25. 7. 2002
Ceny másla jsou ovlivněny ekonomikou i politikouK článku Radka Mokrého "Proč letí ceny másla dolů?" Je hlubokým omylem se domnívat, že "podrazy" mezi vlastnickými skupinami, ke kterým v některých podnicích českého mlékárenského průmyslu občas dochází, nějak ovlivňují cenu másla v supermarketech. Příčiny poklesu cen jsou v chování spotřebitelů, evropské zemědělské politice a světové politicko-ekonomické situaci. |
Především si musíme uvědomit, že nelze ze dne na den měnit tučnost syrového kravského mléka a mlékárny ho musí nakupovat v tučnosti, v jaké ho krávy nadojily. Tytam jsou doby, kdy byl tuk jeho nejcennější složkou a přebytky odstředěného mléka se levně prodávaly zemědělcům ke zkrmení. Současná poptávka spotřebitelů po nízkotučném konzumním mléce a dalších nízkotučných mléčných výrobcích vyvolává celosvětový přebytek mléčného tuku, tedy másla. Výroba mléka je v zemích EU silně dotovaná a další dotace jsou poskytovány mlékárnám na vývoz másla. K tomu se dále přidal vliv silné koruny, takže se nyní řetězcům supermarketů může podařit nakoupit máslo v Německu (kde je zemědělská výroba dotována ještě výrazněji než třeba ve Francii nebo Nizozemí) za ceny nižší i o více než 1000 Eur za tunu (cca 40 %), než jsou na Euro přepočtené velkoobchodní ceny českých výrobců, které vycházejí z jejich skutečných nákladů. Tyto dovozy jsou ale limitovány kvótami stanovenými na základě dohod mezi ČR a EU na cca 3000 t ročně.
Na druhou stranu se ovšem prostřednictvím Fondu tržní regulace vyváží české máslo do zahranicí se státní dotací, která umožňuje jeho konkurenceschopnost na světových trzích. Bez dotací a kvót by však, a to hlavně proto, že všichni významní světoví výrobci jsou dotováni, všichni čeští výrobci másla rychle zkrachovali a s nimi jejich dodavatelé - změdělci. Uplatnění másla na světových trzích je však stále těžší. To je následkem politiky Ruska, které se stále silněji brání dovozům potravin, byť tamní poptávka není zcela nasycena, a zejména pak následkem vývoje po 11. září 2001, kdy se mezinárodní organizace rozhodly přehodnotit své systémy potravinové pomoci hladovějícím. Podrobnými analýzami dosavadních systémů totiž bylo zjištěno, že velká část potravin, které Západ vykazoval jako pomoc hladovějícím v zemích tzv. třetího světa, se ve skutečnosti k těm opravdu hladovějícím nikdy nedostala, ale naopak skončila v rukách místních spekulantů, mnohdy dokonce napojených na teroristické skupiny, takže v konečném důsledku si takto Západ financoval své vlastní úhlavní nepřátele. Mezinárodní organizace proto v nedávné době drasticky omezily nákup komodit určených pro tuto pomoc, mezi nimiž tradičně bylo i máslo. Pokud se dosavadní vývoj nezlomí, to ale nelze reálně předpokládat, máslo se bude stále více stávat fakticky výrobkem z odpadu, což povede k dalšímu snižování jeho ceny. Na druhou stranu však úměrně k tomu porostou ceny nízkotučných mléčných výrobků. |