Jak Veřejný ochránce práv, tak Výbor proti mučení v dopisech adresovaných ministru vnitra Stanislavu Grossovi a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi vyjádřili názor, že je záhodno, aby na policejních služebnách byli přítomni nezávislí pozorovatelé. Ombudsman i Výbor také upozornili na dobré zkušenosti policie s činností OPH. Veřejný ochránce práv navíc zastává názor, že "plánovaná účast kontrolních orgánů policie nebo dokonce Inspekce ministra vnitra není vhodným řešením. Tyto orgány nejsou vybaveny zákonnou pravomocí a jejich přítomnost by mohla vést k tomu, že by mohly být vyloučeny z vykonávání úkonů případného trestního řízení."

Zástupci Výboru proti mučení nyní sami nabídli svou účast na policejních služebnách.

Toto je tisková zpráva Ligy lidských práv. (Jazykově upraveno.)

Vezměme třeba výstavbu velkých administrativních a komerčně administrativních nebo dokonce "polyfunkčních" komplexů v samém centru velkoměsta. Při těchto mohutných záměrech správní úřady i politické reprezentace náhle úplně zapomínají, kdo je zvolil a komu mají sloužit. Najednou se chovají tak, jako by si je velcí nadnárodní investoři najali za účelem hladkého prosazení toho kterého velkorysého budovatelského a především obchodního záměru.

Dovoluji si vás požádat o uveřejnění mého parafrázovaného "překladu" básně Borise Viana "Dezertér", která se mi ve stávající době jeví vpravdě aktuální.

Podle informací, které nám sdělila média, budou nejspíš členové skupiny obviněni z přestupku podle § 42 odst 1. zákona o přestupcích, tedy : "Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky nebo jiný symbol chráněný zvláštním právním předpisem."

Za tento přestupek hrozí pokuta do výše 3000 korun. Je tu malý, ale zásadní problém, kteří ochránci státních symbolů přehlédli.

V pátek ráno jsme publikovali tuto glosu Jindřicha Vavrušky:

Včera byl předvolební mítink KDU-ČSL v Praze 14. Přiletěl na něj ministr Cyril Svoboda - vrtulníkem. Jelikož KDU ČSL asi vrtulník nevlastní (nebo pan Svoboda), kdopak to asi platil? Že by to šlo ze státního rozpočtu, ptá se Jindřich Vavruška. Ani se nedivím, že rozpočty ministerstev stále stoupají, když se z nich, podobně jako za komunistů, hradí soukromé aktivity papalášů. Je-li tomu tak... Anebo že by si to pan Svoboda hradil z vlastní kapsy?

K tomu jsme obdrželi oficiální vyjádření z KDU-ČSL:

Oficiálni stanovisko (tiskové odd. KDU-ČSL)

Vážená redakce, dementuji informace obsažené v článku "Vlastní Cyril Svoboda vrtulník?", který vyšel 31.10.2002 na Vašem serveru. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda včera na předvolební mítink KDU-ČSL v Praze 14 vrtulníkem nepřiletěl. Při celé předvolební kampani Cyril Svoboda nikdy nepoužil vrtulník, žádný totiž nevlastní (stejně jako KDU-ČSL). Stejně tak nevyužívá žádný vrtulník hrazený z peněz daňových poplatníků.

Jaroslav Poláček tiskové oddělení KDU-ČSL

Za chybnou informaci se omlouváme.

Britské listy

"Odmítl jsem se účastnit kulturního provozu, založeného na soustavě falešných axiomat, nic neznamenajících pojmů, pseudoproblémů ... a tím se zřekl společné řeči. Nyní, když tato doba pominula, jen zírám. Poslouchám ty, kteří [kritizovali mou nečinnost], jak teď pronášejí pravdy, které já zastávám deset nebo dvacet let. A zmaten zjišťuju, jak těm pravdám propůjčují výraznost a realitu, kterou jim já propůjčit nemůžu. Zůstávám divákem. A tak zbývá jenom poznamenat - ale bez ironie! - že ta nejpitomější zaklínadla ze začátku padesátých let, ta nejperverznější anatémata sovětské publicistiky nad těmi, kdo nešli v jednom šiku se svým lidem, se dočkala groteskního potvrzení.

(...)

...uzavřený systém se nerozpadl následkem toho, že neobstál při konfrontacích s lepšími alternativami, ale protože se rozdrolil zevnitř. A právě v tomto procesu se objevil zvláštní jev: Iniciativní otázky mohl nastolovat jen ten, kdo se k nim prodíral prostřednictvím oné společné řeči. Objevoval dávno objevené - ale hodnota jeho pseudoobjevu byla v tom, že tak činil jako homo politicus, to znamená: v pravou chvíli. A to mohl udělat jedině proto, že byl v tom uzavřeném, drolícím se systému zabydlen."

Josef Vohryzek, O diváctví, Listy, 15. srpna 1968.

Jinými slovy, jak jsem nedávno napsal v článku o Kunderově rané poezii,

Je to stejné všude na světě, bez ohledu na režim. Ti, kteří přijdou s něčím skutečně novým a dramaticky odlišným od všeho, co dosud existovalo, se drtivou většinou setkávají s neporozuměním a umírají v zapomenutí a v bídě. Až po nich pak obyčejně přijde druhá generace "novátorů", kteří podají veřejnosti to, co jí zapomenutí géniové nedokázali srozumitelně sdělit, v rozmělněné a v předžvýkané formě. Tito příslušníci "druhé generace" jsou pak nekriticky oslavováni jako skuteční novátoři. Má-li být nová věc přijata, nesmí být natolik nová, aby byla konvenčnímu vidění neviditelná.

To, konec konců platí o každé situaci. Pokud není zkušenost těch, kteří rozhodují, internalizována na základě jejich vlastních zážitků, je možno hovořit jazyky andělskými i ďábelskými o skutečnostech, které vnější svět považuje za dávno akceptované banality; lidem, kteří to nezažili na vlastní kůži, budou "novoty z venku" vždycky připadat nepřesvědčivé, podivné a výstřední.

Jungmannovo svědectví o práci Literárních novin/Literárních listů a Listů od jejich vzniku v roce 1952, kdy byly založeny jako stalinský nástroj kontroly nad kulturou a literaturou, až do druhé poloviny šedesátých let, kdy se absolutně vymkly politické kontrole komunistického režimu a byly nakonec v roce 1969 zakázány a jejich redaktoři existenčně zlikvidováni, je pozoruhodnou ilustrací výše citovaných tezí. Přitom není sporu o tom, že dlouhý proces osvobozování Literárek od komunistické ortodoxie vedl k vzniku jednoho z nejlepších, ne-li vůbec nejlepšího novinářského periodika v Čechách za celé dvacáté století, i když období jeho nejvyšší slávy trvalo sotva tři - čtyři roky a i když někteří mladí literární historici, kteří toto období nezažili a časopisu nedokázali porozumět, jeho význam dnes zkreslují a zpochybňují.

Šlo, jako obvykle, nikoliv o ideologii, ale nakonec o integritu, morálku a slušnost.

Ve Francii, kde má poznávání muslimské kultury dlouhou tradici, má kritika reálných projevů islámu jistý kontext. Díky němu tu nehrozí nebezpečí, že kritické výhrady pouze prohloubí nezdravou jednostrannost a posílí ignoranci. U nás v Čechách je tomu ovšem jinak. Nemáme vlastní zkušenosti s muslimy a naše domácí islamologie dokáže sotva čelit černobílému vidění mnoha našich vševědoucích publicistů. Jinak řečeno, nadávat muslimům a stavět islám na pranýř je u nás doma docela jednoduché.

Vzdor tomuto riziku pokládám za užitečné upozornit na francouzskou knižní polemiku o islámu a podrobně ji přiblížit. Z hlediska budoucnosti Evropy se mi to zdá důležité. Aby však tento text nesváděl jen k dalšímu obviňování islámu a muslimům, což si nepřeji, doporučuji čtenářům přečíst si o tomto náboženství a kultuře něco více (kupříkladu knihu Islám - ideál a skutečnost, kterou nedávno dodalo na trh pražské nakladatelství Baset). Kvůli pochopení, že islám je fenomén komplexní a že muslimský svět není zdaleka tak jednoznačný, jak jsme v pokušení nezřídka soudit.

Ministr pro místní rozvoj
Mgr. Pavel Němec
Staroměstské nám. 6
110 15 Praha 1

Věc: Žádost o oficiální stanovisko

Dne 12.září jste v rozpravě k návrhu novely stavebního zákona (tisk č. 39) v Poslanecké sněmovně při obhajování a zdůvodňování vyloučení reprezentantů veřejnosti z určitého okruhu řízení podle stavebního zákona řekl, že podání případných námitek těchto sdružení vede k povinnému přerušení řízení a věc musí být odevzdána k rozhodnutí soudu (odkazujeme na stenografický záznam z jednání*). Tímto jste obhajoval své tvrzení, že občanská sdružení mohou řízení zdržovat.

Toto nepravdivé tvrzení nemá v žádném ustanovení žádného zákona oporu; to, že námitky ve správním řízení tento účinek v žádném případě nemají, patří k elementárním zásadám procesu rozhodování jakéhokoli úřadu - mezi odbornou veřejností pochopitelně notoricky známým.

Žádáme Vás proto, abyste vysvětlil, z jakého důvodu jste Sněmovně poskytl nepravdivé informace a zda a jakým způsobem hodláte toto své pochybení napravit.

Tato žádost i Vaše odpověď budou zveřejněny na stránkách Britských listů, popř. jiných periodik.

Dne 20.9.2002

Štěpán Kotrba

Britské listy

* "Na druhou stranu, pokud bychom k tomuto omezení účasti veřejnosti nepřistoupili, stavební úřad v každém případě, pokud jsou dány námitky ze strany vedlejších účastníků, musí stavební řízení přerušit a věc se dostává k soudu. Jakékoli zkrácení lhůt pro vyjádření ze strany veřejnosti nemá smysl, protože problém je až následný. Tehdy, když tito vedlejší účastníci námitky podají, na námitkách trvají, tak stavební úřad musí stavební řízení přerušit a věc rozhoduje soud."

Poznámka JČ: Do dneška, tedy do 24. října 2002 jsme nedostali od ministra Němce žádnou odpověď. Úřady mají na odpověď jeden měsíc. Voliči by měli vzít před nadcházejícími volbami v úvahu, s jakou arogancí se ministr staví k dotazům od veřejnosti. Měli by si rozmyslet, zda je rozumné volit jeho stranu.

V pátek 1. listopadu 2002 bude mít Jan Čulík na Edinburgh University přednášku (s ukázkami) o některých nejnovějších českých filmech, nazvanou "Czech Film: A Regeneration". Koná se od 18.15 do 21 hodin na University of Edinburgh, Appleton Tower, Theatre 2, Crichton Street, Edinburgh.

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.