Líbánky mezi Hollywoodem a Pentagonem nejsou ničím novým. Mají dlouhou historii, kterou sleduje vojenský historik Lawrence H. Suid ve své knize Odvaha a sláva; Vytváření obrazu americké branné moci ve filmu (Guts and glory: The making of the american military image in film. - University press of Kentucky 2002. Viz zde ). Ukazuje v ní, že vztahy mezi Hollywoodem a Pentagonem byly vždy těsné, už za dob natáčení Griffithova Zrození národa (1915), kdy inženýři z West Pointu organizačně vypomáhali při záběrech, týkajících se občanské války.

Avšak v důsledku loňského 11. září se takové spojenectví zdálo být nemyslitelným. Hollywoodská studia odkládala premiéry těch ze svých filmů, ve kterých se vyskytovali teroristé, jako Protiúderu (Collateral Damage) s Arnoldem Schwarzeneggrem. Do polic odkládala všechny své projekty, týkající se této otázky, jako Třetí světová válka (World war III) z produkce Jerryho Bruckheimera (Top gun, Pearl Harbor, Černý jestřáb sestřelen), ve kterém jsou města San Diego a Seattle zničena nukleární bombou, nebo Krvácení z nosu (Nose bleed), v němž měl Jackie Chan hrát umývače oken, který odhalí spiknutí, jehož cílem mělo být zničit World Trade Center. Hollywood se zdál být po 11. září ochoten ohnout hřbet, v předtuše, že by za to mohl být po zásluze ztrestán. Los Angeles Times naznačovaly, že záliba filmového průmyslu v katastrofických filmech nebo v ukazování teroristů jednoduše vymizela.

Veřejnost však rozhodla jinak. Sharon Waxmanová z Washington Post dne 3. října 2001 zaznamenala, že filmy jako Rambo a Smrtonosná past (Die Hard) se staly nejžádanějšími tituly ve videopůjčovnách. Hollywood, místo, aby byl potrestán, byl rekrutován.

Nedlouho po 11. září Ústav tvůrčích technologii Jihokalifornské university, sponzorovaný Pentagonem, uspořádal řadu setkání se scenáristou Stevenem De Souzou (Die Hard 1, 2) a režiséry Josefem Zitou (Delta Force, Invasion U.S.A., Missing in action), Davidem Fincherem a Spikem Jonzem. Tématem těchto schůzek, vedených generálem Kennethem Bergquistem, bylo vymyslet scénáře teroristických útoků a upřesnit případnou odpověď na ně. (Viz např. zde.)

Co je na tom nového dnes, to není ani tak v rovině nebývalé spolupráce mezi Pentagonem, CIA a filmovým průmyslem, jako spíš ve způsobu, jakým se Washington snaží vypracovat svou strategii komunikace s ohledem na jisté hollywoodské filmy, komentuje Samuel Blumenfeld v článku pod názvem Pentagon a CIA zaverbovávají Hollywood, otištěném v pařížském le Mondu z 24. července 2002. (Viz zde).

Ministr spravedlnosti John Ashcroft tak vyčkával až do pondělí po druhém týdnu distribuce filmu Nejhorší obavy (Sum of all fears) v kinech, aby oznámil, že jinak soupeřící FBI a CIA úspěšně spolupracovaly při zatčení teroristy Abdalláha Al-Muhádžira, vlastním jménem José Padilla, spjatého s Al-Káidou, který chystal atentát velmi podobný tomu, který se odehrává ve filmu Phila Aldena Robinsona. (Viz zde .) A co je ještě podivnější, v době tohoto oznámení byl Ashcroft zrovna v Moskvě, jakoby v ozvěně na rozuzlení Nejhorších obav, kdy rusko-americká spolupráce uchrání svět před chaosem.

Takže, táže se le Monde, když teď budeme chtít vědět, zda budou Spojené státy intervenovat v Iráku, budeme muset pozorně sledovat programy filmových premiér?