po dlouhá léta), avšak zároveň se dříve psalo, že je to člověk, který byl delší dobu agentem české zahraniční rozvědky, a v tvrdém zahraničním terénu přežil. Co se týče špionážních aktivit, je to profesionál se zahraničními zkušenostmi - ten by asi věděl, kam se obrátit, potřeboval-li by skutečně vraha - asi by se neobrátil prostřednictvím milenky do Vimperka na feťáka, pasáka a pravidelného informátora policie...:)"

(Ve skutečnosti, jak na to poukazují někteří pozorovatelé v Praze, jde zřejmě o případ obrovské korupce, jíž je státní správa v ČR prolezlá. Je možné, že se policie snaží dostat Srbu právě kvůli korupci, ale někdo se případ snaží zmanipulovat tak, aby ho bylo možno využít proti Janu Kavanovi. V tomto kontextu je zvlášť pochybné a podivné protikavanovské vystoupení Václava Havla. Vzhledem k tomu, že o korupci v české politice politikové dobře vědí, jsou značně nervózní a politické strany se od nynějšího "skandálu" drží opatrně stranou - není jasné, co všechno o korupci vyjde ještě najevo.)

Nicméně, Mladá fronta Dnes publikuje zábavu pro lidi. Připadá mi to trochu jako americký seriál Dallas, jehož scénáristé v posledních dílech spolu soutěžili o to, kdo napíše co nejpitomější pokračování a budou-li tomu televizní diváci stále ještě věřit. Mladá fronta Dnes zřejmě stejným způsobem zkouší důvěru svých čtenářů. Když jsem níže uvedený text překládal západnímu novináři, docela se usmíval. (Dověděl jsem se taky, že známá "investigativní novinářka" Sabina Slonková nehovoří ani německy, ani anglicky.)

Níže citovaný článek z MFD vřele doporučujeme! (Myslím, že za těch 13 Kč to opravdu stojí!) (JČ)

Zavíječ kukuřičný je stále větším škůdcem kukuřice v Česku. Vedle chemických postřiků a parazitických vosiček je použití transgenních odrůd s genem pro toxin Bacillus thuringiensis jednou z možností ochrany. O použití Bt kukuřice však kolují falešné názory vznikající popularizací laboratorních pokusů způsobem, jakoby šlo o jev probíhající v přírodě.

Je hlubokým omylem se domnívat, že "podrazy" mezi vlastnickými skupinami, ke kterým v některých podnicích českého mlékárenského průmyslu občas dochází, nějak ovlivňují cenu másla v supermarketech. Příčiny poklesu cen jsou v chování spotřebitelů, evropské zemědělské politice a světové politicko-ekonomické situaci.

Dobry den,

pan Jiri Pehe ma na svojej stranke spomenute, ze sa zucastnil Bilderberskej konferencie v roku 2001. Odkaz je: zde.

Okrem toho pise: "Projevy z některých těchto konferencí lze zaslat na požádání" Mozno by bolo zaujimave sa ho na tu konferenciu opytat, míní Rado Gazo.

Bilderberská konference je pravidelné výroční několikadenní jednání nejvlivnějších podnikatelů a politiků světa. V Britských listech jsme o ni informovali zde.

Cože? Takže zpráva, že měla být reportérka zavražděna, nemá být hlavní zprávou dne? To je prostě jen reklama?

Rozumím Fabianovu požadavku plurality a kontroly, kterou musejí novináři provádět nad výkonným, legislativním i soudním odvětvím státní moci. Avšak ono to myslím všechno funguje trochu jemněji a sofistikovaněji, než jak to líčí Fabiano.

Pane Čulíku, ve středu jsem poslouchal pořad na ČR1 Radiofórum a se zaujetím sbíral další informace a názory k případu paní Slonkové. Děkuji všem i Vám za názory, které mě obohatily. Proč ale píši. Nevím přesně jak to definovat.Pokusím se říci, že Vaše osoba ve mě budí natolik kontraverzní pocity a moje osobní situace je momentálně taková, že teď sedím u svého PC a zkouším reagovat na kauzu vámi dnes probíranou.Vstoupil jste do této diskuse pro mě nečekaně, ale kontraverzně jako vždy.

Naprosto nekorektním způsobem lobbuje pro internetový prodej výtvarných děl server Art.cz, prostřednictvím svého "kurátor-kritika" a člena základní umělecké sestavy Radana Wagnera. V Mladém světě č.29/2002 psal spolu s Kamilou Tomsovou o aukcích, obchodu s uměním i o tom, že "obraz je skvělá investice, pokud je pravý". S "odborníky", kteří nyní píší o této oblasti, se roztrhl pytel a jen málokdo je ochoten zdůraznit, že obraz je skvělá investice nejen když je pravý, ale také, když je kvalitní.

Britské listy zaslaly Art.cz 1.5. 2002 v zájmu objektivity pro připravovaný text deset otázek, na které dosud nedostaly žádnou odpověď, přesto že byl o to Ondřej Sýkora z Art.cz již dvakrát požádán. 27.května 2002 naopak poslal mail s touto otázkou : "Dobrý den, jak to vypadá s článkem o Art.cz? Díky za informaci, Ondřej Sýkora". Dostalo se mu této odpovědi: "Stále čekám na Vaše odpovědi, takže bez nich to zatím vypadá nijak. S pozdravem Jan Paul. O odpověď na položené otázky jsem žádal znovu minulý měsíc, ale stejně bezvýsledně. Co je důvodem k tomu, že Art.cz nechce využít možnosti se vyjádřit a zarputile tají informace, které by mohly být pro veřejnost velmi zajímavé?

Text je rozsáhlý (350kb), proto počítejte s delší dobou stahování. Rozdělení kapitol je totožné s originálem, zvýraznění textu red.

Ve čtvrtek 8. srpna 2002 v 16.00 se koná Valná hromada Občanského sdružení Britské listy v suterénním salonku restaurace Hybernia, Hybernská 7a, Praha 1.

Dominik Joe Pantůček zprovoznil chronologický archiv, obsahující jednotlivé články starších vydání Britských listů, viz zde a pravý horní roh stránky BL nad kalendářem (který vám umožňuje, kliknutím na jednotlivá data, také přístup ke starším vydání časopisu).

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Omlouváme se, že stále není z technických důvodů zprovozněno vyhledávání na tomto serveru. Na věci se pracuje. Prosíme, používejte zatím vyhledávače www.google.com. Zvolte "Pokročilé vyhledávání" a omezte hledání na domény www.bĺisty.cz (BL od 1. 10. 2001 do dneška), popř. na www.britskelisty.cz (BL od července 1996 do 30.9.2001). Děkujeme za strpení.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

V důsledku technických úprav v systému Britských listů došlo dočasně k určitým problémům v přístupu na některá fóra. Omlouváme se, na odstranění potíží se pracuje.